8 C 11/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum Bytem ulice a číslo , PSČ obec , okres okres o zaplacení částky 34.120 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34.120 Kč s úrokem z prodlení - ve výši 9,75 % ročně z částky 9.120 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do zaplacení - ve výši 10 % ročně z částky 11.900 Kč za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení - ve výši 10 % ročně z částky 11.900 Kč za dobu od 1. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 0,25 % ročně z částky 9.120 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 10.106 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 34.120 Kč s úrokem z prodlení z 10 % ročně z částky 9.120 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do zaplacení, z částky 11.900 Kč za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení a z částky 11.900 Kč za dobu od 1. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu na nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Nájemné bylo sjednáno v částce 11.900 Kč měsíčně. Žalovaný zaplatil za měsíc červenec 2019 z dohodnutého nájemného pouze 2.780 Kč a dále již nájemné nehradil. Za červenec tak dluží 9.120 Kč, za srpen 11.900 Kč a za září 11.900 Kč. Nájem byl ukončen výpovědí ze dne 14. 9. 2019, v níž byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu a jeho předání žalobci do konce září 2019. Slíbil, že nájemné doplatí, ale komunikace s ním byla špatná, žalobci se dopisy vracely, na e-maily žalovaný nereagoval, telefon vzal pouze občas. Nakonec se žalobce s žalovaným telefonicky dohodli na tom, že žalovaný dne 31. 10. 2019 byt vyklidí a žalobci předá, a na tento den byla sjednána schůzka. Žalobce spolu se svojí právní zástupkyní se na tuto schůzku dostavili, na jejich zvonění a bouchání na dveře však nikdo neotevřel. Žalobce se proto domníval, že žalovaný není v bytě přítomen, a přivolal zámečníka, který byt otevřel, vyvrtal zámek, dal novou zámkovou vložku a dveře opravil, za což mu žalobce zaplatil následně 1.200 Kč. Po nouzovém otevření bytu žalobce se svojí právní zástupkyní a se zámečníkem zjistili, že žalovaný v bytě byl, měl však sluchátka na uších a sdělil, že nikoho neslyšel, v bytě měl své věci a byt nebyl vyklizen. Žalobce proto za přítomnosti své zástupkyně s žalovaným dohodl předání bytu na 3. 11. 2019, a tohoto dne žalovaný byt žalobci skutečně předal, opět za přítomnosti zástupkyně žalobce. Žalovaný zároveň odevzdal žalobci klíče a na chodbě domu na zadní stranu nájemní smlouvy bylo s žalovaným sepsáno uznání dluhu, aby z toho bylo zřejmé, že uznání se vztahuje k nájemní smlouvě. Na toto uznání omylem nebylo zapsáno datum. S žalovaným nebylo možné následně komunikovat, žalovaný bral drogy, žalobce, respektive jeho právní zástupkyně, neměli kam žalovanému zaslat předžalobní výzvu. Žalovaná částka se skládá z dlužného nájemného 32.920 Kč a z nákladů na nouzové otevření bytu a výměnu zámku 1.200 Kč.

2. Ve věci byl dne 14. 4. 2020 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil, že žalobce je výlučným vlastníkem bytu [číslo] v bytovém domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří. Byt je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [okres]. Nabývacími tituly pro žalobce bylo usnesení Městského soudu v Brně z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví a usnesení téhož soudu z téhož dne č. j. [číslo jednací] o dědictví. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum].

5. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena v [obec] dne [datum] mezi žalobcem jakožto vlastníkem a žalovaným jakožto nájemcem. Předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Kromě nájmu tohoto bytu o velikosti 2+1 s příslušenstvím byl sjednán také nájem zařízení bytu, a to kuchyňské linky, ledničky, 2 postelí, skříně, psacího stolu s židlí, obývací stěny, sedací soupravy, vybavení koupelny s WC. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] a účastníci si ujednali, že před dobou ukončení nájmu lze nájemní smlouvu ukončit také dohodou anebo výpovědí ze strany žalobce s patnáctidenní výpovědní lhůtou v případě porušení povinnosti dodržovat klid a pořádek v domě, neplacení nájemného řádně a včas, či porušování dohod za podmínek stanovených ve smlouvě ze strany žalovaného. Automatické prodloužení nájmu na další období bylo vyloučeno. Ve článku IV bylo sjednáno nájemné ve výši 8.200 Kč měsíčně a zálohy za služby 3.700 Kč měsíčně, z toho poplatky správci 2.485 Kč, elektřina 500 Kč, plyn 150 Kč a kabelová televize a internet 565 Kč. Splatnost byla dohodnuta na 25. den každého měsíce na měsíc následující s tím, že první nájemné na leden bylo zaplaceno v hotovosti při podpisu smlouvy.

6. Z originálu nájemní smlouvy soud ověřil, že na druhé straně posledního listu jsou rukou dopsány údaje, o nichž žalobce tvrdí, že se jedná o uznání dluhu ze strany žalovaného. Z tohoto zápisu soud zjistil, že obsahuje hodnoty měřičů energií. Dále je v něm uvedeno, že dluh činí 34.170 Kč, z čehož zítra 4. 11. – 15.000 Kč a do 13. 11. – 19.170 Kč. Pod tímto textem je uvedeno: závazek úhrady dluhu na nájemném p. [celé jméno žalovaného]. Ten závazek uznává co do důvodu i výše. Pod tímto textem je podpis žalovaného, který je obdobný jako podpis žalovaného na nájemní smlouvě. Zápis neobsahuje datum.

7. Z dopisu ze dne 27. 8. 2019 vyplývá, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k odstranění zvlášť závažného porušení nájemcovy povinnosti spočívající v tom, že žalovaný dlužil v té době nájemné za červenec 2019 ve výši 9.120 Kč a nájemné za měsíce srpen a září 2019 v plné výši, celkový dluh tedy na nájemném činil 32.920 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky nejpozději do 8. 9. 2019 s tím, že jinak bude dána výpověď z nájmu bytu a nájemní vztah bude ukončen. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně téhož dne na adresu bytu, který užíval na základě nájemní smlouvy výše uvedené. Následně právní zástupkyně žalobce dala žalovanému výpověď z nájmu dopisem z [datum] z důvodu neplacení nájemného. Žalovaný byl upozorněn na to, že nájem končí a že je povinen byt vyklidit a předat žalobci do konce září 2019, jinak je žalobce zplnomocněn k vyklizení bytu s tím, že žalovaný mu zaplatí náklady, které souvisejí se stěhováním. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 18. 9. 2019 na stejnou adresu.

8. Ze zjednodušeného daňového dokladu – paragonu [číslo] zjistil soud tyto skutečnosti. Doklad byl vystaven [jméno] [příjmení], [IČO], [obec], [ulice a číslo], který má označenou živnost jako opravna a prodej obuvi, výroba klíčů, broušení nožů a nůžek. Předmět plnění je specifikován jako nouzové otevření bytu – odvrtání dveří, nová zámková vložka a oprava dveří bytu pana [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec]. Částka činí 1.200 Kč a je uvedeno, že byla zaplacena dne [datum]. Daňový doklad je podepsán [jméno] [příjmení].

9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce je od roku 2016 výlučným vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Žalobce dne [datum] uzavřel s žalovaným jakožto nájemcem nájemní smlouvu výše uvedeného obsahu, kterou pronajal žalovanému tento byt o velikosti 2+1 s příslušenstvím, včetně zařízení na dobu určitou do konce roku 2019 za nájemné 8.200 Kč a zálohy za služby 3.700 Kč, tedy celkem za 11.900 Kč měsíčně. Tato částka byla splatná vždy 25. dne v měsíci předem na měsíc následující. Žalovaný zaplatil nájemné za měsíc červenec 2019 pouze částečně a dluží 9.120 Kč, za měsíce srpen a září žalovaný neuhradil ničeho, a dluží tak 11.900 Kč za každý z těchto dvou měsíců. Žalovaný předmětný byt užíval, byl upozorněn na neplacení nájemného a na výpověď z nájmu podle nájemní smlouvy, avšak žalovaný nájemné nedoplatil. Žalovanému byla proto dána výpověď z nájmu a byl vyzván, aby byt vyklidil a předal žalobci do konce září 2019, což však žalovaný neučinil. Žalobce spolu se svojí právní zástupkyní se snažili s žalovaným komunikovat, což se jim však nedařilo, žalobce dohodl s žalovaným termín předání bytu na [datum]. Tohoto dne se žalovaný se svojí právní zástupkyní dostavili k bytu, vzhledem k tomu, že nikdo na zvonění a bouchání neotvíral, měli za to, že žalovaný není v bytě přítomen. Proto zavolali zámečníka [jméno] [příjmení], kterým byt otevřel, odvrtal zámek, dal novou zámkovou vložku a dveře opravil, za což mu žalobce zaplatil 1.200 Kč na základě daňového dokladu. Po vstupu do bytu žalobce se svojí právní zástupkyní zjistili, že žalovaný v bytě je přítomen, nic neslyšel, neboť měl na uších sluchátka, a byt nebyl vyklizen. Byl proto dohodnut další termín pro vyklizení a předání bytu na [datum], kdy žalovaný již byt vyklidil a žalobci předal za přítomnosti jeho právní zástupkyně. Na základě toho na zadní stranu originálu nájemní smlouvy byly zaznamenány stavy energií a zapsána výše dluhu 34.170 Kč bez specifikace. Z toho mělo být zaplaceno následujícího dne, 4. 11., celkem 15.000 Kč a do 13. 11. měla být uhrazena částka 19.170 Kč. V zápisu bylo uvedeno, že žalovaný uznává závazek úhrady dluhu na nájemném co do důvodu i výše, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Na zápisu nebylo uvedeno žádné datum. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil.

10. Obtížnost komunikace s žalovaným, jakož i žalobcem tvrzené okolnosti sjednání termínu vyklizení bytu [datum], nutnosti nouzového otevření bytu, dohody o dalším termínu předání bytu na [datum] a provedení předání bytu, včetně sepsání zápisu na zadní stranu nájemní smlouvy, byly potvrzeny zástupkyní žalobce, která u těchto událostí byla s žalobcem osobně přítomna.

11. Právní kvalifikaci zjištěných skutečností soud provedl podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tímto způsobem. Nájemní smlouva je v občanském zákoníku upravena v § [číslo] a následujících, a zvláštní ustanovení o nájmu bytu se nacházejí v ustanovení § [číslo] a následujících. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Nájemní smlouva shora citovaná byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným v souladu s tímto ustanovením v písemné formě, kterou vyžaduje ustanovení § 2237 občanského zákoníku pro smlouvu o nájmu bytu. Žalobce jakožto pronajímatel si splnil svoji povinnost přenechat žalovanému jakožto nájemci byt k dočasnému užívání a tento byt žalovanému odevzdal v souladu s ustanovením § 2206 a § 2242 odst. 1 občanského zákoníku. Povinností žalovaného bylo platit žalobci nájemné podle ust. § [číslo], § 2213 a § 2246 odst. 1 občanského zákoníku. Nájemné bylo sjednáno pevnou částkou 8.200 Kč měsíčně. Účastníci si v souladu s ustanovením § 2247 občanského zákoníku ujednali, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby žalobce zajistí, a za poskytování tohoto plnění bylo dohodnuto placení záloh 3.700 Kč měsíčně. V této částce byly započítány zálohy za elektřinu, studenou a teplou vodu, teplo, plyn, elektřinu a úklid ve společných částech domu, výtah, internet a kabelová televize, včetně poplatků správci.

12. Nájemné ve smyslu § 2251 odst. 1 občanského zákoníku se platí předem a společně se zálohami nebo náklady za služby. Účastníci si ujednali placení nájemného, včetně záloh za služby, celkem 11.900 Kč měsíčně, vždy do 25. dne předchozího měsíce. Žalovaný však své povinnosti platit žalobci nájemné a zálohy za plnění poskytovaná s nájmem bytu dostál pouze částečně, když zaplatil za měsíc červenec toliko 2.780 Kč, a za srpen a září 2019 neuhradil ničeho.

13. Povinností žalovaného tedy bylo zaplatit nájemné za měsíc červenec 2019 včetně záloh dne [datum], a tytéž platby za měsíc srpen měl uhradit do [datum], tytéž platby za září 2019 měl uhradit do [datum]. Se zaplacením částky 9.120 Kč se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dne [datum], se zaplacením částky 11.900 Kč se dostal do prodlení dne [datum] a se zaplacením poslední částky 11.900 Kč se dostal do prodlení dne [datum]. Od těchto dnů tak žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Jejich výše nebyla mezi účastníky sjednána, a tak podle téhož ustanovení se považuje za ujednanou výše úroku z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Tato sazba úroku z prodlení činila v prvním pololetí roku 2019 9,75 % ročně a ve druhém pololetí téhož roku 10 % ročně. Z částky 9.120 Kč, s jejímž zaplacením se žalovaný dostal do prodlení již [datum], bylo možné tak přiznat úrok z prodlení pouze 9,75 % ročně, a nikoliv 10 % ročně, jak žalobce požaduje v žalobě.

14. Nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen výpovědí shora uvedenou, když tato možnost byla v nájemní smlouvě dohodnutá. Žalovaný porušil svoji povinnost z nájemní smlouvy zvlášť závažným způsobem, na což byl upozorněn výše uvedeným dopisem ze dne [datum], a v takovém případě má žalobce podle § 2291 odst. 1 a 2 občanského zákoníku právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Za porušení povinností nájemcem zvlášť závažným způsobem se považuje zejména to, kdy nájemce nezaplatí nájemné a náklady na služby za dobu alespoň 3 měsíců, což v daném případě bylo splněno, neboť žalovaný nezaplatil nájemné za červenec, srpen a září 2019. Ve výpovědi z nájmu ze dne [datum] žalobce požadoval vyklizení bytu a jeho odevzdání do konce září 2019. Povinností žalovaného tedy ve smyslu § 2292 občanského zákoníku bylo odevzdat žalobci byt v den, kdy nájem končí, tedy posledního dne měsíce září 2019. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

15. Žalovaný však tuto svoji povinnost nesplnil a nevyužil ani náhradního dohodnutého termínu k odevzdání bytu [datum]. Za těchto okolností, navíc, když žalobce neměl k dispozici klíče od bytu a nebyl schopen se do bytu dostat, neboť žalovaný mu neotevřel v dohodnutý den, nezbylo žalobci, než otevřít byt nouzově za pomoci zámečníka. Bylo proto třeba odvrtat zámek, osadit nový a dveře po tomto zásahu opravit, což si vyžádalo náklad 1.200 Kč. Tuto částku žalobce zaplatil odbornému zámečníkovi na základě daňového dokladu [datum].

16. Žalovaný tudíž svým jednáním způsobil žalobci škodu, respektive újmu, a je proto povinen v souladu s ustanovením § 2910 občanského zákoníku tuto újmu žalobci nahradit. Došlo tak ke splnění všech 4 podmínek vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobci, tedy k porušení zákonné povinnosti žalovaného, ke vzniku škody 1.200 Kč na straně žalobce, mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a škodou na straně žalobce je dána přímá příčinná souvislost, a rovněž je splněna poslední podmínka spočívající v tom, že žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost vlastním zaviněním.

17. Žalobce tvrdí, že žalovaný svůj závazek vůči žalobci uznal co do důvodu a výše písemně. Soud však s ohledem na zápis na poslední straně nájemní smlouvy má za to, že tato listina neobsahuje zákonem stanovené náležitosti uznání dluhu podle § 2053 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Zápis, který žalobce pokládá za uznání dluhu žalovaným, však postrádá uvedení data. Z textu – zítra 4. 11. – [číslo], nelze s určitostí dovodit, že zápis byl sepsán [datum]. Navíc dluh není konkrétním způsobem specifikován, je uvedena pouze jeho výše 34.170 Kč a to, že se má jednat o závazek úhrady dluhu na nájemném, nicméně z toho není zřejmé, za která období má žalovaný dlužit jaké konkrétní částky, ani jakým způsobem byla částka 34.170 Kč vypočtena a z kterých konkrétních složek se má skládat. Zmíněný zápis tedy nevyvolává právní následky uznání dluhu v podobě vyvratitelné právní domněnky, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ze zápisů lze toliko dovodit, že žalovaný uznal dluh na nájemném a že se mělo jednat o nájemné vyplývající z výše citované nájemní smlouvy, když tento zápis byl napsán na poslední stranu této smlouvy.

18. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou v převážné části, a žalobci přiznal dlužné nájemné 32.920 Kč s úrokem z prodlení a na náhradě škody částku 1.200 Kč. Žaloba byla zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí pouze ohledně malého rozdílu v sazbě zákonného úroku z prodlení.

19. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část úroku z prodlení. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení 10.106 Kč. Žalobce sice ve smyslu § 142a o. s. ř. neodeslal žalovanému před zahájením řízení výzvu k plnění, avšak soud přihlédl k tomu, že žalobce výše uvedenými dopisy vyzýval žalovaného k úhradě dlužného nájemného a že žalovaný si musel být vědom tohoto dluhu v době, kdy byt předal žalobci, a rovněž si musel být vědom toho, že žalobce musel vynaložit náklady na nouzové otevření bytu. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1.706 Kč, z odměny za právní zastoupení 7.500 Kč za 3 úkony právní pomoci po 2.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, a ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.