7 C 5/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 193 805,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 148 684,14 Kč, úrok 11,9 % ročně z částky 148 684,14 Kč od 16. 2. 2021 do 14. 3. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 148 684,14 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok 8,25 % ročně z částky 148 684,14 Kč od 15. 3. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 4 525,34 Kč, další částku 45 121,71 Kč, úrok 18,9 % ročně z částky 45 121,71 Kč od 16. 2. 2021 do 17. 5. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 45 121,71 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, úrok 8,25 % ročně z částky 45 121,71 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok 373,20 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 7 753 Kč k rukám žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 148 684,14 Kč s příslušenstvím a částku 45 121,71 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které mu byl aktivován běžný účet, který v žalobě specifikovala. Podpisem rámcové smlouvy žalovaný současně požádal žalobce o úvěr ve výši 150 000 Kč (smlouva o úvěru č. [číslo smlouvy]). Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, když v návrhu popsala proces tohoto prověřování, a po splnění všech předpokladů pro poskytnutí úvěru poskytnutí úvěru schválila a vyplatil jej na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2 440 Kč, kdy součástí splátky byla splátka jistiny a sjednaného úroku ve výši 11,9 % ročně, a to vždy k 14. dni v měsíci počínaje dnem 14. 10. 2020 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 9. 2028. Splátky od 14. 10. 2020 do 14. 11. 2020 byly splaceny. Na splátku dne 14. 12. 2020 bylo ze strany žalovaného placeno jen částečně, a to částka 1,96 Kč, která byla v plné výši započtena na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 14. 11. 2020 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Žalobkyně tak v souladu se smluvním ujednáním přistoupila ke dni 16. 2. 2021 k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení. Ke dni zesplatnění přitom činil dluh na jistině 148 684,14 Kč a na nesplaceném úroku 4 525,34 Kč. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne [datum] dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, kdy po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet, žalobkyně poskytnutí kontokorentního úvěru schválila a umožnila mu jeho čerpání na běžném účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení smlouvy a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován. Vzhledem k závažnému porušení sjednané smluvních povinností žalovaným žalobkyně v souladu s ujednáním přistoupila dne 16. 2. 2021 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění přitom činil dluh na jistině 45 121,71 Kč a na nesplaceném úroku 373,20 Kč. Žalovaný následně na výše uvedené částky již ničeho neuhradil. Vzhledem k neuhrazení dlužných částek se tak žalobkyně po žalovaném domáhala jejich úhrady, kdy na úroku nadále ode dne 15. 3. 2021 (resp. ode dne 18. 5. 2021 u druhé žalované pohledávky z kontokorentního úvěru) požadovala úrok pouze ve výši zákonného úroku z prodlení, pokud byl nižší než úrok sjednaný, domáhala se rovněž úhrady úroků z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil. Žalovaný byl poučen v souladu s § 114a odstavec 2 písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Ve věci bylo nařízeno jednání na 17. 2. 2022, žalovaný se k jednání bez omluvy ač řádně předvolán nedostavil, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Rámcovou smlouvou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že účastníci uvedeného dne uzavřeli uvedenou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému platební služby, a to vedení běžného účtu [číslo]. V rámcové smlouvě byla rovněž sjednána smlouva o úvěru č. [číslo smlouvy], kterou se žalobkyně zavázala ve prospěch žalovaného poskytnout úvěr ve výši 150 000 Kč, a to převodem na běžný účet shora uvedený. Žalovaný se pak zavázal splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 440 Kč, které byly splatné vždy k 14. dni v každém měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Základní úroková sazba byla dohodnuta 11,9% ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když zjištěné informace zaznamenala do úvěrové zprávy. Žalobkyně poskytnutím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru splnila svoji informační povinnost vůči spotřebiteli. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru. V čl. Několik bodů k ukončení smlouvy odst. 3 bylo sjednáno, že v případě prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku, může banka požadovat předčasné splacení všech úvěrů. V odst. 4 je pak uvedeno, že okamžikem ukončení smlouvy o úvěru vzniká klientovi povinnost splatit bance všechny dosud nesplacené závazky ze smlouvy o úvěru, a to okamžitě. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když den 2. 9. 2020 vyplatila úvěr na účet žalovaného, jak vyplývá z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 2. 9. 2020. Z přehledu splátek a příchozích plateb bylo zjištěno, že žalovaný uradil v plné výši pouze splátky splatné dne 14. 10. 2020 a 14. 11. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky splatné dne 14. 12. 2020, na kterou uhradil pouze částku 1,96 Kč, která byla započtena na jistinu. Žalovaný se dostal do prodlení s placením svého dluhu, žalobkyně tak v souladu s podmínkami pro používání úvěru poskytnutý úvěr ke dni 16. 2. 2021 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala předžalobní upomínkou z téhož dne a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. O odeslání upomínky svědčí podací arch ze dne 17. 2. 2021. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 148 684,14 Kč a dlužný smluvní úrok částku 4 525,34 Kč.

4. Dne 7. 9. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] kterým byl žalovanému poskytnut úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent ve výši 50 000 Kč. Druh úvěru byl neúčelový, nezajištěný, s průběžným splácením, dobou trvání úvěru na neurčito a roční úrokovou sazbou 18,9 %. Žalovaný se v Dodatku [číslo] zavázal kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu, tedy do jednoho roku od přečerpání běžného účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro používání kontokorentu. Žalobkyně poskytnutím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru splnila svoji informační povinnost vůči spotřebiteli. Žalovaný úvěr čerpal v období od 7. 9. 2020 do 16. 2. 2021, kdy k prvnímu čerpání došlo dne 7. 9. 2020, jak vyplývá z doloženého mimořádného výpisu běžného účtu žalovaného a přehledu plateb. Jelikož žalovaný naplnil podmínky č.l. Co považujeme za případ porušení, když se dostal do prodlení s úhradou závazku vůči bance, a to i z jiné smlouvy, žalobkyně v souladu s čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli sjednaných v podmínkách pro používání kontokorentu a poskytnutý kontokorent zablokovala. Následně úvěr ke dni 16. 2. 2021 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2021 a vyzvala ho k úhradě dlužné částky, o čemž svědčí předžalobní upomínka ze dne 16. 2. 2021 spolu s podacím archem ze dne 17. 2. 2021. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 45 121,71 Kč a nesplacený smluvní úrok částku 373,20 Kč. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně po zesplatnění úvěru žalobkyni na uvedené částky již ničeho neuhradil.

5. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožňuje výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použije se přiměřeně ustanovení o úvěru.

6. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, které jsou ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelskými úvěry. Soud předmětné úvěrové smlouvy posoudil z hlediska § 1813 o. z., podle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, dospěl k závěru, že smlouvy o úvěry byly platně uzavřeny, neobsahují zakázaná ujednání ve smyslu § 1813 o. z. a z listinných důkazů bylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalovanému dle tvrzení žalobkyně a dále i to, že žalovaný žalobkyni dosud neuhradil částku ve výši 148 684,14 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy], jakož i částku ve výši 45 121,71 Kč vyplývající ze smlouvy o kontokorentním úvěru. Důkazní břemeno k prokazování řádného splácení splátek úvěrů bylo přesunuto na žalovaného. Na něm tedy bylo, aby tvrdil a prokazoval, že poskytnuté úvěry žalobkyni již zaplatil, případně že tvrzený dluh vůbec nevznikl. Žalovaný v tomto řízení nic takového netvrdil a neprokazoval.

8. S ohledem na výše uvedené soud žalovaného zavázal k úhradě částky 148 684,14 Kč, včetně sjednaného úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné výši a dále částky 45 121,71 Kč včetně sjednaného úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení a nárok na úrok z úvěru vyplývá z § 2395 o. z. (výrok I.).

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně požadovala pouze náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 753 Kč, a proto soud žalobkyni právo na náhradu v této výši přiznal. Zbytku nákladů řízení se zástupce žalobkyně výslovně vzdala.