8 C 14/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; pojišťovna , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení částky 3.486 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 822 Kč s úrokem z prodlení ve výši 56 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 34 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1 684 Kč s úrokem z prodlení ve výši 125 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 36 Kč.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.312 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 25. 5. 2019 do 5. 2. 2020 ve výši 90 Kč a částku 2.174 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 5. 2019 do 5. 2. 2020 ve výši 161 Kč. Tvrdí, že s žalovaným uzavřel 2 pojistné smlouvy dne 25. 1. 2016 pod čísly [číslo] a [číslo]. Pojistné bylo dohodnuto na 3.093 Kč ročně a ve druhé pojistné smlouvě na 6.338 Kč ročně. Obě pojistné smlouvy zanikly z důvodu neplacení pojistného. Za dobu od 16. 2. 2019 do 23. 5. 2019 žalobce požaduje z prvně uvedené pojistné smlouvy dlužné pojistné 822 Kč a poplatky 190 Kč a 300 Kč za upomínky, celkem 1.312 Kč. Z druhé pojistné smlouvy žalobce požaduje za dobu od 26. 1. 2019 do 2. 5. 2019 dlužné pojistné 1.684 Kč a poplatky 190 Kč a 300 Kč za upomínání, celkem 2.174 Kč.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudní řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ohledně nároku z první pojistné smlouvy. Dne 25. 1. 2016 uzavřel žalobce, jako pojistitel, s žalovaným, jako pojistníkem, pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění 16. 2. 2016 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění domácnosti [anonymizováno] a to bytu na adrese [adresa žalovaného], a pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě. Pojistné bylo dohodnuto na 3.093 Kč ročně. Pro pojištěním se řídil Všeobecnými pojistnými podmínkami, zvláštními pojistnými podmínkami a dodatkovými pojistnými podmínkami pro majetek a odpovědnost, domácnost a domácí asistenci. Žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal v listinné podobě anebo s jeho souhlasem v jiné textové podobě, například na trvalém nosiči dat, dokumenty označené jako dokumenty k pojistné smlouvě, tedy pojistné podmínky, a seznámil se s nimi. V sazebníku účinném od 1. 1. 2014, je stanovena výše poplatku za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik smlouvy na 190 Kč. V sazebníku účinném od 1. 6. 2019 je určena výše poplatku 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného, a za pokus o smír po zániku pojištění. Žalovaný hradil pojistné za roční pojistná období až do 15. 2. 2019, byť tak činil po upomínkách, avšak od 16. 2. 2019 pojistné neplatil. Žalobce dopisem z 1. 4. 2019 upomenul žalovaného o dlužné pojistné s tím, že pokud žalovaný dluh nevyrovná do 23. 5. 2019, pojištění zanikne. Podle doručenky byl dopis žalovanému doručen 9. 4. 2019. Dopisem z 6. 6. 2019 žalobce oznámil žalovanému, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 23. 5. 2019. Dopisem z 2. 7. 2019 žalobce upomenul žalovaného o úhradu dluhu.

4. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti ohledně druhé pojistné smlouvy. Dne 25. 1. 2016 uzavřel žalobce, jakožto pojistitel, s žalovaným, jakožto pojistníkem, pojistnou smlouvu pro pojištění rodinného domu a domácnosti [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění 26. 1. 2016 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištěním rodinného domu na adrese [adresa žalovaného], včetně pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti, pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě a při pojištění skel budovy. Pojistné bylo sjednáno ve výši 6.338 Kč ročně. Pro pojištěním platily pojistné podmínky všeobecné, zvláštní a doplňkové pro majetek a odpovědnost, budovy a stavby, domácnost a domácí asistenci. Žalovaný potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal v listinné podobě nebo jiné textové podobě, například na trvalém nosiči dat, dokumenty uvedené v části smlouvy označené jako dokumenty k pojistné smlouvě, tedy zmíněné pojistné podmínky, a seznámil se s nimi. Sazebníky shora uvedené žalobce použil i při této pojistné smlouvě. Žalovaný hradil pojistné za dohodnutá roční období po několika upomínkách žalobce až do 25. 1. 2019 a následně již pojistné neplatil. Žalobce dopisem z 11. 3. 2019 upomenul žalovaného o dlužné pojistné s tím, že pokud toto nebude doplaceno do 2. 5. 2019, pojistná smlouva zanikne. Podle doručenky byl tento dopis žalovanému doručen 25. 3. 2019. Dopisem z 16. 5. 2019 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 2. 5. 2019. Dalším dopisem z 11. 6. 2019 urgoval žalobce žalovaného o zaplacení dlužného pojistného.

5. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dlužných částek z obou pojistných smluv upomínkou své právní zástupkyně z 20. 9. 2019, která byla odeslána téhož dne žalovanému doporučeně. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Žalobce, jakožto pojistitel, si své povinnosti z obou pojistných smluv plnil tím, že od počátku pojištění až do zániku pojištění poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Závazkový vztah mezi účastníky z první uvedené pojistné smlouvy na pojištění domácnosti tak trval od počátku 16. 2. 2016 až do 23. 5. 2019, a pojistný vztah z druhé pojistné smlouvy na pojištění domu trval od počátku 26. 1. 2016 až do zániku 2. 5. 2019. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. V obou pojistných smlouvách bylo sjednáno roční pojistné, jednalo se o běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku vždy prvního dne pojistného období. Znamená to, že pojistné z první pojistné smlouvy 3.093 Kč za pojistné období od 16. 2. 2019 do 15. 2. 2020 bylo splatné dne 16. 2. 2019, a na dobu do zániku pojištění 23. 5. 2019 připadá poměrná část pojistného 822 Kč. U druhé pojistné smlouvy pojistné 6.338 Kč za pojistné období od 26. 1. 2019 do 25. 1. 2020 bylo splatné dne 26. 1. 2019, a na dobu do zániku pojištění 2. 5. 2019 připadá poměrná část pojistného 1.684 Kč.

7. S ohledem na výše uvedenou splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením pojistného u první pojistné smlouvy ve výši 822 Kč dne 17. 2. 2019 a od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od 25. 5. 2019 a pouze do 5. 2. 2020, přičemž soud výpočtem zjistil, že úrok z prodlení z částky 822 Kč za toto období činí 56 Kč. U druhé pojistné smlouvy se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením pojistného 1.684 Kč dne 27. 1. 2019, od tohoto dne má žalobce právo na úroky z prodlení, tyto však požaduje až od 4. 5. 2019 a pouze do 5. 2. 2020, což představuje částku 125 Kč.

8. Žalobce požaduje ještě poplatky 190 Kč a 300 Kč za upomínání, a to u každé pojistné smlouvy. Ustanovení § 2758 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok. V tomto případě bylo pojištění sjednáno v obou pojistných smlouvách na dobu neurčitou, tudíž požadavek zákona na písemnou formu zde platí. V pojistných smlouvách žádné poplatky nebyly sjednány a žalobce tyto poplatky nárokuje podle čl. 10 odst. 13 Všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] [číslo] s tím, že náklady na upomínání vycházejí z aktuálně platného sazebníku. Žalobce tyto pojistné podmínky nepředložil. Je třeba ještě uvést, že žalovaný v pojistné smlouvě sice potvrdil, že v blíže nezjištěné formě obdržel pojistné podmínky, nikoliv však sazebník. Takový způsob sjednání poplatku neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Požadované poplatky jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoliv tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou dalších samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a sazebníku, které může pojistitel navíc měnit. Takové jednání žalobce, jakožto pojistitele, vůči žalovanému, jakožto pojistníkovi, a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

9. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobci přiznal plně dlužné pojistné s odpovídajícím úrokem z prodlením výroky I a III tohoto rozhodnutí. Ve zbytku, tedy ohledně poplatků s odpovídajícím úrokem z prodlení, byla žaloba zamítnuta výroky II a IV tohoto rozhodnutí.

10. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 72 % předmětu sporu a ve zbývající části 28 % úspěch neměl. Soud žalobci proto přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. náklady řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 44 %. Soud přihlédl také k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 20. 9. 2019 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, za odměny za právní zastoupení, za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z částky 819 Kč, která představuje 21 % daň ze přidané hodnoty vypočtenou z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 5.119 Kč, z čehož žalobci náleží 44 %, tedy 2.252 Kč.

11. Soud nepoužil při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum a žalovanou částku. Navíc v žalobě byly uplatněny 2 samostatné nároky ze dvou odlišných pojistných smluv.