8 C 115/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 52.990 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6.420 Kč ve splátkách ve výši 1.500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 23.580 Kč.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 22.990 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 41.700 Kč za dobu od 4. 5. 2024 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov doplatek soudního poplatku 380 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 52.990 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částek 30.000 Kč, 900 Kč a 10.800 Kč za dobu od 4. 5. 2024 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem , právnická osoba, ., smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu původní věřitel poskytl úvěr 30.000 Kč dne 3. 4. 2024. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli zaplatit úrok z úvěru 900 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 10.800 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného mu vznikla povinnost zaplatit ještě poplatek za administraci prodlení 700 Kč, poplatek za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, poplatek za upomínky formou písemných výzev 1.000 Kč a smluvní pokutu 8.790 Kč. Tato smluvní pokuta byla vypočtena v sazbě 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným postupní smlouvou na společnost , Anonymizováno, o., která tutéž pohledávku postoupila další postupní smlouvou na žalobce. Žalovaný žalobci ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě.

2. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 22.990 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částek 30.000 Kč, 900 Kč a 10.800 Kč za dobu od 4. 5. 2024 do zaplacení. V celkové částce 22.990 Kč je zahrnut poplatek za úvěr 10.800 Kč, úrok 900 Kč, poplatek za administraci prodlení 700 Kč, poplatek za elektronické upomínky 800 Kč, poplatek za písemné upomínky 1.000 Kč a smluvní pokuta 8.790 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v odpovídající části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

3. Žalobce opravil svá tvrzení v tom směru, že úvěr 30.000 Kč byl žalovanému vyplacen nikoliv 3. 4. 2024, nýbrž 29. 1. 2024, když žalovaný s původním věřitelem uzavřel nejprve jinou smlouvu o úvěru dne 28. 1. 2024 pod číslem , hodnota, , a následně byla splatnost úvěru prodlužována, a proto byla uzavřena úvěrová smlouva uvedená v žalobě.

4. Žalovaný poukázal na to, že s původním věřitelem uzavřel pouze jednu smlouvu o úvěru, na základě níž obdržel 30.000 Kč na svůj účet dne 29. 1. 2024. Na úvěr uhradil dvě platby, a to dne 2. 3. 2024 částku 11.880 Kč a dne 3. 4. 2024 částku 11.700 Kč, obě na účet č. , č. účtu, .

5. Žalobce na to doplnil, že původní věřitel od žalovaného skutečně tyto platby obdržel, přičemž částka 11.880 Kč odpovídala poplatku za prodloužení splatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a platba 11.700 Kč odpovídala poplatku za prodloužení splatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

6. Z provedených důkazů zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 3. 4. 2024 původní věřitel vytvořil předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v němž je uvedeno jméno a příjmení žalovaného. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tuto listinu obdržel. Stejné datum je uvedeno na listině Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou vytvořil původní věřitel , právnická osoba, ., označený ve smlouvě jako úvěrující. Žalovaný je ve smlouvě označen jako dlužník. Účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru na základě této smlouvy je prodloužení splatnosti předchozího úvěru, který byl žalovanému poskytnut původním věřitelem na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024. Datum poskytnutí úvěru je 3. 4. 2024, datum splatnosti úvěru je 3. 5. 2024. Jistina úvěru činí 30.000 Kč, úroky 900 Kč, poplatek za úvěr 10.800 Kč a splatná částka 41.700 Kč. Na smlouvě nejsou žádné podpisy ani původního věřitele ani žalovaného, je zde pouze uvedeno, že žalovaný měl provést podpis SMS kódem. Uzavření této smlouvy nemá soud za prokázáno, když žalovaný potvrdil jen to, že uzavřel s původním věřitelem pouze jednu úvěrovou smlouvu, a na základě ní obdržel 30.000 Kč dne 29. 1. 2024, tedy před datem 3. 4. 2024.

7. Všeobecné obchodní podmínky obsahují úpravu práv a povinností mezi původním věřitelem a jeho zákazníky, kterým původní věřitel poskytuje své služby v podobě spotřebitelských úvěrů.

8. Z potvrzení , právnická osoba, . o provedené platbě a z výpisu z účtu žalovaného vzal soud za prokázáno, že původní věřitel , Anonymizováno, , právnická osoba, . poukázal dne 29. 1. 2024 ze svého účtu č. , č. účtu, částku 30.000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , a na tento účet byla tato platba skutečně připsána. Žádné další platby původního věřitele ve prospěch žalovaného nebyly v řízení zjištěny.

9. K seznamu SMS zpráv či jiných elektronických sdělení soud nepřihlížel, neboť žalobce vzal žalobu zpět ohledně poplatků za upomínky formou SMS a e-mailů.

10. Dopisem z 19. 5. 2024 vyzval původní věřitel žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru z 3. 4. 2024 č. , hodnota, . Dalším dopisem z 6. 6. 2024 původní věřitel úhradu dluhu od žalovaného urgoval. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny.

11. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 20. 7. 2024 uzavřel původní věřitel jako postupitel se společností , Anonymizováno, . jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. , datum, , kterou postoupil na postupníka pohledávku za žalovaným. Následně společnost , Anonymizováno, . o. jako postupitel uzavřela s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek č. 18/24, kterou postoupila na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Touto přílohou je seznam postoupených pohledávek, v němž se nachází i pohledávka za žalovaným. Dopisem z 16. 1. 2025 bylo postoupení pohledávky na žalobce žalovanému oznámeno, a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu již žalobci. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 17. 1. 2025.

12. Žalobce nejprve tvrdil, že od žalovaného původní věřitel žádné platby neobdržel. Z výpisu z účtu původního věřitele č. , č. účtu, vyplývá, že dne 2. 3. 2024 byla na jeho účet připsána částka 11.850 Kč a dne 3. 4. 2024 částka 11.700 Kč, obě z účtu žalovaného č. , č. účtu, . V průběhu řízení žalobce potvrdil, že původní věřitel tyto částky od žalovaného skutečně obdržel.

13. Žalovaný vystupoval v pozici žalovaného u zdejšího soudu v dalších čtyřech řízeních. Rozsudkem z 11. 8. 2022 č.j. , spisová značka, uložil zdejší soud žalovanému zaplatit žalobci , právnická osoba, částku 10.562 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to splátkami ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek. Dluh žalovanému vznikl ze smlouvy o zápůjčce uzavřené 21. 1. 2024 na částku 12.000 Kč. Rozsudkem z 7. 8. 2025 č.j. , spisová značka, uložil soud žalovanému, aby zaplatil žalobci , právnická osoba, . částku 50.263,68 Kč včetně úroku z prodlení ve lhůtě do šesti měsíců od právní moci rozsudku. Dluh žalovaného vyplýval ze smlouvy o úvěru, uzavřené 21. 11. 2023 s věřitelem , právnická osoba, Rozsudkem pro uznání z 15. 10. 2025 č.j. , spisová značka, uložil soud žalovanému zaplatit žalobci , právnická osoba, . částku 30.750 Kč s úrokem z prodlení ve splátkách ve výši , právnická osoba, Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Jednalo se o dluh z úvěrové smlouvy uzavřené se společností Zaplo finance, s. r. o. Usnesením z 26. 5. 2025 č.j. , spisová značka, zdejší soud zastavil řízení vedené mezi žalobcem , právnická osoba, . a žalovaným , jméno FO, pro nezaplacení soudního poplatku. Předmětem řízení byla částka 15.349,27 Kč, která představovala dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou účastníci uzavřeli 2. 10. 2023.

14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 29. 1. 2024 obdržel žalovaný na svůj účet částku 30.000 Kč od původního věřitele , právnická osoba, . na základě nějaké smlouvy blíže nezjištěného obsahu, kterou spolu uzavřeli, jak žalovaný potvrdil. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 3. 4. 2024 další úvěrovou smlouvu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný obdržel od původního věřitele kromě výše uvedené částky 30.000 Kč jakoukoliv další platbu. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil celkem 23.580 Kč dvěma platbami ve výši 11.880 Kč a 11.700 Kč. Původní věřitel uzavřel 20. 7. 2024 s , Anonymizováno, smlouvu o postoupení pohledávky zažalovaným. Následně 22. 7. 2024 uzavřel , Anonymizováno, smlouvu o postoupení pohledávek se žalobcem, přičemž mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby zůstala pouze jistina 30.000 Kč.

15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru 3. 4. 2024, což však nebylo v řízení prokázáno. Žalovaný potvrdil, že s původním věřitelem uzavřel pouze jednu úvěrovou smlouvu, na základě níž obdržel dne 29. 1. 2024 částku 30.000 Kč na svůj účet. Bližší obsah této smlouvy nebylo možné zjistit, avšak lze mít za to, že původní věřitel poskytl žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky 30.000 Kč, a že žalovaný jako úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, případně zaplatit blíže nespecifikované úroky.

16. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě níž bylo plněno. Žalobce v průběhu řízení připustil, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty nikoliv 3. 4. 2024, jak je uvedeno v žalobě, ale 29. 1. 2024. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalovanému poskytl dohodnutou peněžní částku 30.000 Kč sjednaným způsobem, tedy bezhotovostně na účet. Žalovaný však své povinnosti vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky dostál toliko částečně a jeho platby nepostačovaly ani k úhradě jistiny úvěru.

17. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 téhož zákona byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

18. V řízení však nebylo prokázáno, že by původní věřitel se zabýval poměry žalovaného, že by zjistil a ověřil jeho příjmy, výdaje, dosavadní závazky a způsob jejich plnění. Žalobce na výzvu soudu obsaženou v usnesení z 13. 6. 2025 č.j. , spisová značka, , které bylo žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno 16. 6. 2025, nedoplnil ničeho a vzal žalobu zpět ohledně všech úroků, úroků z prodlení, poplatků a smluvní pokuty.

19. Za této situace považuje soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto vycházel ze zásad bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel žalovanému poskytl bezhotovostně 30.000 Kč. Žalovaný tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný původnímu věřiteli uhradil celkem 23.580 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak představuje rozdíl mezi čerpanou částkou 30.000 Kč a uhrazenou částkou 23.580 Kč, tedy částku 6.420 Kč.

20. Původní věřitel postoupil na základě postupní smlouvy pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , která následně další postupní smlouvou tutéž pohledávku postoupila na žalobce, to vše v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

21. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 6.420 Kč. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.

22. Žalobce částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být zastaveno ohledně částky 22.990 Kč včetně úroku z prodlení, když nebylo zjištěno, že by žalovaný na tuto částku žalobci cokoliv uhradil. Ve zbytku předmětu sporu 30.000 Kč měl větší míru úspěchu žalovaný. Žalovanému tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu. Žalovaný se však tohoto svého práva vzdal, a soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

23. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu povolil soud žalovanému zaplatit částku 6.420 Kč ve splátkách. Přihlédl jednak k osobním a majetkovým poměrům žalovaného a jednak k tomu, že žalobce neutrpí žádnou závažnou újmu, pokud obdrží plnění takto nízké částky v splátkách v počtu pěti. Na straně žalovaného bylo zjištěno, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, jeho děti jsou již soběstačné, jeho zdravotní stav je dobrý, kouří cigarety, jinou závislostí netrpí. , jméno FO, v rodinném domě svých rodičů, za energie hradí 7.100 Kč měsíčně. Jeho příjem z dohody o pracovní činnosti činí okolo 25.000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný je nemajetný, úsporami nedisponuje, má dluhy v řádech statisíců, přesnou výši dluhů nezná. Celkové splátky úvěrů činí okolo 12.500 Kč měsíčně, z toho pro , právnická osoba, asi 4.000 Kč měsíčně. Soud rovněž vzal v úvahu, že shora uvedenými třemi rozsudky bylo žalovanému rovněž uloženo zaplatit žalobcům dluhy. Za tohoto stavu soud shledal jako přiměřenou výši splátky 1.500 Kč. Žalovaný by tak měl částku 6.420 Kč splatit pěti splátkami.

24. Žalobce zaplatil soudní poplatek z žaloby 2.120 Kč., což odpovídá sazbě 4 % z celkové žalované částky 52.990 Kč podle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. Platební rozkaz však nebyl vydán, proto měl být žalobci podle položky 2 odst. 2 téhož sazebníku doměřen poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 činí soudní poplatek 5 % z žalované částky, tedy 2.650 Kč, přičemž rozdíl těchto částek ve výši 530 Kč měl být žalobci doměřen. Soud však přihlédl k tomu, že žalobce před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobu zpět ohledně částky 22.990 Kč úrokem z prodlení, čemuž odpovídá soudní poplatek podle položky 1 písmeno b) Sazebníku soudních poplatků 1.150 Kč. Soud za takové situace je povinen podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích vrátit žalobci soudní poplatek, snížený o 20 %, nejméně o 1.000 Kč. V daném případě to znamená, že z odpovídající části soudního poplatku 1.150 Kč se vrací žalobci 150 Kč. Žalobce tedy má ještě doplatit na soudním poplatku 530 Kč, avšak žalobci má být vrácena část soudního poplatku 150 Kč. Soud tedy rozhodl tak, že doměřil žalobci pouze rozdíl těchto částek 380 Kč.