7 C 64/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ireny Hladíkové Ph.D., LL.M. a soudců přísedících anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení bytem adresa proti žalované: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně žalovanou ze dne [datum], doručené žalobkyni dne [datum], je neplatné.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v plné výši částkou 13 552 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Sdělila, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě níž byla žalovaná pracovně zařazena na pozici: odborná asistentka-sklad, s místem výkonu práce v sídle žalované. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odstavec 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném (z. p.). Naléhavý právní zájem na určovací žalobě odvozuje žalobkyně od potíží při vyhledávání nového zaměstnání nebo při požadování hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání (§ 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.)), usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2494/2010. Žalobkyně byla od [datum] do [datum] nepřítomna v práci z důvodu ošetřování člena rodiny (očr) a od [datum] do [datum] z důvodu pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti byla žalobkyně opět od [datum] do [datum]. Od [datum] do [datum] čerpala žalobkyně řádnou dovolenou. Dne [datum] se žalobkyně dostavila na místo výkonu práce, aby se se zaměstnavatelem domluvila na návratu do zaměstnání. Zaměstnavatel jí sdělil, že v tom případě se rozloučí, vyzval ji k dostavení se do práce v pondělí [datum]. Sdělil žalobkyni, že jí chce dát výpověď. Dne [datum] zaměstnavatel oznámil žalobkyni, že bude přeřazena na tzv.„ balírnu“, kde bude balit hotové železné výrobky. Nebude-li moct tuto práci ze zdravotních důvodů vykonávat, ať si najde jinou práci. V lékařském posudku je druh práce uveden„ administrativa“. Žalobkyně sdělila tyto skutečnosti žalované, a bylo jí řečeno, že to zaměstnavatele nezajímá, a že pro žalobkyni žádnou administrativní pozici nemají. V balírně by žalobkyně musela balit hotové železné výrobky o váze cca 10 kg, a práci vykonávat v chladu. Dne [datum] sdělila žalovaná, že žalobkyně nesplňuje požadavky na aktivní znalost angličtiny, a proto je přeřazena na jinou práci. Tento požadavek nebyl jednou z podmínek pro pracovní zařazení odborná asistentka. Na pozici odborné asistentky byla přijata do pracovního poměru jiná osoba na dobu určitou, později na dobu neurčitou. Z lékařské zprávy praktické lékařky žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že nemá přetěžovat páteř. Lékařská zpráva ošetřující lékařky ze dne [datum] uvádí, že ze zdravotních důvodů není pro žalobkyni vhodná práce s přetěžováním páteře, práce se zvedáním těžkých břemen, práce ve vynucené poloze a práce v chladu a průvanu. Na základě zdravotního stavu žalobkyně odmítla převedení na jinou práci. Žalovaná vyzvala žalobkyni v říjnu [rok], aby pracovní vztah založený pracovní smlouvou ze dne [datum] skončil dohodou nebo aby žalobkyně podala výpověď z pracovního poměru. Žalovaná se tak chtěla vyhnout své zákonné povinnosti vyplatit žalobkyni odstupné. Dne [datum] byla žalovaná prostřednictvím žalobkyně seznámena s usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1276/2016 (judikatura Nejvyššího soudu České republiky dostupná https://www.nsoud.cz). Dne [datum] zaslala žalobkyně doporučeně do sídla žalované listinu označenou„ skončení pracovního poměru dohodou“ dle § 49 z. p. Listina byla doručena žalované dne [datum]. Žalovaná reagovala až prostřednictvím právního zástupce dne [datum] s tím, že na odstupné nemá žalobkyně nárok. Nejedná se o skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti a žalovaná odmítla lékařskou zprávu, která je staršího data a nejedná se o potvrzení, že žalobkyně danou práci nemůže vykonávat. Žalobkyni bylo sděleno, že nechodí do práce bez jakéhokoliv doloženého důvodu a žalovaná neví o tom, že by si žalobkyně vybírala dovolenou. Nemůže-li žalobkyně vykonávat práci pro žalovanou ze zdravotních důvodu, nechť tuto skutečnost doloží s tím, že bude uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru nebo žalobkyni bude dána žalovanou výpověď proto, že žalobkyně práci nemůže vykonávat. Žalovaná souhlasila s ukončením pracovního poměru, nesouhlasila však s vyplacením odstupného (nadbytečnost). Dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že pracovní poměr skončil dne [datum], kdy byla doručena dohoda žalované a žalovaná reagovala až dne [datum]. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 7. 2021 sp. zn. 21 Cdo 395/2021. Žalobkyně obdržela dne [datum] výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. f) z. p., kterým žalovaná jednak končí pracovní poměr se žalobkyní a jednak ji vyzývá k výkonu práce či jiné dohodě se zaměstnavatelem. Výpověď byla odůvodněna skončením pracovní neschopnosti žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně se do práce nevrátila, nedoložila další pracovní neschopnost a odmítla dohodu o skončení pracovního poměru, neboť jí žalovaná odmítla vyplatit odstupné. K dohodě o skončení pracovního poměru nedošlo, v listopadu 2021 žalobkyně opět nastoupila na nemocenskou, která jí skončila [datum]. Žalobkyně byla upozorněna na možnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že v době její pracovní neschopnosti dne [datum] a dne [datum] se žalobkyně dostavila do práce a po neúspěšném jednání se již do práce nevrátila. Dne [datum] se uskutečnilo jednání za účasti žalované, právního zástupce žalované, žalobkyně a její právní zástupkyně. Žalovaná opětovně odmítla vyplatit odstupné. Žalobkyně byla nucena přistoupit na okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně se dovolávala u žalované neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písmeno b) z. p. dne [datum]. Okamžité zrušení pracovního poměru je antidatováno. Dne [datum] neměla žalobkyně jinou možnost než uvést, že se podvoluje okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, neboť jednání, kdy se domáhala, aby její pracovní poměr skončil dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele s vyplacením odstupného bylo neúspěšné. Žalobkyně v písemné korespondenci několikrát doložila zdravotní důvody, pro které nemůže vykonávat pracovní činnost na místě, kam měla být převedena. K námitce žalované, že žalobkyně nepředložila lékařský posudek, odkazuje žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 5. 2010 sp. zn. 21 Cdo 266/2009, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2021 (míněno zřejmě sp. zn. 21 Cdo 535/2021).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná nemohla po dobu 1,5 roku ponechat pracovní místo žalobkyně neobsazené. Není pravdou, že by žalovaná nechtěla žalobkyni přijmout zpět. Žalobkyně nechtěla k žalované zpět nastoupit; měla představu, že pracovní poměr po skončení její pracovní neschopnosti a vybrání dovolené bude skončen dohodou a bude jí vyplaceno odstupné. Žalobkyni bylo sděleno, že dle z. p. to není možné. Nárok na odstupné vzniká pouze z důvodu tzv. nadbytečnosti a nebo v případě nemoci z povolání či pracovního úrazu. Žalobkyně žalované nesdělila, že by bylo nějaké podezření na její nemoc z povolání. Žalovaná sdělila žalobkyni, že pokud má zdravotní problémy, takto musí zaměstnavateli doložit. Žalobkyně se po celou dobu jednání opírala o vyplacení odstupného; jednou uváděla, že zaměstnavatel pro ni nemá práci a po druhé uváděla nemoc z povolání. Žalobkyně převzala výpověď řádně a dne [datum] ji skončila řádná dovolená. Od [datum] do zaměstnání nenastoupila. Žalobkyni byla nabídnuta dohoda o skončení pracovního poměru a výpovědní doba nemusela dále běžet. V lednu [rok] proběhla další schůzka a na žalobkyni bylo opětovně apelováno, aby uzavřela dohodu o skončení pracovního poměru nebo se vrátila do práce a vykonávala práci do konce února, kdy jí měla skončit výpovědní doba. Žalobkyně byla upozorněna na možnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Opětovně bylo žalobkyni nabídnuto, že se může vrátit na její pracovní místo a toto bude po dobu její výpovědní doby upraveno dle jejích zdravotních omezení. Žalobkyně na jednání sdělila, že žádá odstupné.

3. U jednání dne [datum] bylo provedeno dokazování výpovědí žalobkyně jako účastnice soudního řízení, listinnými důkazy označenými účastníky a žalobkyni bylo dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nechť do 15 dnů sdělí skutečnosti a označí důkazy, že měla objektivní důvod nevykonávat práci pro žalovanou v době před okamžitým zrušením pracovního poměru; jinak bude žaloba zamítnuta. Současně bylo dáno poučení žalované podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nechť do 15 dnů sdělí skutečnosti a označí důkazy, že žalobkyni bylo umožněno vykonávat práci na její původní pracovní pozici před pracovní neschopností a jsou naplněny důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru; jinak bude žalobě vyhověno. Jednalo se o první nařízené jednání a soud poskytl poučení o tzv. zákonné koncentraci podle § 118b odst. 1 o. s. ř.

4. Podání došlým soudu dne [datum] žalobkyně odkázala na lékařskou zprávu ze dne [datum]. Žalobkyně nemohla vykonávat práci ve skladu jako skladnice, kde měla na základě pokynu žalované pracovat. Původní práci dle pracovní smlouvy (administrativa) nemohla pro žalovanou vykonávat, neboť tato pozice byla již obsazena.

5. Žalovaná podáním došlým soudu dne [datum] sdělila, že žalobkyně od [datum] bez jakéhokoliv důvodu do zaměstnání nechodila. Žalovaná se snažila opakovaně o dohodu. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi potvrdila dne [datum], že už si nedovedla představit psychicky, že by se do práce vrátila; prodělala Covid a skončila na práškách s nervama. Žalobkyně tedy sama potvrdila, že do práce nechodila, aniž k tomu měla nějaký důvod. Žalovaná označila k důkazu výzvu zaměstnavatele zaměstnanci ze dne [datum] a výslech jednatele žalované jako účastníka soudního řízení. Žalobkyně byla vyzvána před okamžitým zrušením pracovního poměru, aby nastoupila do práce a byla výslovně upozorněna, že jinak bude okamžitě zrušen pracovní poměr.

6. U jednání dne [datum] bylo provedeno dokazování výslechem jednatele žalované, slyšeného jako účastníka soudního řízení, lékařskou zprávou ze dne [datum] označenou žalobkyní a výzvou ze dne [datum] označenou žalovanou.

7. Mezi účastníky bylo nesporné a z pracovní smlouvy bylo prokázáno, že pracovní poměr byl sjednán od [datum] a žalobkyně měla místo výkonu práce areál sídla žalované jako odborná asistentka-sklad. Mezi účastníky bylo nesporné, že od [datum] do [datum] žalobkyně práci nevykonávala z důvodu ošetřování člena rodiny a od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] byla v pracovní neschopnosti. V době [datum] až [datum] čerpala řádnou dovolenou. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru. Účastníci nezpochybňovali komunikaci na základě přípisů účastníky označených, ohledně nichž bylo provedeno listinné dokazování. Rozporná byla mezi účastníky jejich komunikace v ústní formě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ji mínila převést na jinou práci, a že žalobkyně nebyla schopna práci vykonávat ze zdravotních důvodů. Žalovaná tvrdila, že na základě pracovní smlouvy se jednalo o stejnou pracovní pozici s místem výkonu práce v sídle žalované a lékařské zprávy předložené žalobkyní nebyly důvodem pro neomluvené absence žalobkyně.

8. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice soudního řízení bylo prokázáno, že mezi jednatelem žalované a žalobkyní došlo v pondělí [datum] k jednání a žalobkyně jednateli žalované sdělila„ že do balírny nepůjde“. Řekla, že se chce vrátit na svoje původní místo. Žalobkyně požadovala odstupné. Když přišel dopis žalobkyni od právního zástupce žalované, že se má vrátit na své původní místo, nedovedla si už psychicky představit, že by se tam vrátila; prodělala před tím Covid a„ skončila na práškách s nervama“. Z výpovědi statutárního zástupce žalované, slyšeného jako účastníka soudního řízení, bylo prokázáno, že v areálu sídla žalované jsou dva expediční sklady a ve druhém expedičním skladu měla pracovat žalobkyně po skončení její pracovní neschopnosti. Měla vykonávat administrativní práci dle pracovní smlouvy; vytvářet záznamy o materiálech a přenášet je do řídicího systému, zpracovávat dodací listy a fakturace. Z lékařských zpráv označených žalobkyní bylo prokázáno, že není schopna vykonávat práci s přetěžováním páteře, práci v chladu, průvanu, práci ve vynucené poloze, práci ve vysokých teplotách. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně od skončení pracovní neschopnosti v říjnu [rok] práci pro žalovanou nevykonávala. Před okamžitým zrušením pracovního poměru byla upozorněna na tuto možnost skončení pracovního poměru.

9. Podle § 55 ods. 1 písmeno b) z. p. (Z) aměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu unesla žalovaná důkazní břemeno ohledně skutečností relevantních pro okamžité zrušení pracovního poměru ke dni [datum]. Žalobkyně bezdůvodně nevykonávala práci pro žalovanou na pracovní pozici dle pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky v místě výkonu práce dle pracovní smlouvy od [datum]. Namítala-li žalobkyně, že její pracovní pozice byla obsazena v době její pracovní neschopnosti, pak žalobkyně byla dlouhodobě pracovně neschopná a pro zajištění pracovní činnosti byla uzavřena pracovní smlouva s jinou zaměstnankyní. Nicméně žalobkyni po skončení pracovní neschopnosti bylo umožněno vykonávat pracovní činnost dle původní pracovní smlouvy. Sama žalobkyně předložila internetový výtisk, ve kterém se uvádí nově přijatá zaměstnankyně i žalobkyně. Žalobkyně bezdůvodně odmítla vykonávat práci dle pracovní smlouvy, aniž by pro to měla zdravotní či jiné důvody. Jako administrativní činnosti mohla vykonávat práce na základě předložených lékařských zpráv. Žalobkyně byla poučena o možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru předem. Účinky okamžitého zrušení pracovního poměru nastaly. Není právně významné, že žalobkyni mělo být sděleno na inspektorátu práce, že má právo na odstupné. Soudu není známo, jaké přesné podklady měl inspektorát práce k dispozici. Sdělila-li žalobkyně inspektorátu práce, že její pracovní pozice byla obsazena a z toho důvodu byl skončen pracovní poměr, pak by žalobkyni odstupné náleželo. Nicméně zjištěný skutkový stav projednávané věci je odlišný. Nelze požadovat po žalované, aby zajištění výkonu práce na základě pracovní smlouvy bylo vázáno na jednu kancelář, jedno místo tak, jak si vyloží sama zaměstnankyně. V pracovní smlouvě byl určitým a srozumitelným způsobem vymezen areál sídla žalované jako zaměstnavatele, ve kterém měla žalobkyně jako zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele na pracovní pozici administrativa-sklad. Balírna skladem byla a žalovaná umožnila žalobkyni práci vykonávat. Pracovní poměr neskončil dohodou ke dni [datum]. Účastníci zůstali nadále vázáni pracovní smlouvou; žalobkyně podmiňovala dohodu o skončení pracovního poměru odstupným, na které neměla nárok.

11. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě podle § 80 o. s. ř. je dán zejména vzhledem k závažnosti a právním následkům skončení pracovního poměru okamžitým zrušením. Právní poměry účastníků jsou tak postaveny na jisto. „ Jestliže zaměstnanec, který pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, neuposlechne výzvu, jíž ho zaměstnavatel vyzývá k dostavení se na pracoviště za účelem projednání jeho převedení na jinou práci, nemůže se dopustit porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2021 sp. zn. 21 Cdo 535/2021 (ASPI ID): JUD574661CZ). Rozsudek uváděný žalobkyní nesouvisí s projednávanou věcí. Žalobkyně nebyla převáděna na jinou práci. Žalobkyně nepozbyla vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci. „ Dojde-li k prokázání toho, že ke dni uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru zaměstnanec objektivně nemohl z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu vykonávat práci sjednanou jakožto druh práce v pracovní smlouvě, zaměstnavatel měl takové informace, z nichž je nutno dovodit jeho pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu sjednané práce, zaměstnavatel objektivně nemohl nebo nebyl ochoten zaměstnance přeřadit na jinou práci v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě a zaměstnavatel ke dni dohody o rozvázání pracovního poměru neměl objektivně jiný důvod k rozvázání pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zák. práce bez ohledu na to, co v době uzavření dohody účastníci o této skutečnosti věděli, nebo zda o ní věděli, a jaká byla motivace k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 7. 2021 sp. zn. 21 Cdo 535/2021 (ASPI ID): JUD610521CZ). Rozsudek uváděný žalobkyní nesouvisí s projednávanou věcí. Žalobkyni nevznikl nárok na odstupné. Žalobkyně nepozbyla zdravotní způsobilost vykonávat práci dle pracovní smlouvy v místě dle pracovní smlouvy. Z lékařských zpráv označených žalobkyní bylo prokázáno, že není schopna vykonávat práci s přetěžováním páteře, práci v chladu, průvanu, práci ve vynucené poloze, práci ve vysokých teplotách. Práce přidělovaná žalobkyni po skončení pracovní neschopnosti odpovídala administrativní práci, při které žalobkyně byla způsobilá výkonu administrativní činnosti ve skladu (balírně).

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšné žalované náleží náhrada nákladů právního zastoupení za 4 úkony právní služby podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (4 x 2 500 Kč, převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci, dvě jednání procesního soudu); podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (4 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty (2 352 Kč); právní zástupce žalované je plátcem DPH.