7 C 73/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Irenou Hladíkovou Ph.D., LL.M. ve věci žalobce: celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o náhradu majetkové újmy

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 25 000 Kč nebo uvést plotové sloupky na hranici pozemků parcela [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] do původního stavu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč nebo povinnost uvést plotové sloupky na hranici pozemků parcela [číslo] s pozemky parcela [číslo] v katastrálním území a obci [obec] do původního stavu. Dále žalobce požadoval, aby soud uložil žalovaným povinnost zanechat všech činností mařících řádné dokončení plotu ze strany pozemků žalobce. Žalobce v žalobě uvedl, že dne [datum] zjistil, že z jeho pozemků parcela [číslo] nacházejících se v obci a katastrálním území Vojkovice, na adrese [obec a číslo], došlo k odstranění a odcizení plotových sloupků ze strany žalovaných. Tyto sloupky se následně nacházely na sousedních pozemcích parcela [číslo] v podílovém vlastnictví žalovaných 1) a 2). Jelikož jsou mezi sousedy vedeny letité spory a domluva není možná, byla na místo přivolána rovněž Policie ČR. Majitelem (rozestavěného plotu) je žalobce, který se plot snaží dokončit, pro spory s žalovanými to však není možné. Odcizené sloupky byly původní, velmi kvalitní a fortelné, kdy jejich odstraněním vznikla žalobci škoda ve výši 25 000 Kč představující cenu sloupků včetně jejich usazení na původní místo. Na náhradě škody netrvá, pokud by došlo k uvedení věcí (sloupků) do původního stavu.

2. Žalované ve vyjádření ze dne [datum] uvedly, že uplatněné nároky jsou nedůvodné. Žalované jsou vlastníky sousedních pozemků parcela [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. S ohledem na ochranu majetku se žalované rozhodly oplotit své pozemky, které byly do té doby volně přístupné. Žalobce kolem svých pozemků žádný plot nevybudoval, rozhodly se tedy žalované pro stavbu plotu [právnická osoba] [název], sídlem [adresa]. Výstavba proběhla po vytyčení hranice firmou [právnická osoba], sídlem [adresa], ve dvou etapách. Nejprve dne [datum] došlo k demontování starých betonových sloupků žalobce a jejich uložení na jeho pozemku podél plotu, dále byly navrtány otvory pro usazení nových sloupků, ke kterým mělo dojít následující den. V průběhu noci došlo k zahrnutí vyvrtaných děr žalobcem, druhá etapa proběhla až dne [datum] s tím, že pracovníci zhotovitele opětovně vyvrtali otvory na plotové sloupky, usadili je a zabetonovali. Z důvodu obav o poškození nově usazených sloupků žalobcem, žalované na noc zajistily ochrannou službu firmou [právnická osoba] Žalované uvedly, že částku 25 000 Kč považují za bezdůvodnou, když betonové sloupky byly uloženy na pozemek žalobce. Navíc se jedná o původní betonové sloupky z roku 1980, které jsou opotřebované a v dnešní době již bezcenné. Dnešní cena betonových sloupků 220 cm 8 x 8 cm se pohybuje kolem 220 Kč kus.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce sdělil, že hlavní příčinou problému je spor o hranice mezi pozemky, když s nově vybudovaným plotem na náklady žalovaných by neměl problém, pokud by se nacházel na hranici pozemků na základě předchozí domluvy. Žalobce uvedl, že žalovanými vyvrtané otvory pro usazení plotu skutečně zasypal, neboť tyto se nacházely za hranicí pozemků žalovaných. Po domluvě byly nové otvory posunuty o 50 cm. Tenké sloupky v rozměru 8 x 8 cm byly skutečně ponechány na pozemku žalobce, avšak 5 z nich bylo polámáno a proto jsou již nepoužitelné. Dále však žalované odstranily sloupky z parcely [číslo] kdy se jednalo o masivní sloupky zhotovené nadstandardním způsobem s rozměry 155x155 mm, které jsou právě předmětem tohoto sporu. Tyto sloupky se na pozemku žalobce nacházely od nepaměti a z důvodu jejich kvality byly i po letech nepoškozené. Dnes by se takové sloupky musely vyrobit již pouze na zakázku. K požadované částce 25 000 Kč jako náhrady škody žalobce doplnil, že tato byla prokonzultována se stavební firmou v [obec]. Žalobce tak setrval na svém nároku na náhradě škody, příp. uvedené věcí do původního stavu a rovněž uvedl, že žádá posunutí nového plotu na skutečnou hranici pozemků, když plot se nachází až 25 cm na pozemku žalobce.

4. Žalované ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedly, že původní sloupky nacházející se na pozemku žalobce byly pravděpodobně zbudované v 80. letech minulého století jako černá stavba, žalované nikdy nebyly seznámeny se stavbou oplocení, a to ani příslušným stavebním úřadem, ani žalobcem, až do roku 2017. Další fáze stavby plotu ze strany žalobce však již neproběhla. Nové oplocení bylo provedeno na pozemku žalovaných po jeho řádném zaměření odbornou firmou a po zjištění, že původní sloupky se nacházejí na pozemku žalovaných, byly tyto demontovány. Vyvrtané otvory pro nové osazení plotových sloupků se nacházely na pozemcích žalovaných. Požadovanou náhradu škody shledávají neadekvátní a ničím nepodloženou. K historickým souvislostem žalované uvedly, že mezi pozemky se v době koupě nemovitostí jejich rodiči nacházely dva ploty (rok 1959). Plot žalobce se v 70. letech rozpadl. Sloupky, na které se žalobce odkazuje tak pocházely z původního plotu žalovaných a patří žalovaným. Sloupky, které patřily žalobci, mu byly zanechány podél plotu. Při jejich demontáži nebyl žádný poškozen. Žalované se již v roce 2012 a 2015 pokoušely s žalovaným dohodnout na výstavbě plotu a za tím účelem objednaly geodetické práce pro vytyčení hranic, ty však bylo vždy z důvodu na straně žalobce zmařeny.

5. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], kdy soud na jednání provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav (protokol o jednání).

6. Z informací o pozemku v rámci Nahlížení do katastru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] jehož součástí je budova [adresa], vše nacházející se v obci a katastrálním území Vojkovice u Židlochovic, vedené Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalované jsou podílovými spoluvlastníky (každá ve výši ½) pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] vše v obci a katastrálním území Vojkovice u Židlochovic, vedené Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Z předloženého geometrického plánu ze dne [datum], vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení] pro rozdělení parcely [číslo] soud zjistil, že tento geometrický plán není nikým podepsán, je v něm uvedena poznámka, že dosud nebyly hranice v přírodě vyznačeny, při vyhotovení geometrického plánu nutno vyznačit. Na geometrickém plánu jsou vyznačeny pozemky parcela [číslo] které se nacházejí za sebou a podélně sousedí po celé hranici s pozemkem parcela [číslo]. Další relevantní skutečnosti z provedeného důkazu soud nezjistil.

7. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobce podal vysvětlení ve věci [celé jméno žalované] – křivé obvinění [obec], kterého se měla dopustit žalovaná 2) dne [datum] tím, že v době, kdy byla prošetřovaná Policií ČR událost poničení a odcizení betonových sloupků žalobce, měla sdělit, že žalobce vyhrožovat matce žalovaných a honil ji s nožem v ruce po zahradě. Vyrozuměním oznamovatele ze dne [datum] bylo žalobci sděleno, že se ve věci nejedná o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, proto bude spisový materiál založen bez dalšího opatření. Z přípisu ze dne [datum] adresovaného paní [příjmení] žalobcem, spolu s kopií obálky a poštovního podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že jím žalobce vyzval paní [příjmení] k řešení situace ohledně nosných trámů verandy, které zasahují do statiky domu žalobce. V uvedeném přípise není ničeho zmíněno o stavbě plotu či posunutých hranicích pozemků. Z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] vystaveného dodavatelem [název] [firmy], [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalovaná 1) za stavbu plotu vč. vícepráce – den navíc, dvojitého kopání děr a betonu navíc, uhradila hotově dodavateli částku 86 176 Kč. Z oznámení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Z předložené inzerce žalovanými ze stránek e-pletivo.cz soud zjistil, že cena sloupku 220 cm 8 x 8 cm se pohybuje kolem 236 Kč. Jedná se o prostý výtisk z internetových stránek. Z nákresu rozměrů předmětných sloupků žalobcem (č.l. 46) soud zjistil, že se jedná o sloupky 250 cm vysoké, s rozměrem 155 cm x 155 cm.

8. Dále byly soudu předloženy žalobcem fotografie (přílohová obálka žalobce), ze kterých soud zjistil, že v minulosti se mezi pozemkami nacházel plot s betonovými sloupky, nyní je mezi pozemky zbudovaný nový plot, pletivový, původní betonové sloupy jsou uloženy na jednom z vedlejších pozemků. Některé sloupy jeví známky poškození. Z fotografií předložených žalovanými (č.l. 31-41) soud zjistil, že mezi pozemky účastníků byl vybudován nový, pletivový plot, kdy původně vyhloubené díry byly nejprve zaházeny a muselo dojít k jejich znovu vykopání. Původní betonové sloupy byly uloženy na vedlejší pozemek.

9. Soud neprovedl navrhovaný důkaz žalovaných výslechem svědka [jméno] [příjmení], výslech účastníků řízení vzhledem ke konstrukci žaloby, procesní obrany žalovaných a provedení listinného dokazování. Byla tak dostatečně zjištěn skutkový stav pro právní posouzení věci.

10. Podle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle ustanovení § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. K žalobci uplatněnému nároku na majetkovou újmu (škodu) soud nejprve uvádí, že pro úspěšné uplatnění tohoto nároku je zapotřebí, aby byly splněny tři základní podmínky, kterými jsou existence jednání, kterým byla škoda způsobena, vznik následku, tj. vznik předmětné škody, a mezi nimi působící příčinná souvislost, přičemž vše musí být založeno na dostatečných skutkových tvrzeních podpořených přiloženými důkazy.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo sporné, zda betonové sloupky, jejichž náhrady se žalobce domáhal, byly ve vlastnictví žalobce, či žalovaných. Žalované tvrdily, že se jednalo o betonové sloupky v jejich vlastnictví, nacházející se na jejich pozemku z původního plotu postaveného právními předchůdci žalovaných. Pro posouzení nároku bylo nutné, aby žalobce uvedl zejména skutečnosti o vzniku majetkové újmy žalobci, tedy aby uvedl, o jaké konkrétní betonové sloupky šlo, na základě čeho dovozuje žalobce své vlastnictví, a jakým přesným způsobem dospěl k výši požadované částky. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] poskytl žalobci poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení žalobce zejména k doložení důkazních prostředků, z nichž by bylo možno dovodit, že protiprávním jednáním žalovaných došlo do zásahu majetkové sféry žalobce, čímž žalobci způsobily škodu ve výši 25 000 Kč. Žalobce pouze setrval na své argumentaci a nesplnil tak povinnost tvrzení a důkazní k prokázání vzniku a výši majetkové újmy a příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a soudu nezbylo než tento nárok jako nedůvodný zamítnout. V řízení tak nebylo prokázáno, zda žalované svým protiprávním jednáním, a to výstavbou nového plotu, zasáhly do majetkové sféry žalobce, když žalobce neprokázal, že se jednalo o betonové sloupky v jeho vlastnictví, tedy že vůbec došlo k majetkové škodě žalobce, že žalované jednaly protiprávně a že je zde příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaných a vznikem škody žalobce. Žalobce dále ani řádně nespecifikoval, jak dospěl k výši požadované škody.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšným žalovaným by náležela náhrada nákladů v plné výši; žalované se však náhrady nákladů vzdaly.