7 C 51/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B původně žalovanému:

2. Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zemřelému dne Anonymizováno , nyní neznámým dědicům zastoupeným procesní opatrovnicí advokátka Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky o určení dědice ze zákona I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou ze zákona v řízení o pozůstalosti zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , zemřelého , datum, .II. Žalovaní jsou povinni rovným dílem zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 71 635,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.III. Procesní opatrovnici , Jméno advokátky, , se přiznává odměna a náhrada výdajů v plné výši částkou 15 427,50 Kč, kterou je povinna Česká republika – Okresní soud Brno-venkov zaplatit této procesní opatrovnici do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 8. 6. 2022 č. j. , spisová značka, bylo vyhověno žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobkyně je dědičkou ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , posledně bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, (zůstavitel). K odvolání žalovaných byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, č. j. , spisová značka, . Odvolací soud vyšel z názoru, že v případě zániku způsobilosti být účastníkem řízení z důvodu úmrtí původně žalovaného 2. neměl soud rozhodovat o procesním nástupnictví podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), nýbrž pokračovat v soudním řízení proti neznámým dědicům zastoupeným procesním opatrovníkem podle § 29 odst. 3 o. s. ř. Soud prvního stupně, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, ustanovil neznámým dědicům procesní opatrovnici podle § 29 odst. 3 o. s. ř. a u jednání dne 23. 6. 2023 bylo provedeno dokazování výslechem svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, . Byl zamítnut návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem o „trasování“ předloženém žalobkyní k návrhu žalovaných. Na základě zjištěného skutkového stavu bylo možno věc právně posoudit a vyhotovení znaleckého posudku pro účely dokazování by nebylo způsobilé změnit právní hodnocení níže.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že uplatnila v dědickém řízení písemně dne 14. 5. 2021 dědický nárok z titulu zákonné dědické posloupnosti ve druhé třídě dědiců ve smyslu § 1636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), protože se zůstavitelem žila nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost. Tuto skutečnost však rozporovali zůstavitelovi rodiče , Jméno žalovaného, , dědicové ve druhé třídě zákonné posloupnosti podle § 1636 odst. 1 o. z. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se zůstavitelem žili v družském poměru přibližně od podzimu 2019, kdy však ještě nevedli trvale společnou domácnost na adrese bydliště zůstavitele ve , adresa, . V této době žalobkyně u zůstavitele trávila přibližně polovinu týdne a druhou polovinu pak ve svém bydlišti na adrese , adresa, . Od 15. 3. 2020 však již prokazatelně a trvale sdílela společnou domácnost se zůstavitelem, který jí to sám nabídl, při vědomí toho, že žalobkyně v důsledku pandemické situace kvůli onemocnění Covid-19 měla zvolit a svému zaměstnavateli nahlásit adresu pro výkon státní služby z jiného místa podle § 117 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Žalobkyně se tedy se zůstavitelem dohodla, že nadále bude trvale pobývat v místě jeho bydliště na adrese , adresa, , a zde se také skutečně trvale zdržovala. Na této adrese také se zůstavitelem vedli společnou domácnost a žili v družském poměru. Žalobkyně na adrese , adresa, trvale pobývala od 15. 3. 2020 do 6. 5. 2021, kdy dům opustila k výzvě rodičů zůstavitele obsažené v písemném podání jejich právního zástupce ze dne 5. 5. 2021.Žalobkyně k prokázání svého tvrzení předložila dokumentaci vyhotovenou jejím zaměstnavatelem, potvrzení o povolení výkonu služby z jiného místa ze dne 26. 5. 2021, žádost o povolení výkonu státní služby z jiného místa ze dne 16. 3. 2020, evidenci docházky za období březen 2020 až duben 2021. Z těchto písemností má podle žalobkyně vyplývat, že k výkonu státní služby z jiného místa byla v období od 17. 3. 2020 do 9. 4. 2021 oprávněna z adresy , adresa, . Od 10. 5. 2021 pak měla službu vykonávat na adrese svého bydliště v , adresa, poté, kdy byla rodiči zůstavitele přinucena dům vyklidit. Žalobkyně dále k prokázání svého pobytu na adrese , adresa, , předložila doklady o nákupu spotřebního zboží sloužícího k vybavení domácnosti (prostěradlo, povlečení, odpadkový koš, drobné elektrospotřebiče, pyžama, kuchyňské potřeby a jiné), které objednala z adresy , adresa, s uvedením této adresy i jako adresy doručovací v období 8. 6. 2020 až 25. 2. 2021.Žalobkyně dále uvedla, že se zůstavitelem plánovali manželství; datum sňatečného obřadu bylo stanoveno na 5. 6. 2021. Oddávajícím úředníkem měl být pan , jméno FO, , starosta obce , adresa, . K prokázání této skutečnosti žalobkyně označila potvrzení , právnická osoba, ze dne 26. 5. 2021 a , právnická osoba, ze dne 10. 8. 2021. K této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně se zůstavitelem společnou domácnost skutečně vedli, navrhla žalobkyně výslech svědků, pana , jméno FO, , adresa, a paní , jméno FO, , bytem tamtéž. Navrhla výslech svědků, jejího syna , jméno FO, , její dcery , jméno FO, a paní , jméno FO, , předsedkyni SVJ , adresa, . Žalobkyně navrhla k důkazům smuteční oznámení o úmrtí zůstavitele (parte), z jehož obsahu má být zřejmé, že v době jeho přípravy a tisku ani rodiče (žalovaní) a ani sestry zůstavitele (, jméno FO, a , jméno FO, ) nezpochybňovali družský poměr zůstavitele a žalobkyně, protože žalobkyně je na tomto dokumentu uvedena hned za rodiči zemřelého na druhém místě a je označena jako „družka“. Tato skutečnost měla zaznít i ve smuteční řeči, přednesené na smutečním obřadu, kterou připravovala sestra zůstavitele , jméno FO, . Zde autorka poukazuje na to, že …“ten správný vztah našel (zůstavitel) před dvěma lety, kdy se seznámil s jeho dosavadní partnerkou , jméno FO, . Celá rodina cítila, že našel, co hledal. Byl velmi spokojený a šťastný, dostal novou chuť do práce a energii do života. O posledních Vánocích požádal , jméno FO, o ruku…“, k čemuž žalobkyně předložila koncept smuteční řeči.

3. V reakci na vyjádření žalovaných doplnila žalobkyně žalobu podáním ze dne 9. 12. 2021 (čl. 49-51) tak, že se po smrti zůstavitele nechtěla z domu stěhovat, ale byla příbuznými zůstavitele velmi nevybíravým způsobem přinucena dům opustit. Není pravdou, že by “prosila o možnost krátkého setrvání v domě zemřelého , jméno FO, za účelem možnosti přestěhovat si svršky a několik osobních věcí do jejího trvalého bydliště…kde vede společnou domácnost se svým synem , jméno FO, “. Žalobkyně v domě zůstavitele skutečně po dobu uvedenou v žalobě bydlela, se zůstavitelem vedla společnou domácnost, společně žili a hodlali spolu žít i nadále jako manželé. Nastalá pandemie s nemocí Covid-19 a s ní evidovaná adresa pro výkon státní služby z jiného místa (zde z adresy , adresa, ) pouze žalobkyni „pomohly“ prokázat, kde se skutečně zdržovala. Podle žalobkyně místo evidovaného trvalého bydliště nemá se skutečným bydlištěm mnohdy nic společného. Vzhledem k plánovanému manželství vyčkávala žalobkyně s vyřízením nových dokladů až po vzniku manželství. Není pravdou, že by žalobkyně v rozhodné době vedla společnou domácnost se svým synem v , adresa, . V bytě žalobkyně v , adresa, v rozhodné době bydlel její syn společně se jeho přítelkyní. Žalobkyně předložila potvrzení o nákupech potravin ve , Anonymizováno, , stejně jako trasování jejího mobilu za celou dobu, o které tvrdí, že bydlela ve , Anonymizováno, se zůstavitelem. Potraviny už od března 2020 nakupovala v obchodě , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, nebo v , jméno FO, v , Anonymizováno, a z nákupů se vracela do domu zůstavitele ve , Anonymizováno, . Žalobkyně s pozůstalými řešila nedoplatky spojené s užíváním domu, byla ale vždy, tehdy slušně, odmítnuta. I po smrti zůstavitele žalobkyně v domě prováděla práce na domě i v jeho okolí a na zahradě. K úmyslům zůstavitele o tom, kdo má nebo nemá dědit jeho majetek, žalobkyně uvedla pouze tolik, že pokud by nechtěl, aby žalobkyně po něm dědila, nezničil by závěť ve prospěch své sestry. Vzhledem k plánovanému sňatku s žalobkyní byl zůstavitel srozuměn s tím, že žalobkyně by po něm mohla jako zákonná manželka dědit. Žalobkyně se starala o běžný provoz domácnosti v domě ve , Anonymizováno, : uklízela, vařila, pekla, prala, žehlila, starala se o zeleninovou zahradu, včetně zavařování produktů z ní, o květiny na dvoře, zalévala. Zůstavitel se staral o údržbu zahrady a dvora: sekal trávu, prováděl postřiky; renovoval, opravoval. Společně pracovali ve vinohradě a vyráběli víno. Žalobkyně nakupovala většinu potravin a potřeb do domácnosti (drogerie, kuchyňské potřeby) a na zahradu (květiny, substráty, semena), zůstavitel platil energie, internet a větší výdaje (nová kuchyň, nová vrata, nová lednička a kávovar, dřevo na zimu). Občas jeli nakupovat společně a tehdy platil zůstavitel. K prokázání těchto skutečností předložila žalobkyně fotografie společného života. K prokázání všech tvrzení obsažených v žalobě i v replice navrhla žalobkyně výslech účastnice řízení.

4. V závěrečném návrhu žalobkyně došlém soudu dne 30. 6. 2023 (č. l. 468) žalobkyně v podstatě odkázala na předchozí argumentaci.

5. Žalovaní se k žalobě vyjádřili prostřednictvím společného zástupce písemným podáním ze dne 2. 11. 2021 (č. l. 37 – 44), 27. 1. 2022 (č. l. 211 – 213), 23. 2. 2022 (č. l. 223 – 224), 27. 2. 2022 (č. l. 235), 15. 3. 2022 (č. l. 270), 23. 3. 2022 (č. l. 273), 31. 3. 2022 (č. l. 306), 6. 4. 2022 (č. l. 308 – 312), a ze dne 18. 4. 2022 (č. l. 373 – 375). Žalovaní uvedli, že považují za nesporné, že dne 9. 4. 2021 zemřel zůstavitel , jméno FO, a také považovali za nesporné tvrzení žalobkyně ohledně uplatnění dědického nároku z titulu zákonné dědické posloupnosti. Podle žalovaných nežila žalobkyně ve společné domácnosti se zůstavitelem po dobu nejméně 1 roku od jeho úmrtí, ale společnou domácnost vedla se svým synem na adrese svého trvalého bydliště v Rajhradě. To, že si nezměnila adresu trvalého bydliště, svědčí o tom, že neměla se zůstavitelem dohodu o trvalém soužití, ani spolu nevedli společnou domácnost se spotřebním společenstvím trvalého charakteru. Žalobkyně tak neměla postaveno na jisto, že se společným soužitím je se zůstavitelem ve shodě. Podle žalovaných vystavené potvrzení o povolení vykonávat státní službu v bydlišti zůstavitele č. j. , Anonymizováno, neprokazuje jejich společné bydlení, navíc za situace, kdy toto povolení bylo vystaveno pouze na 14 dnů a navíc ex post dnem 26. 5. 2021. Zůstavitel sdělil svým příbuzným, že si žalobkyně stěžovala na skutečnost, že v době vládních opatření bude mít ztížený přesun mezi , adresa, , když musí synovi vařit, prát, žehlit a nakupovat, neboť jsou na sebe fixovaní. Podle žalovaných byla v předmětném období žalobkyně pouze milenkou zůstavitele, který bral jejich vztah opatrně, přičemž teprve až na jaře 2021 jej žalobkyně směřovala do uzavření manželství. Žalobkyně předložila důkazy ohledně nákupu spotřebního zboží, které jsou však zasazeny do období kratšího než 1 rok, a proto nemůžou sloužit jako důkaz ohledně vedení společné domácnosti po dobu nejméně 1 roku. Podle žalovaných tak žalobkyně podanou žalobou vypočítavě sleduje svůj zištný cíl, kdy se domáhá podílu na majetku, který si v žádné formě nejen nezasloužila, ale nesplňuje ani elementární předpoklady § 1636 odst. 1 o. z. Žalovaní dále poukázali na skutečnost, že žalobkyně nezajišťovala pohřeb, ani se v žádné formě nepodílela na jeho nákladech, ani se neangažovala k příbuzným. Žalovaní poukázali na důkazní povinnost žalobkyně, aby prokázala, že v době sčítání lidu uvedla adresu skutečného bydliště ve , Anonymizováno, , neboť toto sčítání reflektovalo stav ke dni 26. 3. 2021. Žalovaní předložili k důkazu výpis z bankovního účtu zůstavitele, kterým má být prokázáno, že zůstavitel nakupoval potraviny a různé domácí potřeby, přičemž je tímto vyvráceno tvrzení žalobkyně, že se podílela na nákupu potravin, a že sdílela se zůstavitelem spotřební společenství. Žalovaní se také vyjádřili k tomu, že měla žalobkyně zakoupit do společné domácnosti se zůstavitelem ruční šlehač, který však podle výpisu z účtu zůstavitel zakoupil 4 měsíce předtím. Touto skutečností tak žalovaní prokazují, že žalobkyně si šlehač zakoupila do domácnosti v , adresa, a její tvrzení jsou tak účelová. Dále žalovaní uvedli, že zůstavitel byl žalobkyní ovlivňován a byl vmanipulován do uzavření manželství, do kterého nespěchal. Žalovaní také opětovně zpochybnili důkaz vystaveným potvrzením o home office, který osvědčuje jen, že žalobkyně využila zvolené adresy, aby mohla cestovat z místa trvalého bydliště v , adresa, do , Anonymizováno, , neboť přejezd mezi trvalým bydlištěm a jinou adresou byl nařízením vlády omezen. Nejedná se tak podle žalovaných o žádný důkaz, který by prokazoval spotřební společenství žalobkyně se zůstavitelem. Žalovaní považovali za rozhodující skutečnost, kdy je vyloučeno, aby žalobkyně vedla současně funkční společnou domácnost zvlášť s rozdílnými subjekty, tedy jednak se svým synem a na druhé straně souběžně se zůstavitelem. K prokázání svých tvrzení navrhli žalovaní výslech svědků, a to , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. V závěrečném návrhu došlém soudu dne 31. 7. 2023 (č. l. 477) žalovaná 1. setrvala na předchozí argumentaci. Zůstavitel s žalobkyní nikdy netvořili společenství osob ve společné domácnosti; i v případě opaku ne od 15. 3. 2020, ale nejdříve od června 2020. Pro unesení důkazního břemene se situace žalované 1. změnila po výslechu svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, u jednání dne 23. 6. 2023. Odkázala na odbornou literaturu k výkladu společenství osob žijících ve společné domácnosti a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 678/2011. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, připustila, že zůstavitel a žalobkyně byly partnery, pokud spolu žili, tak až od konce roku 2020. Na jaře 2020 žalobkyně u zůstavitele jen přespávala. Pandemická situace trvala do 3. 5. 2022, vypověděla-li svědkyně, že se žalobkyně k zůstaviteli nastěhovala v době pandemie. Shodně vypovídala i svědkyně , jméno FO, .

7. Neznámí dědici zůstavitele původně žalovaného 2. zastoupení procesní opatrovnicí navrhli zamítnutí žaloby. Odkázali rovněž na předchozí argumentaci žalovaných.

8. Pro rozhodnutí ve věci bylo stěžejní posoudit, zda žalobkyně žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele.

9. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy podle návrhu účastníků, výslechy účastníků a výslechy svědků (protokoly o jednání).

10. Soud provedl důkaz spisem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. , spisová značka, , pozůstalostní řízení po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém dne , datum, . V průběhu pozůstalostního řízení vznikl spor o dědické právo, kdy zůstavitel v době svého úmrtí zanechal oba rodiče, následně uplatnila své dědické právo z titulu spolužijících osob žalobkyně. Z protokolu soudního komisaře (čl. 102) vyplývá, že žalobkyně prohlásila, že je osobou spolužijící se zůstavitelem ve společné domácnosti od 15. 3. 2020, kdy zůstavitel hradil inkaso a ona nakupovala. Právní zástupce zůstavitele uvedl, že uvedený stav ohledně vedení společné domácnosti, jak jej označila žalobkyně, se nezakládá na pravdě, v době pandemické krize toliko využila situace z hlediska omezení pohybu osob a na tomto základě buď užívala nemovitost zůstavitele, nebo byla ve svém bydlišti v , adresa, . Ze spisu dále bylo prokázáno, že usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 4. 9. 2021, soud uložil žalobkyni, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala u soudu proti žalovaným žalobu na určení, že je z titulu spolužijících osob dědicem ze zákona po zůstaviteli. Žalobkyně podala žalobu řádně ve stanovené lhůtě; došla soudu dne 14. 9. 2021. Z úmrtního listu ze dne , datum, (č. l. 47) bylo zjištěno, že žalovaný , Jméno žalovaného, zemřel dne , datum, . Usnesením Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , v právní moci téhož dne (č. l. 227), bylo rozhodnuto o zastavení řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , neboť zůstavitel zanechal pouze nepatrný majetek.

11. Z výpovědi žalobkyně vyplývá, že se zůstavitelem se seznámili na zábavě, kde byla i žalovaná 2), v srpnu 2019. Potom se vídali častěji, jezdili spolu na výlety, chodili na večeře. Na podzim to sklouzlo k tomu, že u zůstavitele trávila většinu týdne a všechny víkendy. Žili tak, protože se tak rozhodli přirozeně, jako dospělí lidé. V březnu 2020 nahlásila home office ve , Anonymizováno, , bylo to jejich jasné rozhodnutí, neviděli na tom nic, co by nebylo správné, denně spolu byli, žalobkyně bydlela ve , Anonymizováno, , domluvili se na hospodaření, na tom, co bude kdo platit. Měli rozdělené práce, žalobkyně vařila, starala se o domácnost, o zahradu, o kytky. Zůstavitel se staral o zahradu, o vinohrad, pořád něco vytvářel. O Vánocích ji zůstavitel požádal o ruku a dal jí prstýnek. Cítili to tak a chtěli to tak. Byli na matrice a za starostou, jestli by je oddal na dvoře. Se sousedem se domlouvali, že jim opeče prase. Zůstavitel potom náhle zemřel, žalobkyně však v domě bydlela dál, protože to byl její domov, zázemí, útočiště. Udržovala vinohrad, jezírko, sekala trávu, pomáhala jí rodina. Nedocházelo jí, že by se mělo něco změnit. Rodina zůstavitele jí říkala, že tam může být tak dlouho, jak bude chtít. Vztahy s rodinou zůstavitele ale ochladly poté, co jim nabídla řešení, že prodá byt v , adresa, a že zůstane bydlet ve , Anonymizováno, . Potom přišli s právníkem, že se má neodkladně, neprodleně, odstěhovat. Žalobkyně dále vypověděla, že v domě měl zůstavitel uložené peníze v hotovosti, našla 132 000 Kč, které předala paní , jméno FO, a panu , jméno FO, . Bylo to na pohřeb a na hrob. K dotazům žalobkyně uvedla, že inkaso a poplatky spojené s bytem v , adresa, platila ona, tam také platila odpad. Ve , Anonymizováno, SIPO, inkaso ani spotřebu energií neplatila. Ve , Anonymizováno, řadu věcí nakupovali na dobírku, na něco dávala zůstaviteli peníze. Pokud jde o koupený šlehač, pak tento kupovala dceři k Vánocům. Zůstavitel také platil novou kuchyň, a to koncem léta 2020, kdy v domě již žalobkyně bydlela, musela vařit na terase.

12. Výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, slyšené jako účastnice řízení v předchozím řízení před soudem prvního stupně nelze použít z důvodu zrušovacího rozhodnutí odvolacího soudu; jednalo by se o nezákonný důkaz. Lze vycházet pouze z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , slyšené u jednání 23. 6. 2023. Je skutečností, že svědkyně byla přítomna u předchozích jednání procesního soudu. V rodině se o právní záležitosti spojené s uplatněným nárokem žalobkyně mluvilo a svědkyně se i tak dozvídala relevantní okolnosti. Před započetím svědecké výpovědi byla poučena podle § 126 o. s. ř., stejně jako svědkyně , jméno FO, , dříve v postavení žalované, obě svědkyně jsou sestry zůstavitele , jméno FO, . Soud tedy posoudil výpovědi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, jako použitelné v soudním řízení. Nicméně svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, pouze vypověděla své domněnky o vztahu žalobkyně a zůstavitele, do domu zůstavitele docházela, v domě nežila. Na jaře 2020 žalobkyně skutečně jezdila z , Anonymizováno, do , adresa, , kde bydlel syn žalobkyně. Žalobkyně nepopírala, že synovi vypomáhala. Pobývala-li tedy žalobkyně na jaře 2020 ve , Anonymizováno, i v , adresa, , přispívala synovi na náklady spojené s bydlením, poskytovala mu stravu, nelze říci, že by s ním vedla v , adresa, společnou domácnost. Vzhledem k věku syna žalobkyně nebyl syn žalobkyně na žalobkyni závislý výživou. Převoz a nákup skříní v létě 2020 nevylučuje, že žalobkyně měla osobní věci v domě zůstavitele i dříve, nějaké věci měla v , adresa, . Skutečnosti po úmrtí zůstavitele , jméno FO, jsou po době rozhodné. Svědkyně nezpochybnila tvrzení žalobkyně ohledně smuteční řeči a uvedení žalobkyně jako družky zůstavitele. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, rovněž vyplývá hodnocení vztahu žalobkyně a zůstavitele , jméno FO, , nákup a převoz skříní v létě 2020 a vnímání vývoje událostí po úmrtí zůstavitele.

13. Soud provedl výslech svědka , jméno FO, , souseda zůstavitele, který k věci uvedl, že žalobkyni zná z ulice, žila se zůstavitelem. V ulici viděl červeného , Anonymizováno, u zůstavitele stát ráno i při návratu z práce. Zůstavitel se žalobkyní u nich také byli na návštěvě, dobře se bavili, chovali se k sobě pěkně a nebyl náznak, že by špatně nežili. Asi v únoru 2021 u něj byl zůstavitel přibližně půl dne, kdy si vykládali také o ženách a zůstavitel mu říkal, že konečně našel ženskou, se kterou by chtěl žít a která mu vyhovuje po všech stránkách. Se zůstavitelem si vzájemně vypomáhali, on byl elektrikář. Zůstavitel měl už pár ženských, ale žádnou si domů nenastěhoval. Žalobkyni a zůstavitele nijak nešpehoval, ale vídal je na zahradě, pískali na sebe, volali na sebe, svědek zůstaviteli rotavátoroval zahradu. Žalobkyni na zahradě vídal, vídal ji tam se psem. To červené auto u zůstavitele vídával už v roce 2019, určitě patřilo žalobkyni, protože ji viděl, jak do něj nasedá. Na čarodějnice před 1. 5. 2020 s kamarádem viděli, že se u zůstavitele svítí a slyšeli tam bavit se osoby. Se zůstavitelem se znali tak, že si mohl dovolit s kamarádem k němu jít zahradami. Společně se u zůstavitele bavili tak půl hodiny s žalovanou starší sestrou zůstavitele a žalobkyní. Svědek dále uvedl, že si nedělal nějaké záznamy, ale myslí, že už tak na podzim 2019 tam žalobkyně bydlela, že tam bývalo to její auto. Neví to přesně, nenapadlo ho, že by měl někdy takto vypovídat. Ještě upřesnil, že na ty čarodějnice v roce 2020 u zůstavitele hrála hudba a tak, když to s kamarádem slyšeli, tak tam šli. Zůstavitel měl na zahradě slepice, měl tam vinohrad a malou zahrádku na zeleninu. Se žalobkyní to měli rozdělené, žalobkyně řídila tu malou zahrádku na zeleninu, zůstavitel vinohrad, sekal trávu. Se zůstavitelem byli kamarádi, pomáhali si, telefonovali si, když něco potřebovali, zazvonili na sebe, ale že by se nějak pravidelně navštěvovali, jezdili na dovolené, tak to ne. Svědek byl u zůstavitele několikrát, když něco potřeboval, když tam byla žalobkyně, tak to bylo ten večer o čarodějnicích. Od zůstavitele ví, že žili jako „manželé“. Zůstavitel dělal chlapské práce a žalobkyně ženské. Výpověď svědka podpořila svou výpovědí i svědkyně , jméno FO, , která pouze uvedla, že žalobkyni zná tak, že zřejmě bydlela u zůstavitele, protože před jeho domem stávalo auto žalobkyně zhruba od podzimu 2019. K zůstaviteli vidí do zahrady, na zahradě vídala i žalobkyni, vždy je jenom pozdravila.

14. K věci dále vypovídal svědek , jméno FO, , syn žalobkyně. Ten uvedl, že od 11. 3. 2020, bylo to, když začal ten Covid a jeho přítelkyně byla ještě studentka, bydlela žalobkyně u zůstavitele, odstěhovala si do , Anonymizováno, osobní věci a bydlela tam až do dne, kdy byla vyhoštěna z domu, to už bylo po smrti zůstavitele. V tom březnu, jak začal ten Covid, tak svědek byl po vysoké škole a byl na úřadu práce. To za ním žalobkyně občas jezdila do , adresa, , třeba mu něco uvařila, pomohla, případně svědek jezdil za žalobkyní a zůstavitelem do , Anonymizováno, . Na adrese , adresa, tehdy žil sám a ta pomoc, byla tak, že žalobkyně mu třeba přivezla jídlo, které měli uvařeno se zůstavitelem, co jim zbylo, svědek další pomoc nepotřeboval. Potom v létě už měl práci a jezdil už on za žalobkyní a zůstavitelem, žalobkyně už za ním moc nejezdila. Ze začátku mu žalobkyně také udělala někdy nákupy, to bylo tak od března do května 2020, pak už to nepotřeboval. K vyjádření žalovaných svědek uvedl, že je úplná lež, že na sebe byli s žalobkyní fixovaní, a že na zůstavitele žárlil. Také není pravda, že by mu žalobkyně vařila a uklízela. Svědek žil v , adresa, sám a občas s ním byla jeho přítelkyně. Žalobkyně bydlela se zůstavitelem ve , Anonymizováno, . Žalobkyni ve , Anonymizováno, navštěvoval ze začátku tak 1x týdně, někdy 2x týdně, ale po tom létě, kdy už měl práci, tak to bylo třeba 1x za měsíc.

15. Skutkové tvrzení žalobkyně podpořila svou výpovědí jednak svědkyně , jméno FO, , dcera žalobkyně, a také svědkyně , jméno FO, , kamarádka žalobkyně. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že se zůstavitelem ji žalobkyně seznámila asi v srpnu nebo září 2019. Začátkem března 2020 začala žalobkyně bydlet u zůstavitele nastálo. Předtím k němu jezdila třeba na pár dní, jak to bývá v počátečních fázích vztahu, nikdo se nenastěhuje k jinému ihned. Na Velikonoce 2020 (když svědkyně vypověděla, že pak na Vánoce 2020) byla na návštěvě u žalobkyně a zůstavitele ve , Anonymizováno, , navštěvovali se i při různých oslavách, stýkali se jako rodina. Svědkyně pracuje nedaleko , Anonymizováno, , a proto se občas zastavila, přibližně tak jednou týdně žalobkyni ve , Anonymizováno, navštěvovala. Žalobkyně ji pak na Vánoce 2020 sdělila, že ji zůstavitel požádal o ruku. Svědkyně se dále vyjádřila k pořízeným fotografiím na č. l. 164-173. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že ji žalobkyně informovala o vztahu se zůstavitelem, byla u nich na návštěvě na narozeniny a podobně. Byla je navštívit na podzim či o Vánocích 2019, to jí ukazovali novou kuchyň, poté tam byla v létě 2020. Podle svědkyně žila žalobkyně ve , Anonymizováno, od léta či podzimu 2019, v jejím bytě v , adresa, bydlel syn žalobkyně.

16. V řízení byl dále proveden důkaz výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , což je bývalý manžel žalované 3 a dále výslechem svědka , jméno FO, , jenž je manželem žalované 2. Tito svědci podpořili skutková tvrzení žalovaných. Z jejich výpovědí vyplývá, že teprve v srpnu 2020 se zůstavitel zmínil, že se k němu má žalobkyně nastěhovat, že koupil skříně, aby si měla kam dát věci, přičemž si stěžoval, že celou domácnost vede sám. O Vánocích se zůstavitel zmínil, že žalobkyni koupil prstýnek, ale nemělo jít o zásnubní prstýnek a žalobkyně proto byla naštvaná. Později ji ale nejspíše o ruku požádal, protože žalobkyně začala plánovat svatbu, zůstavitel o svatbě moc nemluvil.

17. Soud dále vyslechl svědkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , což je přímá nadřízená žalobkyně, z jejíž výpovědi zjistil, že na jaře 2020 vypukla pandemie, na kterou reagovali možností zaměstnanců pracovat z jiného místa. Žalobkyně uvedla, že bydlí ve , Anonymizováno, , podala žádost, která byla schválena. Od té doby pracovala ve , Anonymizováno, . Zaměstnanci pouze museli mít funkční výpočetní techniku, aby stále byli online připojeni. K potvrzení o povolení výkonu služby z jiného místa (č. l. 10), žádosti (č. l. 11) a evidenci docházky (č. l. 22, 23) svědkyně uvedla, že jde o žádost žalobkyně, a potvrzení svědkyně podepisovala. V režimu podle žádosti byli zaměstnanci až do jara 2021, pokud měnili adresu, nemuseli o změnu žádat. Datum 2. 4. 2020 na té žádosti je datum přijetí u centrálního personalisty. Zaměstnanci byli v březnu 2020 vyzváni, aby si podali žádost na 2 týdny, protože řešili situaci ze dne na den. Potom došlo k prodloužení a zaměstnanci si mohli podávat další žádosti. Svědkyně uvedla v tom potvrzení datum do 9. 4. 2021, protože žalobkyně následující pracovní den čerpala dlouhodobou pracovní neschopnost. Žalobkyně se podílela na realizaci projektu sčítání lidu a na jaře roku 2020 byli zaměstnanci připojeni online, dělaly se videokonference, bylo to ráno, v poledne i večer a byl to náročný projekt, zaměstnanci byli pod drobnohledem i pražských nadřízených.

18. Dále se k věci vypovídal svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovní kolega žalobkyně, který uvedl, že zajišťoval veškeré připojování a několikrát se podílel na připojování do sítě v rámci home office i u žalobkyně, řešil technické problémy spojené s aplikací, s počítačem, a to od března 2020. Žalobkyni radil po telefonu, dálkovým připojením na počítači. Bydlí v , adresa, a to je kousek od , Anonymizováno, , takže pro něj bylo i jednodušší, aby tam někdy přímo zajel. Se žalobkyní řešil SIM kartu do notebooku, domácí připojení také řešil, to bylo ve , Anonymizováno, . Žalobkyně se na něj obrátila po telefonu, ohledně špatné wifiny, on tam do , Anonymizováno, potom i zajel a se žalobkyní to řešili. Když byl ve , Anonymizováno, u žalobkyně, tak tam byl i zůstavitel. U žalobkyně se takto stavoval v různou denní dobu, dopoledne, odpoledne i večer. Odvážel od ní a přivážel jí notebook, zajišťoval připojení, toto bylo tak 4 x a pak dál řešili nějaké pracovní věci. V březnu 2020 měla žalobkyně rozložené věci po stole, pohybovala se tam v kuchyni a nenapadlo jej, že by tam nebydlela. Řešili třeba i co na zahradě, co tam sázeli. Z ničeho nevyplývalo, že by tam nebydlela. V práci nemají nástroje, aby určili, z jakého místa se žalobkyně připojovala do sítě statistického úřadu. To by se muselo zjišťovat přes policii, po telefonu. Mají správcovskou aplikaci a zobrazuje se jim pouze IP adresa. Pracovník může být připojen přes datovou simkartu nebo prostřednictvím domácí sítě wifi. Nikde se to ale neloguje, nedokumentuje.

19. Soud provedl také výslech svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Z těchto výpovědí soud zjistil, že se zůstavitel bavil o svatbě již v červnu 2020, přičemž chtěl, aby majetek zůstal v rodině. Zůstavitel neměl žádné děti, měl pouze synovce a neteře. Často se bavil o sepisování závětí, bylo to jeho oblíbené téma přibližně 15 let. Chtěl se utvrdit, že uzavření manželství nezmění nic na závěti, kterou buď již měl napsanou, nebo kterou se chystal napsat. Zůstavitel před Vánocemi v roce 2020 kupoval levnější řetízek, přičemž tvrdil, že to má pro milenku. Z výpovědi svědků dále vyplynulo, že zůstavitel měl rád ženy a míval souběžně i několik vztahů. Zůstavitel se o majetek nechtěl dělit, a proto možná ztroskotal i jeho vztah s předchozí manželkou. Tvrdil, že sepsal závěť, kterou uložil někde doma. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že je kolegyní žalobkyně, která zpracovávala žádosti o výkonu práce z jiného místa, přičemž žalobkyně uvedla jako místo výkonu práce , adresa, . Toto žalobkyně odůvodnila tím, že prakticky žije s přítelem společně, mluvila o společné domácnosti. Svědkyně se žalobkyní vedla videokonference, které byly i vícekrát týdně, ze kterých bylo zřejmé, že žalobkyně seděla u stolu v rodinném domě, poznala to podle kuchyně, občas kolem proběhl pes. Také občas viděla zůstavitele. Videokonference se nedaly předem plánovat. Tuto skutečnost také potvrdil svou výpovědí svědek , jméno FO, , který také při videokonferencích viděl žalobkyni v rodinném domě, viděl i zůstavitele. Se žalobkyní se bavili o zahrádce, na podzim roku 2019 mu žalobkyně říkala, že spěchá domů, protože má práci ve vinohradu.

20. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými ve spise. Z potvrzení o povolení výkonu služby z jiného místa ze dne 26. 5. 2021 (č. l. 10), žádosti (č. l. 11) a evidence docházky (č. l. 22, 23) soud čerpal informaci ohledně toho, že žalobkyně od 16. 3. 2020 do 9. 4. 2021 vykonávala službu na adrese , adresa, , tedy na adrese, kde trvale bydlel zůstavitel. Z objednávek a faktur na č. l. 12-18, jakož i z výpisu účtu na č. l. 54-57 soud zjistil, že žalobkyně v předmětném období objednávala zboží s dodací adresou ve , Anonymizováno, , případně platila kartou potraviny a jiné zboží ve , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z trasování pohybu mobilního telefonu žalobkyně (č. l. 58-161) soud čerpal informace ohledně pohybu žalobkyně v předmětném období. Soud také provedl dokazování fotografiemi na č. l. 162-173, na kterých jsou zachyceny běžné činnosti žalobkyně a zůstavitele. K důkazu byl dále přečten celý obsah spisu Policie ČR, , adresa, , výpisy , právnická osoba, na č. l. 240-268 a 307, přehled komunikace se žalobkyní vyhotovený svědkem , jméno FO, na č. l. 237, 238, výpis z běžného účtu , Anonymizováno, 1. 1. 2020 – 1. 3. 2021, odstoupení od smlouvy žalobkyní ze dne 25. 3. 2020, řádná faktura za elektřinu na částku doplatku 4 586 Kč, upozornění na neprovedenou platbu č. , hodnota, , potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořené 23. 1. 2022, řádná faktura za plyn s doplatkem 2 660 Kč, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvoření 23. 1. 2022, platební doklad SIPO duben 2021, prostý výtisk WhatsApp: komunikace 7. května 2021, faktura k úhradě částky 1 557 Kč, faktura č. , hodnota, odběratel , jméno FO, , prostý výtisk emailu 9. června 2020 od , jméno FO, komu: , e-mail, , výtisk , e-mail, 9. 6. 2020, od , adresa, . 6. 2020 od , e-mail, 9. 6. 2020. K důkazu byly také prohlédnuty fotografie bez označení místa a času prosté výtisky šatníkové skříně 2 x, fotografie – prostý výtisk části postele v místnosti se smuteční stuhou a hrob s fotografií muže připojené k vyjádření žalovaných ze dne 23. 1. 2022 a prostý výtisk fotografie ženy se psem bez bližšího označení. Dále byl přečten důkaz č. 5 příloha žalovaných – lístek nalezen v notebooku , jméno FO, , historie hledání v PC , jméno FO, , žádost o výplatu z důvodu úmrtí klienta u , právnická osoba, , potvrzení o registraci – penzijní fond , právnická osoba, , výpis z penzijního pojištění za rok 2017 u penzijní společnosti , právnická osoba, , pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , Anonymizováno, , potvrzení o převzetí dokladu a zbraně ze dne 12. 5. 2021, přílohy 1, 2, 3 podání jako na č. l. 308, výpis z rejstříku trestů na č. l. 335, 336, výpisy z účtu na č. l. 338 – 371, daňový doklad na č. l. 382, příjmový doklad na č. l. 382 a výtisk fotografie na č. l. 388, 389.

21. Provedené důkazy hodnotil soud jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech. Poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně unesla jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že se zůstavitelem žila ve společné domácnosti, a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost, a to nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí, tedy nejméně od 15. 3. 2020 do 9. 4. 2021, kdy zůstavitel zemřel.

22. Soud se nejprve zabýval věrohodností svědeckých výpovědí, přičemž dospěl k závěru, že výpověď žádného ze svědků není možné hodnotit jako nevěrohodnou, byť u některých svědků byl dán zájem na výsledku řízení s ohledem na blízký vztah k účastníkům řízení. Tato skutečnost však podle soudu neměla žádný vliv na pravdivosti tvrzení, které svědci v řízení před soudem uvedli, neboť všichni svědci vypovídali pod hrozbou trestního stíhání za křivou výpověď. Byť žalovaní postavili svoji procesní obranu na tvrzení, že žalobkyně se k zůstaviteli přestěhovala až v létě roku 2020, toto tvrzení není podporované žádným přímým důkazem, naopak většina provedených důkazů svědčí o tom, že žalobkyně se zůstavitelem žila ve společné domácnosti v rodinném domě ve , Anonymizováno, nejméně od 15. 3. 2020, přičemž se v tomto domě trvaleji zdržovala již od podzimu roku 2019. Tato skutečnost vyplynula zejména z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří bydlí ve , Anonymizováno, , a byli sousedy zůstavitele, přičemž jde o nezúčastněné osoby bez bližšího vztahu k jakémukoliv účastníku řízení a soud tak jejich výpověď považuje za stěžejní. Tito svědci jednoznačně vypověděli, že zhruba od podzimu 2019 vídali stát před domem zůstavitele červené auto žalobkyně zn. , Anonymizováno, , přičemž žalobkyni opakovaně viděli na zahradě a jak se stará o domácnost. Od zůstavitele jim bylo sděleno, že se žalobkyní žili jako manželé, že společně trávili volný čas. Tyto výpovědi zcela korespondují s tvrzením žalobkyně a s jejím účastnickým výslechem, přičemž jsou i v souladu s výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se vyjádřili k vykonávání práce žalobkyní formou tzv. home office. Tito svědci potvrdili, že od března 2020 vykonávala žalobkyně svoji práci z rodinného domu ve , Anonymizováno, , když toto vyplynulo jednak ze záběru kamer při videokonferencích a jednak z hovorů se žalobkyní. Závěr o společné domácnosti potvrzuje i výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který několikrát žalobkyni v tomto rodinném domě navštívil, přičemž potkal i zůstavitele. Svědci také potvrdili skutečnost, že občas se žalobkyní viděli i zůstavitele, což jednoznačně svědčí o skutečnosti, že nejméně od března 2020 žila žalobkyně trvale v rodinném domě ve Vojkovicích se zůstavitelem. Byla tak vyvrácena svědecká výpověď pana , jméno FO, a pana , jméno FO, , sester zůstavitele, že žalobkyně a zůstavitel bydleli společně od léta 2020. I výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, jsou v souladu s předchozími výpověďmi, byť tyto výpovědi hodnotil soud optikou toho, že jde o děti žalobkyně. Přesto však i jejich výpovědi hodnotil soud jako věrohodné, neboť v nich nespatřil žádné logické mezery, které by měly svědčit o účelovosti těchto výpovědí, navíc tito svědci měli vědomost o tom, co se děje v životě jejich matky. Svědek , jméno FO, logicky popsal vztah mezi ním a žalobkyní a popsal skutečnosti ohledně bydlení žalobkyně, která se od 11. 3. 2020 přestěhovala do , Anonymizováno, . Pokud dospělý syn žalobkyně žil v bytě , adresa, se svojí přítelkyní, tak zde nepochybně vedl zase svoji rodinnou domácnost, přičemž na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že žalobkyně syna zpočátku podporovala, a to buď vařením či zaplacením elektřiny. Není nic neobvyklého, že rodiče podporují své děti i v jejich dospělosti, navíc na začátku jejich pracovní kariéry. V žádném případě však z této skutečnosti nelze dovozovat, že by v , adresa, vedla žalobkyně společnou domácnost se svým synem. Jeho výpověď koresponduje s výpovědí ostatních svědků. Svědkyně , jméno FO, popsala návštěvy žalobkyně v rodinném domě ve , Anonymizováno, , tyto skutečnosti popsala i svědkyně , jméno FO, . Těmito výpověďmi bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně trvale bydlela se zůstavitelem nejméně od 15. 3. 2020.

23. Výpovědi svědků navržených žalovanými tento fakt nikterak nevyvrací, když tito svědci nevypověděli ničeho konkrétního ohledně bydlení žalobkyně a zůstavitele, ale pouze se vyjadřovali k tomu, co jim zůstavitel sdělil a jak on vztah vnímal. Nejde tak o přímé svědectví, ale pouze o zprostředkování toho, co jim měl sdělit zůstavitel. Z výpovědi těchto svědků vyplynulo, že teprve v srpnu 2020 měl zůstavitel zajistit skříně pro žalobkyni, aby si měla kam dát své věci. Tato skutečnost však nijak nevyvrací tvrzení, že žalobkyně bydlela ve , Anonymizováno, již od března 2020, když mohla mít své věci uložené jinde. Také výpověď svědků ohledně sepsání závěti nemá na prokázání společné domácnosti žádný vliv, navíc za situace, kdy v dědickém řízení po zůstaviteli nebyla žádná závěť předložena. Naopak tato výpověď svědčí o skutečnosti, že měl zůstavitel zájem řešit majetkové poměry pro dobu po uzavření manželství. Výpovědi podporující tvrzení žalobkyně o vedení společné domácnosti byly v souladu, vzájemně se doplňovaly, dále byly v souladu s níže uvedenými výsledky listinného dokazování, dále v souladu s výpovědí žalobkyně, kdy skutečnosti takto zjištěné na sebe navzájem logicky navazovaly. Podle soudu je tak zcela nepochybné a logické, že poté, co se žalobkyně se zůstavitele seznámili v srpnu 2019, žalobkyně začala zůstavitele u něj doma častěji navštěvovat již na podzim téhož roku a s ohledem na pandemickou situaci se k němu v březnu roku 2020 přestěhovala natrvalo. Toto tvrzení žalobkyně je pak dále podporováno i provedenými listinnými důkazy, a to zejména záznamem o trasování mobilního telefonu žalobkyně a potvrzením o povolení výkonu služby z jiného místa. I z těchto důkazů jednoznačně vyplynula skutečnost, že žalobkyně trvale bydlela se zůstavitelem ve , Anonymizováno, již nejpozději od března 2020, přičemž odtud pracovala na home office. Pokud jde o trasování mobilního telefonu, k tomu soud uvádí, že bylo nepochybně prokázáno, že výchozím bodem pro cesty žalobkyně byly , adresa, , a pokud se prokázaly nějaké disproporce v údajích, pak i z výpovědi svědka , jméno FO, , Anonymizováno, vyplývá, že jde o běžnou věc a žalobkyně vzhledem ke svým technickým schopnostem by těžko byla schopna provádět manipulaci s těmito daty. Soud však tento důkaz nepovažoval za stěžejní a neměl důvod dále se zabývat případnými změnami v tomto trasování, protože soud vycházel zejména z výpovědí osob, které měly nejlepší vědomost o domácnosti žalobkyně a zůstavitele – tedy zejména svědek , jméno FO, , který žil a žije v bezprostřední blízkosti domu zůstavitele a se zůstavitelem byl v přátelském vztahu. Soud tedy neprováděl důkaz znaleckým posudkem ohledně „trasování“.

24. Z uvedených svědeckých výpovědí ve spojení s vyjmenovanými důkazy bylo dále podle názoru soudu nepochybně prokázáno, že zůstavitel s žalobkyní nejen společně bydleli, ale tvořili i spotřební společenství, ve kterém přispívali podle svých schopností a možností k úhradě společných nákladů a obstarávání společných potřeb. Jednalo se o trvalé soužití, které směřovalo k uzavření manželství, které mělo vzniknout 5. 6. 2021, což bylo mezi účastníky nesporné, trávili společně čas, vzájemně si vypomáhali, jak pokud jde jak o domácí práce, tak práce okolo domu a na domě, nákupy, kdy bylo běžné, že nakupování potravin i dalších spotřebních věcí si rozdělili podle vlastní dohody, společně plánovali, zařizovali a uhrazovali investice do nemovitosti. Existenci spotřebního společenství, společné uhrazování nákladů na potřeby zůstavitele i žalobkyně, společnou péči o nemovitost a domácnost kromě výše uvedených svědeckých výpovědí dokazují zejména listiny, které žalobkyně k důkazu předložila, a které byly jako důkaz provedeny. Šlo zejména o pořízené fotografie společného soužití, výpisy z účtu žalobkyně, předložené faktury a objednávky s dodací adresou ve , Anonymizováno, a potvrzení , právnická osoba, , adresa, a , právnická osoba, , adresa, o záměru uzavřít manželství. Z těchto důkazů jednoznačně vyplývá, že žalobkyně se podílela na obstarávání společných potřeb, nakupovala ve , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , společně se zůstavitelem pracovala ve vinohradu a starala se o chod domácnosti, přičemž vztah žalobkyně a zůstavitele dospěl do takové fáze, že již společně plánovali svatbu. Pokud žalovaní předložili k důkazu výpis z účtu zůstavitele, pak z tohoto vyplývá, že jak zůstavitel, tak žalobkyně, měli oddělené účty, přičemž každý z nich se podílel na úhradě jiného zboží ať už denní spotřeby, či trvalejšího charakteru. Tento důkaz však nijak nevyvrací tvrzení žalobkyně ohledně vedení spotřebního společenství. Stejně hodnotil soud i další důkazy předložené žalovanými, a to fakturu za plyn a SIPO. Tyto důkazy pouze svědčí o tom, že předmětné služby platil zůstavitel, který byl vlastníkem rodinného domu ve , Anonymizováno, a na nějž byly předmětné služby psány. Také výplaty pojistného plnění, kde nebyla jako obmyšlená osoba uvedena žalobkyně, svědčí pouze o skutečnosti, že toto učinil zůstavitel z vlastní vůle, přičemž soud podotýká, že pojistné smlouvy byly uzavřeny ještě předtím, než se seznámil se žalobkyní, přičemž již neměl v úmyslu tyto smlouvy měnit. Shora popsané dokazování soud považoval za dostatečné pro zjištění rozhodného skutkového stavu, který soud shrnul výše.

25. Podle § 1636 odst. 1 o. z. nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Podle odst. 2 tohoto ustanovení dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.Společná domácnost je pojmem, který v současné právní úpravě nemá legální definici. Dnes již neúčinný zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.) obsahoval definici v § 115: „domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“. Dále byla společná domácnost vymezována judikaturou. Soud poukazuje na důvodovou zprávu k ustanovení § 1625 až § 1631 o. z. týkající se spolužijících osob, ve které se uvádí: „Z těchto důvodů osnova setrvává na dosavadním pojetí tzv. spolužijících osob jako zákonných dědiců; přihlíží se přitom k fakticitě života, kdy různá neformální soužití osob jsou velmi četná, když není důvodu takové osoby sankcionovat za to, že svému faktickému svazku nedaly formální vyjádření, což ostatně v řadě případů ani nemohou.“Při posouzení sporu vycházel soud ze zákonné úpravy a soudní judikatury, která do značné míry odkazuje na obč. zák., zejména rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 3. 1967 sp. zn. 5 Co 54/67, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod Rc 12/1967, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2012 sp. z. 21 Cdo 4795/2009 (http://www.nsoud.cz). Společná domácnost předpokládá soužití dvou či více osob ve spotřebním společenství, v němž jednotliví členové přispívají podle svých schopností a možností k úhradě společných nákladů a k obstarávání společných potřeb. Společné uhrazování nákladů na potřeby členů společné domácnosti nemusí znamenat jen poskytování finančních prostředků, ale může spočívat též v poskytování materiálních výhod plynoucích z péče o společnou domácnost. Soužití ve společné domácnosti nebrání, bydlí-li její členové ve více bytech, jestliže spolu trvale žijí a jestliže společně uhrazují náklady na své potřeby. Pojem společné domácnosti je nutno vykládat tak, že zpravidla předpokládá společné bydlení. Doba 1 roku se počítá zpět ode dne úmrtí zůstavitele.Žalovaná 1. odkázala zejména na odbornou literaturu a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 678/2011. Možnost fyzické osoby (jednoho z manželů) být členem dvou nebo více společných domácností. Povaha společné domácnosti jakožto skutečného (faktického) a trvalého spotřebního společenství dvou nebo více fyzických osob zpravidla vylučuje, aby společnou domácnost tvořily fyzické osoby, které spolu nechtějí být členy téhož spotřebního společenství, a aby stejná fyzická osoba byla současně členem dvou nebo více společných domácností. Jestliže manželství trvá a manželé se podílejí na úhradě společných potřeb, a tedy žijí v trvalém spotřebním společenství, není možné založení další společné domácnosti jedním z manželů v jiném spotřebním společenství právně uznat z hlediska ustanovení § 115 obč. zák. [(ASPI ID): JUD223250CZ]

26. Žalobkyně je dědičkou ze zákona ve druhé třídě dědiců, neboť zůstavitel neměl děti, zůstavitel měl v době úmrtí oba rodiče, a žalobkyně se zůstavitelem žila více než 1 rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o společnou domácnost pečovala jako osoba spolužijící. Uvedla-li žalobkyně dne 11. 8. 2021 před soudní komisařkou, že od 15. 3. 2020 zůstavitel hradil inkaso a žalobkyně nakupovala, pak to neznamená, že nenakupoval i zůstavitel. Každý přispíval podle svých schopností a možností na zajištění provozu domácnosti finančně i osobní prací po dobu nejméně 1 roku před smrtí zůstavitele. Žalobkyně prokázala, že soužití žalobkyně se zůstavitelem bylo míněno oběma jako trvalé nejméně od března 2020. Známost byla navázána v roce 2019, od podzimu 2019 pobývala žalobkyně ve , Anonymizováno, , jak bylo prokázáno zejména z výpovědí svědků , adresa, a soužití mělo vyústit ve sňatečný obřad v červnu 2021. Zůstavitel a žalobkyně nebyli ukotveni v manželství a vzhledem k jejich věku a oboustranné náklonnosti začali společně hospodařit ve , Anonymizováno, , vedeni představou trvalého soužití nejméně od 15. 3. 2020. Není třeba prokázat, že přispívali na společné potřeby rovným dílem a pouze finančně (odkaz žalované 1. na odbornou literaturu a judikaturu v závěrečném návrhu žalované 1.). Z předložených dokladů o platbách bylo prokázáno, že přispívali podle svých možností a schopností. Žalobkyně podporovala finančně syna v , adresa, , který zpočátku roku 2020 přivítal i občasnou výpomoc žalobkyně v jeho domácnosti v bytě v , adresa, . Tyto skutečnosti byly prokázány mimo výpověď žalobkyně a svědka syna žalobkyně, dcery žalobkyně výpovědí svědkyně , jméno FO, . Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že žalobkyně žila společně se zůstavitelem ve , Anonymizováno, od počátku jejich známosti (podzim, léto 2019) a syn žalobkyně bydlel v bytě žalobkyně v , adresa, . Výpověď svědků , adresa, dokresluje známost žalobkyně a zůstavitel od podzimu 2019, která vyústila ve společnou domácnost od 15. 3.

202. Výpověď svědkyň sester zůstavitele slyšených dne 23. 6. 2023 pouze prokazuje skutečnost, že bratr svědkyň a žalobkyně žili společně ve , Anonymizováno, , žalobkyně na jaře 2020 bývala ve , Anonymizováno, nebo „doma“ v , adresa, . Žalobkyně dříve vedla společnou domácnost se synem v , adresa, ; je tedy pochopitelné, že svědkyně (zůstavitel) takto vnímali pobyt žalobkyně v domácnosti jejího syna v , adresa, . Vedení společné domácnosti nejméně od 15. 3. 2020 nebránilo, že žalobkyně měla byt v , adresa, , kam se občas stavila za svým synem. Vedení společné domácnosti také nebránila skutečnost, že zůstavitel se žalobkyní měli oddělené finance, kdy každý z nich měl vlastní účet, na který mu chodil příjem ze zaměstnání, a ze kterého následně hradil výdaje domácnosti. Také nemá žádný vliv poměr, v jakém každý z těchto dvou hradil výdaje domácnosti, neboť zákon nepožaduje, aby se každý ze členů společné domácnosti podílel na jejím vedením rovným dílem, ale každý může přispívat jinou částkou. Vzhledem k věku zůstavitele a žalobkyně je pro soud zcela logické a pochopitelné, že každý již byl zvyklý na hospodaření s vlastními prostředky, a že pro ně tedy nebyl důvod zřizovat si účet společný (srovnej právní úpravu společného jmění manželů). Soud také nepovažoval za důvodnou námitku žalovaných, že žalobkyně neměla ve , Anonymizováno, trvalé bydliště. Společnou domácnost může se zůstavitelem vést i osoba, která má trvalé bydliště jinde, rozhodné však je, kde má skutečné bydliště, což bylo v tomto případě právě ve , Anonymizováno, . Žalobkyně naopak zcela přesvědčivě uvedla, že měla v úmyslu si trvalé bydliště změnit až po uzavření manželství, protože si poté stejně musela vyřídit nový občanský průkaz. Tato argumentace žalobkyně je přesvědčivá a logická. Konečně nezměněné platby za energie zůstavitelem nevypovídají neexistenci spotřebního společenství, vedení společné domácnosti a péči o společnou domácnost žalobkyní a zůstavitelem od 15. 3. 2020 do smrti zůstavitele. „Trasování“ vypovídá o pohybu žalobkyně v rozhodné době, koresponduje s pohybem ve , Anonymizováno, a okolí, v , adresa, . Osoby (žalobkyně a zůstavitel) mohli společně šetřit na energiích; svítit a topit nutno v prostorách nemovité věci ať tam bydlí různý počet osob. Nelze očekávat nárůst energií v každém případě soužití 2 osob v poměru ke spotřebě 1 osoby v rodinném domě. Skutečnosti po úmrtí zůstavitele byly bolestivé pro všechny jeho blízké; ztráta osoby blízké vyvolala nepřiměřené reakce. Není právně významné kdo platil pohřeb, a jak se řešili finanční a majetkové záležitosti po smrti zůstavitele; nepochybně pod vlivem emocí všech zúčastněných. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo jednoznačně prokázáno, že rodina zůstavitele považovala žalobkyni za „družku“ zůstavitele. Z výpovědí svědkyň sester zůstavitele a jejich partnerů bylo pouze prokázáno, že skříně zůstavitel objednal po 15. 3. 2020, v březnu 2020 skříně v rodinném domě ve , Anonymizováno, nebyly. Je až úsměvné stavět spotřební společenství 2 lidí žijících společně na umístění osobních věcí žalobkyně. Výpovědí svědkyně , jméno FO, byla vyvrácena výpověď sester zůstavitele a jejich partnerů, že žalobkyně se „nastěhovala“ do , Anonymizováno, po 15. 3. 2020. Z výpovědí kolegů žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně měla osobní věci ve , Anonymizováno, , pečovala o společnou domácnost ve Vojkovicích, pracovala na zahradě ve , Anonymizováno, nejméně od 15. 3. 2020. Home office od 15. 3. 2020 byl „spouštěčem“ pro společnou domácnost žalobkyně a zůstavitele ve světle uvedeného právního hodnocení zjištěného skutkového stavu.

27. Obiter dictum Byly-li ze strany žalovaných označovány důkazy a sdělovány skutečnosti, že zůstavitel měl řadu známostí a paní žalobkyně předtím měla nějaké známosti, pak je to zcela přirozené s ohledem na věk jak zůstavitele, tak žalobkyně. Soud považuje za nepochopitelné, proč v řízení byl takto dehonestován pan zůstavitel, že měl mít několik známostí s jinými ženami v době žití ve společné domácnosti se žalobkyní, a že to měla být žalobkyně, kdo ho měl vmanipulovat do uzavření manželství. Za irelevantní k tomu, že by neměla být vedena společná domácnost, také soud považoval skutečnosti, zda měl zůstavitel kupovat levné či drahé dárky žalobkyni. Soud považuje za iracionální poukazovat na skutečnosti z předchozího vztahu žalobkyně, kdy došlo k tomu, že její předchozí partner zemřel a v rámci jeho rodiny byla žalobkyně požádána, aby provedla dispozice s finančními prostředky. Byť by tyto transakce nebyly plně v souladu s právní úpravou, tak to byly dispozice na žádost osob, které byly blízké dřívějšímu partnerovi žalobkyně, z čehož však v žádném případě nelze usuzovat na ziskuchtivost žalobkyně tvrzenou žalovanými. Soud důkaz trestním spisem provedl, považuje jej však za irelevantní a nepatřičný v rámci tohoto soudního řízení, neboť tento důkaz nevypovídá ničeho o vedení společné domácnosti žalobkyně a zůstavitele.

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšná žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení, přičemž žalované jsou zavázány plnit rovným dílem vzhledem k jejich procesnímu postavení. Náhrada nákladů řízení se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady na právní zastoupení představují do předchozího meritorního rozhodnutí odměnu advokáta celkem ve výši 54 208 Kč; sazba za 1 úkon právní služby činí 2 500 Kč vzhledem k tarifní hodnotě 35 000 Kč ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 citované vyhlášky (16 úkonů právní služby: příprava a převzetí věci, podání žaloby, písemné podání ve věci ze dne 8. 12. 2021, 27. 4. 2022 a 6. 5. 2022, porada s klientkou přesahující 1 hodinu dne 6. 12. 2021 a 5. 4. 2022, účast u jednání dne 20. 1. 2022 (3 úkony), 24. 2. 2022 (2 úkony), 7. 4. 2022 (2 úkony), 2. 5. 2022 a 8. 6. 2022. Za odvolací řízení náleží odměna za 1 úkon právní služby 2 500 Kč (písemné vyjádření k odvolání ze dne 15. 8. 2022). V dalším stupni řízení před soudem prvního stupně byla přisouzena odměna za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (jednání 23. 6. 2023 přesahující 2 hodiny, písemný závěrečný návrh). Za účast u jednání dne 6. 9. 2023 požadovala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce pouze polovinu odměny dle § 11 odst. 2 písmeno f) citované vyhlášky; lze říci, že se další náhrady nákladů řízení vzdala (1 250 Kč). Podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč. Přisouzená náhrada nákladů právního zastoupení je navýšena v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

29. O přiznání odměny a hotových výdajů procesní opatrovnici neznámých dědiců bylo rozhodnuto dle § 137 odst. 1 o. s. ř. Byla přiznána odměna za 4 úkony právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí věci, jednání dne 23. 6. 2023 přesahující 2 hodiny, písemný závěrečný návrh). Za účast u jednání dne 6. 9. 2023 požadovala procesní opatrovnice pouze polovinu odměny dle § 11 odst. 2 písmeno f) citované vyhlášky; lze říci, že se další odměny vzdala (1 250 Kč). Podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč. Přisouzená náhrada nákladů právního zastoupení je navýšena v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% odpovídající dani z přidané hodnoty; procesní opatrovnice je plátcem DPH.