8 C 107/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení jméno , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 10.642 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 79,54 Kč a s úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 7.998 Kč za dobu od 23. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 644 Kč s úrokem z prodlení ve výši 26,29 Kč a s úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 2 644 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 19,26 Kč.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 4 387 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 10.642 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 125,09 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Tvrdí, že [datum] uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu elektronickými prostředky na internetových stránkách žalobce v chráněném prostředí, přístupném pouze na základě zvoleného hesla nebo v mobilní aplikaci žalobce k tomu určené. Žalobce vyhodnotil schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 8.000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutou částku spolu s poplatkem 264 Kč do 30 dnů. Ve smlouvě byl dále sjednán poplatek 199 Kč za expres výplatu, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní korunovým odkladem. Celkem žalovaný uhradil pouze 2 Kč ve dvou platbách po 1 Kč ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaná částka 10.642 Kč se skládá z jistiny úvěru 7.999 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 264 Kč, z poplatku za expres výplatu 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku 3× 99 Kč, tedy 297 Kč, z poplatku za prodloužení splatnosti 1.583 Kč a z účelně vynaložených nákladů při prodlení žalovaného 3× 100 Kč, tedy 300 Kč. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani pro předžalobní výzvě.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 19,26 Kč. Tato částka je rozdílem mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení 125,09 Kč a částkou 105,83 Kč, když žalobce vyčíslil tento úrok z prodlení v žalobě od [datum], avšak po částečném zpětvzetí požaduje tento úrok až od [datum]. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

5. Podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce v tomto rejstříku zapsán od [datum] dosud a do jeho předmětu podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Před uzavřením žalované úvěrové smlouvy mělo mezi týmiž účastníky dojít ještě k uzavření předcházející úvěrové smlouvy, jak soud zjistil z úvěrové smlouvy s datem [datum] označené ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], [anonymizována dvě slova], jejíž součástí byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Listina má celkem 15 stran, z toho na úvěrovou smlouvu připadají strany [číslo] až 15. Na stranách 1 až 8, tedy ve formuláři, jsou obsaženy základní parametry úvěru, sazby za jednotlivé poplatky, následky prodlení, souhlas s ověřením bonity, zpracování osobních údajů a jejich bezpečnost. V úvěrové smlouvě je uvedeno, že ji uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum]. Jedná se o hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 3.000 Kč za poplatek 99 Kč. Splatnost úvěru byla [datum], žalovaný měl celkem zaplatit 3.099 Kč, následně jsou vypsány poplatky za odklad, za expres výplatu a online platbu, následky prodlení, a to náklady spojené s upomínáním 100 Kč měsíčně, smluvní pokuta 3 % z jistiny úvěru a zákonný úrok z prodlení. Smlouva je podepsána žalobcem. V místě určeném pro podpis žalovaného je IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána, telefonní číslo, na které byla odeslána SMS zpráva s podpisovým kódem, a okamžik podepsání smlouvy podpisovým kódem [datum] ve 20:16 hodin. Podpis žalovaného na smlouvě se nenachází.

7. Ohledně žalované úvěrové smlouvy zjistil soud z listiny s názvem [anonymizováno] pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo], 30D OPAKOVANÁ, že obsahuje 14 stran, z toho až do strany 8 je formulář a od strany 9 do strany 14 je úvěrová smlouva se stejným označením. Formulář obsahuje základní parametry úvěru, jeho výši, poplatky, následky prodlení, souhlas s ověřením bonity, zpracování osobních údajů. V úvěrové smlouvě jsou označeny smluvní strany, a to žalobce a žalovaný s tím, že smlouvu uzavřeli dne [datum]. Bydliště žalovaného je specifikováno tak, že adresa jeho trvalého pobytu je [ulice a číslo], [obec], a tatáž adresa je i adresou pro doručování. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr hotovostní bezúčelový ve výši 8.000 Kč za poplatek 264 Kč za poskytnutí úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Úvěr měl být poskytnut převodem na bankovní účet anebo v hotovosti na terminále [příjmení]. Ve smlouvě jsou uvedeny jednotlivé poplatky, a to desetiprocentní odklad, korunový odklad, poplatek za doplňkovou službu expres výplata 199 Kč jednorázově, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka 99 Kč měsíčně, poplatek za on-line platbu 1% z převáděné finanční částky. Pro případ prodlení bylo stanoveno, že žalovaný je povinen zaplatit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč měsíčně, smluvní pokutu 3 % z jistiny, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky, a zákonný úrok z prodlení. Smlouva je podepsána žalobcem dne [datum]. V místě vyhrazeném pro podpis žalovaného je uvedena IP adresa zařízení, na němž byla smlouva podepsána, kód, telefonní číslo, na které byla odeslána SMS zpráva s podpisovým kódem, a okamžik podepsání smlouvy podpisovým kódem [datum] ve 12:44 hodin. Vlastnoruční podpis žalovaného se na této listině nenachází.

8. V sazebníku poplatků platném od [datum] jsou uvedeny sazby jednotlivých poplatků, a to ověřovací poplatek 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 33 Kč za každou tisícikorunu půjčenou na 30 dnů, poplatek za odložení termínu splatnosti, a to 10 % odklad a korunový odklad, smluvní pokuta 3 % z dlužné jistiny, poplatek za expres výplatu, poplatek za SMS servis a za bezpečnou splátku. Sazebník obsahuje také propočet roční procentní sazby nákladů pro úvěr podle jeho výše.

9. K prokázání uzavření smlouvy elektronickými prostředky žalobce předložil kopie obrazovky počítače s údaji ze svého elektronického systému, čímž mělo být prokázáno zaslání SMS kódu a zaslání smlouvy na e-mail žalovaného. Z těchto 2 kopií soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti. Většina údajů je zapsána tak malým písmem, že jej nelze přečíst. V žádném případě nelze vzít z těchto listin za prokázáno, že by žalobce z nějakého konkrétního čísla odeslal žalovanému nějakým konkrétním způsobem na konkrétní číslo zprávu konkrétního obsahu, a že by tato zpráva byla žalovanému doručena, ani kdy se tak mělo stát. Rovněž z těchto listin nelze vzít za prokázáno, že by žalobce odeslal žalovanému na e-mail žalovaného jakýkoli text, tím méně text nějaké smlouvy. Na této listině je uvedeno:„ mám pro Vás dobré zprávy, schválili jsme [příjmení] žádost o půjčku, teď už stačí jen podepsat smlouvu a můžeme Vám poslat peníze. Návrh smlouvy a důležité informace posílám v příloze tohoto emailu, ať si je můžete v klidu přečíst. S přáním hezkého dne“. Z tohoto textu nelze vzít za prokázáno, že by žalobce posílal žalovanému nějakou smlouvu, ani kterého dne a jakým přesným způsobem se tak mělo stát.

10. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému vzal soud za prokázáno z potvrzení o platbě, ze souhrnného výpisu z účtu žalovaného a ze zprávy [anonymizováno] banky. Listina opis výpisu proplacení smlouvy, předložená žalobcem, poskytnutí peněžních prostředků neprokazuje. Podle potvrzení o provedené platbě byla z účtu žalobce vedeného u platební brány ThePay poukázána částka 8.000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] [právnická osoba] dne [datum] potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Podle výpisu z téhož účtu byla na tento účet žalovaného dne [datum] připsána částka 8.000 Kč z platební brány ThePay.cz, s.r.o. pod výše uvedeným variabilním symbolem. Z tohoto výpisu soud navíc zjistil, že dne [datum] žalovaný obdržel částku 3.000 Kč z téže platební brány, a dne [datum] obdržel částku 4.000 Kč od společnosti [právnická osoba]

11. Z listiny výpis čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný provedl pouze 2 platby po 1 Kč ve dnech [datum] a [datum], jednalo se o poplatky, ničeho dalšího již žalobci neuhradil.

12. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne [datum].

13. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného [číslo] s platností do [datum]. Trvalé bydliště žalovaného na občanském průkazu je [obec], [ulice a číslo], což je adresa obecního úřadu. Žalobce předložil 3 snímky obrazovky počítače k prokázání toho, že kontroloval žalovaného v rejstříku ISIR a CRIBIS a že zjistil ohledně žalovaného nějaké údaje, a to, že nemá děti, že je zaměstnanec, že má čistý měsíční příjem 17.000 Kč, že výdaje domácnosti jsou 6.000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti 25.000 Kč Tyto listiny byly předloženy v takovém stavu, že veškeré údaje na nich jsou naprosto nečitelné a nelze z nich zjistit žádné skutečnosti. Žalovaný tvrdí, že podle kontroly v registru CRIBIS neměl žalovaný exekuce. Totéž je sice možné, avšak nelze tuto skutečnost vzít za prokázanou ze zmíněných listin. Jedna z těchto listin, která je podle žalobce žádostí klienta, může sice obsahovat údaje o příjmu žalovaného 17.000 Kč, což však není čitelné, avšak rozhodně z ní nelze zjistit, jakým způsobem žalobce zjistil skutečnosti, které mají být údajně v této žádosti obsaženy.

14. Podle potvrzení zájmového sdružení právnických osob [příjmení] z [datum] žalobce provedl dne [datum], tedy více než 1 a půl měsíce před poskytnutím žalovaného úvěru, dotaz na rodné číslo žalovaného s výsledkem: nenalezen žádný závazek po splatnosti. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl 1 splátkový kontrakt, který byl odvolán, měl 1 existující splátkový kontrakt a 1 existující nesplátkový kontrakt, a 1 ukončený splátkový kontrakt. Žalovaný měl osobní úvěr z [datum] se zůstatkem nesplacené jistiny 4.000 Kč, poté osobní úvěr z [datum] ve výši 3.000 Kč, který již měl být splacen, a kontokorentní úvěr z [datum], na který naposledy provedl platbu [datum], úvěrový rámec činil 5.000 Kč a datum poslední delikvence bylo [datum] s tím, že datum maximálního přečerpání kontokorentu bylo [datum]. Z výpisu z platebních karet k shora uvedenému účtu žalovaného u [anonymizováno] banky za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný provádí běžné platby v obchodech v řádech desítek a stovek korun, občas také v řádu tisícikorun. Dne [datum] hradil kartou 100 Kč v obchodním místě [webová adresa], je otázkou, zda žalovaný sází.

15. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobce vytvořil a podepsal úvěrovou smlouvu, na základě níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 3.000 Kč za poplatek 99 Kč se splatností [datum]. Dne [datum] žalobce vytvořil a podepsal úvěrovou smlouvu, která je předmětem tohoto řízení, v níž se zavázal žalovanému poskytnout úvěr 8.000 Kč za poplatek 254 Kč se splatností [datum] a se sjednanými poplatky. V řízení nebylo prokázáno, jakým konkrétním způsobem či postupem žalovaný projevil svou vůli přistoupit na podmínky této úvěrové smlouvy, vyjádřit se smlouvou v této podobě souhlas a tuto smlouvu podepsat. Tvrzení žalobce nebyla prokázána, konkrétně tedy nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil internetové stránky žalobce a kdy se tak stalo, že by vyplnil nějaké požadované údaje a kdy se tak mělo stát, že by použil nějaké zvolené heslo nebo mobilní aplikaci a jakým způsobem, že by probíhal nějaký automatizovaný schvalovací proces a v čem tento proces spočíval, že se objevil někde text návrhu smlouvy, že by žalovaný obdržel nějakým způsobem SMS kód a kterého dne, jakým způsobem a kterého dne se žalovaný měl seznámit s návrhem úvěrové smlouvy, kdy byla jeho nějaká žádost schválena, že by se žalovanému na obrazovce zobrazil nějaký text rámcové smlouvy a první úvěrové smlouvy. Nebylo ani prokázáno, že na telefonní [číslo] byl zaslán podpisový kód [číslo], ani že by na internetových stránkách žalobce byl zadán z IP adresy [číslo]. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného výše uvedený u [anonymizováno] banky byla dne [datum] připsána částka 8.000 Kč z účtu žalobce. Žalovaný žalobci zaplatil pouze 2 Kč a rozdíl těchto částek činí 7.998 Kč. Žalobce před tvrzeným uzavřením žalované úvěrové smlouvy se zabýval poměry žalovaného, nebylo prokázáno, že by žalobce zjistil o poměrech žalovaného jakékoli skutečnosti, například jaké jsou jeho příjmy a výdaje, jaký je jeho osobní stav, bydliště, zdroje příjmů, účel výdajů. Žalobce z úvěrové zprávy zjistil, že žalovaný má již i jiné dluhy výše uvedené, například kontokorentní úvěr. Podle výpisu z účtu žalovaného v měsíci září 2019, tedy v měsíci předcházejícímu poskytnutí částky 8.000 Kč, žalovanému na účet byla připsána částka 4.000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno], tedy od poskytovatele nebankovních úvěrů. Žalovaný na předžalobní výzvu žalobce učiněnou prostřednictvím jeho právního zástupce nereagoval a na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

16. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve výši 8.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 8.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky či čerpání peněžních prostředků. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalovanému, případně, kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a v které době. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci. K prokázání uzavření úvěrové smlouvy nepostačuje ani to, že žalovaný provedl shora uvedené platby, neboť platby samy o sobě nesvědčí o tvrzeném obsahu smlouvy.

17. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

18. Soud za tohoto stavu mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval a ověřoval příjmy a výdaje žalovaného, přičemž ohledně shora uvedených kusých tvrzení žalobce nebylo jednoznačně prokázáno, jakým způsobem je žalobce měl získat. Žalobci byl znám nízký věk žalovaného 19 let, žalobce si byl vědom toho, že žalovaný v krátkém časovém odstupu 1 a půl měsíce žádá u žalobce již o druhý úvěr a má ještě kontokorentní úvěr. Žalobce mohl rovněž snadno zjistit z občanského průkazu a z toho, jaké bydliště uvedl žalovaný do tvrzené smlouvy, že toto bydliště nemůže být faktickým bydlištěm žalovaného, neboť je adresou obecního úřadu, a žalovaný se tudíž na takové adrese nemůže zdržovat. V silách žalobce bylo rovněž vyžádat si od žalovaného řádný výpis z účtu za posledních několik měsíců, a takovýmto způsobem mohl žalobce snadno zjistit, že žalovaný měsíc před žalovaným úvěrem vyčerpal jiný úvěr od [anonymizována dvě slova] ve výši 4.000 Kč.

19. Soud tedy má za to, že v případě, že by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Důvod neplatnosti by spočíval v tom, že popsané jednání ze strany žalobce se zjevně příčí dobrým mravům a odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, neboť žalobce nezjistil dostatek skutečností o osobních a majetkových poměrech žalovaného, výše uvedené nedostatečné tvrzené skutečnosti nikterak neověřil a navíc ze skutečností, které zjistit mohl či zjistil, mohl mít žalobce důvodné pochybnosti o přístupu žalovaného k finančním závazkům. Narušení veřejného pořádku by spočívalo v tom, že vztah mezi žalobcem a žalovaným a postup žalobce má důsledky pro celou společnost, neboť zvyšování zadluženosti občanů způsobuje, že tito se nedokáží postarat o zajištění potřeb svých a osob na ně odkázaných, navíc čerpají státní prostředky, například v podobě sociálních dávek či nákladů na různá řízení před státními orgány a úřady. Tyto prostředky státu, tedy prostředky daňových poplatníků, by mohly být přitom vynakládány ve prospěch většiny občanů na jiné účely. V této souvislosti soud poukazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ČR z 20. 3. 2019 č. j. 33 Cdo 201/2018 a z 27. 5. 2018 č. j. 33 Cdo 2178/2018.

20. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného převedl částku 8.000 Kč, žalovaný tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného určil soud jako rozdíl mezi čerpanou částkou 8.000 Kč a součtem uhrazených plateb 2 Kč, což představuje částku 7.998 Kč.

21. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis právního zástupce žalobce z [datum], odeslaný doporučeně [datum]. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal [datum], a žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu do [datum]. Dnem následujícím, [datum], se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1969 občanského zákoníku a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb., a tato činí 8,25 % ročně. Žalobce však požaduje úrok z prodlení až od [datum].

22. Úrok z prodlení vyčíslil soud z přiznané jistiny 7. 998 Kč za dobu od [datum] do [datum] na částku 79,54 Kč a ode dne následujícího [datum] náleží žalobci úrok z prodlení až do zaplacení.

23. Soud tedy žalobci přiznal jistinu 7.998 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] až do zaplacení, a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

24. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 75 % předmětu řízení a ohledně 25 % úspěch neměl. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 50 %. Do míry neúspěchu žalobce zahrnul soud také část úroku z prodlení, ohledně níž vzal žalobce žalobu zpět. Soud přihlédl také k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému ve smyslu § 142a o. s. ř. výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis ze dne [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 a půl úkonu právní pomoci po 1.540 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze čtyř paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.383,90 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce tak činí 8.773,90 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 50 %, tedy 4.387 Kč.