7 C 37/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 892 831,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 892 831,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 892 831,55 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 146 610,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 892 831,55 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 892 831,55 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o hypotečním úvěru/americké hypotéce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 770 000 Kč. K zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo k bytové jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Kuřim, obec Kuřim a k tomu příslušnému podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemcích parcela [číslo]. Zástavní právo bylo zřízeno zástavní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Tehdejšími vlastníky předmětné bytové jednotky byly rodiče účastníků, pan [celé jméno žalovaného] starší a paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se stala vlastníkem předmětné bytové jednotky na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný oznámil žalobkyni prostřednictvím SMS zprávy, že přestává hradit splátky hypotečního úvěru. Situace vyústila v prohlášení splatnosti dosud nesplacené části hypotečního úvěru ze strany [právnická osoba] (věřitele) ke dni [datum]. Žalobkyně ve snaze předejít výkonu zástavního práva ze strany věřitele vyplatila dne [datum] platbou ve výši 893 531,91 Kč dluh žalovaného z hypotečního úvěru. Dne [datum] byl žalobkyni společností [právnická osoba] vrácen přeplatek. Žalobkyně plnila dluh za žalovaného z důvodu, že závazek žalovaného z hypotečního úvěru byl zajištěn zástavním právem k bytové jednotce [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyni vzniklo právo na regres dle § 1937 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě její pohledávky prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], na základě které mezi účastníky probíhalo mimosoudní jednání. K dohodě nedošlo a žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Okresní soud Brno-venkov vydal elektronický platební rozkaz ze dne 23. 7. 2021 č. j. EPR 164548/2021-6; zrušen podáním odporu. V odůvodnění odporu dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Je pravdou, že uzavřel se společností [právnická osoba] uvedenou smlouvu o hypotečním úvěru, zesplatnění úvěru ze strany banky dne [datum] bylo provedeno v rozporu s uzavřenými smlouvami, neboť žalovaný smlouvu o hypotečním úvěru neporušil. Z toho důvodu dle stanoviska žalovaného nedošlo k zesplatnění úvěru a žalobou vymáhaná částka není dosud splatná. Pokud žalobkyně dobrovolně uhradila zástavnímu věřiteli celou částku úvěru, učinila tak sama o své vůli, bez souhlasu žalovaného. Žalovanému zůstaly zachovány námitky, které měl vůči původnímu věřiteli, tedy i námitka nesplatnosti dluhu. Původní zástavní věřitel zesplatnění úvěru odůvodnil pouze obecným porušením smlouvy, avšak toto nijak blíže neprokázal. Pokud k porušení podmínek úvěru došlo převodem nemovitosti bez souhlasu zástavního věřitele, pak se nejedná o porušení způsobené žalovaným, ale žalobkyní. Žalobkyně musí nést negativní následky této skutečnosti.

3. Žalobkyně plnila věřiteli z důvodu svého postavení coby zástavního dlužníka, tedy osoby, která svým majetkem zajišťuje dluh z hypotečního úvěru. Je-li třetí osoba poskytující plnění za obligačního dlužníka v postavení ručitele, či jinak dluh zajišťuje, má právo splnit za dlužníka bez jeho souhlasu. Žalobkyně byla o zesplatnění hypotečního úvěru žalovaného vyrozuměna dopisem ze dne [datum] s upozorněním na možnost započetí výkonu zástavního práva váznoucího na zástavě. Žalobkyně tak vedena snahou o záchranu její bytové jednotky, která byla v té době zástavou, využila práva poskytnout plnění věřiteli. Žalovaný nemusel být žalobkyní požádán o souhlas s poskytnutím plnění. Dle dlouhodobého judikatorního závěru Nejvyššího soudu v případech, kdy třetí osoba poskytla věřiteli plnění z titulu zajištění, například jako ručitel, vzniká této osobě právo svého druhu na zaplacení náhrady toho, co za dlužníka plnila, přičemž jde o vznik nároku nového (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2005 sp. zn. 29 Odo 563/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 29 Odo 1314/2004, dostupné [webová adresa]). Žalobkyně splněním dluhu za žalovaného vstoupila do postavení nového věřitele, má nový nárok vůči žalovanému, což neobnáší zachování všech námitek, které měl žalovaný vůči původnímu věřiteli. Žalobkyně dále odkázala na obsah dopisu věřitele o zesplatnění hypotečního úvěru ze dne [datum], kde jsou konkrétně uvedeny 3 důvody zesplatnění, když žalovaný porušil svoji povinnost nabýt vlastnické právo k financované nemovitosti, neboť dle čl. I. odst. 1 bod 20 smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] se žalovaný zavázal předložit věřiteli list vlastnictví se zapsaným zástavním právem a vlastnickým právem ve svůj prospěch, a to ve lhůtě do 3 měsíců od uzavření smlouvy. Žalovaný však vlastnické právo k předmětné bytové jednotce nikdy nenabyl, nepožádal věřitele o změnu smlouvy o hypotečním úvěru. Dále žalovaný porušil čl. IV. odst. 5 smlouvy o hypotečním úvěru, když požádal o předčasné splacení dluhu, který mu byl ke dni [datum] vyčíslen. Žalovaný předčasné splacení dluhu ve stanovené lhůtě neprovedl, čímž se dostal s platbou do prodlení a původní věřitel mohl dle čl. VI. odst. 1 smlouvy o hypotečním úvěru prohlásit nesplacenou část úvěru za splatnou. Porušení této povinnosti však bylo ze strany žalovaného záměrné, a to s ohledem na SMS žalovaného ze dne [datum], kterou žalobkyni oznámil, že přestává platit splátky úvěru, žalovaný tak svými kroky záměrně vyvolal tuto situaci. Poslední povinností, která byla porušena, byl převod vlastnického práva k zástavě bez souhlasu věřitele. Původní zástavní dlužníci, [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení] převedli vlastnické právo k zástavě na žalobkyni darovací smlouvou ze dne [datum] z důvodu, že žalovaný nejprve fyzicky napadl svého otce, a poté podal proti rodičům několik žalob projednávaných u Okresního soudu Brno-venkov. Jeho jednání tak rodiče vyhodnotili jako hrubě nemravné. Příčinou darování předmětu zástavy žalobkyni bylo dřívější nemravné a opovrženíhodné jednání žalovaného, proto dovolávání se porušení smlouvy žalobkyní nemůže být bráno v potaz. Žalobkyni před nabytím vlastnického práva k bytové jednotce žádná povinnost nesvědčila, zákaz zcizení nebyl sjednán jako věcné právo zapsané v katastru nemovitostí. K tomu žalobkyně uvedla, že i bez tohoto porušení měl věřitel dostatek důvodů k zesplatnění úvěru pro jednání žalovaného porušující smlouvu o hypotečním úvěru.

4. Žalovaný v průběhu řízení rovněž setrval na své argumentaci, že žalobkyně si musela být vědoma zástavní smlouvy a závazků z ní plynoucí, když dle zákona č. 40/1964 Sb., zástavní smlouva působí vůči každému pozdějšímu vlastníkovi. Žalovaný zesplatnění úvěru bankou považuje za neúčinné, neboť to, že nedošlo k naplnění účelu úvěru, žalovaný nezavinil. Byli to rodiče účastníků, kteří nenaplnili smlouvu o sjednaném převodu vlastnického práva s žalovaným, kterou žalovaný dokládal pro účely úvěru. Žalovaný rovněž nezpůsobil porušení úvěrové smlouvy v podobě převodu vlastnictví předmětné bytové jednotky, když žalovaná si musela být vědoma existence zástavní smlouvy, přesto darovací smlouvu uzavřela. Žalovaný rovněž neměl nikdy v úmyslu úvěr předčasně splatit, chtěl pouze znát výši zůstatku. Nedorozuměním žalovaný podepsal formulář o předčasném splacení. Žalovaný však v předstihu bance sdělil, že na předčasném splacení nemá zájem a předčasné splacení úvěru anuloval. Zesplatnění úvěru tak bylo ze strany banky neúčinným jednáním. Žalovaný dále uvedl, že vztahy s jeho rodiči jsou špatné, avšak z důvodu chování rodičů k jeho družce, žaloby na rodiče byly podávány, neboť rodiče neplnili své závazky vůči žalovanému. Těmito skutečnostmi nelze odůvodňovat vědomé porušení zástavní smlouvy ze strany žalobkyně a rodičů účastníků.

5. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy účastníky označenými, daty na trvalém nosiči poskytnutými bankou a svědeckými výpověďmi (protokoly o jednání).

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný dne [datum] uzavřel s bankou [právnická osoba], [IČO] (k [datum] došlo ke změně obchodního názvu společnosti na [právnická osoba] dle výpisu z obchodního rejstříku, dále jen jako„ banka“ nebo„ [anonymizováno]“) smlouvu o spotřebitelském hypotečním úvěru [číslo] (dále jen„ hypotéka“). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 770 000 Kč za účelem koupě bytové jednotky [číslo] spolu s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, z vlastnictví rodičů účastníků, pana [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení]. V návaznosti na smlouvu o spotřebitelském úvěru byla mezi rodiči účastníků a bankou, uzavřena dne [datum] zástavní smlouva ZS [číslo] s tím, že dluh žalovaného ze smlouvy o hypotéce byl zajištěn zástavním právem na nemovitosti rodičů účastníků, tedy k předmětné bytové jednotce, jež byla předmětem koupě (smlouva [číslo] zástavní smlouvy č. ZS [číslo] označené v návrhu). K převodu vlastnického práva k bytové jednotce na žalovaného nedošlo.

7. Z hypoteční smlouvy ze dne [datum], přílohy [číslo] soud zjistil, že dohodnutá úroková sazba byla 5,80 % na první 3 roky. Žalovaný se poskytnutý úvěr spolu s finančními závazky vyplývajícími ze smlouvy zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12 559 Kč, přičemž poslední splátka měla být splacena dne [datum]. K zajištění úvěru byla uzavřena zástavní smlouvy č. ZS [číslo]. Žalovaný byl povinen do 3 měsíců předložit bance originál listu vlastnictví se zapsaným zástavním právem banky a vlastnickým právem ve svůj prospěch. V čl. VI. smlouvy potom bylo ujednáno, že pokud v průběhu trvání úvěrové smlouvy nastane skutečnost, která bude mít za následek podstatnou změnu podmínek, za nichž byla smlouva uzavřena a může dle posouzení banky ohrozit řádné plnění závazků vůči bance, zejména, pokud klient poruší kterékoliv ustavení smlouvy, klient nebo osoba, která poskytla zajištění k úvěru, poruší povinnost dle jiné smlouvy uzavřené s bankou zajišťující pohledávku banky za klientem, klient se dostane do prodlení s jakoukoli platbou na dobu přesahující 14 dní, je banka oprávněna přijmout dle svého uvážení mimo jiné opatření v podobě prohlášení celé zbývající nesplacené části úvěru včetně příslušenství za splatnou a klient je povinen tuto dlužnou částku včetně příslušenství uhradit do 15 dnů od doručení. Dodatkem [číslo] ke smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně úrokové sazby na 2,12 % ročně na následující 3 roky s účinností od [datum] a tedy k úpravě výše měsíční splátky. Dodatkem [číslo] ke smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně úrokové sazby na 2,02 % ročně na následující 3 roky s účinností od [datum] a tedy k úpravě výše měsíční splátky.

8. Úvěrová smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], ve které uvedl, že je se jedná o úvěr za účelem koupě nemovitosti. K žádosti mimo jiné žalovaný předložil kupní smlouvu uzavřenou mezi manželi [příjmení] [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím dne [datum], jejímž předmětem byl prodej bytové jednotky [číslo] spolu s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, za kupní cenu 1 770 000 Kč.

9. Ze zástavní smlouvy č. ZS [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako zástavním věřitelem, panem [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení] jako zástavci a [celé jméno žalovaného] ml. jako vedlejším účastníkem. Předmětem smlouvy bylo zajištění smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] úvěrujícího dlužníka [celé jméno žalovaného] ml. do výše pohledávky 1 770 000 Kč. Předmětem zástavy byla bytová jednotka [číslo] s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov (ve společném jmění zástavců). Zástavci rovněž podepsali téhož dne návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. <i>10. Jak vyplývá z žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne [datum], úvěr byl čerpán na základě předložení podaného návrhu na vklad zástavního práva ve prospěch banky.</i> 11. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení] jako dárci a [celé jméno žalobkyně] jako obdarovanou dne [datum] soud zjistil, že jí dárci darovali obdarované mimo jiné bytovou jednotku [číslo] s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov patřící do společného jmění dárců. Dále byla k předmětné nemovitosti zřízena služebnost užívání ve prospěch dárců, a to na dobu života každého dárce.

12. Ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od [datum] a [datum], soud zjistil, že obsahují závěrečné ujednání, podle kterého práva a povinnosti ze smluv uzavřených mezi bankou a klientem, na které se vztahují tyto podmínky, se ode dne [datum] řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

13. Z poskytnuté nahrávky [anonymizováno] ze dne [datum] mezi zaměstnankyní banky [jméno] [příjmení] a žalovaným, soud zjistil, že banka kontaktovala žalovaného ohledně končící fixace úrokové sazby a nabídla mu nové podmínky. V reakci na to žalovaný sdělil, že předmětná bytová jednotka není v jeho vlastnictví, je napsaná na otce žalovaného, který mu dříve pomáhal. Z důvodu konfliktů v rodině by však hypotéku rád přestal platit. Nyní hypotéku platí jen pro to, aby nebyl v registru zapsán jako neplatič. Žalovaný jasně sdělil svůj úmysl přestat splácet hypotéku tak, aby otec musel zbývající část převzít a splatit. [příjmení] informovala žalovaného, že si měl sledovat vlastnické vztahy v katastru nemovitostí, pokud by přestal splácet, poškodí ho to.

14. Z emailu žalovaného adresované zaměstnankyni banky [jméno] [příjmení] dne [datum], soud zjistil, že z rodinných důvodů, kdy byl žalovaný okraden otcem, se žalovaný rozhodl dál poskytnutý úvěr nesplácet. Navrhl, že po konci fixace daného období již nebude uzavírat další dodatky, proto nechť banka osloví vlastníka nemovitosti, otce, který hypotéku převezme. Pokud by otec hypotéku nepřevzal, převezme hypotéku vč. vlastnictví bytové jednotky žalovaný. Žalovaný se chtěl vyhnout negativnímu hodnocení v registru dlužníků, proto byl ochotný případně deponovat zbývající část úvěru na účtu banky pro případ, že otec hypotéku nepřevezme. Splácet by byl pak ochotný jen jako vlastník této bytové jednotky.

15. Z žádosti o změnu/požadavek k hypotečnímu úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal o předčasné splacení úvěru a potvrzení o zůstatku hypotečního úvěru ke dni [datum], jako důvod bylo uvedeno refinancování jinou bankou. Žalovaný vzal na vědomí, že za zpracování požadavku mu bude dle platného sazebníku naúčtován poplatek 1 000 Kč. Žádost byla žalovaným podepsána.

16. Ze sazebníku poplatků platného od [datum], soud zjistil, že vystavení potvrzení nebo souhlasu k hypotečnímu úvěru je zpoplatněno částkou 1 000 Kč.

17. Z potvrzení o zůstatku hypotečního úvěru za účelem jeho předčasného splacení a zániku zástavního práva ze dne [datum], soud zjistil, že jím [právnická osoba] na základě žádosti žalovaného vystavila potvrzení o zůstatku úvěru plynoucího z hypoteční smlouvy [číslo] ze dne [datum], který ke dni [datum] za splnění uvedených předpokladů bude činit 887 732,43 Kč.

18. Emailem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že byl převeden do správy oddělení problematických pohledávek pro nenaplnění účelu úvěru, pro který bylo financování poskytnuto, kdy současně došlo k převodu zastavené financované nemovitosti a byla avizovaná nevůle dále hradit sjednané splátky úvěru. [příjmení] nesouhlasí s převzetím dluhu nabyvatelem nemovitých věcí, na kterých vázne zástavní právo banky. [příjmení] bylo na žádost žalovaného poskytnuto vyčíslení úvěru ke dni [datum] pro předčasné splacení úvěru, kdy banka očekává, že bude úvěr splacen.

19. Z emailu právního zástupce žalovaného ze dne [datum] (plná moc udělená žalovaným dne [datum]) adresovaného panu [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanci banky v oddělení správy problematických pohledávek, bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného sdělil bance, že úmyslem žalovaného v emailu ze dne [datum] nebylo předčasné splacení úvěru, nýbrž vyjádření, že nechce splácet úvěr, který byl poskytnut na odkup bytu rodičů, který však rodiče žalovanému neprodali. Chtěl pouze znát výši dlužné částky. Žalovaný požádal o zrušení této mimořádné splátky úvěru k [datum]. V odpovědi Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] sdělil, že klient požádal o předčasné splacení na pobočce banky dne [datum], na základě čehož mu bylo dne [datum] vystaveno potvrzení o zůstatku úvěru k požadovanému datu. Žalovaný byl upozorněn, že pokud nebude úhrada provedena, bude s největší pravděpodobností přistoupena k zesplatnění úvěru, neboť banka nemá již zájem na dalším pokračování tohoto obchodního vztahu.

20. Dopisem ze dne [datum] následně [právnická osoba] prohlásila nesplacenou část úvěru poskytnutého dle smlouvy o hypotečním úvěru/americké hypotéce ze dne [datum] za splatnou ke dni [datum], a to v souladu s odst. 2 čl. VI smlouvy, neboť ze strany žalovaného došlo k podstatnému porušení podmínek smlouvy ve smyslu odst. 1 části VI. smlouvy, když žalovaný porušil kterékoliv ustavení smlouvy (nebyl naplněn účel úvěru, financovaná nemovitost nebyla převedena do vlastnictví klienta), osoba, která poskytla zajištění porušila povinnost dle jiné smlouvy uzavřené s bankou (financovaná nemovitost byla převedena bez vědomí a souhlasu banky do vlastnictví 3. osoby) a žalovaný požádal o předčasné splacení úvěru ke dni [datum], k němuž však nedošlo. Ke dni [datum] pohledávka banky činila částku 889 298,99 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit do 7 dnů od zesplatnění úvěru. Z předložené dodejky vyplývá, že žalovaný si předmětnou zásilku převzal dne [datum]. [příjmení] dopis byl rovněž adresován žalobkyni, coby zástavní dlužnici.

21. Výzvou ze dne [datum] byla žalobkyně [právnická osoba] vyzvána k vyplacení zástavy váznoucí na předmětné bytové jednotce [číslo] v obci a katastrálním území Kuřim, na základě zástavní smlouvy č. ZS [číslo] ze dne [datum] ve prospěch banky k zajištění pohledávek banky vyplývajících ze smlouvy o hypotečním úvěru/americké hypotéce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi bankou a žalovaným, a to vzhledem ke skutečnosti, že pohledávka věřitele je v celé výši ke dni [datum] splatná a ze strany dlužníka nebyla zaplacena.

22. Z předložených výtisků SMS zpráv soud zjistil, že dne [datum] žalovaný oznámil žalobkyni, že přestává platit hypotéku, a že následně pošle informace o zůstatku.

23. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem banky, ze dne 9- [datum], soud zjistil, že žalobkyně požádala o vyčíslení konečné částky zesplatněného úvěru žalovaného, a to za účelem zaplacení dlužné částky, kdy následně žalobkyně dne [datum] informovala Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] o zadání platebního příkazu.

24. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od [datum] – [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] provedla úhradu ve prospěch účtu č. [bankovní účet], s [variabilní symbol] ve výši 893 531,91 Kč. Dne [datum] jí byl ze stejného účtu, pod stejným VS, vrácen přeplatek ve výši 700,36 Kč.

25. Z výpisu úvěrového účtu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána platba ve výši 887 165,88 Kč na jistinu, ve výši 2 317,72 Kč na úrok po splatnosti a ve výši 2 347,95 Kč na úrok z prodlení.

26. Z protokolu o převzetí potvrzení o zániku zástavního práva včetně návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně převzala potvrzení o zániku zástavního práva.

27. Předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 892 831,55 Kč žalobkyni, a to z titulu splacení pohledávky věřiteli vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] zástavní dlužnicí.

28. Svědek [celé jméno žalovaného] st., otec účastníků řízení, uvedl, že žalovaný za ním přišel v roce 2009, aby podepsal zástavní smlouvu, podepsal ji, aniž by se dál vyptával. Když mu přišla na účet částka 1 770 000 Kč, předal ji žalovanému. Tím to pro něj skončilo. Z důvodu konfliktních vztahů ze synem věnoval svůj majetek žalobkyni, mimo jiné i předmětnou bytovou jednotku. Žalobkyně se o zástavní smlouvě dozvěděla až při tom darování. Žalovaný se na něj ohledně převodu bytu nikdy neobrátil, kromě zástavní smlouvy nebyla s žalovaným uzavřena žádná jiná smlouva.

29. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] si konkrétní okolnosti ohledně hypoteční smlouvy žalovaného nevybavoval. S žalovaným jednal na oddělení problematických pohledávek kvůli rizikům, úvěr nebyl splácen. Úvěr byl po zesplatnění splacen zástavním dlužníkem. Konkrétní důvody zesplatnění si svědek nepamatoval.

30. Mezi žalovaným a rodiči účastníků, panem [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení], byla u zdejšího soudu vedena další řízení, a to pod sp. zn. 34 C 333/2018, sp. z. 29 C 334/2018 a sp. zn. 33 C 332/2018, zahájená na základě žalob žalovaného, která dokládají konfliktní vztahy žalovaného z rodiči, soud však z připojených spisů nezjistil žádné další relevantní skutečnosti pro posouzení dané věci.

31. Soudu byl dále předložen celý spis banky týkající se předmětné hypotéky žalovaného, z ostatních provedených důkazů soud však nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

32. Z provedeného dokazování tedy soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný s [anonymizována tři slova], a.s smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy získal žalovaný úvěr ve výši 1 770 000 Kč za účelem koupě bytové jednotky [číslo] spolu s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Kuřim, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, a to od rodičů účastníků, pana [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení]. Žalovaný se v hypoteční smlouvě zavázal do 3 měsíců předložit bance originál listu vlastnictví se zapsaným zástavním právem banky a vlastnickým právem ve svůj prospěch. V čl. VI. smlouvy potom bylo ujednáno, že pokud v průběhu trvání úvěrové smlouvy nastane skutečnost, která bude mít za následek podstatnou změnu podmínek, za nichž byla smlouva uzavřena a která dle posouzení banky může ohrozit řádné plnění závazků vůči bance, zejména, pokud klient poruší kterékoliv ustavení smlouvy, klient nebo osoba, která poskytla zajištění k úvěru, poruší povinnost dle jiné smlouvy uzavřené s bankou zajišťující pohledávku banky za klientem, klient se dostane do prodlení s jakoukoli platbou na dobu přesahující 14 dní, je banka oprávněna přijmout dle svého uvážení mimo jiné opatření v podobě prohlášení celé zbývající nesplacené části úvěru včetně příslušenství za splatnou. Hypoteční smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], ke které následně žalovaný předložil kupní smlouvu uzavřenou mezi manželi [příjmení] [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím dne [datum] k výše specifikované bytové jednotce. V návaznosti na předmětnou smlouvu o hypotečním úvěru byla mezi rodiči účastníků (zástavci) a bankou, uzavřena zástavní smlouva č. ZS [číslo] s tím, že dluh žalovaných ze smlouvy o hypotečním úvěru byl zajištěn zástavním právem na předmětné bytové jednotce rodičů účastníků, která byla předmětem financování hypotečního úvěru. Zástavci rovněž podepsali téhož dne návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. K čerpání úvěru došlo na základě předložení podaného návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. K převodu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce však již nedošlo. Dle výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] st. se žalovaný na něj ohledně převodu bytu ani nikdy neobrátil. Kromě zástavní smlouvy nebyla s žalovaným uzavřena žádná jiná smlouva. Mezi žalovaným a rodiči účastníků došlo ke zhoršení vztahů a darovací smlouvou ze dne [datum] rodiče účastníků předmětnou bytovou jednotku převedli na žalobkyni. Při sjednávání nové úrokové sazby z důvodu konce fixačního období v listopadu 2020, žalovaný sdělil (telefonicky, emailem) bance, že sjednané splátky z hypotečního úvěru již dále nechce platit a chce, aby hypotéku převzal otec žalovaného, který je vlastník předmětné bytové jednotky, když on vlastnictví k bytové jednotce nikdy nenabyl. Úmysl dále neplatit splátky z hypotečního úvěru vyjádřil i formou zaslané SMS žalobkyni. Rovněž na pobočce banky požádal o předčasné splacení úvěru a potvrzení o hypotečním úvěru ke dni [datum], což mu bylo bankou dne [datum] vystaveno, s tím, že pokud dojde ke splnění všech předpokladů, bude činit výše nesplacené části úvěru ke dni [datum] částku 887 732,43 Kč. Vystavení potvrzení bylo dle sazebníku banky zpoplatněno částkou 1 000 Kč, na což byl žalovaný upozorněn. Emailem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že byl převeden do správy oddělení problematických pohledávek, pro nenaplnění účelu úvěru, pro který bylo financování poskytnuto, kdy současně došlo k převodu zastavené financované nemovitosti a byla avizovaná nevůle dále hradit sjednané splátky úvěru. Z důvodu žádosti žalovaného o předčasné splacení úvěru banka očekává, že bude úvěr splacen. Ačkoliv právní zástupce žalovaného následně banku informoval, že nebyla vůle žalovaného předčasně splatit hypoteční úvěr a požádal o zrušení této mimořádné splátky, banka žalovanému sdělila, že na pokračování obchodního vztahu již nemá zájem a pokud nebude provedeno předčasné splacení úvěru, dojde k zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný neprovedl předčasné splacení úvěru tak, jak o něj požádal, banka dopisem ze dne [datum] prohlásila nesplacenou část úvěru za splatnou ke dni [datum], a to v souladu s odst. 2 čl. VI smlouvy, neboť ze strany žalovaného došlo k podstatnému porušení podmínek smlouvy ve smyslu odst. 1 části VI. smlouvy, když nebyl naplněn účel úvěru (financovaná nemovitost nebyla převedena do vlastnictví klienta), financovaná nemovitost byla převedena bez vědomí a souhlasu banky do vlastnictví 3. osoby a žalovaný požádal o předčasné splacení úvěru ke dni [datum], k němuž však nedošlo. Ke dni [datum] pohledávka banky činila částku 889 298,99 Kč, kterou byl žalovaný povinen uhradit do 7 dnů od zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaný bance po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil, banka výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyni, jakožto vlastníka předmětné bytové jednotky, k vyplacení zástavy váznoucí na bytové jednotce na základě zástavní smlouvy č. ZS [číslo]. Po vyčíslení konečné částky zesplatněného úvěru, žalobkyně, jakožto zástavní dlužník, dne [datum] uhradila na předmětný zesplatněný úvěr žalovaného bance částku 893 531,91 Kč, kdy dne [datum] jí byl bankou vrácen přeplatek ve výši 700,36 Kč. Následně jí byly vydány dokumenty k předmětné hypoteční smlouvě za účelem uplatnění regresního nároku po žalovaném. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 892831,55 Kč předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně, žalovaný žalobkyni však ničeho neuhradil.

33. Při právním posouzení soud vycházel z ujednání žalovaného s bankou v čl. Závěrečná ustanovení všeobecných obchodních podmínek (účinných od [datum] a [datum]) banky, dle kterých práva a povinnosti ze smluv uzavřených mezi bankou a klientem, na které se vztahují tyto podmínky, se ode dne [datum] řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv je tedy předmětem řízení regresní nárok žalobkyně, jakožto zástavní dlužnice, pro plnění dluhu za žalovaného vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne [datum], tedy před nabytím účinnosti o. z., tj. před [datum], dle smluvních ujednání se práva a povinnosti vyplývající z hypoteční smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

34. Dle § 1937 odst. 1. o. z. souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. Dle odst. 2 téhož ustanovení splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Dle § 1888 odst. 2 o. z. přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.

35. K obecnému pravidlu, že k plnění třetí osobou musí dlužník udělit souhlas, se doplňuje výhrada, že tohoto souhlasu není třeba, pokud třetí osoba má již určité kvalifikované postavení, kterým je do celkového kontextu závazku již dříve zapojena a dotýká se tedy i její majetkové sféry. Jde zejména o případy ručení, poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění dluhu. Třetí osoba je v roli zainteresované osoby, kdy jí svědčí opodstatněné důvody pro zájem na splnění dluhu a ochraně své majetkové sféry. Souhlas dlužníka s jejím plněním tedy není vyžadován (Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 955 - 956: J. [příjmení]). Tato osoba může dluh plnit automaticky, a věřitel je povinen plnění přijmout. Faktickým splnění dluhu pak nastává subrogace ze zákona, kdy třetí osoba vstupuje do práv věřitele a má právo požadovat po dlužníkovi vyrovnání toho, co za něho plnila.

36. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně, coby zástavní dlužnice na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo], plnila za žalovaného závazek vyplývající z hypotečního úvěru sjednaného s [anonymizována tři slova] dne [datum] pod [číslo]. Žalobkyně se do postavení zástavní dlužnice dostala dle § 1888 odst. 2 o. z., když nabyla vlastnické právo k předmětu zástavy, bytové jednotce č. [číslo] spolu s podílem na společných částech domu [číslo] v budově [adresa] [obec], zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od rodičů účastníků, pana [celé jméno žalovaného] st. a [jméno] [příjmení]. Na žalobkyni tak přešlo vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu i se zapsaným zástavním právem, tedy v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou, přešel na žalobkyni i dluh zajištěný zástavou. Pokud tedy žalovaný namítal, že žalobkyně plnila věřiteli dluh bez souhlasu dlužníka, pak soud uvádí, že jelikož žalobkyně byla v kvalifikovaném postavení v podobě třetí osoby, která zajišťovala dluh žalovaného, nebyl dle výše citovaných ustanovení zákona souhlas dlužníka s plněním dluhu vyžadován.

37. Pokud žalovaný namítal, že neporušil podmínky hypoteční smlouvy a zesplatnění úvěru tak bylo neúčinné, pak soud uvádí, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný porušil podmínky sjednané v hypoteční smlouvě, na základě čehož došlo dne [datum] k zesplatnění poskytnutého úvěru v souladu s odst. 2 čl. VI hypoteční smlouvy. Žalovaný o podmínce předložit bance věděl, bylo tedy na žalovaném, který měl k dispozici podepsanou kupní smlouvu k předmětné bytové jednotce podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud žalovaný dále uváděl, že nechtěl podat žádost o předčasné splacení úvěru ke dni [datum], pak má soud za to, že o úmyslu žalovaného přestat poskytnutý úvěr splácet svědčí zejména telefonická a emailová komunikace žalovaného s pracovnicí banky a následná SMS žalovaného žalobkyni z listopadu a prosince 2020. Na základě takto vyjádřeného úmyslu žalovaného banka již neměla zájem na pokračování obchodního vztahu a neschválila žádost právního zástupce žalovaného o zrušení této mimořádní splátky a očekávala předčasné splacení celého úvěru, tak jak se žalovaný v žádosti ze dne [datum] zavázal. Jelikož k předčasnému splacení úvěru k danému dni nedošlo, vyhodnotila to banka jako podstatné porušení podmínek ve smyslu odst. 1 části VI. hypoteční smlouvy. V neposlední řadě bylo v předmětné hypoteční smlouvě v odst. 1 ve spojení s odst. 2 části VI. sjednáno, že banka může přistoupit k zesplatnění úvěru i pokud došlo k porušení povinnosti dle jiné smlouvy uzavřené s bankou zajišťující pohledávku banky za klientem, pokud tuto povinnost porušila osoba poskytující zajištění úvěru. Tedy skutečnost, že došlo k převodu vlastnického práva k předmětu zástavy bez možnosti žalovaného tuto skutečnost ovlivnit, jde dle sjednané smlouvy k tíži žalovaného.

38. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že poskytnutý hypoteční úvěr byl řádně zesplatněn ke dni [datum] a žalovaný byl povinen věřiteli celou dlužnou částku uhradit.

39. K tomu soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že i kdyby bylo možné přistoupit na argumentaci žalovaného, že nedošlo k účinnému zesplatnění hypotečního úvěru, dle judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3923/2008 ze dne 28. 1. 2011, která je obdobně použitelná i na projednávaný případ, i plnění ručitele na závazek z úvěrové smlouvy, který dosud není splatný, má v rozsahu plnění za následek zánik závazku dlužníka a vznik regresního práva ručitele vůči dlužníkovi.

40. Výše regresního nároku žalobkyně pak odpovídá tomu, co žalobkyně za žalovaného plnila. Jak vyplývá z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] žalobkyně dne [datum] provedla úhradu ve prospěch účtu banky č. [bankovní účet], s [variabilní symbol] ve výši 893 531,91 Kč, následně dne [datum] jí byl ze stejného účtu, pod stejným VS, vrácen přeplatek ve výši 700,36 Kč. [příjmení] ve výši 892 831,55 Kč se přitom skládala z jistiny ve výši 887 165,88 Kč, úroku po splatnosti ve výši 2 317,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 347,95 Kč a poplatku ve výši 1 000 Kč za vyhotovení potvrzení o zůstatku hypotečního úvěru ke dni [datum], když výše tohoto poplatku je v souladu se sazebníkem poplatků platného od [datum]. Žalovaný výši subrogačního nároku žalobkyně ani nerozporoval.

41. Žalobkyně se tak po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení částky ve výši 892 831,55 Kč, když má nárok požadovat celou částku ihned, žaloba není v rozporu s dobrými mravy. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

42. S ohledem na prodlení žalovaného pak soud v souladu s ust. § 1970 o. z. žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy a marném uplynutí lhůty v ní stanovené k zaplacení dlužné částky, tedy ode dne [datum], když nárok na zaplacení úroku z prodlení od tohoto dne je pak dán v ustanovení § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

43. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 35 714 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 11 900 Kč za jeden úkon právní služby podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 7,5 úkonů právní služby (tj. 7,5 x 11 900 Kč) dle § 11 citované vyhlášky, a to za přípravu a převzetí věci, jednoduchou výzvu k plnění (ve výši ½), sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]. Podle § 13 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (tj. 8 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty, jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (19 246,50 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 146 610,50 Kč.