8 C 100/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; pojišťovna , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 3.820 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 2.170 Kč s úrokem z prodlení ve výši 343,34 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 99,66 Kč.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 133 Kč.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 717 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 390 Kč za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 186 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění s pojistným 1.020 Kč měsíčně, které bylo od [datum] zvýšeno na 1.270 Kč měsíčně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne [datum] ve 24.00 hod. Dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] činí 4x 1.270 Kč, tedy 5.080 Kč. Žalovaná následně dluh uznala a [datum] uzavřela s žalobcem dohodu o splátkovém kalendáři, zaplatila však pouze následujícího dne částku 1.910 Kč. Dlužné pojistné 5.080 Kč tak snížila na 3.170 Kč. Žalovaná částka 3.820 Kč se skládá z dlužného pojistného 3.170 Kč, ze storno poplatku 350 Kč a z poplatku 300 Kč za vymáhání pojistného.

2. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 650 Kč představující poplatky 350 Kč a 300 Kč, a ohledně úroku z prodlení ve výši 133 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

3. Předmětem řízení tedy zůstalo dlužné pojistné 3.170 Kč a úrok z prodlení 443 Kč, který byl vypočten z částky 5.080 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 335 Kč a z částky 3.170 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 108 Kč.

4. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soud obdržel dne [datum] e-mail z adresy [email], v němž bylo uvedeno: omlouvám se ze soudního jednání, uhradím pohledávku podle rozsudku. Děkuji [celé jméno žalované]. Tato zpráva nebyla opatřena ověřeným elektronickým podpisem, a soud tudíž nemohl ověřit odesílatele této zprávy. Ať už se jednalo o omluvu žalované či nikoliv, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

5. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] [anonymizováno 5 slov] s počátkem pojištění [datum] na dobu do věku žalované 75 let. Předmětem smlouvy bylo pojištění žalované pro případ smrti a úrazové pojištění jejích dvou dětí. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.020 Kč měsíčně. Přílohou pojistné smlouvy byly pojistné podmínky pro pojištění osob, pro životní pojištění a pro úrazové pojištění přesně specifikované, přehled poplatků a parametrů pojištění a oceňovací tabulky. Žalovaná potvrdila, že před uzavřením smlouvy převzala v listinné podobě, anebo jiné textové podobě, např. na trvalém nosiči dat, tyto přílohy smlouvy. Žalobce na základě toho vyhotovil dne [datum] pojistku k pojistné smlouvě, obsahující shrnutí veškerých parametrů uzavřené pojistné smlouvy. Žalobce následně vytvořil dodatek k pojistné smlouvě s účinností od [datum] s přílohou s údaji o pojistné ochraně, v němž je uvedeno zvýšené pojistné 1.270 Kč, z čehož pojistník, tedy žalovaná má hradit 1.020 Kč měsíčně a zaměstnavatel žalované 250 Kč měsíčně. Dne [datum] žalobce v dodatku o změně placení pojistného tuto novou výši pojistného potvrdil. Tento dodatek s přílohou a dodatek o změně placení pojistného byl podepsán pouze žalobcem, nikoliv žalovanou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli tento dodatek uzavřít, případně kterého dne a jakým způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Na tomto závěru nemění ničeho ani to, že žalobce vytvořil pojistku k pojistné smlouvě, a to ke dni [datum] s novou výši pojistného 1.270 Kč měsíčně.

6. Žalobce dopisem z [datum] upomenul žalovanou o úhradu dlužného pojistného s tím, že pokud žalovaná dlužné pojistné nedoplatí do [datum], pojistná smlouva zanikne. Tento dopis byl žalované doručen dne [datum]. K zániku pojištění však na základě tohoto dopisu nedošlo. Dopisem z [datum] upomenul žalobce žalovanou o zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojistné smlouvy, pokud dluh nebude doplacen do [datum]. Dopisem z [datum] oznámil žalobce žalované, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne [datum] pro nezaplacení pojistného. Dopisem nazvaným pokus o smír z [datum] urgoval žalobce žalovanou o úhradu dlužného pojistného, a znovu tak učinil předžalobní upomínkou z [datum] prostřednictvím své právní zástupkyně, která byla žalované odeslána téhož dne doporučeně. Dne [datum] žalobce vytvořil listinu Uznání dluhu s rozložením dluhu do splátek, v níž je uvedeno, že žalovaná uznává písemně svůj dluh vůči žalobci, co do důvodu z nedoplatku pojistného na výše uvedené pojistné smlouvě, i co do výše v celkové částce 10.086 Kč obsahující i příslušenství podle § 513 občanského zákoníku. Žalovaná se dluh zavázala uhradit žalobci v pěti splátkách, z toho první tři činily 1.910 Kč měsíčně a poslední dvě činily 2.178 Kč měsíčně, se splatností vždy k 8. dni měsíců duben až srpen 2022, to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná tuto listinu podepsala dne [datum]. Podle žalobce žalovaná zaplatila jedinou splátku, a to 1.910 Kč dne [datum], a dále nehradila ničeho.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku [datum] včetně poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 1.020 Kč měsíčně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Žalobce nárokuje dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] včetně. Dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 4. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 5. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 6. do [datum] a dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za období od 1. 7. do [datum].

8. Pokud jde o zvýšení pojistného z částky 1.020 Kč na 1.270 Kč měsíčně, žalobce tvrdí, že k tomu došlo od [datum]. Z výše uvedeného dodatku k pojistné smlouvě s účinností od [datum] však nelze dovodit, že by tento dodatek k původní pojistné smlouvě byl mezi účastníky řádně uzavřen, když není žalovanou podepsán a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Soud ještě dodává, že v případě, že žalobce jakožto pojistitel upraví výši pojistného, je povinen podle § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se má výše pojistného změnit. Pojistník, tedy žalovaná, může podle druhého odstavce téhož ustanovení projevit se změnou nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce oznámil žalované novou výši pojistného nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se měla výše pojistného změnit. Z dodatku k pojistné smlouvě výše uvedeného včetně přílohy, z dodatku o změně placení pojistného a z nové pojistky s novou výši pojistného nelze dovodit, že by se kdy dostaly do dispozice žalované.

9. V části I pojistné smlouvy je uvedeno, že žalovaná souhlasí s navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění o přirážku proti základním sazbám rizikového pojistného, stanovenou na základě vyhodnocení rizik odpovídajících jejímu zdravotnímu stavu a uvedenou v pojistné smlouvě. Žalovaná vzala na vědomí, že na základě komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob má žalobce právo navrhnout další navýšení rizikového pojistného, anebo úpravu rozsahu sjednaných pojištění. Pokud z komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob bude vyplývat, že zdravotní rizika pojištěných osob jsou zvýšená, dává žalovaná souhlas s případným navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění nejvýše o 50 % proti základním sazbám. Pokud s tímto navýšením bude spojena nutnost zvýšení pojistného za pojistné období žalovaná s ním souhlasí v nezbytně nutné výši odpovídající navýšení rizikového pojistného. V takovém případě o nové výši rizikového pojistného a pojistného za pojistné období informuje žalobce žalovanou v pojistce.

10. V této souvislosti soud připomíná ustanovení § 2785 odstavec 1 občanského zákoníku, podle něhož nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Takovéto oprávnění je však omezeno, jak je stanoveno v odstavci 2 téhož ustanovení, podle něhož vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, anebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

11. Shora uvedená část pojistné smlouvy označená I není v souladu s citovaným ustanovením § 2785 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku. I kdyby bylo možné mít za to, že v pojistné smlouvě jsou ujednány podmínky, při jejichž splnění má žalobce právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze přehlédnout výše citované ustanovení § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku, přičemž soud opakuje, že nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce jakožto pojistitel sdělil novou výši pojistného žalované. Dále je třeba uvést, že v části I pojistné smlouvy je obsaženo právo žalobce navrhnout další navýšení rizikového pojistného, přičemž z žádných shora uvedených zjištěných skutečností nevyplývá, že by žalobce navýšení rizikového pojistného žalované navrhl, resp. že by se takový návrh žalobce dostal do dispozice žalované. Z toho, že žalobce je oprávněn zvýšení rizikového pojistného žalované navrhnout, nelze ani dovodit, že by žalovaná byla povinna s takovým návrhem zvýšeného pojistného souhlasit, a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná nějaký takový souhlas kdy projevila. Souhlas žalované podle části I pojistné smlouvy s případným navýšením rizikového pojistného po posouzení zdravotního stavu není v souladu s výše citovaným ustanovením § 2785 odstavec 2 občanského zákoníku, neboť pokud si pojistitel vyhradí u pojištění osob právo měnit výši pojistného v závislosti na zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.

12. Soud tedy má za to, že v průběhu pojistného vztahu mezi žalobcem a žalovanou nedošlo platně k tvrzenému zvýšení pojistného, a soud proto vycházel z toho, že i pro žalované období od 1. 4. do [datum] platila původní výše sjednaného pojistného 1.020 Kč měsíčně. Celkové dlužné pojistné za toto období činí 4.080 Kč a je tvořeno součtem pojistného 1.020 Kč za 4 měsíce. Žalovaná na dlužné pojistné zaplatila žalobci 1.910 Kč, a rozdíl těchto částek činí 2.170 Kč.

13. Žalovaná dne [datum] uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobci z titulu nedoplatku pojistného na žalované pojistné smlouvě ve výši celkem 10.086 Kč obsahující i příslušenství pohledávky. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Znamená to, že uznání dluhu má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky, že v době uznání dluh existoval. Za takové situace věřitel, tedy žalobce, již není povinen prokazovat důvod a výši dluhu, a naopak je na dlužníkovi, tedy na žalované, aby domněnku vyvrátila tím, že prokáže, že dluh již neexistuje, např. z důvodu splnění. Pro vznik tohoto popsaného důsledku uznání dluhu, tedy vyvratitelné právní domněnky, je však nezbytné, aby uznaný dluh byl jasným, konkrétním a určitým způsobem specifikován co do důvodu i výše, aby bylo zřejmé, jaký konkrétní dluh byl předmětem uznání. V daném případě však uznání dluhu ze strany žalované tyto předpoklady nesplňuje. Z jejího uznání nelze zjistit, jakou částku představuje dlužné pojistné a za jakou dobu a jaké příslušenství žalovaná uznala, tedy např. úroky z prodlení nebo náklady na uplatnění pohledávky, v čem toto příslušenství spočívá a jaká je jeho výše. Uznání dluhu žalovanou proto nemá za následek vznik vyvratitelné právní domněnky, že dluh v době uznání existoval. Žalobce tudíž byl povinen v řízení prokázat jak důvod, tak výši své pohledávky za žalovanou, a soud nemohl vycházet z toho, že dlužné pojistné v požadované výši 3.170 Kč bylo žalovanou uznáno.

14. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy se zaplacením pojistného 1.020 Kč na období od 1. 4. do [datum] se dostala do prodlení [datum], se zaplacením pojistného 1.020 Kč za období od 1. 5. do [datum] se dostala do prodlení [datum], se zaplacením pojistného 1.020 Kč za období od 1. 6. do [datum] se dostala do prodlení [datum] a se zaplacením pojistného 1.020 Kč za dobu od 1. 7. do [datum] se dostala do prodlení [datum]. Od těchto dnů žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí po celé toto období 8. 25% ročně. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce požaduje úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky 5.080 Kč, avšak žalovaná v tomto období byla v prodlení v toliko se zaplacením částky 4.080 Kč, a úrok z prodlení činí 269,28 Kč. Dne [datum] žalovaná zaplatila 1.910 Kč, a za dobu od [datum] do [datum] žalobce požaduje úrok z prodlení z částky 3.170 Kč. Žalovaná však byla v prodlení v tomto období pouze se zaplacením částky 2.170 Kč, tedy rozdílu mezi částkou 4.080 Kč a platbou 1.910 Kč. Úrok z prodlení z této částky činí 74,06 Kč. Žalobci tedy na úrocích z prodlení náleží pouze 343,34 Kč.

15. Soud závěrem shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné 2.170 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 343,34 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí.

16. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 57 % předmětu řízení a jeho neúspěch odpovídá 43 %. Úspěch žalobce představuje 2.513,34 Kč, což je součet přiznané jistiny a kapitalizovaných úroků z prodlení. Do neúspěchu žalobce zahrnul soud i jistinu 650 Kč a úrok z prodlení 133 Kč, ohledně nichž vzal žalobce žalobu zpět a tím zavinil, že řízení v této části muselo být zastaveno. K neúspěchu žalobce soud připočítal ještě zamítnutou jistinu 1.000 Kč a úrok z prodlení 99,66 Kč, celkem neúspěch žalobce představuje 1.882,66 Kč. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 14 %. Soud ještě přihlédl k tomu, že v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby spojené s částečným zpětvzetím žaloby, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobce činí 5.119 Kč, z čehož žalobci soud přiznal 14 %, tedy 717 Kč.