8 C 100/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; pojišťovna, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 3.820 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2.170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 343,34 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 99,66 Kč.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 133 Kč.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 717 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 390 Kč za dobu od datum do datum a ve výši 186 Kč za dobu od datum do datum. Tvrdí, že dne datum uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění s pojistným 1.020 Kč měsíčně, které bylo od datum zvýšeno na 1.270 Kč měsíčně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne datum ve 24.00 hod. Dlužné pojistné za dobu od datum do datum činí 4x 1.270 Kč, tedy 5.080 Kč. Žalovaná následně dluh uznala a datum uzavřela s žalobcem dohodu o splátkovém kalendáři, zaplatila však pouze následujícího dne částku 1.910 Kč. Dlužné pojistné 5.080 Kč tak snížila na 3.170 Kč. Žalovaná částka 3.820 Kč se skládá z dlužného pojistného 3.170 Kč, ze storno poplatku 350 Kč a z poplatku 300 Kč za vymáhání pojistného.

2. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 650 Kč představující poplatky 350 Kč a 300 Kč, a ohledně úroku z prodlení ve výši 133 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

3. Předmětem řízení tedy zůstalo dlužné pojistné 3.170 Kč a úrok z prodlení 443 Kč, který byl vypočten z částky 5.080 Kč za dobu od datum do datum ve výši 335 Kč a z částky 3.170 Kč za dobu od datum do datum ve výši 108 Kč.

4. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soud obdržel dne datum e-mail z adresy email, v němž bylo uvedeno: omlouvám se ze soudního jednání, uhradím pohledávku podle rozsudku. Děkuji celé jméno žalované. Tato zpráva nebyla opatřena ověřeným elektronickým podpisem, a soud tudíž nemohl ověřit odesílatele této zprávy. Ať už se jednalo o omluvu žalované či nikoliv, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

5. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne datum uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu číslo anonymizováno 5 slov s počátkem pojištění datum na dobu do věku žalované 75 let. Předmětem smlouvy bylo pojištění žalované pro případ smrti a úrazové pojištění jejích dvou dětí. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.020 Kč měsíčně. Přílohou pojistné smlouvy byly pojistné podmínky pro pojištění osob, pro životní pojištění a pro úrazové pojištění přesně specifikované, přehled poplatků a parametrů pojištění a oceňovací tabulky. Žalovaná potvrdila, že před uzavřením smlouvy převzala v listinné podobě, anebo jiné textové podobě, např. na trvalém nosiči dat, tyto přílohy smlouvy. Žalobce na základě toho vyhotovil dne datum pojistku k pojistné smlouvě, obsahující shrnutí veškerých parametrů uzavřené pojistné smlouvy. Žalobce následně vytvořil dodatek k pojistné smlouvě s účinností od datum s přílohou s údaji o pojistné ochraně, v němž je uvedeno zvýšené pojistné 1.270 Kč, z čehož pojistník, tedy žalovaná má hradit 1.020 Kč měsíčně a zaměstnavatel žalované 250 Kč měsíčně. Dne datum žalobce v dodatku o změně placení pojistného tuto novou výši pojistného potvrdil. Tento dodatek s přílohou a dodatek o změně placení pojistného byl podepsán pouze žalobcem, nikoliv žalovanou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli tento dodatek uzavřít, případně kterého dne a jakým způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Na tomto závěru nemění ničeho ani to, že žalobce vytvořil pojistku k pojistné smlouvě, a to ke dni datum s novou výši pojistného 1.270 Kč měsíčně.

6. Žalobce dopisem z datum upomenul žalovanou o úhradu dlužného pojistného s tím, že pokud žalovaná dlužné pojistné nedoplatí do datum, pojistná smlouva zanikne. Tento dopis byl žalované doručen dne datum. K zániku pojištění však na základě tohoto dopisu nedošlo. Dopisem z datum upomenul žalobce žalovanou o zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojistné smlouvy, pokud dluh nebude doplacen do datum. Dopisem z datum oznámil žalobce žalované, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne datum pro nezaplacení pojistného. Dopisem nazvaným pokus o smír z datum urgoval žalobce žalovanou o úhradu dlužného pojistného, a znovu tak učinil předžalobní upomínkou z datum prostřednictvím své právní zástupkyně, která byla žalované odeslána téhož dne doporučeně. Dne datum žalobce vytvořil listinu Uznání dluhu s rozložením dluhu do splátek, v níž je uvedeno, že žalovaná uznává písemně svůj dluh vůči žalobci, co do důvodu z nedoplatku pojistného na výše uvedené pojistné smlouvě, i co do výše v celkové částce 10.086 Kč obsahující i příslušenství podle § 513 občanského zákoníku. Žalovaná se dluh zavázala uhradit žalobci v pěti splátkách, z toho první tři činily 1.910 Kč měsíčně a poslední dvě činily 2.178 Kč měsíčně, se splatností vždy k 8. dni měsíců duben až srpen 2022, to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná tuto listinu podepsala dne datum. Podle žalobce žalovaná zaplatila jedinou splátku, a to 1.910 Kč dne datum, a dále nehradila ničeho.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění datum až do jeho zániku datum včetně poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 1.020 Kč měsíčně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Žalobce nárokuje dlužné pojistné za dobu od datum do datum včetně. Dne datum bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 4. do datum, dne datum bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 5. do datum, dne datum bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 6. do datum a dne datum bylo splatné pojistné 1.020 Kč za období od 1. 7. do datum.

8. Pokud jde o zvýšení pojistného z částky 1.020 Kč na 1.270 Kč měsíčně, žalobce tvrdí, že k tomu došlo od datum. Z výše uvedeného dodatku k pojistné smlouvě s účinností od datum však nelze dovodit, že by tento dodatek k původní pojistné smlouvě byl mezi účastníky řádně uzavřen, když není žalovanou podepsán a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Soud ještě dodává, že v případě, že žalobce jakožto pojistitel upraví výši pojistného, je povinen podle § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se má výše pojistného změnit. Pojistník, tedy žalovaná, může podle druhého odstavce téhož ustanovení projevit se změnou nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce oznámil žalované novou výši pojistného nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se měla výše pojistného změnit. Z dodatku k pojistné smlouvě výše uvedeného včetně přílohy, z dodatku o změně placení pojistného a z nové pojistky s novou výši pojistného nelze dovodit, že by se kdy dostaly do dispozice žalované.

9. V části I pojistné smlouvy je uvedeno, že žalovaná souhlasí s navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění o přirážku proti základním sazbám rizikového pojistného, stanovenou na základě vyhodnocení rizik odpovídajících jejímu zdravotnímu stavu a uvedenou v pojistné smlouvě. Žalovaná vzala na vědomí, že na základě komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob má žalobce právo navrhnout další navýšení rizikového pojistného, anebo úpravu rozsahu sjednaných pojištění. Pokud z komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob bude vyplývat, že zdravotní rizika pojištěných osob jsou zvýšená, dává žalovaná souhlas s případným navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění nejvýše o 50 % proti základním sazbám. Pokud s tímto navýšením bude spojena nutnost zvýšení pojistného za pojistné období žalovaná s ním souhlasí v nezbytně nutné výši odpovídající navýšení rizikového pojistného. V takovém případě o nové výši rizikového pojistného a pojistného za pojistné období informuje žalobce žalovanou v pojistce.

10. V této souvislosti soud připomíná ustanovení § 2785 odstavec 1 občanského zákoníku, podle něhož nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Takovéto oprávnění je však omezeno, jak je stanoveno v odstavci 2 téhož ustanovení, podle něhož vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, anebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

11. Shora uvedená část pojistné smlouvy označená I není v souladu s citovaným ustanovením § 2785 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku. I kdyby bylo možné mít za to, že v pojistné smlouvě jsou ujednány podmínky, při jejichž splnění má žalobce právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze přehlédnout výše citované ustanovení § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku, přičemž soud opakuje, že nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce jakožto pojistitel sdělil novou výši pojistného žalované. Dále je třeba uvést, že v části I pojistné smlouvy je obsaženo právo žalobce navrhnout další navýšení rizikového pojistného, přičemž z žádných shora uvedených zjištěných skutečností nevyplývá, že by žalobce navýšení rizikového pojistného žalované navrhl, resp. že by se takový návrh žalobce dostal do dispozice žalované. Z toho, že žalobce je oprávněn zvýšení rizikového pojistného žalované navrhnout, nelze ani dovodit, že by žalovaná byla povinna s takovým návrhem zvýšeného pojistného souhlasit, a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná nějaký takový souhlas kdy projevila. Souhlas žalované podle části I pojistné smlouvy s případným navýšením rizikového pojistného po posouzení zdravotního stavu není v souladu s výše citovaným ustanovením § 2785 odstavec 2 občanského zákoníku, neboť pokud si pojistitel vyhradí u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

12. Soud tedy má za to, že v průběhu pojistného vztahu mezi žalobcem a žalovanou nedošlo platně k tvrzenému zvýšení pojistného, a soud proto vycházel z toho, že i pro žalované období od 1. 4. do datum platila původní výše sjednaného pojistného 1.020 Kč měsíčně. Celkové dlužné pojistné za toto období činí 4.080 Kč a je tvořeno součtem pojistného 1.020 Kč za 4 měsíce. Žalovaná na dlužné pojistné zaplatila žalobci 1.910 Kč, a rozdíl těchto částek činí 2.170 Kč.

13. Žalovaná dne datum uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci z titulu nedoplatku pojistného na žalované pojistné smlouvě ve výši celkem 10.086 Kč obsahující i příslušenství pohledávky. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Znamená to, že uznání dluhu má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky, že v době uznání dluh existoval. Za takové situace věřitel, tedy žalobce, již není povinen prokazovat důvod a výši dluhu, a naopak je na dlužníkovi, tedy na žalované, aby domněnku vyvrátila tím, že prokáže, že dluh již neexistuje, např. z důvodu splnění. Pro vznik tohoto popsaného důsledku uznání dluhu, tedy vyvratitelné právní domněnky, je však nezbytné, aby uznaný dluh byl jasným, konkrétním a určitým způsobem specifikován co do důvodu i výše, aby bylo zřejmé, jaký konkrétní dluh byl předmětem uznání. V daném případě však uznání dluhu ze strany žalované tyto předpoklady nesplňuje. Z jejího uznání nelze zjistit, jakou částku představuje dlužné pojistné a za jakou dobu a jaké příslušenství žalovaná uznala, tedy např. úroky z prodlení nebo náklady na uplatnění pohledávky, v čem toto příslušenství spočívá a jaká je jeho výše. Uznání dluhu žalovanou proto nemá za následek vznik vyvratitelné právní domněnky, že dluh v době uznání existoval. Žalobce tudíž byl povinen v řízení prokázat jak důvod, tak výši své pohledávky za žalovanou, a soud nemohl vycházet z toho, že dlužné pojistné v požadované výši 3.170 Kč bylo žalovanou uznáno.

14. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy se zaplacením pojistného 1.020 Kč na období od 1. 4. do datum se dostala do prodlení datum, se zaplacením pojistného 1.020 Kč za období od 1. 5. do datum se dostala do prodlení datum, se zaplacením pojistného 1.020 Kč za období od 1. 6. do datum se dostala do prodlení datum a se zaplacením pojistného 1.020 Kč za dobu od 1. 7. do datum se dostala do prodlení datum. Od těchto dnů žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí po celé toto období 8. 25% ročně. příjmení sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce požaduje úrok z prodlení od datum do datum z částky 5.080 Kč, avšak žalovaná v tomto období byla v prodlení v toliko se zaplacením částky 4.080 Kč, a úrok z prodlení činí 269,28 Kč. Dne datum žalovaná zaplatila 1.910 Kč, a za dobu od datum do datum žalobce požaduje úrok z prodlení z částky 3.170 Kč. Žalovaná však byla v prodlení v tomto období pouze se zaplacením částky 2.170 Kč, tedy rozdílu mezi částkou 4.080 Kč a platbou 1.910 Kč. Úrok z prodlení z této částky činí 74,06 Kč. Žalobci tedy na úrocích z prodlení náleží pouze 343,34 Kč.

15. Soud závěrem shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné 2.170 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 343,34 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

16. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 57 % předmětu řízení a jeho neúspěch odpovídá 43 %. Úspěch žalobce představuje 2.513,34 Kč, což je součet přiznané jistiny a kapitalizovaných úroků z prodlení. Do neúspěchu žalobce zahrnul soud i jistinu 650 Kč a úrok z prodlení 133 Kč, ohledně nichž vzal žalobce žalobu zpět a tím zavinil, že řízení v této části muselo být zastaveno. K neúspěchu žalobce soud připočítal ještě zamítnutou jistinu 1.000 Kč a úrok z prodlení 99,66 Kč, celkem neúspěch žalobce představuje 1.882,66 Kč. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 14 %. Soud ještě přihlédl k tomu, že v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis z datum Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby spojené s částečným zpětvzetím žaloby, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobce činí 5.119 Kč, z čehož žalobci soud přiznal 14 %, tedy 717 Kč. Proti výrokům I., II. a IV. není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odstavec 2 o. s. ř.). Proti výroku o částečném zastavení řízení (výrok III.) lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.