8 C 110/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 461.837 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 70.442,61 Kč - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 15.448,61 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 54.994 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 41.586 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 406.843 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalobkyně a žalovaná jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] včetně jeho součásti, rodinného domu [adresa], v katastrálním území Rebešovice. Žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl nabyla od svého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení], který je bývalým manželem žalované a původně s žalovanou předmětné nemovitosti spoluvlastnil. Žalovaná nejprve svému bývalému manželovi a následně žalobkyni bránila a brání v užívání těchto nemovitostí, a nadužívala svůj spoluvlastnický podíl. Bývalý manžel žalované uplatnil svůj nárok na náhradu bezdůvodného obohacení za dobu od srpna 2012 do května 2014 a žalobkyně uplatnila svůj nárok za dobu od [datum] do [datum] v předcházejících řízeních. Žalobkyně nyní požaduje bezdůvodné obohacení za užívání předmětných nemovitostí žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu za dobu od [datum] do [datum], což odpovídá žalované částce. Výši nároku žalobkyně stanovila ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] [číslo] který určil za období roku 2017 roční cenu nájmu jako součin podlahové plochy 156,80 m2 s cenou 1.702 Kč za 1 m2, což za jeden rok činí 266.873,60 Kč. Za garáž určil znalec částku 1.000 Kč měsíčně. Žalobkyně nárokuje polovinu těchto částek, tedy 133.436,80 Kč za rok za užívání domu a 500 Kč měsíčně za garáž. Za rok 2017 žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za 214 dní, za rok 2018 požaduje bezdůvodné obohacení za 365 dní, za rok 2019 rovněž za 365 dní a za rok 2020 za 121 dní, což představuje částku 389.343 Kč. Za garáž činí bezdůvodné obohacení 17.500 Kč, tedy částku 500 Kč měsíčně za předmětných 35 měsíců. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky dopisem odeslaným [datum], dne [datum] byla zásilka uložena na poště a dostala se do tak sféry dispozice žalované. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení od [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná po celou dobu manželství s bývalým manželem toužila po koupi domu. Od počátku jejich vztahu hradil bývalý manžel výživné na dvě děti a přispíval do společné domácnosti tedy malými prostředky. Žalovaná zajistila bývalému manželovi dobré zaměstnání, její zásluhou byla pořízena rekreační chalupa, a na jejích opravách se výhradně podílela rodina žalované. Na chalupě žalovaná chovala drůbež a králíky a pěstovala zeleninu, kterou zavařovala, aby doplnila rodinný rozpočet. Předmětný rodinný dům byl zakoupen v roce 1999, žalovaná zajistila postavení krbu, vysázení výjimečné zahrady, dům pravidelně uklízela a starala se o něj. Vozila manžela do práce i z práce, dělala mu dokonalou hospodyni, i když bývalý manžel již udržoval vztahy s žalobkyní. Bývalý manžel žalované převedl svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na žalobkyni v době, kdy se prověřovala jeho majetková trestná činnost, za kterou byl pravomocně odsouzen, a předpokládá se i výrok o náhradě škody. Poškozený domov pro seniory vymáhá po bývalém manželu žalované náhradu škody více jak 4.900.000 Kč a v případě úspěšnosti žaloby by bylo možné vést exekuci na veškerý majetek bývalého manžela žalované, tedy i na polovinu předmětného domu. Bývalý manžel žalované opustil předmětný rodinný dům s tím, že se už nikdy nevrátí, a odešel i s klíči. V prosinci 2012 si přišel pro nějaké věci a vzal žalované klíče, když před tím byl vyměněn zámek. Žalovaná má větší zásluhovost na získání domu a péči o něj, a navrhuje posouzení věci v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně nikdy nepožádala žalovanou o vydání klíčů, nepodala u soudu žalobu na vydání klíčů nebo o úpravu užívání nemovitosti. Žalovaná zpochybnila znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno] s tím, že tento je zcela vadný. Předmětné nemovitosti jsou nabízeny k prodeji a již byl vybrán kupec. Postoj žalobkyně vůči žalované je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyni jde pouze o peníze žalované za její užívání nemovitosti, kterou žalovaná zbudovala, bydlí v ní, pečuje o ni a uklízí ji. Žalovaná udržuje nemovitost sama, provádí úklid včetně mytí oken, udržuje bazén, jezírko a celou zahradu, přičemž žalovaná se na tomto vůbec nepodílí. Žalovaná rovněž sama hradí náklady na elektřinu, vodu a plyn v domě. Žalovaná vyčíslila náklady připadající na žalobkyni na běžný úklid částkou 96.000 Kč, na mytí oken 5.000 Kč a na čisticí prostředky 5.000 Kč, celkem 106.000 Kč na žalované období. Cena péče o bazén připadající na žalobkyni činí 6.500 Kč ročně a k tomu polovina nákladů na čerpalo a koš do skimeru 4.110 Kč, cena za čištění jezírka včetně chemie činí 1.260 Kč ročně a cena za práci a chemii na zahradě 68.128 Kč ročně. Žalovaná vypočítala bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně na částku 10.157 Kč měsíčně, což za žalované období činí 355.549 Kč. K tomu žalovaná připočítala náklady na elektřinu 15.480 Kč, náklady na odběr vody 22.800 Kč a náklady za plyn 27.573 Kč. Dohromady jde o částku 421.402 Kč, a tato částka převyšuje žalovanou částku, a žalovaná vznesla námitku započtení na celou žalovanou částku 406.843 Kč, a proto navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítla, že žalobkyně po ní požaduje za užívání nemovitosti vysokou částku, a na druhé straně obdrží zanedlouho slušnou cenu za polovinu předmětných nemovitostí, o jejichž pořízení se nikterak nezasloužila, o nemovitosti se nikdy nestarala. Díky pečlivé každodenní práci žalované byly nemovitosti v dobrém stavu a velmi brzy se našla řada zájemců o jejich zakoupení. Za této situace je výkon práv žalobkyně v rozporu s dobrými mravy.

3. V průběhu řízení žalobkyně rozšířila žalobu o 54.994 Kč ze zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení za následující období od [datum] do [datum], když následujícího dne nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva nových vlastníků do katastru nemovitostí po jejich prodeji. Výpočet částky je obdobný jako v žalobě, žalobkyně tedy vychází z částky 133.436,80 Kč ročně za dům s připočtením částky 500 Kč měsíčně za garáž. Žalovaná žalobkyni ani v tomto období do předmětných nemovitostí nevpustila, neumožnila jí je užívat a setrvale dávala najevo, že záleží na ní, koho do domu pustí. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zmíněné částky dopisem, který byl od [datum] uložen na poště a připraven k vyzvednutí, dostal se tudíž do sféry dispozice žalované. Žalovaná však ničeho neuhradila a dostala se do prodlení od [datum]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 13. 4. 2021 č. j. 8 C 110/2020-128. Předmětem řízení je tak částka 461.837 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně z částky 406.843 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 54.994 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

4. Usnesením ze dne 26. 8. 2021 č. j. 8 C 110/2020-159 byla nařízena mediace, která mezi účastnicemi probíhala.

5. Dne [datum] žalovaná zaplatila na účet žalobkyně částku 65.520 Kč a dne [datum] částku 466.456 Kč. Žalobkyně si částku 65.520 Kč započítala na odměnu za právní zastoupení 63.420 Kč a náhradu hotových výdajů právního zástupce 2.100 Kč. Odměna 63.420 Kč byla stanovena za 4 úkony právní služby po 9.940 Kč z částky 406.843 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a replika k vyjádření žalované, a za úkon předžalobní výzva před změnou žaloby se sazbou 3.300 Kč z částky 54.994 Kč, a za 2 úkony právní pomoci po 10.180 Kč z částky 461.837 Kč, a to za návrh na změnu žaloby a další poradu s klientkou nad jednu hodinu v souvislosti se změnou žaloby a mediací. Náhrada hotových výdajů 2.100 Kč představuje částku 300 Kč vynásobenou počtem úkonů právní pomoci sedm. Platbu žalované ve výši 466.456 Kč započetla žalobkyně nejprve na náklady spojené s uplatněním pohledávky za část soudního poplatku 4.619 Kč a zbývající část platby 461.837 Kč započetla nejprve na úroky z prodlení až do dne zaplacení a teprve poté na jistinu. Úroky z prodlení v sazbě 10% ročně z částky 406.843 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, tedy do [datum], představují 65.583,37 Kč. Úroky z prodlení v sazbě 8,25% ročně z rozšíření žaloby 54.994 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, tedy do [datum], činí 4.859,24 Kč Celkem úroky z prodlení představují 70.442,61 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a částkou 461.837 Kč činí 391.394,39 Kč, kteroužto částku si žalobkyně započetla na jistinu.

6. S ohledem na plnění žalované vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ještě před zahájením prvního jednání ve věci, a to ohledně jistiny 391.394,39 Kč, úroků z prodlení 10% ročně z částky 406.843 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroků z prodlení 8,25% ročně z částky 54.994 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu řízení v této části zastavil usnesením z 14. 2. 2022 č. j. 8 C 110/2020-218 a zároveň rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni.

7. Předmětem řízení tak zůstala částka 70.442,61 Kč, která podle žalobkyně představuje zbylou jistinu, a úrok z prodlení 10% ročně z částky 15.448,61 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 54.994 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

8. Podle výpisu z katastru nemovitostí byly žalobkyně a žalovaná rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Rebešovice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec] – venkov, a to pozemku parc. [číslo] – orná půda a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně jeho součásti, rodinného domu [adresa]. Pro žalobkyni byla nabývacím titulem darovací smlouva z [datum] s právními účinky k témuž dni a nabývacím titulem pro žalovanou byla kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Podle vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2020 [číslo] byly u zmíněných nemovitostí zapsáni noví vlastníci [obec] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

9. Mezi žalovanou a žalobkyní, resp. dříve mezi žalovanou a jejím bývalým manželem [příjmení] [jméno] [příjmení], nynějším manželem žalobkyně, probíhalo u podepsaného soudu několik soudních řízení. Předmětem řízení sp. zn. 5 C 88/2013 bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, řízení bylo pravomocně zastaveno pro zpětvzetí návrhu z důvodu prodeje těchto nemovitostí. V dalším řízení soud zamítl žalobu [celé jméno žalované] proti Bc. [celé jméno žalobkyně] a Ing. [jméno] [příjmení], kterou se domáhala určení, že vlastníkem poloviny předmětných nemovitostí je Ing. [jméno] [příjmení], a to rozsudkem z 10. 5. 2018, č. j. 29 C 79/2016-188, který nabyl právní moci dne [datum].

10. Rozsudkem z 12. 12. 2016 č. j. 34 C 157/2014-451, který ve výrocích ve věci samé nabyl právní moci [datum], rozhodl soud o žalobě Ing. [jméno] [příjmení] proti žalované [celé jméno žalované] tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobci 140.423 Kč s úrokem z prodlení a zamítl žalobu ohledně částky 85.812 Kč s úrokem z prodlení. Předmětem řízení bylo bezdůvodné obohacení na straně žalované, které jí vzniklo z důvodu vyloučení žalobce z užívání předmětných nemovitostí za dobu od [datum] do [datum], kdy žalovaná užívala nemovitosti celé sama a žalobce z jejich užívání vyloučila. Žalobci bylo vyhověno pouze za období od [datum] do [datum], když za dobu předcházející nebylo zjištěno, že by žalobce byl z užívání nemovitostí vyloučen.

11. Bezdůvodné obohacení za následující období od [datum] do [datum] bylo předmětem řízení sp. zn. 11 C 158/2017 vedeného mezi žalobkyní a žalovanou. Rozsudkem z 16. 2. 2021 č. j. 11 C 158/2017-364, který ve výroku o věci samé nabyl právní moci [datum], zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni 305.949 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyni bylo ze strany žalované bráněno v užívání předmětných nemovitostí, a žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení za žalované období v rozsahu obvyklého nájemného ve vztahu k jejímu spoluvlastnickému podílu.

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze [datum] k předání klíčů a k zpřístupnění nemovitostí s tím, že od [datum] je spolu s žalovanou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí v k. ú. [obec], žalobkyně i její manžel žalovanou opakovaně k zpřístupnění nemovitostí v minulosti vyzývali. Podle podacího lístku a obálky byl dopis odeslán žalované doporučeně dne [datum].

13. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě původní žalované částky 406.843 Kč za období od [datum] do [datum] dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl podle podacího lístku žalované odeslán [datum], zásilka byla dne [datum] uložena na poště. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 54.994 Kč za období od [datum] do [datum], kdy o tuto částku žalobkyně rozšířila svoji žalobu, dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně dne [datum] a dne [datum] byl uložen na poště.

14. Jak soud shora zmínil, mezi účastnicemi probíhala mediace u mediátora [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zástupce žalobkyně dopisem z [datum] sdělil mediátorovi vyčíslení nároku žalobkyně pro jednání o narovnání. Uvedl, že v návaznosti na setkání dne [datum] zasílá vyčíslení nároku žalobkyně, které představuje návrh pro žalovanou, aby při úhradě této částky bez úroku z prodlení dokonce letošního roku, tedy 2021, došlo k mimosoudnímu vyřešení věci. Celkem jde o částku 531.976 Kč, která se skládá z jistiny 461.837 Kč, z části zaplaceného soudního poplatku 4.619 Kč, z odměny právního zástupce 63.420 Kč za 4 úkony po 9.940 Kč, 1 úkon za 3.300 Kč a 2 úkony po 10.180 Kč, a z náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby ve výši 2.100 Kč. Zástupce žalobkyně požádal mediátora o tlumočení částky a splatnosti tohoto nároku žalované s tím, že bude soud informovat o absolvování nařízené mediace s tím, aby soud nařídil jednání ve věci. Tato možnost úhrady vyčísleného nároku bez úroku z prodlení do konce roku 2021 představuje pouze návrh do jednání o následné dohodě o narovnání. Žalobkyně se svého nároku včetně úroků z prodlení uplatněných u soudu nevzdává. Toho by se vzdala pouze podle uzavřené dohody o narovnání, a to s účinností k okamžiku zaplacení celého vyčísleného nároku nejpozději do konce roku 2021. Žalovaná dopisem z [datum] oznámila mediátorovi, že si přečetla a prostudovala shora uvedený dopis zástupce žalobkyně, požádala o zaslání dokladů o doručení předžalobních výzev, neboť jí žádná nedošla, ohledně jistiny požádala o výpočet měsíců, aby si mohla provést kontrolu oprávněnosti požadavku.

15. Z následně uvedené e-mailové komunikace zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] kancelář mediátora [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila zástupci žalobkyně, že mu přeposílá přípis žalované k vyjádření. Zástupce žalobkyně dne [datum] oznámil mediátorovi, že žalobkyně už nemá zájem v komunikaci s žalovanou prostřednictvím mediátora pokračovat. Žalovaná dostala nabídku splnit svoji povinnost do konce tohoto roku s odpuštěním úroků z prodlení. Podle jejího přípisu místo jakéhokoliv reflektování této nabídky žádá o doložení skutečností, které jsou dávno obsahem soudního spisu. Není tedy důvod ztrácet čas bezpředmětnou komunikací, zástupce žalobkyně požádal, aby byl případ ukončen a soudu sděleno, že k mediaci nedošlo. Následně dne [datum] se kancelář mediátora dotázala zástupce žalobkyně, zda jeho přípis může přeposlat žalované. Téhož dne zástupce žalobkyně odpověděl, že žalobkyně už nechce, aby v komunikaci bylo dále pokračováno, žalovaná vše relevantní ví a pokud mediátor věc ukončí, může žalované sdělit, že se tak stalo, a že její požadavky považuje žalobkyně za účelové. Kancelář mediátora dne [datum] zaslala zástupci žalobkyně přípis, který odeslala soudu téhož dne. Dne [datum] kancelář mediátora sdělila zástupci žalobkyně, že žalovaná požádala o pokračování mediace, mediace by byla vedena paralelně se soudním jednáním, je navržen termín mediačního jednání [datum] v 8.30 hodin. Téhož dne zástupce žalobkyně odpověděl mediátorovi, že žalobkyně nemá zájem pokračovat v mediaci ani o další setkávání či zprávy od žalované. Žalovaná je povinna zaplatit dluh a s ohledem na to, že nevyužila nabídky žalobkyně, bude věc řešit soud jako v předchozích případech. Žalovaná dne [datum] napsala zástupci žalobkyně, že odpovídá na mail, který zástupce žalobkyně zaslal do mediátorské kanceláře. Žalovaná poukazuje na to, že se jí nedostalo sdělení, že úroky z prodlení nebude žalobkyně požadovat v případě úhrady částek do [datum]. Naopak mediátor se jí dotazoval, pokud chce částku uhradit, v jaké lhůtě. Dopis zástupce žalobkyně z [datum] žalovaná obdržela po návratu z lázní a závěr byl pro ni překvapením, avšak v tomto dopise chybí čísla účtu žalobkyně i jejího zástupce, a žalovaná předpokládá, že zástupce žalobkyně jí tyto čísla zašle. Dne [datum] odpověděl zástupce žalobkyně žalované, že je mimo [obec] s dětmi na dovolené a není již schopen aktuálně o dohodě o narovnání podle svého dopisu z [datum] jednat. Mediace byla neúspěšně uzavřena už před svátky a žalobkyně už mimosoudně jednat nechce. Vzdání se úroků z prodlení z žalovaného nároku žalobkyně proto sjednáno nebylo, a pokud by žalovaná chtěla plnit na pohledávku uplatněnou žalobou v celém rozsahu, čísla příslušných účtů jí zástupce žalobkyně sdělí. Žalovaná odpověděla zástupci žalobkyně téhož dne [datum] tak, že člověk by měl držet dané slovo, ona si pamatuje na slova mediátora o tom, že protistrana nabízí vzdání se úroků, a že žalovaná má sdělit, kdy je schopna dohodu uzavřít, o konci roku nebylo ničeho řečeno. Následně zástupce žalobkyně slíbil vyčíslení nároku a žalovaná v mezidobí odjela do lázní. Žalovaná není ochotna se dále nechat vláčet po soudech a částky do 31. 12. uhradí a nějak si s účty poradí. Pokud žalobkyně nedodrží to, co žalované přednesl mediátor, je to na svědomí zástupce žalobkyně, žalovaná by vyřčené slovo neměnila.

16. Podle potvrzení [obec] spořitelny byly na účet žalobkyně připsány úhrady z účtů žalované, a to dne [datum] částka 65.520 Kč a dne [datum] dvakrát částka 233.228 Kč.

17. Poté, co si žalobkyně započetla platby žalované výše uvedeným způsobem, učinila předmětem řízení částku 70.442,61 Kč, kterou považuje za jistinu, a tato se skládá z částky 15.448,61 Kč odpovídající období od [datum] do [datum], a z částky 54.994 Kč, která odpovídá období od [datum] do [datum]. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná svým plněním uznala i zbytek svého dluhu a její úmysly nejsou právně významné z hlediska zápočtu na žalované pohledávky. Žalobkyně jakožto věřitel se zápočtem na jistinu výslovně nesouhlasila. S účinností od [datum] je v § 1932 občanského zákoníku na konci textu odst. 1 doplněno:„ a věřitel s tím souhlasí.“ Podle žalobkyně k tomu, aby mohly být platby žalované započteny jinak, než provedla žalobkyně, by žalobkyně musela vyjádřit svůj souhlas, což neučinila.

18. Žalovaná namítla, že při jednání u mediátora ji mediátor informoval o tom, že zástupce žalobkyně vyčíslí jistinu a náklady řízení, toto zašle mediátorovi a mediátor toto přepošle žalované. Tak se i stalo dopisem zástupce žalobkyně z [datum], avšak žalovaná byla v lázních. Žalovaná poukázala zmíněné platby přesně podle dopisu zástupce žalobkyně z [datum], tedy částku 65.520 Kč na náklady právního zastoupení žalobkyně a částku 466.456 Kč na jistinu. Podle žalované je nárok žalobkyně na úroky z prodlení nemravný, a žalobkyně tento nárok ponechala na úvaze soudu.

19. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná byly rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi výše uvedených nemovitých věcí v katastrálním území Rebešovice až do [datum]. V období od [datum] do [datum] užívala tyto nemovitosti žalovaná, žalobkyně nikoliv. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, dřívější vlastník jejího spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], se domohli po žalované přiznání nároku na bezdůvodné obohacení vzniklé tím, že žalovaná užívala nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu a znemožnila žalobkyni či dřívějšímu spoluvlastníkovi nemovitosti užívat v období od [datum] do [datum] v dvou výše uvedených řízeních, která jsou již pravomocně skončena. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení původní žalované částky a následně další částky podle rozšíření žaloby výše zmíněnými dopisy odeslanými žalované doporučeně [datum] a [datum]. Žalobkyně si vyčíslila bezdůvodné obohacení celkovou částkou 461.837 Kč. V průběhu řízení proběhla mediace, během níž žalobkyně prostřednictvím svého zástupce učinila návrh pro žalovanou, že pokud do konce roku 2021 zaplatí celkem 531.976 Kč žalobkyni, tedy jistinu 461.837 Kč, část soudního poplatku a náklady právního zastoupení, bez úroku z prodlení, dojde k mimosoudnímu vyřešení věci a může být uzavřena dohoda o narovnání, v níž by se žalobkyně vzdala svého nároku na úroky z prodlení s účinností k okamžiku zaplacení celého vyčísleného nároku nejpozději do konce roku 2021. Žalovaná reagovala opožděně z důvodu lázeňského pobytu až dopisem z [datum], a celou částku 531.976 Kč vyčíslenou zástupcem žalobkyně zaplatila ještě před koncem roku 2021, jak je shora uvedeno. Žalovaná tak učinila podle vyčíslení nároku žalobkyně obsaženého v dopise jejího zástupce z [datum], adresovaného mediátorovi, přičemž tento dopis mediátor zaslal žalované. Žalovaná tudíž částku 65.520 Kč zaplatila za vyčíslené náklady právního zastoupení žalobkyně a zbytek 466.456 Kč zaplatila na jistinu. Žalobkyně si však započetla platby žalované jiným způsobem, a to na náklady právního zastoupení, poté na úroky z prodlení a až poté na jistinu, jak je výše popsáno.

20. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V této souvislosti je třeba připomenout, že žalobkyně i žalovaná byly spoluvlastnicemi předmětných nemovitých věcí, a podle § 1115 odstavec 1 občanského zákoníku osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý spoluvlastník má právo k celé věci a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka, jak je uvedeno v § 1117 občanského zákoníku. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci ve smyslu § 1222 odst. 1 občanského zákoníku.

21. Pokud některý ze spoluvlastníků neužívá či nemůže užívat společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu bez toho, že by mezi ním a druhým spoluvlastníkem byla uzavřena nájemní či jiná tomu odpovídající smlouva, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví, který neodpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, a to bez placení úhrady za užívání tohoto podílu. Vzhledem k tomu, že spoluvlastník, který věc užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí poskytnout peněžitou náhradu jako protihodnotu toho, co nemůže být již vydáno.

22. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná užívala v žalovaném období předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, přičemž žalobkyni v užívání nemovitosti bránila, a proto požaduje vydání bezdůvodného obohacení za žalované období, během něhož předmětné nemovitosti nemohla užívat.

23. Žalovaná v průběhu řízení poskytla žalobkyni plnění, které si žalobkyně započítala shora uvedeným způsobem, a podle toho vzala žalobu částečně zpět. Při posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na jistinu 70.442,61 Kč s úrokem z prodlení, která má odpovídat období od [datum] do [datum], soud nejprve zkoumal, zda započtení plateb žalované provedené žalobkyní bylo správné či nikoliv. Přitom soud vycházel z ustanovení § 1932 odstavec 1 občanského zákoníku, podle něhož má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Znamená to, že předně je třeba zkoumat vůli dlužníka projevenou při plnění, a pokud dlužník žádnou vůli neprojeví, uplatní se princip podle citovaného ustanovení.

24. V daném případě žalovaná provedla plnění přesně v souladu s vyčíslením nároku žalobkyně obsaženým v dopisu jejího právního zástupce z [datum], který adresoval mediátorovi v rámci mediace. Zástupce žalobkyně v dopisu výslovně požádal o tlumočení vyčíslené částky a splatnosti popsaného nároku žalované s tím, že popsaná možnost úhrady nároku bez úroků z prodlení do konce roku 2021 představuje návrh do jednání o následné dohodě o narovnání, v níž by se žalobkyně vzdala svého práva na úroky z prodlení s účinností k okamžiku zaplacení celého vyčísleného nároku. Jak bylo shora uvedeno, vyčíslila žalobkyně svůj nárok částkou 531.976 Kč, která se skládá z jistiny 461.837 Kč, z části zaplaceného soudního poplatku 4.619 Kč, z odměny právního zástupce za právní zastoupení 63.420 Kč a z náhrady hotových výdajů právního zástupce 2.100 Kč. Žalovaná plnila zcela v souladu s tímto vyčíslením. V dopisu obsahujícím vyčíslení nebyla zmíněna žádná lhůta, v níž je žalovaná povinna reagovat, a nebylo v něm ani uvedeno, že vyčíslení platí pouze do určité doby a později již nikoliv. Žalovaná zaplatila žalobkyni přesně částku 531.976 Kč ve třech platbách, když částka 65.520 Kč představuje podle žalované náklady za právní zastoupení, a odpovídá tomu, co je uvedeno ve zmíněném dopisu, tedy součtu odměny právního zástupce 63.420 Kč a náhrady hotových výdajů 2.100 Kč. Zbývající částka 466.456 Kč byla žalovanou zaplacena ve dvou stejných platbách a odpovídá součtu části soudního poplatku 4.619 Kč a jistiny 461.837 Kč, když tato jistina představuje žalovanou částku. Skutečnost, že žalovaná plnila v souladu s tímto vyčíslením, vyplývá také z výše uvedené e-mailové korespondence mezi žalovanou a zástupcem žalobkyně ve dnech 27. a [datum]. Plnění žalované lze stěží vykládat jiným způsobem. Je třeba také připomenout, že žalovaná plnění provedla ještě před koncem roku 2021, čímž vyhověla žalobkyni, která ve zmíněném dopise svého zástupce sdělila, že pokud bude dluh zaplacen do konce roku 2021, bude uzavřena dohoda o narovnání, v níž by se žalobkyně vzdala svého nároku na úroky z prodlení. Je tedy zřejmé, že žalovaná svým plněním hodlala dosáhnout toho, aby úhradou do konce roku 2021 se mohla vyhnout placení úroků z prodlení. Soud tedy má za to, že žalovaná zcela jednoznačně projevila při plnění vůli tak, aby její plnění bylo započteno podle vyčíslení obsaženého v dopise zástupce žalobkyně, tedy odlišně od ustanovení § 1932 odstavec 1 občanského zákoníku. Souhlas žalobkyně s takto projevenou vůlí žalované není právně významný.

25. Žalobkyně argumentovala tím, že od [datum] došlo ke změně citovaného ustanovení § 1932 odst. 1 občanského zákoníku tak, že k němu byl připojen text:„ a věřitel s tím souhlasí.“ Tato změna byla provedena zákonem č. 192/2021 Sb. ze dne [datum], který nabyl účinnosti dne [datum]. Tato změna je obsažena v článku I. citovaného zákona, a následující článek II. obsahuje přechodná ustanovení k těmto změnám občanského zákoníku. V bodu 2 článku II. je stanoveno, že na plnění dluhu z právního jednání učiněného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 1932 občanského zákoníku ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy přede dnem [datum].

26. Z toho soud dovodil, že pro daný případ nelze použít takto novelizované znění § 1932 odstavec 1 občanského zákoníku, když se jedná o dluh z právního jednání učiněného přede dnem [datum]. Soud připomíná, že podle tvrzení žalobkyně se žalovaná bezdůvodně obohacovala v době od [datum] do [datum], a byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení výzvou odeslanou [datum] a další výzvou ohledně rozšíření žaloby odeslanou [datum]. Soud tedy má za to, že v tomto případě souhlas žalobkyně s vůlí žalované, projevenou při plnění dluhu, nebyl nutný.

27. Za této situace žalovaná zaplatila v průběhu řízení žalobkyni celou žalovanou jistinu 461.837 Kč, část zaplaceného soudního poplatku 4.619 Kč a náklady právního zastoupení 65.520 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny 70.442,61 Kč za bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] již tedy není důvodný, když žalovaná svoji platbou jistiny uspokojila celý nárok žalobkyně za dobu od [datum] až do [datum]. Žalovaná se tudíž ani nemohla dostat do prodlení se zaplacením této částky v době po úhradě celé jistiny dne [datum]. Žalobkyně nárokuje zákonný úrok z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícího po platbě žalované, a tento její nárok nemůže být tudíž důvodný. Žalovaná se sice do prodlení dostala, avšak v době předcházející jejím platbám, a žalobkyně úrok z prodlení za tuto předcházející dobu již nežaluje.

28. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nepovažuje soud žalobu žalobkyně za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 146 odstavec 2 věty druhé občanského soudního řádu. Žalobkyně vzala částečně žalobu zpět pro chování žalované, a ve zbytku neměla ve sporu úspěch. Žaloba byla vzata zpět pro chování žalované ohledně jistiny 391.397,39 Kč a úroku 70.442,61 Kč, což činí dohromady 461.837 Kč. Neúspěch žalované představuje částka 70.442,61 Kč a zamítnuté úroky z prodlení, které soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkami 198,92 Kč a 584,21 Kč Celkem tedy neúspěch žalobkyně představuje 71.225,74 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná, resp. vzala žalobu zpět pro chování žalované ohledně 87% předmětu řízení a neúspěšná byla ohledně 13%. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 74%. Soud také zohlednil, že žalobkyně více než 7 dní před zahájením řízení odeslala žalované výzvu k plnění, a to shora uvedené dopisy odeslané [datum] ohledně původní žalované částky a [datum] ohledně rozšíření žaloby, jak je stanoveno v § 142a o. s. ř. Náklady žalobkyně se skládají ze soudního poplatku 7.438 Kč, z odměny za právní zastoupení 53.580 Kč a z paušálů režijních výloh 2.400 Kč. Soudní poplatek žalobkyně zaplatila celkem ve výši 23.093 Kč a z toho jí bude vráceno 15.656 Kč s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby. [příjmení] 7.437 Kč představuje rozdíl, tedy nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku. Odměna za právní zastoupení byla vypočtena podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu vždy z peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby ve smyslu § 8 odstavec 1 advokátního tarifu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a vyjádření z [datum] k vyjádření žalované, vždy ve výši 9.940 Kč za každý úkon, odměna byla vypočtena z částky 406.843 Kč. Dále žalobkyni náleží odměna za úkon spočívající v rozšíření žaloby, a to ve výši 3.300 Kč z částky 54.994 Kč. Další odměna náleží za úkon částečné zpětvzetí žaloby po plnění žalované ve výši 9.900 Kč z částky 391.394,39 Kč, tedy z částky označené žalobkyní za jistinu. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření z [datum] k výzvě soudu ohledně specifikace jistiny 70.442,61 Kč, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do úkonu částečné zpětvzetí žaloby. Za zastupování u jednání před soudem [datum] soud přiznal odměnu 3.940 Kč vypočtenou z jistiny 70.442,61 Kč, když předmětem řízení při tomto jednání byla pouze jistina v této výši, neboť ve zbývající části bylo řízení před tímto jednáním již zastaveno. Žalobkyni rovněž náleží odměna za dvě předžalobní výzvy, a to v poloviční výši, když tyto neobsahovaly právní rozbor nároku žalobkyně. První výzva byla učiněna [datum] a odměna činí 4.970 Kč a byla vypočtena z jistiny 406.843 Kč. Druhá výzva byla učiněna [datum] a za ni náleží odměna 1.650 Kč vypočtená z jistiny 54.994 Kč. Celkem odměna za výše uvedených 8 úkonů činí 53.580 Kč. Ke každému z těchto úkonů byl ještě připočítán paušál režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu, celkem 2.400 Kč.

30. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 63.417 Kč, z čehož žalobkyni náleží 74%, tedy 46.929 Kč.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni náklady řízení nahradila, uvádí soud následující. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Znamená to, že až pravomocným rozhodnutím soudu vzniká žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v konkrétní výši a žalované povinnost tyto náklady řízení žalobkyni nahradit. Soud je povinen o náhradě nákladů řízení rozhodnout i v případě, kdy tyto náklady řízení byly zcela nebo zčásti již nahrazeny. Neznamená to však, že by žalovaná, která již žalobkyni náklady řízení nahradila, byla povinna učinit tak v rozsahu uhrazené částky znovu.

32. Soud ještě dodává, že současný zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, a pro přiznání náhrady za tuto daň je rozhodující stav v době vyhlášení soudního rozhodnutí. Žalobkyni zpočátku zastupoval jiný advokát Mgr. PhDr. [jméno] [příjmení], který byl v té době plátcem této daně, to však je v současné době bez významu, neboť žalobkyni zastupuje advokát, který plátcem této daně není.