8 C 109/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované o zaplacení 4.203,91 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4.000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od 14. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč za dobu od 19. 5. 2022 do 13. 6. 2022.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 203,91 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 344,47 Kč - s úrokem ve výši 3.766 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 4.203,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 344,47 Kč, s úrokem ve výši 3.766 Kč a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč za dobu od 19. 5. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná dne 9. 3. 2021 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] credit s. r. o., smlouvu o úvěru, na základě níž obdržela bezhotovostně na svůj účet částku 4.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit kromě jistiny úvěru ještě poplatek 1.826 Kč se splatností 15. 4. 2021. Žalovaná však nesplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena na žalobce postupní smlouvou. Žalovaná částka 4.203,91 Kč se skládá z jistiny úvěru 4.000 Kč a ze smluvní pokuty 203,91 Kč, vypočtené z jistiny úvěru v sazbě 0,1 % denně za dobu od 16. 4. 2021 do 5. 6. 2021. Kapitalizovaný úrok z prodlení 344,47 Kč byl vypočten z jistiny 4.000 Kč za dobu od 16. 4. 2021 do 2. 5. 2022. Do částky 3.766 Kč, označené v žalobě jako úrok, žalobce zahrnul poplatek za poskytnutí úvěru 1.826 Kč, poplatky za odeslání upomínek 500 Kč a úrok 1.440 Kč vypočtený v sazbě 36 % ročně z jistiny 4.000 Kč za dobu od 16. 4. 2021 do 16. 4. 2022.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně smluvní pokuty 203,91 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 344,47 Kč a úroku 3.766 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 9. 3. 2021 byl vytvořen formulář pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje základní parametry spotřebitelského úvěru ve výši 4.000 Kč, jako je doba splatnosti, celková částka k zaplacení, úroková sazba a následky opožděných plateb. Listina byla vyhotovena původním věřitelem [anonymizována tři slova] a žádné podpisy se na listině nenacházejí. Na konci listiny je vytištěno jméno, příjmení a rodné číslo žalované s tím, že si tuto listinu přečetla, souhlasí s jejím obsahem a provedla podpis elektronickým kódem [číslo]. Téhož dne 9. 3. 2021 původní věřitel vytvořil smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] Smluvní strany jsou označeny tak, že původní věřitel [anonymizována tři slova] je úvěrující a žalovaná je úvěrovaným klientem. Ve smlouvě je úvěr specifikován tak, že se jedná o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 4.000 Kč na úrok 36 % ročně, který má být čerpán bezhotovostně na bankovní účet žalované. Doba splatnosti úvěru je 30 dnů od odeslání finančních prostředků na účet žalované, celková částka ke splacení je 4.203,74 Kč a celková výše poplatku za sjednání úvěru činí 85,38 Kč Smlouva je podepsána původním věřitelem. Na místě pro podpis žalované je vytištěno její jméno, příjmení, rodné číslo, je zde uvedeno, že žalovaná potvrzuje, že si dokument přečetla a souhlasí s jeho obsahem a podepisuje ho 9. 3. 2021 elektronickým kódem [číslo]. Žádný podpis žalované se na smlouvě nenachází. Další listina, a to formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, byla vytvořena rovněž původním věřitelem, není datována a nikým podepsána, a žalobce zřejmě nepředložil úplný text listiny, ale pouze tři strany. V listině je stejná výše úvěru 4.000 Kč s tím, že smlouva je uzavřena na dobu trvání závazku z ní plynoucích bez bližší specifikace. Celková částka ke splacení je 4.203,74 Kč. Pro případ překročení doby splatnosti úvěru je ve smlouvě o úvěru stanovena vyšší celková částka k úhradě, a to 5.826 Kč. Dne 10. 4. 2021 byla vytvořena listina s názvem Dodatek ke smlouvě o půjčce. Smluvní strany jsou označeny obdobně jako ve výše uvedené smlouvě o úvěru s tím, že nové datum splatnosti je 15. 4. 2021. Dodatek je podepsán původním věřitelem. Pod podpisem původního věřitele je uvedeno, že žalovaná vytvořila žádost o prodloužení půjčky odesláním platby na prodloužení a původní věřitel přijetím nějaké platby udělil svůj souhlas s novými podmínkami. Podpis žalované na dodatku se nenachází.

5. Čerpání peněžních prostředků vyplývá z potvrzení o platbě a z výpisu z účtu žalované. Podle těchto listin dne 9. 3. 2021 byla z účtu původního věřitele [anonymizována tři slova] poukázána částka 4.000 Kč na účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou je žalovaná.

6. Podle tvrzení žalobce nezaplatila žalovaná na předmětný úvěr ničeho. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že na úvěr nějakou částku splatila, což však žalovaná v průběhu řízení neučinila. Dopisy z 20. 4., 25. 4. a 5. 5. 2021 urgoval původní věřitel žalovanou o úhradu dluhu. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy odeslány či doručeny.

7. Ohledně uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že původní věřitel zaslal žalované na verifikovaný email jedinečný autorizační kód, který přidělil žalované na základě její žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, uvedený žalovanou. Smluvní dokumentace byla vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele a byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z žalované smlouvy. Smlouva o úvěru byla smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaná připojila na tuto smlouvu o úvěru jedinečný autorizační kód.

8. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná, a jednak ani nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že žalovaná požádala původního věřitele o úvěr a kdy a jakým způsobem se tak mělo stát, jaký byl obsah takové žádosti a kdy se žádost dostala do dispozice původního věřitele. Nebylo rovněž prokázáno, že by původní věřitel kdy zaslal žalované na nějaký e-mail jedinečný autorizační kód, že by původní věřitel takový kód přidělil žalované a zaslal jí ho SMS zprávou na nějaké telefonní číslo, které žalovaná sdělila. Nebylo ani zjištěno, že by žalovaná připojila na žalovanou smlouvu o úvěru tento autorizační kód, ani kterého dne a jakým způsobem se tak mělo stát.

9. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 25. 6. 2021 uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, v níž bylo dohodnuto, že pohledávky budou postupovány po částech, po jednotlivých souborech, a to na základě následně uzavřených dílčích smluv o postoupení pohledávek. Dne 17. 5. 2022 uzavřel původní věřitel s žalobcem dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, a podle její přílohy č. 1, tedy seznamu postoupených pohledávek, byla mezi postoupené pohledávky zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Dne 18. 5. 2022 byla zaplacena úhrada za postoupené pohledávky. Dopisem z 27. 5. 2022 oznámil původní věřitel žalované, že postoupil pohledávku na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení ve lhůtě do 10 dnů. Tento dopis byl žalované odeslán doporučeně dne 30. 5. 2022.

10. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z 1. 9. 2022, který byl žalované odeslán doporučeně následujícího dne 2. 9. 2022. Žalovaná na úvěr nesplatila ničeho ani původnímu věřiteli, ani žalobci.

11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 4.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 4.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel anebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by původní věřitel či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že původní věřitel vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalované, případně kterého dne, ani že by žalovaná takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

12. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem původní věřitel či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

13. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohl prokázat, že původní věřitel s dostatečnou péčí prověřil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Soud v této souvislosti dodává, že z výpisu ze shora uvedeného účtu žalované mimo jiné zjistil, že v době od 10. 12. 2020 do 8. 1. 2021, tedy krátce před poskytnutím částky 4.000 Kč od původního věřitele, si žalovaná vzala několik nebankovních úvěrů. Dne 10. 12. 2020 obdržela na účet 15.000 Kč z platební brány ThePay, kterou používají poskytovatelé nebankovních úvěrů, dne 19. 12. 2020 obdržela 5.000 Kč od společnosti [právnická osoba], dne 23. 12. 2020 obdržela částky 3.000 Kč a 4.230 Kč z platební brány ThePay, dne 28. 12. 2020 obdržela na účet 8.000 Kč od společnosti [právnická osoba], dne 29. 12. 2020 obdržela ještě 1.250 Kč od společnosti [právnická osoba] a 3.600 Kč od společnosti [právnická osoba], dne 7. 1. 2021 obdržela 3.000 Kč ze zmíněné platební brány a 8. 1. 2021 obdržela 1.000 Kč od stejného původního věřitele [anonymizována čtyři slova]. Žalovaná tedy byla již zadlužená v době, kdy obdržela od původního věřitele částku 4.000 Kč na účet. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalované převedl částku 4.000 Kč, a žalovaná tuto částku přijala, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované představuje celou čerpanou částku 4.000 Kč, z níž žalovaná nevrátila ničeho.

15. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

16. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z 27. 5. 2022, odeslaný žalované dne 30. 5. 2022. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal 2. 6. 2022, žalovaná měla plnit do 10 dnů, tedy do 13. 6. 2022. Dnem následujícím 14. 6. 2022 se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

17. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 4.000 Kč s úrokem z prodlení až od 14. 6. 2022 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II., a to ohledně části úroku z prodlení z přiznané částky.

18. Úspěch žalobce a žalované ve sporu je přibližně stejný. Úroky z prodlení přiznané či zamítnuté na dobu do zaplacení soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Do neúspěchu žalobce zahrnul soud i část předmětu řízení, ohledně níž vzal žalobce žalobu zpět, neboť žalobce zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení v této části muselo být zastaveno. Úspěch žalobce tak představuje částka 4.000 Kč s úrokem z prodlení, a jeho neúspěch odpovídá smluvní pokutě 203,91 Kč, úroku z prodlení 344,47 Kč, úroku 3.766 Kč a části zamítnutého úroku z prodlení z žalované jistiny 4.000 Kč. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.