7 C 366/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti a o vzájemném návrhu o změnu výživného

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 9. 2020 č. j. P 154/2020-82 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021 č. j. 13 Co 206/2020-119, ve výši 2 900 Kč měsíčně se zrušuje s účinností od 1. 9. 2023.

II. Zamítá se vzájemný návrh, aby žalobci byla uložena povinnost přispívat na výživu žalované zvýšenou částkou 4 000 Kč měsíčně k rukám žalované vždy do 10. dne v měsíci předem počínaje dnem 1. 9. 2023.

III. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení v řízení o zrušení vyživovací povinnosti a v řízení o vzájemném návrhu na zvýšení výživného ve prospěch žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil vyživovací povinnost žalobce jako otce žalované stanovenou na základě rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 9. 2020 č. j. P 154/2020-82 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021 č. j. 13 Co 206/2020-119. Žalobce tvrdil, že žalovaná ukončila studium na [anonymizováno 6 slov] [právnická osoba], [obec] (SOU) ke dni 26. 6. 2023 v tříletém učebním oboru„ vlásenkář a maskér“, a je již schopna se sama živit.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a současně se vzájemným návrhem domáhala zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2023. Žalovaná tvrdila, že se od posledního určení vyživovací povinnosti v roce 2021 změnily podstatně poměry. Žalovaná stále studuje. Zvýšily se výdaje žalované i tabulky pro určování výše výživného.

3. U jednání dne 22. 11. 2023 a 10. 1. 2024 bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, zejména spisem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. P 154/2020, a to rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 9. 2020 č. j. P 154/2020-82 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021 č. j. 13 Co 206/2020-119, podklady ohledně příjmů a výdajů žalobce, zprávou školy o průběhu studia žalované, rozvrhem hodin, potvrzením o studiu a výučním listem, rozhodnutím o přijetí ke studiu, výtisky z internetové stránky SOU, zprávami České správy sociálního zabezpečení, zprávami úřadu práce, komunikací mezi účastníky. Bylo provedeno dokazování výslechem účastníků soudního řízení a svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalované. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. P 154/2020, zejména z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 9. 2020 č. j. P 154/2020-82 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021 č. j. 13 Co 206/2020-119, soud zjistil a bylo prokázáno, že žalobci byla naposledy určena vyživovací povinnost pro žalovanou pro dobu od 1. 9. 2019 ve výši [částka] měsíčně. Vyživovací povinnost byla určena v době, kdy žalovaná prezenčně studovala na SOU obor„ vlásenkář a maskér“ a žalobce měl příjem ze závislé činnosti a invalidního důchodu. Výše školného žalované činila [částka] ročně, úplata za školní stravování [částka] měsíčně; žalovaná měla výdaje s dopravou do školy [částka] měsíčně (hrazené matkou žalované). Matka žalované měla tehdy v pěstounské péči [anonymizováno] [jméno]. Pobírala příspěvek na jeho péči [částka] měsíčně, přídavek na dítě [částka] měsíčně ([jméno]) a [částka] měsíčně (žalovaná), příspěvek pěstounovi na úhradu potřeb dítěte [částka] měsíčně a odměnu pěstouna [částka] měsíčně. Žalobce měl invalidní důchod [částka], průměrnou měsíční čistou mzdu [částka]. Z výučního listu, potvrzení o studiu, rozhodnutí o přijetí ke studiu, zprávy SOU a výtisku z internetové stránky SOU má soud za prokázané, že SOU nabízí střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou a nástavbové studium zakončené maturitou, které podle oboru trvá dva nebo tři roky. Studijní obor„ vlásenkář a maskér“ a obor„ kadeřník“ jsou tříleté studijní obory s výučním listem s denní formou studia. Studijní obor kadeřník je tedy na stejné úrovni jako obor vlásenkář a maskér, obecné předměty jsou shodné v obou oborech. Žalovaná ukončila vzdělání na SOU, obor vlásenkář a maskér, a to složením závěrečné zkoušky dne [datum] a získala tak výuční list. Žalovaná měla možnost po ukončení tříletého studia pokračovat nástavbou na stejné škole zakončenou maturitou. Mohla pokračovat ve studiu nástavbovém v oboru podnikání nebo umělecké řemeslné práce. Namísto toho žalovaná od [anonymizováno] [rok] studuje tříletý učební obor kadeřník, který je zakončen závěrečnou zkouškou a získáním výučního listu. Ze zprávy SOU bylo zjištěno, že žalovaná má z předchozího studia uznány všeobecné předměty: český jazyk a literatura, matematika, anglický jazyk, tělesná výchova, základy přírodních věd, psychologie a společenská výchova, občanská nauka a výtvarná příprava. Z rozvrhu hodin poskytnutého SOU bylo zjištěno, že žalovaná má [anonymizována dvě slova] odborný výcvik do [údaj o čase] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] teoretické předměty s delšími přestávkami mezi jednotlivými hodinami, přičemž v pondělí jí výuka končí v [anonymizováno], v úterý v [anonymizováno], ve středu v [údaj o čase], ve čtvrtek a v pátek ve [anonymizováno]. Ze zprávy úřadu práce má soud za prokázané, že v posledních dvou letech pracoviště Úřadu práce [obec] evidovalo v okr. [obec] sedm nabídek volných pracovních míst s kvalifikací„ kadeřník“ s průměrnou mzdou 29 179 Kč a žádnou nabídku volných pracovních míst s kvalifikací„ vlásenkář, maskér“. Z výpovědi žalované a předloženého rozvrhu hodin bylo zjištěno, že žalovaná má jeden týden odborné předměty (odborný výcvik) a druhý týden teoretickou výuku. Žalovaná má volnější školní režim, protože obecné předměty má uznané z předešlého studia. Žalovaná bydlí v [obec], přes týden je v [obec] na internátě, protože jí výuka začíná brzy ráno. Přídavek na dítě ve prospěch žalované je [částka] měsíčně. Žalovaná obor„ vlásenkář a maskér“ studovala čtyři roky namísto tří, protože jeden ročník ze [anonymizována dvě slova] opakovala; měla však i neomluvené absence, jako bylo prokázáno ze zprávy školy jako rozporné s výpovědí žalované. Žalovaná tedy opakovala jeden školní rok částečně ze [anonymizována dvě slova], částečně z důvodu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Ze mzdového listu bylo zjištěno, že žalobce měl v roce 2023 příjem ze závislé činnosti ve výši čisté mzdy [částka] měsíčně; denní úvazek 4 hodiny v zastavárně [právnická osoba] Z oznámení ČSSZ bylo zjištěno, že žalobce pobírá od června 2023 invalidní důchod prvního stupně ve výši [částka] měsíčně. Z výpovědi žalobce a lékařské zprávy soud zjistil, a bylo prokázáno, že zdravotní stav žalobce je [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dle lékařské zprávy ze dne [datum] zatím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] neumožňuje vykonávat jakoukoli práci. Žalobce již dosáhl věk pro starobní důchod; nemá nárok na starobní důchod z důvodu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce dosud vykonává pracovní činnost s úvazkem 4 hodiny denně, což koresponduje s přiznáním invalidního důchodu a lékařskou zprávou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z výpovědi svědkyně, matky žalované bylo zjištěno, že pobírá invalidní důchod prvního stupně kolem 5 000 Kč měsíčně, příjmy z pracovní činnosti nemá. Dále pobírá pěstounské dávky kolem [anonymizována dvě slova] – [částka] měsíčně. Z příjmů se jí strhávají splátky insolvence, náklady na bydlení matka žalované nehradí, hradí je její partner. Měsíční výdaje vynaložené matkou žalované a související s žalovanou činí [částka] ubytování na internátu, [částka] školné, dále jídlo, kosmetika, ošacení a obuv, školní potřeby a další běžné výdaje. Matka vypověděla, že žalovaná byla na brigádě jen krátkou dobu v 16 letech. Poté si sice brigádu hledala, ale z důvodu špatného spojení do místa bydliště si žalovaná brigádu nenašla. Tvrzení žalované k dalším příjmům žalobce nebylo prokázáno. Vypověděla-li matka žalované jako svědkyně, že žalobce má příjmy z hudebních produkcí, pak se jedná o jeho dřívější aktivity, nikoli současné. Z předložených fotografií žalobce s hudebním nástrojem mohl soud porovnáním vzhledu žalobce u jednání 22. 11. 2023 a porovnáním vzhledu žalobce na fotografiích vyhodnotit, že se jedná o vyobrazení z doby dřívější. Další dokazování soud nemusel provádět.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je otcem žalované, výživné bylo naposledy upraveno s účinností od 1. 9. 2019 částkou 2 900 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 9. 2020 č. j. P 154/2020-82 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2021 č. j. 13 Co 206/2020-119. Žalovaná byla tehdy studentkou prvního ročníku střední školy. Žalovaná v době podání žaloby měla ukončené studium v oboru vlásenkář a maskér, v tomto oboru získala výuční list. Od [datum] se rozhodla studovat tříletý studijní program s výučním listem, obor kadeřník, který je ukončen závěrečnou zkouškou, po jejímž úspěšném složením získá absolvent výuční list. Škola, na které žalovaná studovala obor„ vlásenkář a maskér“ a nyní studuje obor„ kadeřník“, nabízí absolventům středního vzdělání s výučním listem získat vzdělání s maturitou v nástavbovém dvouletém nebo tříletém studiu, přičemž jeden z nástavbových oborů nese název umělecké řemeslné práce, druhý podnikání. Žalovaná kromě přídavku na dítě nemá žádné příjmy ze závislé ani jiné výdělečné činnosti. Žalobce je v důchodovém věku, jeho příjem činí mzda a invalidní důchod, celkem cca [částka] měsíčně čistého. Příjem matky žalované se sestává z invalidního důchodu cca [částka] měsíčně, pobírá dávky a odměnu pěstouna spojené s pěstounskou péčí. Ke srážkám z příjmů matky žalované nelze přihlížet; insolvenční řízení bylo zahájeno z důvodu dluhů. Žalovaná je zletilá a matka již nevyvažuje vyživovací povinnost osobní péčí o dítě. Matka zajišťuje žalované bydlení a náklady spojené s bydlením, materiálními potřebami žalované, studiem a zájmy žalované. Žalobce není s žalovanou v kontaktu. Současný zdravotní stav žalované je [anonymizováno]. Uvádí-li škola, úřad práce lepší uplatnění s oborem kadeřník, poukazuje soud na skutečnost, že obecně je známo, a bylo i při započetí studia žalované po základní škole známo, že obor vlásenkář a maskér je v okrese [obec] úzkoprofilovější než obor kadeřník. Kvalifikace ve více oborech přináší obecně širší uplatnění na trhu práce. Žalovaná se po základní škole rozhodla pro daný učební obor. Nelze obecně akceptovat navazování obdobných učebních oborů jako důvodů trvání vyživovací povinnosti rodičů, bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem projednávané věci.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (o. z.) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 923 odst. 1 o. z. Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plně svéprávnosti. <i>V případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání.</i> <i>Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“.</i> V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání (tzn. např., zda na trhu práce je v daném regionu větší šance uplatnění pro absolventy dané střední školy než pro vyučené osoby); jaké byly důvody, aby zletilé dítě studovalo placenou soukromou střední školu a nikoliv podobně zaměřenou střední školu veřejnou (bezplatnou); zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí (rozumně vysvětlitelných a doložených) a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor. Z hlediska úvah o výši výživného je pak namístě pečlivě posoudit rovněž to, jak velké časové nároky klade předmětné studium, tzn. zda např. vylučuje, aby vedle tohoto studia student pracoval alespoň příležitostně formou třeba brigád. ( (ASPI [příjmení]): JUD268311CZ, nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2121/14).

7. Soud při aplikaci hledisek uvedených v ustanovení § 910, § 911 a § 913 o. z. dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované. Bylo zcela na žalované, pro který studijní obor se po dokončení studia na základní škole rozhodla. Jestliže se prvně rozhodla pro tříletý obor vlásenkář a maskér, jehož absolvováním získala výuční list, pak by navazujícím studiem byl dvouletý studijní program ukončený maturitou v oboru podnikání nebo umělecké řemeslné práce. Žalovaná by tak po učebním oboru, který dokončila po čtyřech letech (tříletý obor) měla rozšířenou možnost uplatnit se na pracovním trhu s maturitním vysvědčením po ukončení dvouletého nástavbového studia v jednom ze zvolených oborů. Nelze přehlédnout, že důvodem opakování školního roku nebyly jen [anonymizována dvě slova], nýbrž i neodpovědný přístup ke studiu (neomluvené absence, nedostatečný prospěch). Žalovaná neprokázala skutečný zájem o zvolený obor odpovědným přístupem ke studiu. Studijní obor„ kadeřník“ nemůže být považován za navazující studium. Jedná se o typově obdobný studijní program, tedy tříletý obor s denní formou studia zakončený závěrečnou zkouškou, jejímž úspěšným složením získá absolvent výuční list. Další studium blízkého oboru nelze posuzovat jako přípravu na budoucí povolání, když směřuje ke stejnému stupni kvalifikace, kterého žalovaná již dosáhla (výuční list). Nejde o přípravu na budoucí povolání navazující na přípravu předchozí ani o zvyšování již dosažené kvalifikace, ale o opatření si kvalifikace v novém, jen příbuzném, oboru (nález Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2011 sp. zn. III. ÚS 1805/11, http://nalus.usoud). Je možné si kvalifikaci doplnit i jiným způsobem než opětovným započetím tříletého studijního oboru jako po skončení základní školy pro zlepšení pozice žalované na trhu práce. Situace na trhu práce se obecně neustále mění.

8. Základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je zásadně tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (Králíčková Z., In: Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655 – 975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 978 (. Věk, zletilost, nemá rozhodující význam pro trvání vyživovací povinnosti. Rozhodující je skutečnost, že se dítě soustavně připravuje na své budoucí povolání, resp., že se není schopno samo živit. Je však nutné odlišovat nezletilé dítě, které je ve větší míře odkázáno na rodiče a dítě zletilé, u něhož jsou ve větší míře předpoklady k tomu, že se může, alespoň částečně formou brigád aj., uživit samo, pokud tomu nebrání nějaké okolnosti. Od žalované, která již v době zahájení řízení byla zletilá, lze očekávat snahu zapojit se do pracovního procesu, byť příležitostně. Žalovaná měla jednu brigádu, jak vypověděla její matka v rámci svědecké výpovědi, přičemž zdravotní stav ani jiné skutečnosti nebrání žalované ve výkonu pracovní činnosti. K námitce žalované, že to vzhledem k jejímu školnímu rozvrhu není možné, soud odkazuje na současný rozvrh vyučovacích hodin. K námitce žalované, že je ve věku blízkém nezletilosti soud znovu uvádí, že věk není určujícím hlediskem pro trvání vyživovací povinnosti. Lze si představit dítě, které se po základní škole rozhodne nastoupit do pracovního procesu, a tedy již nebude odkázáno na výživu ze strany rodičů, ale také vysokoškoláka, kterému bude ve věku do dvacetišesti roků svědčit vyživovací povinnost ze strany obou rodičů. Věk má důsledky procesní. Jde-li o řízení o určení výživného pro nezletilé dítě, může být řízení zahájeno jak na návrh, tak i bez návrhu soudem. Řízení o určení výživného pro zletilé dítě se zahajuje výlučně na návrh zletilého dítěte, nebo rodiče povinného platit výživné. Výživné lze přiznat, zvýšit od zahájení soudního řízení (doručení vzájemného návrhu soudu, nikoli zpětně od nového školního roku).

9. Soud uzavírá, že žalovaná již není ve stavu odkázanosti na vyživovací povinnost žalobce. Žalovaná má ukončeno vzdělání ve studijním oboru vlásenkář a maskér s výučním listem, žalovaná tedy přípravu na budoucí povolání ukončila, a poté se rozhodla pro přípravu v jiném, podobném, oboru, který však na předchozí studium nenavazuje. Žalovaná je schopna sama se živit; uplatnit se na pracovním trhu. Žalovaná by se soustavně připravovala na budoucí uplatnění na pracovním trhu se zachováním vyživovací povinnosti obou rodičů nástavbovým studiem, což neučinila. Soud zjišťoval majetkové, sociální a osobní poměry žalobce, žalované i matky žalované, oprávněné potřeby žalované i v relaci ke vzájemnému návrhu o zvýšení výživného podle ustanovení § 923 o. z. pro případné odvolací řízení.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle poměru úspěšnosti v soudním řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.) za použití ustanovení § 150 o. s. ř., dle kterého lze výjimečně, jsou-li dány okolnosti hodné zvláštního případu, úspěšnému účastníkovi nepřiznat náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti. Uvedené pravidlo je výjimkou ze zásady úspěchu ve věci. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 8. 2018 sp. zn. 33 Cdo 1529/2017, dostupné http://www.nsoud.cz). Při zvažování, zda tu jsou důvody zvláštního zřetele hodné musí soud vycházet ze všech okolností konkrétní věci, typicky půjde o majetkové a sociální poměry účastníků. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzal do úvahy zejména skutečnost, že žalovaná je dcerou žalobce, která stále studuje (i když otci vyživovací povinnost zanikla). Ačkoliv byl žalobce v řízení úspěšný, s ohledem na povahu věci, kdy se jedná o spor mezi otcem a dcerou, soudu z hlediska mravnosti připadá nepřiměřeně tvrdé přiznat mu náhradu nákladů. Takový postup by mohl být s ohledem na majetkové, osobní a sociální poměry žalované likvidační, mohl by vést k dalšímu zhoršení rodinných vztahů mezi žalobcem a žalovanou. Soud vzal do úvahy také to, zda se nepřiznání náhrady nákladů negativně neprojeví do majetkové sféry žalobce jako oprávněného. Žalovaný je osobou stále výdělečně činnou, pobírá invalidní důchod. Je schopen nést své vlastní náklady účelně vynaložené během soudního řízení. Oba účastníci jsou v podstatě nemajetní.