8 C 122/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; nezletilý celé jméno žalovaného, anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného zastoupený zákonnými zástupci, a to matkou – jméno příjmení, datum narození, bytem adresa žalovaného a otcem – jméno příjmení, datum narození, bytem ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 1.505 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.505 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně za dobu od 30. 4. 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.505 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně za dobu od 30. 4. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný při přepravní kontrole na lince anonymizováno provedené anonymizována dvě slova územní celek dne datum, se neprokázal jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné 5 Kč a přirážku k jízdnému 1.500 Kč. anonymizována dvě slova územní celek postoupil tuto pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou z 21. 12. 2021.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný ani jeho zákonní zástupci se k nařízenému jednání nedostavili, o odročení nepožádali, a soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. K prokázání pohledávky původního věřitele anonymizována dvě slova obec za žalovaným označil žalobce jako důkaz zápis o provedené přepravní kontrole číslo. Tuto listinu žalobce předložil v elektronické podobě, nikoli však konvertovanou, tedy tato listina neměla platnost originálu. Jedná se o tiskopis anonymizována dvě slova územní celek, a. s., do něhož se ručním písmem vyplňují údaje o přepravní kontrole. Tato listina předložená v kopii nebyla dobře čitelná, a většina údajů psaných ručním písmem byla zcela nečitelná. Soud považuje zápis o provedené přepravní kontrole za důležitý listinný důkaz, z něhož žalobce dovozuje svůj nárok. Soud proto žalobce vyzval usnesením z 15. 6. 2023 č. j. 8 C 122/2023-39, které bylo doručeno zástupci žalobce dne 23. 6. 2023, k předložení zápisu o provedené přepravní kontrole v originále, a rovněž k předložení přepravních podmínek a tarifu jízdného. Žalobce sice na tuto výzvu reagoval, avšak originál zápisu ani přepravní podmínky či tarif nepředložil.

4. Jako důkazní prostředek jsou originály listin zásadně vhodnější, než neověřené kopie listin, a soud by se neměl s prostými kopiemi listin spokojit, nejsou-li proto závažné důvody. Důkaz provedený čtením prosté kopie v elektronické podobě zápisu o přepravní kontrole soud sice hodnotil jako každý jiný důkaz, avšak při zvažování průkaznosti takového důkazu dospěl k závěru, že tato listina ve výše popsaném stavu není způsobilá prokázat tvrzení žalobce o tom, že žalovaný cestoval konkrétního dne v určitém dopravním prostředku provozovaném anonymizována dvě slova územní celek, že v konkrétní době provedla osoba pověřená dopravním podnikem přepravní kontrolu, a že při kontrole bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohl soud žalobce u jednání znovu vyzvat k předložení této listiny v řádné a čitelné podobě, případně k označení důkazů k prokázání shora uvedených tvrzení, a poučit ho o následcích nevyhovění takové výzvě. Poučovací povinnost soudu podle § 118a občanského soudního řádu je realizována a zákonem určena toliko na dobu při jednání před soudem. Pokud se účastník k jednání nedostaví, nese následky toho, že se mu ze strany soudu takového poučení nemůže dostat.

6. Soud tedy má za to, že žalobci se nepodařilo prokázat výše uvedená tvrzení o pohledávce anonymizována dvě slova územní celek, a proto byla žaloba zamítnuta. Ostatní listinné důkazy, připojené k žalobě, k prokázání tvrzení žalobce nepostačují.

7. Pro úplnost soud ještě konstatuje, že i kdyby bylo prokázáno, že žalovaný cestoval datum na lince anonymizováno a neměl zaplaceno jízdné, nebylo by možné žalobě vyhovět. Žalobce sice tvrdí, že žalovaná částka se skládá z jízdného 5 Kč a přirážky 1.500 Kč, netvrdí však, a tudíž ani neprokazuje, jakým způsobem byla stanovena výše jízdného i přirážky, z kterých ujednání tato výše vyplývá, či v kterých listinách je její výše uvedena. Soud proto shora citovaným usnesením vyzval žalobce k předložení přepravních podmínek a tarifu jízdného, což však žalobce neučinil. Soud tedy nemohl zjistit, v jaké výši byl žalovaný povinen jízdné zaplatit, ani zjistit, v jaké výši a jakým způsobem si anonymizována dvě slova územní celek určil přirážku k jízdnému v případě, že cestující nemá zaplaceno jízdné. Výši jízdného si stanoví dopravce, obvykle v tarifu a ceníku jízdného. Výši přirážky k jízdnému si dopravce stanoví v přepravních podmínkách, jak mu ukládá ustanovení § 37 odstavec 6 zákona o drahách č. 266/1994 Sb. a ustanovení § 18a odstavec 3 zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. V řízení však nebyla výše jízdného ani přirážky prokázána.

8. Soud tedy má za to, že žalobce neprokázal, že žalovaný v konkrétním případě cestoval v dopravním prostředku anonymizována dvě slova územní celek, aniž by zaplatit jízdné, neprokázal, že tyto skutečnosti byly zjištěny při přepravní kontrole, ani jakou konkrétní výši jízdného a přirážky k jízdnému byl žalovaný povinen uhradit. Nebylo proto třeba se zabývat tím, zda žalovaný jakožto nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, byl ve smyslu § 31 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. způsobilý k právnímu jednání, spočívajícímu v jízdě dopravním prostředkem, včetně posouzení následků nesplnění všech svých povinností vyplývajících z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 občanského zákoníku, tedy např. nezaplacení jízdného. Soud proto nezkoumal, zda takové jednání žalovaného bylo přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých osob ve věku žalovaného v době přepravní kontroly. Nebylo již třeba také zjistit, zda pohledávka anonymizována dvě slova územní celek byla platně postoupena na žalobce.

9. Na základě všech výše uvedených skutečností nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

10. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10.000 Kč (§ 202 odstavec 2 o. s. ř.).