7 C 76/2024
č. j. 7 C 76/2024-40
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 766 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 10. 12. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se, v částce 2 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 800 Kč od 16. 7. 2023 do 9. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 10. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 2 800 Kč od 10. 12. 2023 do zaplacení a v částce 966 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 026,95 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 9 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za období od 16. 7. 2023 do zaplacení a částky 966 Kč. Uvedl, že na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného s žalovaným uzavřel formou elektronické komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 77503 (dále jen „smlouva“). Žalovaný potvrdil registraci a uvedl číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně žalobce poskytl žalovanému dne 12. 3. 2023 úvěr ve výši 7 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní strany si ujednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak s úhradou úvěru se dostal do prodlení. Upomínkou ze dne 12. 7. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 15. 7. 2023 a vyzván k jeho úhradě. Do prodlení celého úvěru se žalovaný prokazatelně dostal dne 16. 7. 2023. Předmětem žaloby je pohledávka ve výši 10 766 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, za období od 16. 7. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 1. 12. 2023 ve výši 966 Kč. Kromě dlužné částky požaduje žalobce také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.
4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným formou elektronické komunikace dne , datum, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s tím, že úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru a výše úvěrového limitu činí 20 000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že úvěrový limit bude žalovanému poskytnut dne , datum, a žalovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí peněžních prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě smlouvy dosahovala maximálně výše limitu. Podle čl. II. odst. 2.1.5 byl úvěr žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, tedy smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny žalovaným. V témže článku odst. 2.1.6 si smluvní strany ujednaly úročení úvěru ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy (čl. II. odst. 2.1.7.). V čl. IV. odst. 4.2 písm. c) bylo pro případ prodlení s plněním, tj. vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného úroku ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V článku VI. odst. 6.2 se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2.). Žalobce je dále oprávněn jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu, dojde-li k porušení smluvní povinnosti žalovaného uvedené ve smlouvě (čl. VI. odst. 6.3 písm. a)). V případě zesplatnění úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle čl. 4.2. (čl. VI. odst. 6.4).
6. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne , datum, byla na účtu žalobce zaúčtována na výdajové straně platba ve výši , částka, , která byla poukázána na protiúčet č. , č. účtu, , s datem splatnosti , datum, a variabilním symbolem: , RČ, . Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno, že se jedná o „Čerpání ze dne , datum, “. Uvedené potvrzení vystavila , právnická osoba, . na základě elektronické žádosti klienta prostřednictvím aplikace Internetbanking dne , datum, .
7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , banka, na žalovaného, jako majitele tohoto účtu v období od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, soud zjistil, že dne , datum, , , datum, a , datum, byly na tento účet připsány příchozí úhrady ve výši , částka, , ve výši , částka, a ve výši , částka, , kdy se jednalo o příjem poukázaný žalovanému společností , právnická osoba, Z uvedených výpisů soud dále zjistil, že výdaje žalovaného byly v měsíci prosinci 2022 mírně nižší než jeho dosažitelné příjmy a konečný zůstatek na účtu žalovaného v tomto měsíci činil , částka, , v měsících , období, dostávaly do záporných zůstatků, když konkrétně v měsíci lednu 2023 činila výše konečného zůstatku -, částka, a v měsíci , Anonymizováno, částku -, částka, .
8. Z listiny označené Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek, vyplývajících z předmětné smlouvy oznámil žalobce žalovanému, že dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru žalovaného a celková dlužná částka k tomuto dni činila , částka, . K úhradě dluhu poskytl žalobce žalovanému lhůtu 3 dnů od doručení výzvy.
9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Podle poštovního podacího lístku byla výzva ze dne , datum, žalovanému ještě téhož dne odeslána na adresu trvalého bydliště uvedeného ve smlouvě (, adresa, ).
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobce jako úvěrující uzavřel se žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytl žalovanému dne , datum, na jeho uvedený účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na dobu neurčitou, tj. do doby úplného splacení jistiny žalovaného. Na svůj dluh žalovaný nic neuhradil. Dopisem ze dne , datum, zástupce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky do tří dnů, přičemž tato výzva byla ještě téhož dne odeslána.
16. Žalobce před poskytnutím úvěru žalovaného nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudil žalobce schopnost žalovaného splácet úvěr pouze z předložených výpisů z bankovního účtu za měsíce prosinec 2022 až únor 2023. Z těchto výpisů by pak žalobce při bližším zkoumání musel zjistit, že v měsíci lednu a únoru 2023 výdaje žalovaného převyšují jeho skutečné měsíční příjmy a že konečné zůstatky na účtu se v těchto měsících pohybují v záporných číslech. Z uvedeného žalobce mohl dovodit, že žalovaný s největší pravděpodobností nebude schopen ze svého příjmu poskytnutý úvěr řádně splácet. Sám žalobce již další zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neprováděl. Zástupce žalobce přitom v žalobě uvádí, že žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, žádné důkazy k tomu nenavrhl a ani nepředložil. Žalobce před poskytnutím úvěru žalovanému nedostál své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).
17. Žalobce současně navrhoval, že v případě neuznání nároku žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak nechť je částka přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinen toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky , částka, žalobci vydat, neboť žalovaný na předmětný úvěr ničeho nezaplatil.
18. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne , datum, , doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Povinnost plnění žalovaného byla stanovena na 3 dny, tj. do , datum, a od , datum, je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobci. Ke dni , datum, činila zákonná výše úroku z prodlení 12,75 % ročně, proto soud přiznal žalobci u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.
19. Tak jak je uvedeno ve výroku I. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobci byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení a části zákonného úroku z prodlení. V ostatním soud žalobu zamítl.
20. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že k závěru o neplatnosti smlouvy by soud dospěl i pokud by žalobce řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného, a to podle ustanovení § 588 o. z., když sjednaný úrok je zjevně v rozporu s dobrými mravy.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 30,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.