8 C 13/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci manžel: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela a manželky proti manželka: ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa o rozvod manželství,

I. Manželství manžela celé jméno manžela a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum v kostele anonymizováno jméno v obec, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že z důvodů odlišných životních hodnot a postojů obou manželů došlo mezi nimi k odcizení. V srpnu 2021 se účastníci přestali intimně stýkat, společně hospodařili a bydleli do března 2022, kdy se manželka odstěhovala do obec. Dne 9. 12. 2022 si účastníci sjednali formou notářského zápisu režim oddělených jmění. Manželství je již pouze formálním svazkem dvou lidí, kteří k osobě nic necítí, a obnovení soužití nelze očekávat.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a potvrdila všechny skutečnosti v něm obsažené.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu žili v nesezdaném soužití asi po dobu 1 a půl roku a dne datum uzavřeli manželství z lásky v kostele anonymizováno. jméno v obec, oba jako svobodní. Z manželství se nenarodily žádné děti. Účastníci nejprve bydleli v několika podnájmech a v roce 2014 si zakoupili rodinný dům v obec, do něhož se nastěhovali v roce 2016. Manželské soužití probíhalo zpočátku dobře. V letech 2015 číslo manžel jezdíval pracovně do zahraničí na měsíční turnusy. Manželka vnímala manželství jako spokojené až do roku 2019, kdy se vztahy mezi účastníky zhoršily a závažný problém mezi účastníky spočíval v tom, že manželka nechtěla mít žádné děti, avšak manžel si děti přál, když před sňatkem toto účastnici neprobírali, a tudíž neměli tuto otázku vyřešenou. Manželka také pociťovala potíže ve intimní oblasti, které byly dlouhodobějšího charakteru. Manžel naproti tomu považoval manželství za spokojené až do roku 2021 a změnu spatřoval v tom, že postupně si každý z účastníků šel za svým cílem, každý měl jiné pracovní vytížení, jiný režim, a i když se účastníci večer doma setkali, každý si dělal něco jiného. Účastníci nenašli společnou řeč a došlo mezi nimi k odcizení. Když se pokoušeli situaci řešit, dosáhli pouze zlepšení na krátkou dobu a shledali, že každý očekává od života něco jiného. Intimně se účastníci stýkali do srpna 2021, naposledy spolu byli na dovolené v létě 2021. Od ledna 2022 částečně ustávalo společné hospodaření, účastníci už spolu netrávili žádný čas a manželka si zařizovala jiné bydlení. Společné hospodaření a bydlení bylo definitivně ukončeno v březnu 2022, když se manželka odstěhovala, neboť zjistila nevěru na straně manžela a chtěla od něj odejít. Účastníci si nepřejí již spolu žít. Manžel na podzim 2021 navázal známost s jinou ženou, která trvala do února 2022. Nyní od poloviny února 2023 má manžel známost s další ženou. Manželka přibližně v polovině roku 2022 navázala známost s jiným mužem, která byla v prosinci 2022 ukončena.

4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona, 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na církevní formu sňatku, doporučil návštěvu kněze, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná možnost nápravy jejich vztahu již nepřipadá v úvahu. Manžel poukázal na to, že již po dobu jednoho roku účastníci žijí zcela odděleně, každý svým vlastním životem. Náboženské hledisko pro účastníky není podstatné, neboť ani jeden z nich není praktikující věřící. Manželka doplnila, že si nedokáže představit, že by s manželem měla ještě někdy žít.

5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ustanovením § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ustanovení § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.

6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje nejméně od měsíce března 2022, tedy po dobu jednoho roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelné.

7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich rozdílné představy o společném životě do té míry, aby byli schopni vytvořit stabilní a spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Odlišnost jejich názorů a postojů, zejména v otázce, zda budou mít děti, vyvolala stav, kdy účastníci se začali od sebe vzdalovat, přestali pečovat o svůj vzájemný vztah a tento rozvíjet. K rozvratu manželství přispělo i porušení manželské věrnosti, nejprve na straně manžela, poté i na straně manželky, a účastníci tak před úsilím o nápravu narušených vztahů dali přednost jiným partnerům.

8. Na základě všech výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Toto právo nepřísluší těm, kdož se ho po vyhlášení rozhodnutí vzdali. Manželka, která přijala příjmení manželovo, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Pokud v občanském průkazu účastníka tohoto řízení je zapsán údaj o rodinném stavu, je účastník povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.