8 C 111/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 1.525 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1.525 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 21. 7. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná se dne [datum] přepravovala v autobusu linky [číslo] tedy v dopravním prostředku žalobce, kterým provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, bez platného jízdního dokladu. O tom byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole a žalobci vznikla za žalovanou pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což žalovaná neuhradila ani po upomínce žalobce.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a označovat k jejich prokázání důkazy na svoji obranu.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestovala žalovaná v autobusu žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v 7:05 hodin v úseku zastávky [ulice] [anonymizováno] v [obec] byla kontrolována revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaná má jízdní doklad, který však nebyl označen. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího [číslo obč. průkazu] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal jak revizor, tak i žalovaná. V zápisu byla žalované předepsána k úhradě částka 1.525 Kč Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje ve znění platném od 1. 1. 2021, které byly účinné v době jízdy žalované, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 5 odst. 1 citovaných přepravních podmínek jsou druhy jízdních dokladů a ceny jízdného stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravní kontroly byl účinný tento ceník ve znění platném od 1. 7. 2022 a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne 19. 9. 2022 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení žalované částky 1.525 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, a to za výše popsanou jízdu žalované bez jízdenky. Tento dopis byl odeslán žalované prostřednictvím České pošty dne 21. 9. 2022.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovanou a žalobcem vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

5. Žalovaná se přepravovala v autobusu. Podmínky pro provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Ust. § 18a odst. 1 písm. c) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem uložit cestujícímu, tedy v tomto případě žalované, která se neprokázala platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo požadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Povinnost cestujícího prokázat se takové osobě platným jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému vyplývá z ust. § 18a odst. 2 písm. c) téhož zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 18a odst. 3 téhož zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách.

6. Žalovaná se ve vozidle žalobce přepravovala bez označené jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalované zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného.

7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalované v autobusu žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne 20. 7. 2022, a žalovaná se dostala do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy 21. 7. 2022. Od tohoto dne žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.

8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 1.525 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí.

9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů.

10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný.

11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.