7 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 871,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 11 871,71 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 20 871,71 Kč od 20. 9. 2019 do 20. 1. 2020, z částky 16 871,71 Kč od 21. 1. 2020 do 21. 2. 2020 a z částky 11 871,71 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 700 Kč.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2020 domáhal zaplacení částky 11 871,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 3. 10. 2011 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zřízení a vedení balíčku anonymizováno (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobce zřídil žalované a vedl pro ni běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že na jejím účtu vznikl nepovolený debet v celkové výši 20 871,71 Kč. Žalobce proto využil svého oprávnění a od Smlouvy odstoupil a následně běžný účet zrušil a nepovolený debetní zůstatek převedl ke dni 19. 9. 2019 na zvláštní úvěrový účet. Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 9 000 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 11 871,71 Kč však přes výzvy žalobce nezaplatila.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že v současné době je nezaměstnaná, je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, je tedy bez jakéhokoliv příjmu. I přes její dlouhé, intenzivní hledání zaměstnání nebyla do dnešního dne schopná najít si práci. Věří však, že v blízké době obdrží odpověď na některou z jejích nesčetných reakcí na nabídky práce a bude schopna začít plnit závazky vůči žalobci.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 30. 4. 2021 vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, takže soud předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku anonymizováno ze dne 3. 10. 2011 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení balíčku anonymizováno, na jejímž základě se žalobce zavázal zřídit žalované a vést pro ni běžný účet č. bankovní účet.

6. Z Dodatku ke Smlouvě o zřízení a vedení balíčku anonymizováno ze dne 22. 6. 2012 bylo prokázáno, že dne 22. 6. 2012 byl mezi účastníky uzavřen dodatek ke Smlouvě, na jehož základě byl žalované na jejím běžném účtu zřízen povolený debet, který žalované umožňoval přečerpat peněžní prostředky na jejím běžném účtu až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet a současně nepřekročit sjednanou výši úvěru.

7. Z žádosti o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne 22. 6. 2012, z výsledku aplikačního ratingu a z výsledku lustrace v externích registrech bylo prokázáno, že žalobce splnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a dále na základě informací získaných z interních a externích registrů, z nichž vyplynulo, že žalovaná neměla v době podání žádosti o úvěr žádné závazky po splatnosti a její příjmy po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných měsíčních splátek úvěru.

8. Z Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 11. 2009 (dále jen„ VOP“) soud zjistil, že podle článku 11, odst. 11.2 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu je žalovaná povinna, bez ohledu na důvod vzniku nepovoleného debetu, neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky, včetně příslušenství.

9. Z Podmínek k balíčku anonymizováno (dále jen„ Podmínky“) bylo zjištěno, že podle článku 3, odst. 3.5, písm. a) Podmínek byl žalobce oprávněn snížit limit povoleného debetu nebo tento limit zrušit, a to jednostranně, pokud žalovaná neplní podmínky čerpání povoleného debetu.

10. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 7. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě nepovoleného debetu vzniklého na jejím běžném účtu ve výši 244,57 Kč.

11. Z odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v CZK ze dne 3. 9. 2019 má soud za prokázané, že vzhledem k tomu, že žalovaná nepovolený debet včas nevyrovnala, odstoupil žalobce dopisem ze dne 3. 9. 2019 od Smlouvy a současně vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky.

12. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 19. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalované oznámil, že odstoupením žalobce od Smlouvy došlo ke dni 19. 9. 2019 ke zrušení běžného účtu a převedení dlužné částky na zvláštní účet pohledávek. Žalovaná byla současně žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 20 871,71 Kč.

13. Z předžalobní výzvy k zaplacení pohledávek – poslední pokus o smírné vyřešení situace ze dne 30. 9. 2020 a z dodejky ze dne 2. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 11 871,71 Kč a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou.

14. Podle § 497 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

16. Podle § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

17. Podle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

18. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně formou dodatku ke smlouvě o zřízení běžného účtu uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 497 a násl. obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy zřídil žalobce žalované k jejímu běžnému účtu povolený debet až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr postupně splácet a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že na jejím běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který přes opakované výzvy žalobce nevyrovnala. Žalobce proto využil svého oprávnění a od Smlouvy odstoupil, účet žalované zrušil a dlužnou částku převedl na zvláštní účet pohledávek. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 11 871,71 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po zrušení běžného účtu do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby, výzva k plnění ze dne 30. 9. 2020 a vyjádření se k vyjádření žalované ze dne 5. 6. 2021).

21. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.