8 C 106/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14.328,83 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení 15 % ročně- z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum- z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta v , adresa, .

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že dne , datum, uzavřel distančním způsobem s žalovaným smlouvu o úvěru, v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše , částka, . Tato částka byla žalovanému převedena bezhotovostně na jeho účet téhož dne. Žalovaný si ve smlouvě sjednal volitelné služby, a to službu Klidné spaní za poplatek , částka, , službu Presto za poplatek , částka, a službu informační SMS servis za poplatek , částka, . Ve smlouvě byl ještě dohodnut poplatek za sjednání úvěru , částka, . Úvěr byl splatný , datum, , žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení dluhu, žalobce však smluvní pokutu vyčíslil pouze za prvních 90 dní prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti úvěru, tedy , datum, . Od tohoto dne do , datum, činí smluvní pokuta , částka, . Žalovaná částka , částka, se skládá z jistiny úvěru , částka, , z poplatků ve výši , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , a ze smluvní pokuty , částka, .

2. Ve věci byl dne , datum, vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že byla vytvořena žalobcem zřejmě dne , datum, , smluvní strany jsou označeny tak, že žalobce je věřitel a žalovaný je klient. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání, a to ve výši až do , částka, . Dlužník v rámci volitelných služeb si zvolil služby Klidné spaní za poplatek , částka, měsíčně, službu Presto za poplatek , částka, , službu informační SMS servis za poplatek , částka, měsíčně, celková výše poplatků za tyto volitelné služby činí , částka, . Ve smlouvě bylo stanoveno, že dlužník splatí celý úvěr včetně zmíněných poplatků a poplatku za sjednání úvěru , částka, do , datum, jednorázově. Smlouva je podepsána oprávněnou osobou za žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází.

5. Součástí smlouvy měl být sazebník platný od , datum, , v jehož článků 3 je uvedeno, že žalobce je oprávněn požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky po splatnosti až do úhrady dluhu. Všeobecné obchodní podmínky, které mají rovněž být součástí úvěrové smlouvy, obsahují podrobnější úpravu práv a povinností, které vznikají mezi žalobcem a jeho klienty, kterým žalobce poskytuje úvěry. V bodě 6.4 je obsaženo oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení v případě prodlení dlužníka s úhradou úvěru. Sazebník i všeobecné obchodní podmínky mají zřejmě doplňovat smluvní ujednání úvěrové smlouvy. Jedná se o obecné dokumenty, které žalobce zřejmě používá při sjednávání úvěru se svými klienty. Jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z těchto dvou dokladů vysledovat. V řízení nebylo prokázáno, že by se tyto doklady dostaly do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný s nimi jakýmkoli způsobem vyjádřil svůj souhlas.

6. Informační dokument obsahuje údaje o žalobci jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, popis základních vlastností úvěru včetně jeho výše a poplatku, náklady úvěru a náklady v případě opožděných plateb. V této listině není žalovaný vůbec zmíněn a jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této listiny dovodit. Rovněž nebylo prokázáno, že by se tato listina kdy dostala do dispozice žalovaného.

7. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. , hodnota, vyplývá, že žalobce měl tuto kopii ve své dispozici. Listina autorizace ověření totožnosti obsahuje pouze informaci, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím zaslání autorizační platby z účtu, který je zde specifikován, dále je zde uvedeno datum , datum, a jméno a příjmení žalovaného. Z této listiny nelze vzít za prokázáno ničeho.

8. Listina souhlas se zpracováním osobních údajů zahrnuje principy používané při zpracování osobních údajů a práva klientů žalobce. Jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této listiny dovodit.

9. O uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že se tak stalo elektronicky prostřednictvím elektronického profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. V klientském profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaný odsouhlasil, a poté mu byl zpřístupněn návrh smlouvy o úvěru, který žalovaný odsouhlasil kliknutím na volbu podepisuji. Následně byla žalovanému smlouva o úvěru včetně formuláře automaticky zaslána na jím uvedenou e-mailovou adresu.

10. Tato tvrzení žalobce jednak nejsou úplná, a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že byl vytvořen jakýkoli klientský profil pro žalovaného, že by se žalovaný kdy přihlásil do takového klientského profilu, ani že by žalovanému byl v takovém profilu zpřístupněn formulář o informacích o úvěru a poté návrh smlouvy o úvěru, a jaký byl obsah těchto dokumentů. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný odsouhlasil takový formulář, ani že by odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru kliknutím na nějaké tlačítko, ani kdy se tak mělo stát. Stejně tak nebylo ani prokázáno, že by žalovanému byla zaslána na e-mail smlouva o úvěru včetně formuláře. Soud tak nemá za prokázáno, že by účastníci uzavřeli elektronickými prostředky či jiným způsobem žalovanou smlouvu o úvěru. K prokázáni této důležité skutečnosti v řízení nepostačuje to, že žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.

11. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z výpisu z účtu č. , č. účtu, , podle něhož dne , datum, na tento účet byla připsána částka , částka, z účtu žalobce. , Anonymizováno, , organizační složka , adresa, , potvrdila dne , datum, , že majitelem tohoto účtu je žalovaný.

12. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdí, že zjistil počet členů domácnosti žalovaného, společně hospodařících s žalovaným, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a další, přičemž tyto informace žalovaný sdělil žalobci. Žalobce dále ověřil žalovaného v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru osob hledaných policií, v registru politicky aktivních osob, a výpisem katastrálního rejstříku, jakož i výpisem z registru sankční seznamy a z interního registru žalobce. Z listiny obecné principy posuzování a filozofie společnosti žalobce vyplývá, že jde o obecné metodické postupy, které žalobce používá při hodnocení poměrů zájemců o úvěr. Ničeho konkrétního o skutečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nelze z této listiny zjistit.

13. Listina výpis o posouzení úvěruschopnosti obsahuje jméno a příjmení žalovaného a jeho údaje, počet členů ve společné hospodařící domácnosti 2, počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem – 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení , právnická osoba, Kč, další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , výše ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, . Z toho žalobce vypočítal disponibilní příjem , částka, . V řízení nebylo zjištěno, jakým způsobem a z kterých konkrétních zdrojů žalobce tyto informace zjistil, tedy ani to, že by tyto údaje žalobci sdělil žalovaný.

14. Listina identifikované příjmy byla vystavená žalobcem a zahrnuje pouze sdělení, že podle pravidel žalobce a zákonných požadavků byl ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele , částka, . Z této listiny nelze vzít za prokázáno ničeho, tedy ani to, že by žalobce jakýmkoli způsobem ověřoval čistý měsíční příjem nějakého spotřebitele blíže nespecifikovaného, a z kterých zdrojů tyto údaje získal.

15. Z výpisu ze shora uvedeného účtu žalovaného soud zjistil, že za dobu od , datum, do , datum, měl žalovaný na účtu příjmy , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , což v průměru na 1 měsíc představuje , částka, . Není však zřejmé, zda jde o příjem například ze zaměstnání, přitom tyto částky byly na účet žalovaného poukázány z různých účtů různých osob. Pokud jde o výdaje žalovaného, tak žalovaný ve velkém rozsahu sází, většinou částky v řádech tisíce korun ve prospěch , Anonymizováno, . Za zmíněné období, tedy za necelé 3 měsíce, žalovaný provedl celkem , hodnota, plateb na sázky. Žalovaný v tomtéž období měl i vysoké výdaje, v řádech tisíců Kč kromě sázení. , datum, měl již záporný zůstatek na účtu -, částka, , který se zvýšil až na -, částka, ke dni , datum, . Žalovaný se opět dostal do minusu , datum, a v záporném zůstatku zůstal až do , datum, , když zůstatek činil -, částka, . Následně , datum, měl opět žalovaný záporný zůstatek až do , datum, , a následně hned opět od , datum, , kdy , datum, měl zůstatek -, částka, . Od , datum, byl žalovaný v záporném zůstatku až do , datum, . Žalovaný hradil rovněž splátky úvěrů, kdy dne , datum, uhradil splátku , částka, , dne , datum, splátku , částka, , dne , datum, splátku , částka, a dne , datum, splátku , částka, . Žalovaný v tomtéž období obdržel peněžní prostředky z úvěrů a půjček, kdy dne , datum, , tedy 2 dny před poskytnutím žalovaného úvěru od žalobce, obdržel žalovaný na účet od žalobce jakožto půjčku částky , částka, , , právnická osoba, Kč, , částka, a , částka, . Ke dni , datum, , tedy den před poskytnutím žalovaného úvěru, byl žalobce rovněž v záporném zůstatku na účtu.

16. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z , datum, , který byl podle podacího lístku žalovanému téhož dne odeslán doporučeně.

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, či jiného dne smlouvu o úvěru výše uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel a odsouhlasil všeobecné obchodní podmínky či sazebník. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel z účtu žalobce bezhotovostně na svůj účet částku , částka, dne , datum, . Žalovaný byl v té době již zadlužen, hradil výše uvedené splátky, nebylo zjištěno, o jaké dluhy se jednalo, v jaké výši. Žalovaný necelé 3 měsíce před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce ve velkém rozsahu sázel. Zdroje či pravidelnost příjmu žalovaného nebyly dostatečně zjištěny, i přes shora uvedené příjmy se žalovaný dostával do záporného zůstatku na svém účtu a 2 dny před obdržením žalovaného úvěru čerpal žalovaný od žalobce 4 shora uvedené částky jakožto půjčky. Nebylo zjištěno, že by žalovaný poskytl o svých poměrech žalobci jakékoli údaje, ani z jakých zdrojů žalobce určil příjem žalovaného. Podle tvrzení žalobce žalovaný neuhradil žalobci ničeho. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobci jakoukoli částku, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě , částka, , nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Zřejmě žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

19. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce byl podle § 86 téhož zákona povinen před uzavřením úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmu a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků.

20. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalobce řádným, konkrétním a dostačujícím způsobem zabýval zjišťováním poměrů na straně žalovaného. Nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytl žalobci jakékoli údaje o svých příjmech, výdajích a závazcích, například shora uvedené skutečnosti obsažené v listině výpis posouzení úvěruschopnosti. Žalobce nezjistil ohledně žalovaného jeho osobní stav, vyživovací povinnosti, druh bydlení, zdroj jeho příjmů, či jakékoli výdaje či dřívější závazky, a tudíž nemohl takové údaje ani ověřit. Žalovaný byl již zadlužen, když hradil shora zmíněné splátky, nebylo však zjištěno, kolik má ještě závazků, v jaké výši, jaké částky mu zbývá ještě doplatit, ani jakým způsobem dosud tyto závazky splácel. Z výpisu z účtu žalovaného sice bylo zjištěno, že jeho příjem za poslední 3 měsíce před poskytnutím peněžních prostředků , datum, dosahuje více než , částka, na měsíc, avšak, jak již soud zmínil, není zřejmé, z jakých zdrojů tyto příjmy pocházely, případně za jakou činnost. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný měl vysoké výdaje, za období zmíněných 3 měsíců se opakovaně dostával do záporného zůstatku na účtu, a to i přes výše uvedené příjmy, ve velkém rozsahu sázel. Navíc žalovaný 2 dny před dnem , datum, obdržel od žalobce ve 4 platbách celkem , částka, jako půjčku. Za této situace žalobce nemohl porovnat nezjištěné a neověřené příjmy žalovaného a nezjištěné a neověřené výdaje žalovaného a jeho dosavadní závazky, a tudíž nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobce si musel být vědom toho, že 2 dny před poskytnutím peněžních prostředků , datum, poskytl žalovanému , částka, , a že žalovaný byl tudíž již zadlužen. Žalobce za daných okolností poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto v případě, že by bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, byla by úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 občanského zákoníku, k níž soud přihlíží i bez návrhu, tedy aniž by kterákoli smluvní strana neplatnost namítla.

21. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

22. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavec 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal na svůj účet od žalobce celkem , částka, , a z této částky žalobci ničeho nevrátil. Tato částka tedy představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobci vydat.

23. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše zmíněný dopis žalobce z , datum, , který byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal , datum, . V dopise byl žalovaný vyzván k plnění do 3 dnů, což vychází do , datum, . Ode dne následujícího , datum, je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla.

24. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení , částka, s úrokem z prodlení až od , datum, do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně zbývající žalované jistiny a smluvní pokuty včetně úroku z prodlení.

25. Žalobce měl ve věci úspěch ohledně 67 % předmětu sporu a neúspěch ohledně 33 %. Úspěch žalobce zahrnuje přiznaná jistina , částka, a úrok z prodlení, který soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkou , částka, . Neúspěch žalobce odpovídá zamítnuté částce , částka, a úroku z prodlení kapitalizovanému částkami , částka, a , částka, . Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 34 %. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku , částka, , z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po , částka, podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po , částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky , částka, , odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce představují částku , částka, , z čehož soud žalobci přiznal 34 %, tedy , částka, . Soud rovněž vzal v úvahu, že ve smyslu § 142a o. s. ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to shora uvedený dopis z , datum, .