7 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 197,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 27 197,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 27 197,77 Kč od 1. 10. 2012 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 540 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 27 197,77 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 4. 12. 2008 byla mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorent až do výše 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 17,90 % ročně. Žalovaná se současně zavázala nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že úvěr řádně a včas nesplácela, čímž překročila sjednaný limit kontokorentu. Právní předchůdce žalobce proto vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 27 209,85 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu právního předchůdce žalobce dlužnou částku nezaplatila, byla Smlouva právním předchůdcem žalobce vypovězena. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2012 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na právnická osoba anonymizováno, která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila na žalobce. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 27 197,77 Kč, kterou přes výzvu žalobce neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 4. 12. 2008 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 4. 12. 2008 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované kontokorent na jejím sporožirovém účtu č. bankovní účet až do výše sjednaného limitu 25 000 Kč a žalovaná se zavázala kontokorent průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 17,90 % ročně tak, aby byl celý kontokorent splacen nejpozději do 21. 8. 2009. V případě, že žalovaná ve stanovené lhůtě celý kontokorent splatila, byla oprávněna čerpat kontokorent opakovaně. V bodu 14 Smlouvy bylo sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobce Smlouvu vypovědět v případě, že dojde k závažnému porušení smluvních podmínek ze strany žalované.

6. Z Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 15. 7. 2002 (dále jen„ VOP“) bylo zjištěno, že podle článku 7 odst. 7.1 VOP za služby poskytované bankou platí klient ceny podle sazebníku platného v den provedení zpoplatňovaného úkonu nebo dohodnuté v příslušné smlouvě.

7. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 1. 7. 2011 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na jejím sporožirovém účtu ve výši 27 209,85 Kč a současně s ohledem na závažné porušení Smlouvy žalované oznámil, že tento dopis je současně výpovědí Smlouvy.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2012, z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek a z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 1. 10. 2012 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na právnická osoba anonymizováno.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2012 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 19. 10. 2012 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že pohledávka byla postoupena na právnická osoba anonymizováno.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právnická osoba anonymizováno postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 9. 2018 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno žalovanou informovala o postoupení pohledávky na žalobce.

12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 6. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 16. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 27 197,77 Kč a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

13. Podle § 497 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

15. Podle § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

16. Podle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

17. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 497 a násl. obchodního zákoníku, na jejímž základě byl žalované k jejímu běžnému účtu zřízen kontokorent, který žalované umožňoval přečerpat peněžní prostředky na jejím běžném účtu až do výše sjednaného limitu 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 17,90 % ročně a nepřekročit sjednaný limit kontokorentu. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že úvěr řádně a včas nesplácela, čímž překročila sjednaný úvěrový limit. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a Smlouvu vypověděl a vyzval žalovanou k úhradě vzniklého nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaná však dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatila. Na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena právním předchůdcem žalobce na právnická osoba anonymizováno, která ji následně postoupila na žalobce. Žalovaná nereagovala ani na následnou předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 27 197,77 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 517 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., který žalobce požadoval z dlužné jistiny ode dne 1. 10. 2012, kdy nabylo účinnosti postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na právnická osoba anonymizováno, do zaplacení.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 540 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 197,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 15. 6. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

20. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.