8 C 133/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum sídlem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 11.200 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.568 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 632 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 20. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 7.730 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 11.200 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně za dobu od 20. 4. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný provozoval na základě živnostenského oprávnění obecní hostinec na adrese [obec] [číslo]. Dne 10. 7. 2013 uzavřel žalobce s žalovaným zprostředkovatelskou smlouvu, podle níž žalovaný převzal 3 prodejní automaty, a to 2 automaty [anonymizováno] s náplněmi a 1 automat [anonymizováno] s náplní. Automaty byly vlastnictvím žalobce. Automat [anonymizováno] má hodnotu 2.600 Kč a jeho náplň, žvýkačky, hodnotu 500 Kč. Automat [anonymizováno] má hodnotu 3.500 Kč a jeho náplň, malé dárkové předměty, má hodnotu 1.500 Kč. Na konci roku 2017 zjistil servisní technik žalobce, že hostinec, v němž žalovaný provozoval hostinskou činnost, je uzavřen a že zmíněné automaty zde nejsou. Od té doby se žalobci nepodařilo žalovaného zkontaktovat. Žalobce podniká v tomto oboru 25 let, automaty nakupuje asi každých 5 let u svého obchodního partnera v Rakousku, kdy tento partner je společníkem žalobce. V České republice má žalobce umístěno okolo 15 000 takovýchto automatů, jejich cena včetně náplně je stále stejná, žalobce je nakupuje podle ceníku firmy [jméno] [příjmení]. Žalobce předmětné automaty zakoupil ke dni 15. 1. 2015, a přepočtem kurzu euro na koruny podle [obec] národní banky ve výši 27,80 Kč za euro stanovil jejich hodnotu. Žalovaná částka je součtem hodnot 2 automatů [anonymizováno] s náplněmi a jednoho automatu [anonymizováno] na dárkové předměty včetně náplně. Do hodnoty automatů žalobce nezapočítal stojany, které si žalobce sám vyrábí, přičemž podle žalobce je třeba vzít v úvahu ještě náklady na skladování, plnění, dopravu a instalaci. Když žalobce zjistil, že žalovaný už nemá platnou živnost, pokusil se ho kontaktovat na adrese uvedené v živnostenském rejstříku, na níž je povinen přebírat zásilky od obchodních partnerů i finančního úřadu, žalovaný však nikterak nereagoval. Je možné, že automaty vyhodil.

2. Ve věci byl dne 17. 9. 2020 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Soud se pokoušel žalovanému doručovat písemnosti na adresu [adresa žalovaného], na předcházející adresu [obec a číslo], přičemž obě tyto adresy jsou uvedeny i ve výpisu z živnostenského rejstříku ohledně žalovaného, a rovněž tak i na adresu [obec a číslo]. Žádnou ze zásilek žalovaný fakticky nepřevzal. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

4. Podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce v rejstříku zapsán od roku 1997 až dosud a předmětem jeho podnikání je koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Jedním ze společníků žalobce je [jméno] [příjmení], bytem v Rakousku.

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud ověřil, že žalovaný měl celkem 4 živnostenská oprávnění, a to první dvě od roku 1999 pro obchodní živnost, realitní činnost, zprostředkování obchodu a služeb, zastavárenství, skladování, balení zboží, poskytování software, ubytovací služby, provozování kulturních a kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení. Živnostenské oprávnění pro obchodní živnost zaniklo v roce 2008 a živnostenské oprávnění druhé zaniklo 1. 5. 2019. Od roku 2011 měl žalovaný živnostenské oprávnění pro hostinskou činnost, které zaniklo 1. 5. 2019, a od roku 2014 měl žalovaný živnostenské oprávnění pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, které zaniklo rovněž 1. 5. 2019. V seznamu provozoven žalovaného je i obecní hostinec na adrese [obec] [číslo].

6. Nahlédnutím do databáze soudních řízení u podepsaného soudu bylo zjištěno, že od roku 2001 do současnosti je žalovaný veden jako účastník řízení ve více než 40 soudních řízeních, a to občanskoprávních i exekučních, v postavení žalovaného anebo povinného.

7. Ze zprostředkovatelské smlouvy [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jakožto provozovatelem a žalovaným jakožto zprostředkovatelem. Smlouva je zároveň záznamem o instalaci automatů. Žalovaný je označen jménem, příjmením, identifikačním [číslo] pod nímž byl veden v živnostenském rejstříku. Automaty byly umístěny v obecním hostinci na adrese [obec] [číslo] dne 10. 7. 2013. Jednalo se o 2 automaty [anonymizováno] a 1 automat [anonymizováno] s náplněmi. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že provize bude vyplácena hotově při výměně náplní, kdy provize za vyprodanou náplň [anonymizováno] činí 200 Kč, provize za vyprodanou náplň žvýkačky 150 Kč a za vyprodanou náplň MK 100 Kč. Žalovaný se zavázal chránit automaty před poškozením nebo zcizením s tím, že nesmí převést tuto smlouvu na jiný subjekt, a v případě ukončení podnikatelské činnosti v místě instalace byl žalovaný povinen vrátit automaty žalobci do 60 dnů. Smlouva byla podepsána jak žalobcem tak i žalovaným, oba účastníci na smlouvu připojili svá razítka a podpisy.

8. Podle ceníku firmy [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] [spisová značka], [země], ze dne 15. 1. 2015 činila cena automatu [anonymizováno] na žvýkačky nebo sušené ovoce 85 EUR, cena automatu [anonymizováno] 135 EUR, cena náplně žvýkačky a náplně sušené ovoce 18 EUR a cena náplně [anonymizováno] 48 EUR. Tento ceník je adresován společnosti žalobce, [právnická osoba] [příjmení] je totožná se společníkem žalobce uvedeným ve výpisu z obchodního rejstříku.

9. Podle kursovního lístku [obec] národní banky ke dni 15. 1. 2015 činil kurz 27,84 Kč za 1 euro. Přepočtem podle výše uvedeného ceníku soud zjistil, že cena automatu [anonymizováno] 85 EUR odpovídá částce 2.366 Kč, cena náplně 18 EUR odpovídá částce 501 Kč, cena automatu [anonymizováno] 135 EUR odpovídá částce 3.758 Kč a cena náplně [anonymizováno] 48 EUR odpovídá částce 1.336 Kč.

10. Z dopisu právního zástupce žalobce ze 13. 3. 2020 vyplývá, že se jím obrátil na žalovaného a vyzval ho k zaplacení škody 11.200 Kč za 3 výše uvedené automaty a 3 náplně do nich ve lhůtě do 31. 3. 2020 s tím, že namísto toho může žalovaný žalobci automaty vrátit. Podle podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému doporučeně dne 16. 3. 2020. Podle údajů elektronického sledování zásilek České pošty byla zásilka doručována od 17. 3. 2020, dne 18. 3. 2020 byla uložena, dne 3. 4. 2020 pošta přijala požadavek adresáta, tedy žalovaného, na prodloužení úložní doby zásilky, a 20. 4. 2020 byla zásilka odeslána do poštovní úložny.

11. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce jakožto obchodní společnost a žalovaný jakožto fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění uzavřeli dne 10. 7. 2013 shora uvedenou zprostředkovatelskou smlouvu, tentýž den žalobce umístil v provozovně žalovaného v obecním hostinci na adrese [adresa žalovaného]. Mezi účastníky byla dohodnuta provize za vyprodané náplně ze všech 3 automatů. Žalobce nakupoval předmětné automaty vždy od rakouské firmy [jméno] [příjmení], která je zároveň společníkem žalobce, přičemž ceny automatů zůstávají stále stejné, po přepočtu podle platného kursu z eura na koruny české činila cena automatů a jejich náplně shora uvedené částky. Žalovaný ukončil své podnikání, avšak žalobci automaty nevrátil, stal se nekontaktním, automaty v místě, kde byly instalovány, se již nenacházely. Na předžalobní výzvu k zaplacení žalované částky, případně k vrácení automatů, žalovaný nereagoval, automaty nevrátil a žalobci ničeho nezaplatil.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Předmětem řízení nejsou právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, a proto soud v souladu s přechodným ustanovením, § 3028 odst. 1 a 3 tohoto nového občanského zákoníku, posoudil právní vztah mezi účastníky podle právní úpravy účinné do konce roku 2013, když předmětná smlouva byla uzavřena v roce 2013. Soud tedy použil obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. a občanský zákoník č. 40/1964 Sb.

13. K uzavření výše uvedené zprostředkovatelské smlouvy došlo mezi účastníky při jejich podnikatelské činnosti, a soud ji posoudil podle § 642 obchodního zákoníku, podle něhož smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu se třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu, čili provizi. Žalovaný uzavřel smlouvu jako zprostředkovatel, žalobce je ve smlouvě označen jako provozovatel, když obsah smlouvy nasvědčuje tomu, že žalobce byl v tomto závazkovém vztahu zájemce. Žalovaný podle smlouvy měl ve svém místě podnikání, obecním hostinci, instalovány 3 prodejní automaty, a tím zprostředkoval pro žalobce to, že návštěvníci obecního hostince si kupovali v automatech žalobce žvýkačky nebo dárkové předměty, a za tuto svoji činnost byla ve smlouvě dohodnuta provize ve prospěch žalovaného za každou vyprodanou náplň v každém automatu. Za účelem splnění závazku žalovaného z této smlouvy instaloval žalobce v provozovně žalovaného 3 shora specifikované automaty, včetně náplní. Žalovaný si byl vědom toho, že je povinen automaty chránit před poškozením a zcizením, že tyto jsou vlastnictví žalobce a že pokud ukončí podnikatelskou činnost v místě instalace, je povinen žalobci všechny automaty do 60 dnů vrátit. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil, neboť když ukončil svoje podnikání v obecním hostinci [obec] [číslo] kde byly automaty instalovány, tyto automaty žalobci nevrátil do 60 dnů od ukončení podnikání, ani později. Žalovaný tak porušil svoji povinnost ze závazkového vztahu, a v souladu s ustanovením § 373 obchodního zákoníku mu vznikla povinnost nahradit škodu tím způsobenou žalobci, ledaže by prokázal, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

14. Tato odpovědnost je odpovědností objektivní, bez ohledu na zavinění na straně žalovaného. Okolnosti vylučující odpovědnost jsou definovány v § 374 obchodního zákoníku tak, že jde o překážku, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala.

15. Ke vzniku tohoto druhu odpovědnosti je třeba splnění 3 předpokladů, a to protiprávního jednání na straně žalovaného, tedy porušení povinnosti ze závazkového vztahu, vzniku škody na straně žalobce a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Porušení povinnosti ze závazkového vztahu na straně žalovaného soud popsal výše. Rozsah náhrady je vymezen v § 379 obchodního zákoníku tak, že se nahrazuje skutečná škoda a ušlý zisk. V daném případě žalobce požaduje skutečnou škodu, odpovídající hodnotě všech 3 nainstalovaných automatů včetně náplní. Podle citovaného ustanovení se nenahrazuje škoda, která převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala, anebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči. V této souvislosti je třeba uvést, že žalovaný v době vzniku závazkového vztahu, tedy uzavření výše uvedené smlouvy, zcela jistě znal důsledek porušení své povinnosti. Nárok žalobce na náhradu hodnoty automatů při jejich navrácení mohl žalovaný předvídat. Pokud jde o hodnotu automatů a náplní, poukázal žalobce na svoji obchodní spolupráci s rakouskou firmou, která je zároveň společníkem žalobce. Žalobce předložil ceník ke dni 15. 1. 2015, přičemž se nejedná o datum uzavření smlouvy 10. 7. 2013, a ani o datum, které by odpovídalo vzniku škody. Žalobce poukázal na stálou a neměnnou hodnotu těchto automatů v průběhu dlouholeté spolupráce se svým rakouským společníkem. Soudu je z rozhodovací činnosti známo, že v řízení [spisová značka] žalobce předložil cenovou nabídku téhož rakouského obchodního partnera ze dne 15. 1. 2010, v níž byly ceny stejných automatů a náplní uvedeny ve stejné výši. Soud tedy vzal za prokázanou hodnotu všech 3 automatů a jejich náplní v eurech tak, jak žalobce uvedl.

16. Žalobce tvrdí, že u automatů nelze počítat s amortizací, neboť když je automat, respektive jeho náplň, vyprodán, technik žalobce automat vymění, případně nahrazuje i nevyprodané automaty novými a podle mincí v automatech se vyplácí dohodnutá provize. Odvezený automat je vždy odvezen do firmy žalobce, kde se plní novým zbožím, a tudíž automat se používá opakovaně. Tento způsob nakládání s automaty je s ohledem na jejich funkci a činnost zcela pochopitelný. Soud tedy má za to, že hodnota automatů včetně náplní odpovídá výši skutečné škody na straně žalobce. Tuto výši soud stanovil na základě výše uvedeného přepočtu, přičemž u automatu [anonymizováno] je jeho hodnota 2.366 Kč a hodnota náplně odpovídá částce 500 Kč. Hodnota automatu [anonymizováno] je po přepočtu vyšší než žalobce nárokuje, soud tedy vycházel ze žalobcem požadované částky 3.500 Kč. Hodnota náplně do tohoto automatu však je nižší než žalobce nárokuje, a to pouze 1.336 Kč. Za situace, že v provozovně žalovaného byly instalovány 2 automaty [anonymizováno] s náplní a 1 automat [anonymizováno], činí celková hodnota částku 10.568 Kč. Pokud žalobce tvrdí, že k cenám připočítává další náklady, například dopravu, instalaci a podobně, nedoplnil žalobce ani na výzvu soudu u dnešního jednání skutková tvrzení v tomto směru, a tudíž ani neoznačil důkazy k jejich prokázání. Soud tedy vycházel z výše uvedeného výpočtu, tedy z hodnoty automatů s náplněmi, když další náklady žalobce neprokázal.

17. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze závazku a vznikem škody spočívá v tom, že žalovaný nevrátil žalobci věci, které od něj přijal ke splnění závazku ze zprostředkovatelské smlouvy, a v důsledku toho se majetek žalobce o hodnotu těchto automatů s náplněmi zmenšil.

18. Soud tedy má za to, že všechny 3 předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu žalovaného vůči žalobci byly splněny, přičemž žalovaný neprokázal žádné okolnosti vylučující jeho odpovědnost.

19. Pro povinnost nahradit škodu není zákonem stanovena žádná lhůta, a mezi účastníky ani žádná lhůta nebyla dohodnuta. První prokazatelnou výzvou žalobce k náhradě škody byl dopis ze 13. 3. 2020, odeslaný 16. 3. 2020 žalovanému doporučeně. Tento dopis se dostal do dispozice žalovaného nejpozději 3. 4. 2020, kdy byla prodloužena úložní doba zásilky na poště podle požadavku adresáta. Žalovaný byl tudíž povinen splnit dluh ve smyslu § 563 občanského zákoníku prvního dne poté, kdy byl o plnění žalobce požádán. Je tedy zřejmé, že dne 20. 4. 2020, od kteréhožto data žalobce požaduje úrok z prodlení, žalovaný již v prodlení zcela jistě byl. Sazba úroků z prodlení nebyla mezi účastníky sjednána, a proto ve smyslu § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je žalovaný povinen platit úroky z prodlení podle práva občanského, tedy stanovené v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

20. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci 10.568 Kč včetně úroku z prodlení, a ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II tohoto rozhodnutí.

21. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje pouze nepatrnou část předmětu sporu. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu plnou náhradu nákladů účelně vynaložených ve výši 7.730 Kč. Soud přihlédl rovněž k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3,5 úkonu právní pomoci po 1.580 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.