7 C 31/2019
č. j. 7 C 31/2019-62
V PLATNOSTIOkresní soud v Břeclavi rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 4 979 Kč s příslušenstvím a úroky ve výši 20,11 % ročně, a to ve měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Soud uznal nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od doby následující po splatnosti poslední splátky. Povinnost splácet byla uložena pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoli splátky včas. Soud rovněž přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 6 208 Kč, která má být splácena ve stejných měsíčních splátkách po 3 000 Kč.
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 979 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 979 Kč s úrokem ve výši 4 964,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 296,35 Kč a s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 4 979 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 979 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy do dvacátého pátého dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv splátky řádně a včas.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku 6 208 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy do dvacátého pátého dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po dni, kdy byla splacena jistina včetně veškerého příslušenství (výrok I. tohoto rozsudku), a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv splátky řádně a včas.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2018 domáhal zaplacení částky ve výši 4 979 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) a žalovaným byla dne 15. 5. 2013 uzavřena smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč v 45 týdenních splátkách po 422 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 26. 3. 2014. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 4 979 Kč představující dlužnou jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byla žalovaná pohledávka postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že dlužné částky si je vědom a požádal o zaplacení dlužné částky ve 4 splátkách, neboť jeho finanční situace mu neumožňuje uhrazení dluhu jednorázově. Podáním doručeným soudu dne 30. 5. 2019 žalovaný uvedl, že je ochoten splácet měsíčně 3 000 Kč.
3. Podáním ze dne 6. 6. 2019 vyjádřil žalobce souhlas s uhrazením dlužné částky ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.
4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15. 5. 2013 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč, který zahrnoval úrok ve výši 1 049 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 760 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč, v 44 týdenních splátkách po 422 Kč a jednou splátkou ve výši 408 Kč.
6. Ze Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že podle článku 3 v případě sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 45 splátkách činí výše výpůjční úrokové sazby 20,11 % ročně.
7. Z uznání dluhu ze dne 3. 4. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný dne 3. 4. 2014 uznal svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobce ve výši 15 479 Kč vyplývající ze Smlouvy a zavázal se jej uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017 ve spojení s podacím lístkem ze dne 15. 6. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce.
10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 8. 2018 ve spojení s podacím lístkem ze dne 7. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 984,85 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.
11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
12. Podle § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
13. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu citovaného § 657 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 976 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 422 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celou dlužnou částku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 4 979 Kč nezaplatil. Právo žalobce na zaplacení úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny vyplývá z článku 3 Smluvních podmínek ve spojení s § 658 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením půjčky řádně a včas dostal do prodlení, čímž v souladu s § 517 občanského zákoníku vznikl žalobci rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to ode dne následujícího po dni splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. V souladu s dohodou účastníků byla žalovanému uložena povinnost uhradit dlužnou částku ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv z nich řádně a včas.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 208 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 979 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 6. 8. 2018) a z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (vyjádření se ve věci ze dne 12. 3. 2019, vyjádření se ve věci ze dne 30. 4. 2019 a vyjádření se ve věci ze dne 6. 6. 2019) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč. V souladu s dohodou účastníků byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv z nich řádně a včas.
16. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.