7 C 7/2018

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , proti žalované: osobní údaje žalované bytem obec a číslo , zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo , o zaplacení částky 1.752.745 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1.752.745 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.752.745 Kč za dobu od 7. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 435.261,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov soudní poplatek ve výši 116 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhá žalobou podanou dne 10.1.2018 ve znění doplnění žaloby ze dne 22.12.2020 a po připuštění změny žaloby usnesením soudu při jednání dne 2.6.2021 vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.75.745 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou došlo v roce 2015 k uzavření ústní dohody, na jejímž základě došlo k zakoupení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“) s tím, že na pozemku dojde k výstavbě nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje a následnému rozdělení výtěžku prodeje mezi žalobce a žalovanou rovným dílem. Dle obsahu dohody měl žalobce hradit veškeré s tímto spojené náklady a ze strany žalované měly být činěny úkony k faktické realizaci výstavby. Po nabytí předmětného pozemku došlo k jeho rozdělení, nově vyčleněný pozemek byl převeden na matku žalované (manželku žalobce) a ve prospěch žalované zřízeno k pozemku právo stavby. Žalobce uhradil celkem částku 3.385.905 Kč. Vůči žalované uplatňuje žalobce částku 1.145.130 Kč představující poměrnou část ceny pozemku, který zůstal ve vlastnictví žalované, a dále částku 335.905 Kč (po změně žaloby 337.615 Kč) vynaloženou žalobcem na jednotlivá právní jednání a úkony za účelem realizace výstavby. Žalovaná přestala v rozporu s dohodou konat úkony směřující k získání stavebního povolení a přestala se angažovat v zajišťování výstavby. Žalobci žalovaná sdělila, že nehodlá v budoucnu dohodu dodržet a výstavbu nebude realizovat. Žalobce proto dospěl k závěru, že z chování žalované plyne, že poruší dohodu podstatným způsobem a vyzval ji k poskytnutí přiměřené jistoty. Jelikož na výzvu žalovaná nereagovala, žalobce od smlouvy s žalovanou odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě částky 1.751.035 Kč. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. Ve vyjádření k žalobě ze dne 9.5.2018 žalovaná uvedla, že mezi účastníky řízení skutečně byla uzavřena dohoda o zakoupení předmětného pozemku a financování výstavby ze strany žalobce, avšak žalobcem poskytnuté finanční prostředky, představující investici žalobce, měla žalovaná vrátit až po úspěšné realizaci výstavby a prodeji rodinných domů. K převodu části pozemku na matku žalované došlo z důvodu nemožnosti předmětný pozemek rozdělit na dvě části se stejným vlastníkem. Žalovaná nadále činí jednotlivé kroky k realizaci projektu, o čemž byl žalobce po celou dobu informován. Dne 25.4.2017 bylo pro výstavbu vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 25.5.2017. Dne 1.11.2017 bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci dne 6.12.2017. Z faktur přeložených k důkazu žalobcem je zřejmá aktivita žalované směřující k výstavbě, když na jednotlivých fakturách je na místě odběratele uvedeno jméno žalované. Pokud žalobce skoro všechny tyto faktury osobně hradil, je absurdní jeho tvrzení, že žalovaná přestala v rozporu s dohodou konat úkony směřující k získání stavebního povolení a výstavbě. Žalovaná popřela, že by žalobci sdělila, že v realizaci výstavby nehodlá pokračovat, naopak žalobce v lednu roku 2017 žalovanou žádal, aby pozemky prodala a v dalších krocích výstavby již nepokračovala. Sám žalobce začal bez vědomí žalované prodej pozemků inzerovat. Žalobce následně zaslal žalované výzvu k poskytnutí jistoty a odstoupení od smlouvy ze dne 22.8.2017, přestože dne 7.6.2017 byla na stavební úřad doručen žádost o vydání stavebního povolení. Dle tvrzení žalované mezi žalovanou a žalobcem nikdy neexistovala dohoda o rozdělení zisku v podobě, jako žalobce v žalobě tvrdí. Z provedených důkazů byla učiněna následující skutková zjištění. Dopisem ze dne 17.7.2017 žalobce vyzval žalovanou k poskytnutí přiměřené jistoty. V textu výzvy uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dohoda o zakoupení pozemku žalovanou a provedení výstavby za účelem dalšího prodeje s tím, že po prodeji dojde k rozdělení výtěžku. Žalobce měl zajišťovat financování zakoupení pozemku a výstavby, žalovaná pak jednotlivé faktické kroky k realizaci výstavby. Dle skutečností uváděných žalobcem měla žalovaná přestat činit kroky k získání stavebního povolení a k vlastní realizaci výstavby. Dále měla žalovaná sdělit žalobci, že v budoucnu nehodlá dohodu dodržet a výstavbu nebude realizovat. Dle obsahu dodejky byla výzva žalované doručena dne [číslo]. Dopisem ze dne [číslo] žalobce sdělil žalované, že odstupuje od dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovanou o zakoupení pozemku a výstavbě nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje a rozdělení výtěžku po prodeji, neboť žalovaná v rozporu s dohodou přestala konat úkony směřující k získání stavebního povolení a kroků k výstavbě. Současně vyzval žalovanou k úhradě částky 1.751.035 Kč. Zásilka byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 22.8.2017. Dopisem ze dne 5.12.2017 vyzval žalobce žalovanou před podáním žaloby k úhradě částky 1.751.035 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, ke kterému došlo dle obsahu dodejky dne 6.12.2017. Fakturou č. [rok] ze dne 10.5.2017 byla žalobci fakturována Mgr. [jméno] [příjmení] částka 54.450 Kč za právní služby. Dle příjmového dokladu byla tato částka uhrazena žalobcem dne 10.5.2017. Fakturou č. [anonymizováno] ze dne 22.3.2017 byla žalované fakturována částka 2.000 Kč [územní celek] jakožto poplatek za územní řízení. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 23.3.2017 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 3.2.2017 byla žalované fakturována Mgr. [jméno] [příjmení] částka 6.050 Kč za právní služby. Dle příjmového dokladu byla tato částka uhrazena žalobcem dne 21.2.2017. Fakturou [číslo] ze dne 30.12.2016 byla žalované fakturována částka 5.300 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za projekty silnoproudých rozvodů pro územní řízení a stavební povolení. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 6.1.2017 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 29.12.2016 byla žalované fakturována částka 12.072 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 2.1.2017 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] [rok] ze dne 30.10.2016 byla žalované fakturována částka 19.360 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace v oboru statika. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 3.11.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 30.9.2016 byla žalované fakturována částka 6.000 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 3.10.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 27.9.2016 byla žalované fakturována částka 23.100 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 3.10.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 26.9.2016 byla žalované fakturována částka 5.445 Kč [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace vytápění. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 27.9.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 19.9.2016 byla žalované fakturována částka 6.500 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace zpevněných ploch. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 4.10.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 26.8.2016 byla žalované fakturována částka 198 [právnická osoba] za vyjádření k existenci sítí. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 29.8.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 20.7.2016 byla žalované fakturována částka 4.500 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 26.7.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 7.7.2016 byla žalované fakturována částka 3.630 Kč [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace vytápění. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 7.7.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 24.6.2016 byla žalované fakturována částka 9.000 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 4.7.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 20.6.2016 byla žalované fakturována částka 13.310 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace pro územní souhlas. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 22.6.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 14.6.2016 byla žalované fakturována částka 60.500 Kč [právnická osoba], spol. s r.o. za rozšíření kapacity ČOV z důvodu rozšíření počtu rodinných domů. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 15.6.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou č. [rok] ze dne 31.5.2016 byla žalované fakturována částka 9.900 Kč Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 4.7.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 24.5.2016 byla žalované fakturována částka 12.500 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 7.6.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 10.5.2016 byla žalované fakturována částka 2.500 Kč [jméno] [příjmení] za dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 13.5.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 19.4.2016 byla žalované fakturována částka 17.500 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 19.4.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 1.4.2016 byla žalované fakturována částka 19.500 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ novostavba RD“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 7.4.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 15.2.2016 byla žalované fakturována částka 19.500 Kč [titul] [jméno] [příjmení] za výkony na zakázce„ novostavba RD“. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 16.2.2016 byla uvedená částka uhrazena žalobcem. Fakturou [číslo] ze dne 12.2.2016 byla žalované fakturována částka 200.000 Kč [právnická osoba] kancelář [právnická osoba] za zprostředkování prodeje. Dle příjmového pokladního dokladu byla uvedená částka uhrazena žalovanou dne 15.12.2015. Dle dohody o rezervaci ze dne 29.2.2016 uzavřené mezi [právnická osoba] kancelář [právnická osoba] a žalovanou se uvedená společnost zavázala vykonávat pro žalovanou činnost za účelem možnosti uzavření kupní smlouvy na předmětný pozemek za částku 3.050.000 Kč. Dle potvrzení o provedení platby uhradil žalobce dne 10.2.2016 na účet č. [bankovní účet] částku 2.850.000 Kč. Dle potvrzení o provedení platby uhradil žalobce dne 4.7.2016 na účet [číslo] [bankovní účet] částku 6.250 Kč s poznámkou„ El. přípojka [anonymizováno] [číslo]“. Dle potvrzení o provedení platby uhradil žalobce dne 4.10.2016 na účet [číslo] [bankovní účet] částku 6.250 Kč s poznámkou„ doplatek připojení [číslo]“. Dle potvrzení o provedení platby uhradil žalobce dne 24.5.2016 na účet [číslo] [bankovní účet] částku 6.250 Kč s poznámkou„ El. přípojka RD [obec]“. Dle potvrzení o provedení platby uhradil žalobce dne 4.10.2016 na účet [číslo] [bankovní účet] částku 6.250 Kč s poznámkou„ doplatek připojení [číslo]“. Z vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 11.5.2016 a ze dne 27.6.2016 vyplývá, že žalovaná podala žádost o připojení z důvodu zřízení nového odběrného místa a byl jí zaslán návrh smlouvy o připojení. Dle výpisu z internetového přístupu do katastru nemovitostí byla ke dni 14.12.2017 vedena jako vlastník pozemku nečitelného parc. č. patrně v k.ú. [příjmení] [jméno] [příjmení] a jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalovaná. Z připojených spisů [stát. instituce], odboru výstavby, stavebního úřadu, vyplývají následující zjištění. Usnesením [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 27.7.2016 bylo rozhodnuto o přerušení řízení o vydání územního rozhodnutí ve věci výstavby rodinných domů žalovanou na předmětném pozemku. Dne 19.7.2016 podala žalovaná žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Oznámením ze dne 17.3.2017 [číslo jednací] bylo oznámeno zahájení územního řízení ve věci umístnění staveb na předmětném pozemku. Územním rozhodnutím ze dne 25.4.2017 [číslo jednací] bylo rozhodnuto o umístění stavby na předmětném pozemku. Žádostí ze dne 7.6.2017 požádala žalovaná o vydání stavebního povolení za účelem výstavby na předmětném pozemku. Oznámením ze dne 31.7.2017 bylo oznámeno zahájení stavebního řízení. Rozhodnutím ze dne 1.11.2017 [číslo jednací] bylo vydáno stavební povolení na stavbu umístěnou na předmětném pozemku. Dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 14.8.2018 byla předmětem smlouvy realizace základové desky v termínu do 30.9.2018 na staveništi [obec], ul. [ulice]. Z nedatovaných fotografií předložených k důkazu žalovanou při jednání soudu dne 24.10.2018 (č.l. 148-151 spisu) je patrné provádění počáteční fáze stavebních prací. K obsahu fotografií žalovaná doplnila, že při provádění prací došlo k sesuvu a nutnosti oprav. Ze spisu Policie České republiky, Městského ředitelství policie [obec], OOP [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] podala trestní oznámení na žalovanou, kdy dle obsahu trestního oznámení si měla žalovaná ponechat částku 150.000 Kč, jež měla náležet [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 4.4.2018, [číslo jednací], byla věc odložena, neboť dle závěrů policie se nejedná o podezření z přečinu. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] podala vůči žalované žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem dne 21.5.2018. Usnesením č.j. [číslo jednací], byl soudem vybrán mediátor. K uvedeným zjištěním je třeba uvést, že tato směřujíc pouze k doložení námitek žalované vůči v řízení slyšeným svědkům a žalovanou tvrzenému negativnímu postoji těchto svědků k osobě žalované. Dle obsahu emailové komunikace mezi účastníky řízení (č.l. 170-171 a č.l. 187-191 spisu) sdělila svědkyně [jméno] [příjmení] žalované dne 27.1.2017, že žalobce požaduje vrácení pouze toho co do projektu investoval a platil. Dále žalované v podstatě sděluje, že jí není nic bližšího známo o práci dle dohody žalobce a žalované. Z dalších emailových zpráv (č.l. 187-191) vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou byla vedena komunikace ohledně řešení předmětného sporu i dalších jejich sporných majetkových záležitostí. Dne 23.1.2017 žalobce žalované sdělil, že předmětný pozemek chce přepsat (tj. převést do svého vlastnictví) a je jedno., zda jej sám prodá nebo na něm bude stavět. Dále se v obsahu zpráv účastníci věnují řešení otázek bytů a domu v [anonymizováno], tedy skutečností pro rozhodnutí soudu irelevantní. Email ze dne 24.1.2017 obsahuje osobní zprávu svědkyně [jméno] [příjmení] adresovou žalované a z jeho obsahu nevyplývají pro rozhodnutí významná zjištění. Dopisem ze dne 20.9.2017 žalovaná sdělila žalobci, že na předmětném pozemku měly být postaveny dva rodinné domy, polovinu pozemku převedla žalovaná do vlastnictví manželky žalobce. V lednu roku 2017 měl žalobce rozhodnout, že nadále s žalovanou společně rodinné domy stavět nebude, ale dojde k prodeji pozemků. Pozemky žalobce začal inzerovat k prodeji. Pro případ uvedeného prodeje pozemků a zrušení výstavby sdělila žalovaná žalobci, že požaduje spravedlivé dořešení majetkových vztahů. Svědkyně [jméno] [příjmení] (sestra žalované) vypověděla, že žalobce a žalovaná byli domluveni ohledně zakoupení předmětného pozemku a realizace výstavby tak, že žalobce ponese náklady a po prodeji postavených domů bude zisk rozdělen mezi žalobce a žalovanou napůl. Svědkyně však nebyla schopna dohodu účastníků časově zařadit a rovněž nevěděla, zda byl při uzavření dohody přítomen mimo žalobce a žalovanou někdo další. Sama svědkyně u jednání účastníků přítomna nebyla, informace měla z toho, o čem„ se v rodině mluvilo“. Skutečnosti uváděné svědkyní ohledně dalších projektů žalobce a žalované či společné rodinné dovolené a jejího financování jsou pro projednávanou věc bez významu. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek vypracoval projekt pro žalobce a žalovanou a zajišťoval inženýrskou činnost v souvislosti s výstavbou rodinných domů na předmětném pozemku, a to do fáze pravomocného stavebního povolení. Žalovaná působila v pozici objednatele, žalobce prováděl platby. V rámci řešení výstavby docházelo k problémům s exekucemi na inženýrské sítě, následně mezi účastníky řízení vznikly vzájemné problémy. Jako stavebníka vnímal svědek žalovanou, schůzky ohledně projektu se uskutečňovali za účasti žalobce i žalované. Svědek vypracoval studii a následně dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení. V důsledku personálních změn na stavebním úřadu docházelo k velkým prodlevám. Činnost svědka skončila předáním projektu ke stavebnímu povolení a jeho pravomocným vydáním. Informace o své činnosti podával žalobci i žalované. Svědkyně [jméno] [příjmení] (manželka žalobce, matka žalované) vypověděla, že sama má zájem na výsledku projednávané věci v tom, aby„ žalovaná dostala rozum“. Vlastní zájem svědkyně na výsledku sporu dokládá i vyjádření svědkyně, kdy uvedla„ my jsme museli podat ty žaloby, a proto jsme teď tady“. Dle sdělení svědkyně měla být mezi žalobcem, žalovanou a synem svědkyně uzavřena dohoda ohledně investice do nemovitostí v [obec] s tím, že žalovaná bude výstavbu zařizovat. Zisk z následného prodeje měl být rozdělen tak, že pokud syn svědkyně do projektu investoval 800.000 Kč, mělo to být zohledněno poměrně k rozdělení zisku. Dle vyjádření svědkyně měla být uzavřena dohoda mezi žalobcem a žalovanou, podle které mělo dojít k výstavbě dvou rodinných domů, po prodeji domů měl být zisk rozdělen. Od žalobce se dále svědkyně dozvěděla, že mu měla žalovaná na schůzce v lednu 2017 sdělit, že s žalobcem už nechce podnikat, žalobce měl sdělit žalované, že„ on končí s ní“. Pokud se svědkyně obsáhle vyjadřovala ke společné dovolené účastníků, koupi domu v [obec] či dalším investicím, projektům a sporům o majetek, jedná se o skutečnosti pro rozhodnutí soudu bez významu. Svědek [jméno] [příjmení] (švagr žalované) uvedl, že z doslechu od obou účastníků řízení ví o dohodě žalobce a žalované o zakoupení pozemků žalobcem, na kterých se mělo následně stavět. Po prodeji rodinných domů mělo dojít k rozdělení zisku mezi žalobce a žalovanou. Svědek nebyl schopen uvést, kdy se o dohodě dozvěděl ani kdy byl pozemek zakoupen. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] (syn žalobce, nevlastní bratr žalované) bylo zjištěno, že na výsledku sporu má vlastní zájem, neboť do projektu žalobce a žalované na výstavbu rodinných domů na předmětném pozemku měl vložit částku 800.000 Kč. Financování projektu měl provádět žalobce, po prodeji rodinných domů měl být zisk rozdělen mezi žalobce, žalovanou a svědka. V lednu roku 2014 došlo ke schůzce, na které se chtěl žalobce s žalovanou nějak dohodnout, řešily se jednotlivé dluhy a závazky. Chování žalované označil svědek jako nepříčetné s tím, že následně řekla, že s žalobcem a svědkem končí, na což svědek a žalobce reagovali tak, že to oni končí s žalovanou. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dohoda ohledně zakoupení pozemku za účelem výstavby domů a následného prodeje. Žalobci měly být po prodeji vráceny vložené peníze a dále řešeno, co bude se ziskem. Konkrétní dohoda ohledně případného zisku svědkovi nebyla známa. V roce 2016 došlo k narušení vztahů mezi žalovanou a její rodinou, žalobce poté žalované oznámil, že s projektem chce skončit a pozemky prodat. Žalobce z počátku projekt financoval, poté si žalovaná vzala úvěr a výstavbu hradila sama. Dále se svědek vyjádřil k dalším záležitostem žalobce a žalované týkajících se bytů či financování dovolené, tyto okolnosti ale nejsou pro rozhodnutí soudu v projednávané věci podstatné. Z fotografií (č.l. 206-2017 spisu) provedených k důkazu při jednání soudu dne 6.4.2019 vyplývá pokračující výstavba domů na předmětném pozemku. Žalobce v rámci účastnické výpovědi uvedl, že oslovil žalovanou s možností investice do výstavby domů na předmětném pozemku. Dohoda mezi účastníky řízení byla taková, že žalobce projekt zafinancuje. S touto dohodou seznámil žalobce všechny své děti. Po realizaci projektu mělo dojít k rozdělení zisku tak, že synovi žalobce vrátí částku, kterou do projektu vložil. Ing. [příjmení] měl pověření vyřizovat vše, co bylo potřeba ohledně stavebního úřadu. Dne 12.1.2017 proběhla mezi žalobcem, žalovanou a synem žalobce schůzka, na které mělo dojít k vyjasnění financování projektu. Mezi účastníky řízení došlo k hádce, po které měla žalovaná sdělit žalobci, že s ním končí, stejně tak žalobce sdělil žalované, že on končí s ní. Žalobce měl zájem se s žalovanou domluvit, chtěl však záruky. Žalovaná se měla v rámci projektu starat o vydání stavebního povolení a poté se věnovat dozorování samotné výstavby. Dle názoru žalobce porušila žalovaná dohodu tím, že mu sdělila, že s ním končí a dále jej„ odstřihla od architekta“. Dále žalobce obsáhle popsal rozpory s žalovanou ohledně privatizace bytů, domu v [obec] a domu v [anonymizováno], které však nejsou pro rozhodnutí soudu relevantní, stejně tak jako žalobcem popisovaná dovolená v zahraničí. Žalovaná vypověděla, že dle dohody s žalobcem mělo dojít k půjčení finančních prostředků žalované na koupi předmětného pozemku a výstavbu domů, aby si žalovaná nemusela půjčovat v bance. Po realizaci výstavby a prodejů domů měla být půjčená částka žalobci vrácena. Dle žalované neměla být učiněna žádná dohoda ohledně případného rozdělení zisku. Se stavebním řízením byly problémy, jednak na stavebním úřadě, dále s přípojkami. Žalovaná popřela, že by došlo z její strany k porušení dohody s žalobcem, neboť na výstavbě předmětných rodinných domů se nadále pracuje (žalovaná byla v řízení vyslechnuta dne 5.4.2019). Skutečnosti uváděné žalovanou ohledně dalších majetkových záležitostí mezi žalobcem a žalovanou, zejména okolnosti prodejů bytů nejsou pro rozhodnutí soudu relevantní. Dle ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle ustanovení § 2002 odst. 2 občanského zákoníku strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2002 odst. 1 občanského soudního řádu přichází v úvahu pouze v případě, kde dojde k porušení podstatnému. Sankční reakce v podobě odstoupení od smlouvy se přitom omezuje zásadně na daný konkrétní závazkový vztah a nelze od smlouvy odstoupit proto, že by došlo k porušení povinnosti smluvní strany z jiné smlouvy. Podstatné porušení smlouvy je charakterizováno tím, že se jedná o takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by takové porušení předvídala. Jde tedy o závažné případy porušení v kontextu daného závazkového vztahu, zejména případy nenaplnění hlavního účelu závazku, naprostou nemožnost řádného užívání předmětu závazku nebo nedodržení hlavních vymíněných parametrů. K odstoupení musí smluvní strana přistoupit bez zbytečného odkladu, pokud se k odstoupení neodhodlá, smluvní vztah nadále pokračuje. Délka této lhůty se odvíjí od charakteru a složitosti plnění, kdy v běžných jednoduchých případech se jedná o několik dnů, v odůvodněných případech může být lhůta delší, avšak stále se musí jednat o provedení rozhodnutí a příslušných úkonů v termínech, které lze v dan m kontextu považovat za normální a rozumně očekávatelné. V případě odstoupení od smlouvy dle právní úpravy ustanovení § 2002 odst. 2 občanského zákoníku se pak v zásadě uplatní vše shora uvedené ve vztahu k právní úpravě ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, nicméně nejedná se o sankční reakci na již nastalé porušení smlouvy, ale o reakci na vznik situace očekávaného podstatného porušení ve spojení s neposkytnutím dostatečné jistoty, tedy situaci důvodné obavy o realizaci plnění. Pro odstoupení od smlouvy musí být v tomto případě splněny tři kumulativní podmínky, které nastávají chronologicky postupně. Z chování smluvní strany musí nepochybně vyplynout, že poruší smlouvu podstatným způsobem, druhá smluvní strana ji vyzve k poskytnutí přiměřené jistoty a povinná strana jistotu nedá. Klíčovým zůstává i nadále podstatné porušení smlouvy, kdy událost porušení musí vyplynout z chování smluvní strany. Musí se jednat o racionální odhad budoucího vývoje založený právě na chování smluvní strany. V toto směru zákon vyžaduje téměř stoprocentní jistotu takové předpovědi, když požaduje, aby výskyt porušení smlouvy z chování druhé smluvní strany vyplýval nepochybně. Jde tedy o podmínky, za kterých je téměř vyloučeno, že by se budoucí vývoj mohl ubírat jiným směrem, než který by vyústil v podstatné porušení smlouvy. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda v řízení byla ze strany žalobce dostatečně tvrzena dohoda uzavřená mezi žalobcem a žalovanou a její obsah a rovněž tím, zda byla taková dohoda v řízení prokázána. Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena již v roce 2015 ústní dohoda o koupi předmětného pozemku žalovanou a provedení výstavby dvou rodinných domů za účelem jich budoucího prodeje. Žalobce měl financovat nákup pozemku i další náklady související s výstavbou, žalovaná měla výstavbu domů fakticky zajišťovat, včetně kroků směřujících k vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Uvedené závěry jsou prokázány jak výslechy účastníků řízení, tak i výslechy shora uvedených svědků, kteří byť mají zjevně své vlastní zájmy na výsledku sporu, shodují se ve svých výpovědích v tom, že mezi žalobcem a žalovanou skutečně taková dohoda uzavřena byla. Ačkoliv v řízení slyšení svědci připouští, že obsah dohody je jim znám jen z toho, o čem se v rodině opakovaně hovořilo, nelze jejich vědomost o předmětné dohodě hodnotit jako typické svědectví z doslechu. Z výpovědí účastníků i svědků totiž shodně vyplývá, že se jedná o rodinné příslušníky a otázky zakoupení pozemku a výstavby na nich byly opakovaně v rámci rodiny diskutovány a řešeny. Uvedený závěr podporuje rovněž výslech svědka [příjmení] [příjmení], který v rámci předmětného projektu výstavby zajišťoval činnost vedoucí k vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Skutkový závěr soudu, že žalobce měl na základě dohody s žalovanou provádět financování a žalovaná činit fatické úklony směřující k výstavbě podporují i listinné důkazy, konkrétně jednotlivé faktury a doklady o platbách prováděných žalobcem v souvislosti s výstavbou. V tomto směru není rozhodné, zda ohledně některé konkrétní platby je mezi účastníky spor o tom, kdo ji ve skutečnosti uhradil. Ze stavebního povolení a územního rozhodnutí je patrné, že jako stavebník vystupovala žalovaná, stejně tak dle obsahu faktur byla žalovaná objednatelem jednotlivých prací, které následně fakticky hradil žalobce. Uvedené podporuje závěr, že činnost žalované měla dle dohody účastníků spočívat ve faktickém zajištěné výstavby. Žalobce tvrdil, že od smlouvy uzavřené s žalovanou odstoupil dopisem ze dne 22.8.2017 a to z důvodu, že žalovaná nečiní kroky k zajištění stavebního povolení, přestala zajišťovat kroky směřující k výstavbě a sdělila žalobci při schůzce dne 27.1.2017, že s ním již pokračovat v projektu nechce (konkrétně že„ s žalobcem končí“). Dle názoru soudu z provedeného dokazování vyplývá, že dne 25.4.2017 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 25.5.2017, dne 1.11.2017 bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci dne 6.12.20117. Žalovaná tak činila kroky, které k vydání stavebního povolení vedly. Pokud při vydání stavebního povolení došlo k nějakým prodlevám, ze svědecké výpovědi Ing. [příjmení] vyplynulo, že k těmto došlo v důsledku problémů s přípojkami a také z důvodu personálních změn na stavebním úřadě, nikoliv pro nečinnost žalované. Ze shora uvedených faktur vyplývá závěr, že žalovaná činila další kroky k přípravě samotné výstavby, zejména zajištění jednotlivé projektové dokumentace. Následně byla stavba domů skutečně realizována. Byť v období druhé poloviny roku 2016 docházelo mezi žalobcem a žalovanou ke sporům, dle názoru soudu spory ohledně jiných majetkových záležitostí, které nejsou předmětem dohody žalobce a žalované o zakoupení pozemku a provedení výstavby, nemají na možnost odstoupení od této dohody vliv. Tvrdil-li žalobce v řízení spory ohledně poskytování informací ohledně výstavby či údajné zatajování informací ze strany žalované, z výslechu svědka [příjmení] [příjmení] vyplývá, že informace podával řádně oběma účastníkům. Soud dále nesdílí přesvědčení žalobce, že s ohledem na schůzku účastníků dne 27.1.2017 by byl na místě závěr, že žalovaná nepochybně poruší dohodu účastníků podstatným způsobem a bylo by tak třeba ji vyzvat k poskytnutí jistoty. Žalobce i žalovaná v podstatě shodně popisují průběh schůzky jako vyhrocený, kdy došlo k hádce ohledně jiných majetkových záležitostí, a oba účastníci měli druhému sdělit, že„ s ním končí“. Z následného jednání žalobce i žalované však vyplývá, že v projektu bylo poté dále pokračováno, nejprve kroky k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení a poté samotnou výstavbou (byť k vydání stavebního povolení a výstavbě došlo až poté co žalobce odeslal žalované dopis ze dne 22.8.2017). Žalobce sám ještě v únoru 2017 a květnu 2017 prováděl dle svých vlastních skutkových tvrzení a předložených důkazů platby nákladů souvisejících s předmětným projektem. Z uvedeného nelze dospět k závěru, že by z chování žalované nepochybně vyplynulo, že poruší smlouvu podstatným způsobem. Další žalobcem uváděné spory ohledně jiných majetkových záležitostí nemohou mít na důvodnost odstoupení do posuzované smlouvy vliv (v tomto směru srov. výklad právní úpravy výše). Vyzývá-li žalobce až dne 17.7.2017 žalovanou k poskytnutí jistoty a dopisem ze dne 22.8.2017 (tj. téměř po půl roce) hodlá odstoupit od smlouvy, nejedná se o postup, který by byl činěn bez zbytečného odkladu ve smyslu citovaného ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že podmínky pro odstoupení od smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dle ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku naplněny nebyly. Z provedeného dokazování vyplývá, že finanční vyrovnání mělo být mezi účastníky řízení dle jejich dohody provedeno až po výstavbě a prodeji domů. V tomto směru není podstatné, jaká byla skutečně dohoda žalobce a žalované, zda tedy měl být pouze žalobci vrácen jeho vklad (jak tvrdí žalovaná) nebo mělo dojít i k rozdělení zisku (jak tvrdí žalobce). Tato otázka sice zůstala v řízení spornou, ale není třeba k ní vést dokazování, neboť k dohodnutému prodeji domů ještě stále nedošlo. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl. Jako nadbytečný neprováděl soud důkaz ručně psanými poznámkami (sumářem) ohledně jednotlivých projektů a majetkových vztahů žalobce a žalované a případných náhledů na vzájemné vyúčtování. Pro rozhodnutí ve věci je podstatné prokázání dohody mezi účastníky řízení ve vztahu k zakoupení předmětného pozemku a provedení výstavby, ostatní majetkové záležitosti či spory účastníků pro rozhodnutí soudu význam nemají. Nad rámec uvedeného odůvodnění považuje soud za vhodné zmínit následující. V rámci snahy o dohodu účastníků řízení byla žalovanou učiněna žalobci při jednání soudu dne 2.6.2021 nabídka k řešení situace spočívající ve společném postupu při prodeji domu vystavěného žalovanou na základě práva stavby na pozemku, který se nachází ve vlastnictví manželky žalobce. Pro realizaci takového prodeje by žalovaná vyplatila žalobci částku, kterou do celého projektu vložil. Žalobce takové řešení odmítl s tím, že by nebyla zohledněna jím tvrzená dohoda o rozdělení zisku. Nicméně takové řešení by představovalo z hlediska výše vyplacených finančních prostředků přesně to, čeho se žalobce v tomto řízení domáhá. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce je povinen nahradit náklady řízení žalované. Náklady řízení na straně žalované se skládají z odměny zástupce žalované ve výši 352.820 Kč za úkony přípravy a převzetí věci, vyjádření k žalobě, poradě ze dne 23.10.2018, účasti při jednání soudu dne 24.10.2018, písemného vyjádření ze dne 27.11.2018, poradě ze dne 28.1.2019, účasti při jednání soudu dne 30.1.2019 (v rozsahu 2 úkonů), poradě ze dne 2.4.2019, účasti při jednání soudu dne 5.4.2019 (v rozsahu 2 úkonů), písemného podání ze dne 2.5.2019, účasti při soudním jednání dne 31.5.2019, vyjádření k odvolání ze dne 8.8.2019, poradě ze dne 16.4.2020, účasti při jednání soudu dne 17.4.2020 (v rozsahu 2 úkonů), písemného podání ze dne 25.5.2020, účasti při jednání soud dne 12.6.2020, vyjádření k odvolání ze dne 24.8.2020, poradě ze dne 27.5.2021 a účasti při jednání soudu dne 2.6.2021 dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy za každý úkon náleží odměna 15.340 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, celkem 6.900 Kč. Za účelné úkony nepovažuje soud písemné podání ze dne 18.3.2019, které v podstatě rekapituluje stejné skutečnosti jako podání ze dne 27.11.2018 a podání ze dne 9.3.2020, které rovněž žádné nové skutečnosti neobsahuje. Jelikož je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem tak tvoří náklady za zastupování žalované částku 435.261,20 Kč. Poplatek uložený žalobci ve výroku III. představuje doplatek soudního poplatku dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyvolaný připuštěním změny (rozšíření) žaloby při jednání soudu dne 2.6.2021. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.