8 C 137/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 5.119 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec]. 1. [právnická osoba] se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že s žalovaným dne [datum] uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] se sjednaným pojistným 500 Kč měsíčně. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

2. V průběhu řízení došlo k postoupení pohledávky z původního žalobce [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] Na návrh původního žalobce proto soud usnesením z 28. 7. 2022 č. j. 8 C 137/2022-76 rozhodl tak, že na místo původního žalobce [právnická osoba] bude v řízení pokračováno se společností [právnická osoba]

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce nejprve projednal s žalovaným jeho pojistný zájem a poskytl mu předsmluvní informace včetně právní úpravy týkající se pojištění, a následně mu předložil návrh na uzavření pojistné smlouvy [číslo] – [anonymizována dvě slova]. V návrhu na uzavření pojistné smlouvy byl žalobce označen jako pojistitel a žalovaný jako pojistník, pojistná doba byla od [datum] do [datum]. Rozsah pojištění odpovídal pojištění pro případ smrti, pro případ trvalých následků úrazu pro vyjmenované úrazy, pojištění denního odškodného pro vyjmenované úrazy a pojištění hospitalizace úrazem. Pojistné činilo 500 Kč měsíčně a mělo být placeno vždy k 11. dni v měsíci. Žalovaný vyplnil zdravotní dotazník a obdržel rovněž podmínky pojištění, které obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Dne [datum] žalovaný svým podpisem potvrdil přijetí návrhu na uzavření výše uvedené pojistné smlouvy a obdržel shrnutí toho nejdůležitějšího z pojistné smlouvy. Žalovaný však zaplatil pojistné pouze za první měsíční období ve výši 500 Kč a dále již pojistné nehradil. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužného pojistného dopisem z [datum], v němž žalovaného upozornil na to, že pokud do [datum] pojistné nedoplatí, pojištění k témuž datu zanikne. Žalovaný však pojistné neuhradil v této lhůtě ani později, i když žalobce upomínal žalovaného ještě dopisy z [datum], [datum] a [datum]. Žalobce zároveň informoval žalovaného, že pojistná smlouva zanikla [datum]. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady dlužné částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku [datum] poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po dobu od [datum] až do [datum] pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách a za zmíněné období nezaplatil žalobci žádné pojistné. Žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Pojistné 500 Kč měsíčně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne [datum] bylo splatné pojistné 500 Kč za měsíční pojistné období od 11. 8. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné za pojistné období od 11. 9. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné za pojistné období od 11. 10. do [datum], a dne [datum] bylo splatné pojistné 500 Kč za pojistné období od 11. 11. do [datum] Celkem dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] činí 2.000 Kč.

6. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], vždy s částkou měsíčního pojistného 500 Kč. Od těchto dnů žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení z dlužného pojistného. Výše úroků z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení z celé žalované částky až od [datum].

7. Závěrem soud shrnuje, že žalobci přiznal plně dlužné pojistné i zákonný úrok z prodlení, a žalobě tedy výrokem I. vyhověl.

8. Žalobce měl ve sporu plný úspěch a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu mu vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení 5.119 Kč. Soud také vzal v úvahu, že žalobce více než sedm dní před zahájením řízení odeslal ve smyslu § 142a o. s. ř. žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby.

9. Soud v tomto případě nepoužil při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum právně významné skutečnosti a žalovanou částku. Odměnu 200 Kč za úkon soud považuje za zjevně nepřiměřenou druhu a rozsahu práce při právním zastoupení žalobce.