7 C 45/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 265 346,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 255 686,40 Kč, úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 259 733,62 Kč od 18. 11. 2024 do 2. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 259 733,62 Kč od 28. 11. 2024 do 2. 12. 2024, úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 255 686,40 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 255 686,40 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 221,36 Kč, částku ve výši 9 559,89 Kč, úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 11. 2024 do 2. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 11. 2024 do 2. 12. 2024, úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 9 685,88 Kč za den 3. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 685,88 Kč za den 3. 12. 2024, úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 9 659,89 Kč od 4. 12. 2024 do 30. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 659,89 Kč od 4. 12. 2024 do 22. 6. 2025, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 9 659,89 Kč od 31. 12. 2024 do 22. 6. 2025, úrok 12,75 % ročně z částky 9 559,89 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 559,89 od 23. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 807,45 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Řízení se zastavuje o zaplacení částky 100 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 10 614 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 255 686,40 Kč s příslušenstvím a částku 9 659,89 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 15 5. 2016 rámcovou smlouvu č. , hodnota, ve znění všech dodatků (dále jen „rámcová smlouva“), na základě které jí byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky , Jméno žalobkyně, a Ceník, se kterými se žalovaná seznámila. Podpisem dodatku č. 8 k rámcové smlouvě žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí o úvěru ve výši 307 463 Kč (smlouva o úvěru č. , IBAN, ). Žalobkyně prověřila schopnost žalované úvěr splácet, když v návrhu popsala proces tohoto prověřování, a po splnění všech předpokladů pro poskytnutí úvěru poskytnutí úvěru schválila a vyplatil jej na účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 4 582 Kč, kdy součástí splátky byla splátka jistiny a sjednaného úroku ve výši 7,9 % ročně, a to vždy k 14. dni v měsíci počínaje dnem 14. 2. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 6. 2029. Splátky od 14. 2. 2022 do 14. 8. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 14. 9. 2024 bylo ze strany žalované uhrazena dne 14. 9. 2024 částka 268,12 Kč a dne 17. 9. 2024 částka 1 499 Kč, obě úhrady byly započteny na jistinu úvěru. Počínaje splátkou splatnou dne 14. 9. 2024 tedy nebylo ze strany žalované hrazeno řádně a včas. Žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním přistoupila ke dni 18. 11. 2024 k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná informována a vyzvala žalovanou k jeho uhrazení. Ke dni zesplatnění přitom činil dluh na jistině 259 733,62 Kč a na nesplaceném úroku 5 390,02 Kč. Žalovaná následně po zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni další částky, k datu podání žaloby tak činila dlužná částka 255 686,40 Kč na jistině a 221,36 Kč na nesplacených úrocích do dne zesplatnění. Žalobkyně se domáhá rovněž úhrady zákonných úroků z prodlení, a to až od 10. dne následujícího po zesplatnění dle interních pravidel.

2. Žalobkyně dále uvedla, že podpisem dodatku č. 7 k rámcové smlouvě ze dne 5. 12. 2021 žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, kdy po posouzení schopnosti úvěr splácet, žalobkyně poskytnutí kontokorentního úvěru schválila a umožnila žalované čerpání na běžném účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaná naplnila podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení smlouvy a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl jí kontokorent zablokován. Vzhledem k závažnému porušení sjednaných smluvních povinností žalovanou žalobkyně přistoupila dne 18. 11. 2024 k zesplatnění kontokorentu, o čemž žalovanou informovala a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Ke dni zesplatnění přitom činil dluh na jistině 20 000 Kč a na nesplaceném úroku 807,45 Kč. Žalovaná následně po zesplatnění kontokorentu uhradila žalobkyni další částky, k datu podání žaloby tak činila dlužná částka 9 659,89 Kč na jistině a 807,45 Kč na nesplacených úrocích do dne zesplatnění. Vzhledem k neuhrazení dlužných částek se tak žalobkyně po žalované domáhá jejich úhrady, kdy na úroku nadále ode dne 31. 12. 2024 požadovala úrok pouze ve výši 12,75 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně se domáhá rovněž úhrady zákonných úroků z prodlení, a to až od 10. dne následujícího po zesplatnění dle interních pravidel.

3. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila. Dne 14. 7. 2025 bylo jednáno v nepřítomnosti žalované podle § 101 odstavec 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), předvolání k jednání jí bylo doručeno řádně a včas, k jednání se nedostavila.

4. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, neboť žalovaná dne 23. 6. 2025 uhradila žalobkyni částku 100 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny kontokorentu. Žalobkyně tedy vzala žalobu částečně zpět co do částky 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 100 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení. S ohledem na úkon žalobkyně soud řízení výrokem II. v rozsahu zpětvzetí zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.

5. Soud po provedeném dokazování (protokol o jednání) zjistil následující skutkový stav. Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 15. 5. 2016 bylo prokázáno, že účastníci uvedeného dne uzavřeli uvedenou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované platební služby, a to vedení běžného účtu č. , č. účtu, .

6. Dne 5. 12. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek č. 7 k rámcové smlouvě, kterým byl žalované poskytnut úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent ve výši 20 000 Kč. Druh úvěru byl neúčelový, nezajištěný, s průběžným splácením, dobou trvání úvěru na neurčito a roční úrokovou sazbou 18,9 %. Žalovaný se v dodatku č. 7 zavázal kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu, tedy do jednoho roku od přečerpání běžného účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro používání kontokorentu. Žalobkyně poskytnutím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru splnila svoji informační povinnost vůči spotřebiteli. Z mimořádného výpisu z účtu za období od 25. 4. 2024 do 6. 1. 2025 a přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná v tomto období čerpala kontokorent ve výši dle tvrzení žalobkyně, jsou zřejmé platby po zesplatnění kontokorentu. Jelikož žalovaná naplnila podmínky č.l. Co považujeme za případ porušení, když se dostala do prodlení s úhradou závazku vůči bance, žalobkyně v souladu s čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli sjednaných v podmínkách pro používání kontokorentu a poskytnutý kontokorent interním rozhodnutím ke dni 20. 11.2 024 zablokovala. Následně úvěr ke dni 18. 11. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2024 a vyzvala ji k úhradě dlužné částky.

7. Dne 14. 1. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou Dodatek č. 8 k rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 307 463 Kč (č. úvěru , IBAN, ), a to převodem na běžný účet shora uvedený s tím, že částka 257 463 Kč byla určená ke splacení původního úvěru a částka 50 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Dodatkem č. 21 k rámcové smlouvě byla změněna výše splátky i délka úvěru na částku 3 661 Kč. Žalovaná se pak zavázala splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 582 Kč, které byly splatné vždy k 14. dni v každém měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Základní úroková sazba byla dohodnuta 7,9 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, poskytnutím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru splnila svoji informační povinnost vůči spotřebiteli. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru. V čl. Několik bodů k ukončení smlouvy odst. 3 bylo sjednáno, že v případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku, může banka požadovat předčasné splacení všech úvěrů. V odst. 4 je pak uvedeno, že okamžikem ukončení smlouvy o úvěru vzniká klientovi povinnost splatit bance všechny dosud nesplacené závazky ze smlouvy o úvěru, a to okamžitě. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když dne 16. 1. 2022 vyplatila úvěr na účet žalované, jak vyplývá z dokladu o načerpání úvěru. Z přehledu splátek a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná uradila v plné výši pouze splátky splatné v období od 14. 2. 2022 do 14. 8. 2024, následně uhradila částečně splátku splatnou dne 14. 9. 2024, z přehledu plateb jsou zřejmé i platby po zesplatnění ve výši dle tvrzení žalobkyně. Žalovaná se tak dostal do prodlení s placením svého dluhu, žalobkyně tak v souladu s podmínkami pro používání úvěru poskytnutý úvěr ke dni 18. 11. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou informovala předžalobní upomínkou z 18. 11. 2024 a vyzvala ji k úhradě dlužné částky.

8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), Smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 2662 o. z. Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

10. Dle § 2665 o. z., Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožňuje výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použije se přiměřeně ustanovení o úvěru.

11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., které jsou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelskými úvěry. Soud předmětné úvěrové smlouvy posoudil z hlediska § 1813 o. z., podle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěry byly platně uzavřeny, neobsahují zakázaná ujednání ve smyslu § 1813 o. z. a z listinných důkazů bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalované dle tvrzení žalobkyně a dále i to, že žalovaná žalobkyni dosud neuhradila výše specifikované částky jako jistiny poskytnutých úvěrů (vyplývající ze smlouvy o úvěru či kontokorentního úvěru). Žalobkyně v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Důkazní břemeno k prokazování řádného splácení splátek úvěrů bylo přesunuto na žalovanou. Na ní tedy bylo, aby tvrdila a prokazovala, že poskytnuté úvěry žalobkyni již zaplatila, případně že tvrzený dluh vůbec nevznikl. Žalovaná v tomto řízení nic takového netvrdila a neprokazovala.

13. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, v plném rozsahu vyhověl. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by žalobkyni ve sjednané lhůtě ani následně uhradila na splátkách více, než tvrdila žalobkyně.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně požadovala pouze náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 10 614 Kč, a proto soud žalobkyni právo na náhradu v této výši přiznal. Zbytku nákladů řízení se zástupce žalobkyně výslovně vzdala.