8 C 116/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vrácení daru

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, pozemku parc. č. , hodnota, , orná půda, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště , adresa, -venkov na LV č. , hodnota, pro obec a kú. , adresa, , se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, pozemek parc. č. , hodnota, , orná půda, vše zapsáno u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště , adresa, -venkov na LV č. , hodnota, pro obec a kú. , adresa, , se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám její právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 12.523,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vrácení nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí, které darovala žalované darovací smlouvou ze dne 22. 4. 2009. Původně nejasné podání doplnila dne 27. 1. 2024 na požadavek určení jejího vlastnického práva k darovaným nemovitostem a na jejich vyklizení. Uvedla, že od 7. 7. 2022 se stupňuje nevděk žalované, která hrubě a opakovaně porušila rodinné, společenské normy i mravy a dárkyni ublížila, když ji vystavila zavrženíhodné životní situaci tak, že ji chtěla omezit ve svéprávnosti za účelem paralyzování žalobkyně ve všech životních oblastech. Neustále jí vypíná elektrickou energii, vypíná či úplně ztlumuje plynový kotel, zřekla se opatrování žalobkyně před příjezdem z nemocnice, zamykala jí sociální prostory, odebrala klíče, omezovala osobní svobodu a pohyb po domě, který jakožto předmět daru zanedbává a úmyslně poškozuje. Vyvíjí psychické nátlaky formu vyhrožování prodeje domu Romům, podpálením, shozením žalobkyně po smrti do žumpy. Pořídila si agresivního německého ovčáka, který pokousal dva členy rodiny a cizího klienta, další dva psy a vrčí na žalobkyni, která se psa bojí. Naléhavý právní zájem žalobkyně plyne už z toho, že vůči žalované byla dne 9. 11. 2023 zahájena exekuce prodejem darovaných nemovitostí. Žalobkyně si je vědoma toho, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování žalovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, buď porušení značné intenzity nebo soustavné, ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci a podobně. Žalobkyně považuje jednotlivé činy žalované za intenzivní porušení mravních a etických norem společnosti, zejména s ohledem na vzájemný rodinný vztah matky a dcery a rovněž jde o opakované porušování dobrých mravů svědčící o hluboké narušení vztahu mezi účastníky (srov.30 Cdo 3012 2009). Jednáním žalované byl několikrát přítomen její syn, který tyto zkušenosti popsal do úředního záznamu o podání vysvětlení na PČR. Žalobkyně považuje také za nemravné i tvrzení žalované, že by žalobkyně měla být ovlivňována třetími osobami i tvrzení o údajné nízké orientaci žalobkyně v realitě. Žalobkyně je plně svéprávná. Protože žalovaná předmětné nemovitosti užívá, je třeba rozhodnout i o jejich vyklizení.

2. Žalovaná uvedla, že žalobě nelze vyhovět, neboť je zjevně nedůvodná. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (33 Cdo 2339/2019, 33 Cdo 124/2020, 33 Cdo 2132/2019, 33 Cdo 3612/2019 aj.) poukázala na to, že by nemělo být v předmětném případě postupováno podle ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nýbrž podle ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru poměřovat ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., a to i tehdy, pokud by k nemravnému jednání došlo až po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Žalobu je nutno zamítnout i pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Žalobní tvrzení jsou jednostranná a nepravdivá a v žádném případě nepředkládají skutečnosti, které by naplňovaly hypotézu ustanovení § 630 obč. zák. Vzájemné vztahy účastníků nejsou v současné době úplně dobré, nicméně je tomu tak z důvodů na straně žalobkyně, nikoli na straně žalované, a i pokud by byla pravdivá, nebyla by v daném případě naplněna intenzita hrubého porušení dobrých mravů požadovaná ustanovením § 630 zákona č. 40/1964 Sb. Podstatné, že v souvislosti s předmětem tohoto řízení je žalobkyně ovlivňována třetími osobami. Její nízká orientace v realitě je symbolizovaná i tím, že opakovaně plete data narození žalované.

3. Aktivita žalobkyně je iniciována a výrazně podporována synem žalované a vnukem žalobkyně , jméno FO, , Anonymizováno, , který zřejmě chce rodinným domem v , Anonymizováno, řešit svou vlastní neutěšenou bytovou situaci. Rodinné vztahy byly vždy vyhrocené. Žalovaná byla celý život obětí nevhodného chování ze strany její žalobkyně, bývalého manžela a v poslední době i syna , jméno FO, . Vše se snažila vydržet a ustát, aby zachovala rodinný majetek a nechala svou matku v klidu dožít. K definitivnímu vyhrocení došlo po nastěhování , jméno FO, , Anonymizováno, , jehož dennodennímu křiku, sprostým nadávkám, ničení majetku, napadání návštěv a manipulaci žalovaná čelila. Ke stejnému přístupu manipuloval i žalobkyní. Žalovaná se svým mladším synem , Anonymizováno, byla pod neustálým psychickým tlakem. Přes nesouhlas žalované pobývala v bytě žalobkyně od roku 2023 i partnerka syna , jméno FO, s dětmi bez toho, aby jakkoliv přispívali na provoz nemovitosti. Pod vlivem vnuka přestala na služby přispívat i žalobkyně. Do této doby zapadá i počátek dalšího psychického tlaku na žalovanou formou zahájení tohoto soudního řízení a dalšího soudního řízení o stanovení povinnosti zdržet se zásahů do práva užívat místnosti v domě. Ve spojení se skutečností, že měla žalovaná po rozvodu manželství povinnost finančně kompenzovat investice bývalého manžela do nemovitostí, bylo jediným jejím východiskem nemovitosti prodat a odstěhovat se. I přes nelehkou rodinnou situaci zájemce o nemovitosti důkladně hodnotila i podle jejich přístupu k plnění povinností z věcného břemene vůči její matce. V současné době je po odstěhování rodiny syna , jméno FO, situace klidnější a dle sdělení nových vlastníků je soužití s žalobkyní bezproblémové.

4. Podle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. Nejvyšší soud ČR opakovaně mj. i v žalovanou citované judikatuře dovodil, že „byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1.1.2014. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou; pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by – logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení (nyní vydání). Právo dárce na vrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě (nejde o právo a povinnost sui generis), ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před 1. lednem 2014, vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. zák.). Akceptací jiného názoru by došlo k nepřiměřenému narušení zásady ochrany nabytých práv účastníků, kteří při založení právního poměru (darování) vycházeli z určitého legitimního očekávání a nemohli jakkoli ovlivnit či předvídat, že dojde ke změně právní úpravy ve vztahu k vrácení daru. Nelze vyloučit, že v případě, že by platila právní úprava odvolání daru podle ustanovení § 2068 a násl. o. z. již v době, kdy byla darovací smlouva sjednávána, by některá ze stran za takových okolností neměla na darovací smlouvě zájem (například obdarovaný by neměl zájem dar přijmout, mohl-li by se nadít, že dárce může dar odvolat pro nouzi) a smlouva by proto uzavřena vůbec nebyla.“ Soud proto věc právně posoudil podle občanského zákoníku účinného do 31.12.2013.

6. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

7. Účastníci souhlasili (žalobkyně fikcí dle § 101 odst. 4 o.s.ř, žalovaná výslovně) s vydáním rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených níže uvedených listinných důkazů.

8. Soud provedl důkaz níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to:- darovací smlouvou se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 22.4.2009 (čl. 7) žalobkyně darovala žalované pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 773 m2, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , orná půda o výměře 1000 m2, pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 446 m2 pozemek parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha o výměře 20 m2 a objekt bydlení č.p. , Anonymizováno, na parc. č. st. , Anonymizováno, . Ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezúplatného užívání bytu 2+1 včetně koupelny a WC, který se nachází v přízemí po pravé straně od vchodové chodby. Na katastrální úřad byl následně podán návrh na vklad této smlouvy ze dne 22.4.2009 (čl. 8).- dne 6.3.2023 (čl. 2) žalobkyně od darovací smlouvy odstoupila pro nevděk a nouzi dle § 1072 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Uvedla, že od počátku obdarování jsou v celé rodině vztahy rozvráceny pro chování žalované. Dne 7. 7. 2022 se dopustila žalovaná hrubého porušení dobrých mravů, když na žalobkyni zaútočila a neposkytla jí potřebnou pomoc ve stáří. Žalobkyni také sdělila, že ji po smrti hodí do žumpy a prodá dům i s žalobkyní těm nejhorším Romům. Na žalobkyni klade psychický nátlak zejména vypínáním elektřiny, ubíráním plynového topení na minimum, kdy je žalobkyni zima, vyhazováním vnuka z návštěvy a další. Dne 30. 12. 2022 vytrhla žalovaná žalobkyni z rukou 5.000 Kč bez podpisu o převzetí financí za elektřinu a plyn. Žalobkyně nesouhlasí s placením částky 5.000 Kč za stavu, kdy spotřebuje měsíčně elektřinu v hodnotě 500 Kč. Jako důvod odstoupení nejsou uvedena tvrzení obsažená v žalobě o úmyslu omezit žalobkyni svéprávnosti a ani v systému ISAS není takové řízení vedeno, že žalovaná žalobkyni odebrala klíče, omezovala její osobní svobodu a pohyb po domě, že nemovitosti zanedbává a úmyslně poškozuje, že vyhrožuje shozením do žumpy a že její agresivní ovčák někoho pokousal.- na výpisu z LV č. , hodnota, (čl. 49) byla ke dni 29. 1. 2024 žalované vedena jako vlastník žalovaných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne 22. 4. 2009. Ke dni 26. 2. 2025 jsou podle výpisu z LV č. , hodnota, (čl. 74, 86) vedeni jako vlastníci žalovaných nemovitostí , Anonymizováno, a , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 22. 7. 2024.- do úředního záznamu o podání vysvětlení č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, (čl. 3) žalobkyně Policii ČR, KŘP Jihomoravského kraje, obvodní oddělení , adresa, dne 31. 12. 2022 žalobkyně uvedla, že žalovaná má jisté psychické problémy, jejichž léčbu zanedbává. Žalobkyně si v dubnu 2022 zlomila nohu a do července byla v nemocnici a po propuštění ji žalovaná nechtěla pustit domů. Na detaily dalších událostí si žalobkyně blíže nevzpomíná, vždy šlo o krátkodobé jednání žalované, které žalobkyni psychicky rozrušuje. Například jí žalovaná téměř denně vypíná topení nebo snižuje teplotu v koupelně, kam má přístup přesto, že by ji měla užívat jen žalobkyně a když se o tom bavily, řekla žalovaná, že musíš šetřit. Dále žalobkyní vypíná elektřinu v pokoji, kde žalobkyně například poslouchá rádio nebo sleduje televizi, což se neděje tak často jako u topení, avšak několikrát se to stalo. Účastnice se občas pohádají, jedná se o vzájemnou hádku, při které dosud nedošlo k žádnému fyzickému napadení. Žalobkyně si vzpomíná na hádku, která se odehrála chvíli po návratu žalobkyně z nemocnice, kdy chtěla, aby si vnuk , jméno FO, umístil maringotku, ve které bydlí, na pozemek za dům, s čímž žalovaná nesouhlasila, a proto se pohádaly. Další hádka byla proto, že žalovaná chtěla po žalobkyni peníze i za dobu její hospitalizace, což žalobkyně odmítla. Na další konkrétní námitky si žalobkyně nevzpomíná. Dne 30. 12. 2022 předávala žalované peníze za inkaso v přítomnosti vnuka , jméno FO, , který sepsal potvrzení o převzetí těchto peněz a žalovaná žalobkyni peníze vytrhla z ruky, potvrzení o jejich převzetí odmítla podepsat. Účastnice se vidí, když žalovaná jde přes společnou verandu. Když je každá ve své obytné části, navzájem se nenavštěvují a nevyhledávají. Jen ojediněle se stává, že by žalovaná zaklepe na dveře žalobkyně, když něco chce a v takových případech se chová normálně. Konflikty tedy vzniknou většinou tak, že žalovaná ztlumí topení nebo elektřinu, a proto ji žalobkyně vyhledá. Poslední 3 měsíce se spolu vůbec nebavily.- do úředního záznamu o podání vysvětlení č. j. , Anonymizováno, (čl. 5) uvedl , jméno FO, , vnuk žalobkyně a syn žalované dne 31. 12. 2022, že bydlel v domě do začátku dubna 2022, odstěhoval se, matka mu často vyhrožovala a nadávala, aby vypadl a že po něm bude na řadě babička, že barák prodá nejhorším cikánům, aby měla babička zle. Ta se v dubnu 2022 zranila a po propuštění ji žalovaná nechtěla pustit domů. Když vnuk babičku navštěvuje, žalovaná se do nich pustí a chce, aby odešel, vyhrožuje žalobkyni, že ji vyhodí taky, pokud bude vnuka pouštět na návštěvu. Dne 30. 12. 2022 se potkal na návštěvě babičky s žalovanou, ta chtěla peníze, , jméno FO, sepsal potvrzení o převzetí těchto peněz, které žalovaná odmítla podepsat a žalobkyni peníze vytrhla z ruky. , jméno FO, , Anonymizováno, několikrát napadl pes žalované, když se mezi sebou poprali jejich psi a , jméno FO, se je pokoušel odtrhnout, což žalovanou nezajímalo. Z úředního záznamu neplyne, že by žalovaná na žalobkyni zaútočila a neposkytla potřebnou pomoc ve stáří, že jí vyhrožovala hozením do žumpy, že vypíná elektřinu a ubírá plynové topení.- v písemném sdělení dcery žalované paní , jméno FO, (čl. 83) a e-mailu ze dne 1. 10. 2024 (čl. 81) popsala dcera žalované situaci v rodině. Uvedla, že žalobkyně žalovanou vždy pomlouvala, musela mít vše podle vlastních představ a sympatizovala s násilnickým otcem pisatelky. Na žalovanou křičel, sprostě jí nadával, děti mlátil., v čemž ho žalobkyně podporovala. To vše bylo pro ni normální a při rozvodu se dívala na žalovanou tak, že je špatná je ona. Pisatelka se potýkala mnoho let s traumaty a podlomeným zdravotním stavem, její otec jí ubližoval a několikrát i sexuálně zneužil. Až v posledních letech si žalovaná byla vědoma toho, že se měla tomuto jednání postavit. Žalovaná myslela na žalobkyni, a když už věděla, že není jiné cesty než prodat dům, ujišťovala se alespoň v tom, že bude s žalobkyní dobře zacházeno. Žalovaná postupně splácejí dluhy, které jí vznikly neuhrazením inkasa ze strany žalobkyně. Žalobkyni nic neříkají základní mravní a morální hodnoty, pro její rodinu jsou běžné podvody, lží, přetvářky, pomluvy, manipulace, sobectví, obohacování se na úkor druhých a radost z jejich bolesti, potřeba se hádat a úmyslné poškozování majetku. Žalovaná neměla v rodině nikdy zastání, čelila vyhrožování, rozkrádání majetku a jeho úmyslnému poškozování. Pisatelka má s obdobnými jednáním stejnou zkušenost. Žalované dům žalobkyně darovala proto, že se žalovaná celý život o všechno starala, i o žalobkyni, dědu. Žalobkyně měla postiženou dceru, o kterou se nestarala a starala se o ni žalovaná. Žalobkyně celý život sympatizovala s muži s násilnickou povahou a o lidi, kteří jí pomáhali nebo ji poslouchali, si čistila boty. Dům prodala žalovaná pod cenou, protože žalobkyně a , jméno FO, dělali vše proto, aby odradili potencionální zájemce.- z prohlášení stávajících vlastníků nemovitosti ze dne 28.9.2024 tito potvrzují respektování věcného břemene ve prospěch žalobkyně a jsou připraveni dostát všem závazkům a povinnostem vyplývajícím pro vlastníky nemovitostí.

9. Využije-li dárce práva požadovat vrácení daru, zaniká darovací vztah okamžikem dojití projevu vůle obdarovanému. Tímto okamžikem se obnovuje původní právní vztah, tedy vlastnické právo dárce k věci a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen věc mu vydat, v případě nemovitostí ji vyklidit. K zániku darovacího vztahu dochází na základě dvou po sobě následujících skutečností, a to jednak hrubého porušení dobrých mravů vůči dárci nebo členům jeho rodiny, tedy takového chování, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, a to buď značné intenzity nebo soustavné, až již v podobě fyzického násilí, hrubých urážek, neposkytnutí potřebné pomoci …a dále jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému. Pokud není možné darovanou věc dárci vrátit (protože například byla v mezidobí převedena na třetí osobu, zničena apod.), musí obdarovaný poskytnout peněžitou náhradu.

10. Naléhavý právní zájem na určující žalobě je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

11. K existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví k nemovitosti ve smyslu § 80 o. s. ř. postačuje žalobkyni tvrzení, že ač je vlastníkem nemovitosti evidované ve veřejném seznamu, není její vlastnické právo zapsáno. Naléhavý právní zájem je dán již existencí rozporu ve vlastnictví sporné nemovitosti podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí.

12. Za stavu, kdy se vlastníky žalovaných nemovitostí stali na základě kupní smlouvy ze dne 22.7.2024 , Anonymizováno, a , jméno FO, , Anonymizováno, , což bylo žalobkyni oznámeno (čl. 75) a ta nijak procesně nereagovala, pozbyla na podání určovací žaloby právní zájem. Žaloba byla proto zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Náhrada nákladů řízení sestává z odměny 9.300 Kč za tři úkony právní pomoci po 3.100 Kč dle dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 1, odstavec 3 písmeno a) a odstavec 4 písmeno b) vyhl.č. 177/1996 Sb., částky 600 Kč za dva paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 18.10.2023) a za jeden paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 (vyjádření ze dne 10.4.2025), 21 % DPH z částky 10.350 Kč, tedy 2.173,50 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 12.523,50 Kč. Tuto je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).