7 C 271/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr PhDr Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 76 831,91 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 76 222,91 Kč spolu s úrokem ve výši 5 182,13 Kč a s úrokem ve výši 27,90 % ročně z částky 76 222,91 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 76 222,91 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a částku 609 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 274 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 76 831,91 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení žalobce byla mezi účastníky řízení dne 5. 3. 2012 uzavřena rámcová smlouva č. 1020977 (dále jen„ Rámcová smlouva“), na jejímž základě zřídil žalobce žalovanému běžný účet č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byl dále dne 6. 7. 2015 uzavřen Dodatek č. 54 k Rámcové smlouvě – smlouva o úvěru č. HU00186324, na jehož základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, který mu byl v plné výši vyplacen na jeho běžný účet. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudil žalobce schopnost žalovaného úvěr splácet především na základě údajů poskytnutých žalovaným, které si následně dle potřeby ověřil, a dále nahlédnutím do interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta, jako je Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. Žalovaný byl v souladu se smlouvou o úvěru povinen úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 27,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 902 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 8. 2015. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přestal hradit sjednané splátky úvěru. Žalobce proto využil svého oprávnění a přistoupil k ukončení smlouvy a zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 76 222,91 Kč a na smluvním úroku z úvěru částku ve výši 5 182,13 Kč. Žalobce dále požadoval poplatky spojené s upomínáním a vymáháním dluhu v celkové výši 609 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud následně účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že se účastníci ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, předpokládal soud, že s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), souhlasí, a rozhodl věc bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Z rámcové smlouvy č. 1020977 ze dne 5. 3. 2012 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb, na jejímž základě se žalobce zavázal zřídit žalovanému běžný účet č. [bankovní účet].

6. Z Dodatku č. 54 k rámcové smlouvě číslo 1020977 ze dne 6. 7. 2015 bylo prokázáno, že dne 6. 7. 2015 uzavřeli účastníci Dodatek č. 54 k rámcové smlouvě – smlouvu o úvěru č. HU00186324, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem z úvěru ve výši 27,90 % ročně formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 902 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru.

7. Z Dodatku č. 57 k rámcové smlouvě číslo 1020977 ze dne 29. 5. 2017 bylo zjištěno, že mezi účastníky byl dne 29. 5. 2017 sjednán dodatek č. 57 k rámcové smlouvě, na jehož základě došlo k posunutí data splatnosti jednotlivých měsíčních splátek na 20. den v měsíci a dále k prodloužení délky úvěru na 97 měsíců.

8. Z Podmínek pro používání úvěru (dále jen„ Podmínky“) soud zjistil, že podle části Splácení úvěru bodu 7 Podmínek byl žalobce v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek oprávněn požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši a náhrady účelně vynaložených nákladů za vymáhání dluhu. Podle části Několik bodů k ukončení smlouvy bodu 3 Podmínek v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobci, byl žalobce oprávněn mimo jiné požadovat předčasné splacení všech úvěrů nebo od smlouvy o úvěru v průběhu jejího trvání odstoupit.

9. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 17. 6. 2020 bylo prokázáno, že dne 6. 7. 2015 došlo k připsání částky ve výši 110 000 Kč na běžný účet žalovaného.

10. Ze splátkového kalendáře ze dne 20. 5. 2020 a z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že se opakovaně dostával do prodlení s hrazením splátek úvěru, přičemž poslední splátku uhradil dne 20. 3. 2020 ve výši 294,54 Kč.

11. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že ke dni 29. 6. 2020 dlužil žalovaný žalobci částku ve výši 81 405,04 Kč, která zahrnovala dlužnou jistinu ve výši 76 222,91 Kč a dlužný smluvní úrok z úvěru ve výši 5 182,13 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 2. 7. 2020 a z ceníku účinného od 5. 8. 2011 bylo zjištěno, že žalobce účtoval žalovanému v souladu s platným ceníkem poplatky za zaslání upomínek prostřednictvím SMS zpráv v celkové výši 9 Kč a dva poplatky za zaslání upomínky po 300 Kč, celkem tedy poplatky ve výši 609 Kč.

13. Z výzvy k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 20. 5. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 21. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vzhledem k prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru vyzval žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů, který v případě smlouvy o úvěru č. HU00186324 činil 81 405,04 Kč, a současně žalovaného upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

14. Z dalších předložených důkazů nezjistil soud žádné nové skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně formou Dodatku č. 54 k Rámcové smlouvě uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobce svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně splnil a poskytl žalovanému převodem na jeho běžný účet peněžní prostředky ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 27,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 902 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Žalobce proto využil svého oprávnění vyplývající z Podmínek a dopisem ze dne 20. 5. 2020 přistoupil k zesplatnění celé pohledávky. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. Nárok žalobce na zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 609 Kč vyplývá z části Splácení úvěru bodu 7 Podmínek. Nárok žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením úvěru řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s citovaným § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval od 1. 11. 2020 s ohledem na § 9 zákona č. 177/2020 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 274 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 074 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby a výzva k plnění ze dne 20. 5. 2020).