8 C 100/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6.776,58 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 6.776,58 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 4.977,58 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 6.776,58 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 4.977,58 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu k službě [anonymizováno] účet – smlouvu o nákupním účtu, jejíž součástí byly [anonymizováno] obchodní podmínky a ceník. Žalobce poskytuje zákazníkům vybraných e–shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku takové služby lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Podle smlouvy se žalobce zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Žalovaná využila i služby [anonymizováno] karta, kterou si objednala prostřednictvím [anonymizováno] účtu. Kartou lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu a celkový limit pro platby [anonymizováno] kartou je dán zůstatkem na [anonymizováno] účtu. [příjmení], kterou zákazník prostřednictvím [anonymizováno] karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování je zákazník povinen uhradit v souladu s obchodními podmínkami [anonymizováno] karta. Žalované byla zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, a limit odložených plateb činil až 30.000 Kč. Žalovaná čerpala prostřednictvím [anonymizováno] karty celkem 4.977,58 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14 denní lhůtě ponechá. Žalovaná částka se skládá z této jistiny 4.977,58 Kč a z poplatků 1.799 Kč. Za prodlení s úhradou částky 2.621,46 Kč z vyúčtování za únor 2020 byla žalovaná povinna zaplatit poplatek z prodlení 650 Kč a 10 % z celkového vyúčtování, tedy 263 Kč, celkem 913 Kč. Další poplatek z prodlení byl vypočten za prodlení se zaplacením částky 2.356,12 Kč z vyúčtování za březen 2020, a činí 650 Kč a 10 % z vyúčtování, tedy 236 Kč, dohromady 886 Kč. Součet poplatků 913 Kč a 886 Kč představuje 1.799 Kč. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] vytvořil žalobce smlouvu k službě [anonymizováno] účet, v níž jako smluvní strany označil žalobce a žalovanou jakožto zákazníka. Předmětem smlouvy bylo, že žalobce zdarma zřídí žalované službu [anonymizováno] účet a na základě smlouvy bude žalovaná disponovat [anonymizováno] účtem s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmu. Žalobce po uzavření smlouvy se zavázal zpřístupnit žalované startovací finanční limit ve výši 2.000 Kč až 30.000 Kč, který hodlal navyšovat žalované za předpokladu řádného splácení poskytnutých finančních prostředků podle smlouvy. Žalovaná byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu a byla povinna řádně hradit vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání podle obchodních podmínek. Výše zápůjční úrokové sazby měla být uvedena v obchodních podmínkách. V případě, že žalovaná nezaplatí řádně a včas jakékoli vyúčtování, respektive alespoň 10 % z částky dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalované vznikne povinnost zaplatit kromě dlužné částky také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení, přičemž celkové smluvní sankce budou účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky. Smlouva je podepsána žalobcem a v místě vyhrazeném pro podpis zákazníka, tedy žalované, se žádný podpis nenachází.

4. Žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná požádala elektronickým podepsáním návrhu smlouvy žalobce o její uzavření. Elektronický podpis tohoto návrhu byl připojen na základě unikátního kódu, který byl žalované zaslán prostřednictvím SMS, a žalovaná tento kód vložila do formuláře na webových stránkách žalobce. Žalované byla zaslána na její telefonní číslo SMS zpráva ve tvaru:“ kód pro ověření vašeho [anonymizováno] účtu je [číslo], zadejte jej prosím do formuláře v registračním procesu„. K zaslání došlo [datum] v 14:26 hodin. Zpráva byla zaslána na telefonní číslo shodné s číslem uvedeným žalovanou ve smlouvě. Žalovaná zadala autorizační kód, žalobce poté akceptoval návrh smlouvy opatřením podpisu. Bez zadání autorizačního kódu by nemohlo k podpisu návrhu smlouvy dojít. Údaje žalované zjistil žalobce z fotokopie občanského průkazu žalované. Smlouva je opatřena prostým elektronickým podpisem.

5. K těmto tvrzením žalobce soud uvádí, že jednak jsou neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaná požádala elektronicky o uzavření smlouvy žalobce, že by žalované byla zaslána SMS zpráva výše uvedeného znění, z kterého telefonního čísla a na které telefonní číslo, kdo je majitelem těchto telefonních čísel a kdy se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaná zadala nějaký autorizační kód, jakým způsobem a kterého dne, ani že by žalobce akceptoval návrh smlouvy opatřením nějakého podpisu. K prokázání uzavření této smlouvy nepostačuje kopie občanského průkazu žalované, kterou měl zřejmě žalobce k dispozici. Z výstupu interního systému žalobce nelze vzít za prokázány žádné skutečnosti. Je na něm sice datum [datum] a e-mailová adresa, která by mohla patřit žalované, není však z toho zřejmé, že by došlo elektronicky k uzavření smlouvy tak, jak to popisuje žalobce, případně jakýmkoli jiným způsobem.

6. Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] payments obsahují podrobnější úpravu vzájemných vztahů mezi žalobcem a jeho zákazníky, popis [anonymizováno] účtu, a jak platit twistem. Ceník [anonymizováno] zahrnuje poplatky za [anonymizováno] účet a za odkládání splatnosti a poplatky z prodlení. Dokumenty nazvané [anonymizováno] účet, [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] karta, [anonymizována dvě slova] vysvětlují tyto pojmy a způsoby nakládání s těmito obchodními produkty. U žádného z těchto dokladů nebylo prokázáno, že by se dostaly do sféry dispozice žalované, jakým způsobem a v které době. Totéž platí o dokumentech s názvem reklamační řád či program referral.

7. Vyúčtování za únor 2020 [anonymizováno] bylo vystaveno na částku 5.643,71 Kč. Zahrnuje 10 objednávek u [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] v částkách 443,70 Kč, 162,70 Kč 384 Kč, 372,32 Kč, 49 Kč, 25 Kč, 89 Kč, 362 Kč, 642,74 Kč a 91 Kč. Objednávky jsou datovány v rozmezí od [datum] do [datum]. Součet všech těchto částek činí 2.621,46 Kč. Zbývající položky tohoto vyúčtování představují poplatky z prodlení a smluvní pokuta, přičemž poplatky z prodlení činí celkem 913 Kč. Vyúčtování za březen 2020 [anonymizováno] zahrnuje 6 objednávek u [anonymizováno] a [anonymizováno] za období od 28. 2. 2020 do 4. 3. 2020 v částkách 377,10 Kč, 271,42 Kč, 296,80 Kč, 97,60 Kč, 900,50 Kč a 412,70 Kč, celkem 2.356,12 Kč. Vyúčtování bylo vystaveno na částku 5.081,32 Kč, a kromě objednávek další položky představují smluvní pokutu a poplatky z prodlení, přičemž poplatky z prodlení činí 886 Kč. Z přehledu karetních transakcí lze zjistit to, že obsahuje řadu kódů z čísel a písmen, různé částky, názvy a adresy obchodů a data v únoru a březnu 2020. U každé položky je uvedeno slovo„ nepravda“. V další listině týkající se zřejmě kartových transakcí jsou uvedeny kódy z čísel a písmem, různé částky, názvy obchodů a data. Z těchto listin nelze vzít za prokázáno, že by žalovaná kupovala v předmětných dnech nějaké zboží či služby.

8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalované [datum].

9. Usnesením z 9. 6. 2022 č. j. 8 C 100/2022-73, které bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho právního zástupce dne [datum], vyzval soud žalobce, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání ohledně toho, jakým způsobem žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu [datum], jak a kdy vyjádřila svou vůli smlouvu uzavřít, které konkrétní skutečnosti, z kterých konkrétních zdrojů zjistil žalobce o úvěruschopnosti žalované, jak konkrétně a v kterých dnech žalovaná využila služeb ve výši 4.977,58 Kč, z čeho se tato částka skládá a jak byla její výše vypočtena, dále jak byla vypočtena částka 1.799 Kč, o které poplatky se jedná, za co konkrétně byl každý poplatek účtován a kterého dne a kde byla dohodnuta jeho výše, a jakého konkrétního plnění se žalované od žalobce dostalo ze smlouvy, kterého dne a v čem přesně plnění spočívalo.

10. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované doplnil žalobce, že vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, a vychází také z historických informací o spotřebiteli, například z předchozích uzavřených smluv. Žalobce prověřil výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databází, z úvěrových registrů, a to z interní databáze žalobce, kde nezjistil žádné negativní informace o žalované, a z informací, které žalovaná uvedla před uzavřením smlouvy, když sdělila, že je svobodná, má příjem ze zaměstnání 15.000 Kč a měsíční výdaje 7.500 Kč a splátky 4.000 Kč. Žalobce nahlížel do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, do registru [příjmení], v nichž žádné negativní informace o žalované nezjistil. Žalobce také použil vlastní scoringové modely a zkoumal především sociodemografická data z interaktivního dotazníku a data o předchozí platební morálce žadatele z interních a externích zdrojů. Tyto skutečnosti však nebyly v řízení prokázány, a to ani výstupem z interního systému žalobce.

11. Soud shrnuje, že nemá za prokázáno, že by žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu za použití prostředků komunikace na dálku, ani že by žalovaná projevila svůj souhlas s obchodními podmínkami, ceníkem ani dalšími výše uvedenými listinami. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaná využila nějaké služby v celkové výši 4.977,58 Kč v únoru a březnu 2020 tak, že by nakupovala v obchodech uvedených žalobcem ve vyúčtování za shora vyjmenované částky. Z žádného z provedených důkazů nebylo možné dovodit, že by žalovaná u těchto prodejců nakoupila nějaké zboží či služby v konkrétních hodnotách, případně kdy se tak mělo stát. Nebylo ani prokázáno, že by za žalovanou provedl platby za tyto tvrzené případy žalobce, jakým způsobem a v kterých dnech a v jaké výši se tak mělo stát. Dále nebylo prokázáno, že by jakékoli osoby či obchodníci požadovali po žalobci nějaké platby za zboží či služby čerpané žalovanou, ani že by žalovaná obdržela od jakékoli osoby či obchodníků nějaké zboží či služby, kterého dne, jaké konkrétní služby či zboží žalovaná obdržela a v jaké hodnotě. Nebylo prokázáno, že by žalobce platil jakékoli platby za žalovanou, případně za jaké konkrétní objednané či převzaté zboží či služby. Nelze tedy mít za to, že by žalobce hradil za žalovanou cokoli, co měla žalovaná zaplatit sama. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalobce před tvrzeným uzavřením smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalované. Lze připustit, že mohl nahlížet do některých registrů, avšak nebylo prokázáno, že by zjistil příjmovou a výdajovou stránku žalované, její závazky, její poměry, ani že by měl k dispozici jakýkoli doklad o příjmech či výdajích žalované či jakýmkoli jiným způsobem konkrétní údaje o poměrech žalované ověřoval. Pokud by bylo prokázáno, že žalovaná měla příjem 15.000 Kč, výdaje 7.500 Kč a splátky 4.000 Kč, znamenalo by to, že by jí na měsíc zbyla částka 3.500 Kč, což soud považuje za velice nízkou částku na to, aby žalovaná z ní mohla platit neočekávané či mimořádné výdaje a ještě se zadlužit u žalobce.

12. Při právním hodnocení nároku žalobce soud zvažoval, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., anebo smlouvu nepojmenovanou. Uzavření žalobcem tvrzené smlouvy dne [datum] nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by byla splněna podmínka vzniku smlouvy ve smyslu § 1724 odstavec 1 a § 1725 občanského zákoníku, tedy že by smluvní strany si sjednaly obsah smlouvy, jinými slovy, že by se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly. Předložená listina zahrnující předmětnou smlouvu neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že žalobce vytvořil text smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalované, případně kterého dne, ani že by žalovaná takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne.

13. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

14. Pro uzavření smlouvy tvrzené žalobcem jakožto spotřebitelské smlouvy může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, když žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v tomto případě.

15. Z tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Soud se proto zabýval tím, zda na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, když v takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Jak soud shora zmínil, nebylo však ničeho takového prokázáno. Žalobce neprokázal, že žalované se dostalo ze strany žalobce jakéhokoli plnění, a rovněž nebylo prokázáno, že by žalobce plnil za žalovanou, co měla po právu plnit žalovaná sama.

16. I kdyby bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli nějaký druh smlouvy o spotřebitelském úvěru, například ve formě odložené platby, musela by taková smlouva být shledána absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce jakýmkoli způsobem zkoumal poměry žalované, její příjmy a výdaje, natož aby takové skutečnosti ověřil. Tuto povinnost mu ukládá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v ustanovení § 86 odst. 1 a 2. Důsledkem porušení takové povinnosti je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. V tomto případě by soud však nemohl přiznat žalobci ani jakékoli bezdůvodné obohacení z důvodů uvedených shora.

17. Na základě všech výše uvedených skutečností nepovažuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

18. Žalovaná měla ve sporu plný úspěch, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.