8 C 145/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 8.792,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.792,26 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od 26. 3. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.680 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně - z částky 6.000 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do 25. 3. 2018 - z částky 207,74 Kč za dobu od 26. 3. 2018 do 2. 6. 2019 - z částky 148,79 Kč za dobu od 3. 6. 2019 do 24. 6. 2019 - z částky 74,06 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do 29. 7. 2019 - z částky 19,09 Kč za dobu od 30. 7. 2019 do 2. 9. 2019.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 10.472,26 Kč s úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do 2. 6. 2019, z částky 5.941,05 Kč od 3. 6. do 24. 6. 2019, z částky 5.866,31 Kč od 25. 6. do 29. 7. 2019, z částky 5.811,35 Kč od 30. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a z částky 5.792,26 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se zaregistroval do elektronického systému věřitele za účelem využívání jeho služeb, předložil svůj občanský průkaz a rodný list a provedl verifikační platbu 1 Kč ze svého účtu. Žalovaný požádal věřitele elektronicky o poskytnutí úvěru 6.000 Kč. Potvrzením o schválení úvěru bylo žádosti žalovaného vyhověno a 13. 7. 2017 došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Téhož dne žalobce poskytl žalovanému úvěr 6.000 Kč převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit úvěr s úrokem ve výši 1.680 Kč do 27. 7. 2017. Žalovaný však nezaplatil ničeho. Dne 29. 1. 2018 byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Žalobce uplatnil svoji pohledávku za žalovaným z této smlouvy přihláškou. V rámci oddlužení žalobce obdržel celkem 207,74 Kč, tuto částku započetl na jistinu. Následně usnesením z 30. 10. 2020 bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno, usnesení nabylo právní moci 3. 3. 2021. Žalovaný již nezaplatil ničeho ani po výzvě a upozornění na soudní vymáhání dluhu. Žalobce požaduje po žalovaném jistinu 5.792,26 Kč, úrok ve výši 1.680 Kč a smluvní pokutu 3.000 Kč. Tato smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě o úvěru v sazbě 0,1% denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, s tím, že celková výše smluvní pokuty nesmí přesáhnout částku 3.000 Kč. Ke dni 28. 4. 2020 by činila výše smluvní pokuty 8.088,15 Kč. Žalobce však požaduje na smluvní pokutě pouze 3.000 Kč. Z žalovaných nároků představuje jistina částku 5.792,26 Kč a 3.000 Kč, celkem 8.792,26 Kč.

2. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud obdržel den před nařízeným jednáním telefonickou zprávu o tom, že žalovaný je pracovně v zahraničí, že souhlasí s jednáním v jeho nepřítomnosti, a že pohledávku plně uznává. U tohoto telefonického hovoru však nebylo možné zjistit osobu, která tuto zprávu podala.

3. Ohledně insolvenčního řízení žalovaného zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Usnesením Krajského soudu v [obec] z 29. 1. 2018 č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Insolvenční správce popřel pravost pohledávky žalobce a její část ve výši 2.400 Kč. Insolvenční soud usnesením z 6. 3. 2019 č. j. KSBR47INST19582/2017-P21-2 odmítl přihlášku pohledávky žalobce [číslo] ve výši 2.400 Kč z důvodu, že byla v této výši popřena při přezkumném jednání. V rámci insolvence obdržel žalobce od žalovaného celkem 207,74 Kč, a to dne 3. 6. 2019 částku 58,95 Kč, dne 25. 6. 2019 částku 74,74 Kč, dne 30. 7. 2019 částku 54,96 Kč a dne 3. 9. 2019 částku 19,09 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný jakožto insolvenční dlužník neplnil své základní povinnosti v oddlužení, insolvenční soud oddlužení žalovaného zrušil usnesením z 30. 10. 2020 č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne 3. 3. 2021, a zároveň insolvenční řízení zastavil. Až teprve poté, dne 2. 5. 2021, žalobce podal žalobu.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce dne 13. 7. 2017 vytvořil listinu nabídka úvěru [číslo] v níž jsou jako smluvní strany uvedeni žalobce a žalovaný. Žalobce na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru schválil úvěr žalovanému a předkládá mu nabídku s těmito podmínkami. Výše úvěru činí 6.000 Kč, doba trvání 14 dní od čerpání úvěru, úrok celkem 1.680 Kč do splatnosti v sazbě 730% ročně, celková částka k úhradě činí 7.680 Kč. Nabídka platí až do odvolání. Na této listině není žádný podpis. Z listiny komunikace soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti, je na ní seznam SMS zpráv a e-mailů z 13. 7. 2017. Nelze z ní dovodit, že by některého dne žalobce nebo jiná osoba odeslali žalovanému [příjmení] zprávu nebo e-mailovou zprávu, na které číslo či na kterou adresu a jakého znění. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry úvěru a v listině vysvětlení předsmluvních informací se nachází rozbor základních parametrů úvěru a práv a povinností smluvních stran. Listinu formulář pro standardní informace podepsal žalobce, nebylo zjištěno, že by se dostala sféry dispozice žalovaného, listina vysvětlení předsmluvních informací není podepsána nikým, není ani datována. Nelze z ní zjistit, zda se dostala do dispozice žalovaného a kdy se tak mělo stát. Smlouvu o úvěru [číslo] vytvořil žalobce dne 13. 7. 2017 a smlouva je žalobcem podepsána. Žalobce v ní vystupuje jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Předmětem smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalovanému peněžní prostředky 6.000 Kč s úrokem 1.680 Kč na dobu 14 dnů od čerpání úvěru, a žalovaný žádá o poskytnutí úvěru a zavazuje se žalobci vrátit úvěr a zaplatit úroky, poplatky a odměny jakož i další nároky podle této smlouvy. Úvěr měl být čerpán převodem na účet žalovaného, který není v této listině specifikován. Na listině se nenachází podpis žalovaného. Podle textu ve spodní části měl žalovaný smlouvu podepsat připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu v elektronickém systému žalobce a připojením jednorázového SMS kódu. Ničeho takového však nebylo v řízení zjištěno. Listina potvrzení o schválení úvěru byla rovněž vytvořena a podepsána žalobcem, podle ní žalobce schválil poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 6.000 Kč na 14 dní s úrokem 1.680 Kč. [ulice] podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru u žalobce jsou datovány 13. 7. 2017 a jsou podepsány žalobcem. Obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Není na nich podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by se tato listina dostala do sféry dispozice žalovaného. V sazebníku poplatků žalobce je poplatek 300 Kč za písemnou upomínku a za předžalobní výzvu.

5. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z potvrzení o provedené platbě, ze zprávy [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalovaného. Podle těchto listin z účtu žalobce vedeného u platební brány ThePay byla na účet žalovaného dne 13. 7. 2017 připsána částka 6.000 Kč. Jedná se o účet č. [bankovní účet] a jeho majitelem je žalovaný. Žalobce zřejmě vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, když vytvořil dopisy z 6. 8. 2017, 21. 8. 2017 a 10. 9. 2017, jimiž urguje zaplacení dlužné částky. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl některý z těchto dopisů žalovanému odeslán či doručen.

6. Smluvní pokuta je obsažena v článku VIII. bodu 8.4 výše citované smlouvy o úvěru, a to pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru, v sazbě 0,1% denně z dlužné částky. Žalobce předložil výpočet smluvní pokuty na částku 8.088,15 Kč za dobu od 28. 7. 2017 do 28. 4. 2021. Žalobce měl zřejmě k dispozici kopii občanského průkazu a kopii rodného listu žalovaného. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 19. 4. 2021, který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalovanému téhož dne doporučeně. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil.

7. Žalobce ohledně uzavření smlouvy o úvěru tvrdí, že tato byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků kombinovaným prostým elektronickým podpisem s mechanickými prostředky. Žalovaný nejprve provedl registraci v systému žalobce na webových stránkách tak, že si vytvořil uživatelský účet, v němž uvedl požadované údaje o své osobě. Poskytl žalobci dva doklady totožnosti, občanský průkaz a rodný list, podle nichž byla ověřena totožnost žalovaného, stejně tak i podle vratné verifikační platby z účtu žalovaného ve výši 1 Kč. Po zaregistrování požádal žalovaný o vytvoření nabídky na poskytnutí požadovaného úvěru a žádost o úvěr byla s žalovaným projednána telefonicky. Po vyhodnocení byla žalovanému zaslána přes jeho uživatelský účet nabídka podmínek úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení předsmluvních informací, nabídka úvěru, obchodní podmínky a návrh smlouvy o úvěru. Žalovaný smlouvu a obchodní podmínky elektronicky podepsal prostřednictvím svého uživatelského účtu. Elektronický podpis provedl připojením svého jména a příjmení k písemnému textu daného úkonu a potvrzením své vůle podepsat dokument volbou kliknutím tlačítkem myši na příslušné tlačítko podepisuji. Žalovaný toto potvrdil unikátním SMS kódem [číslo], který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo.

8. K těmto tvrzením žalobce soud uvádí, že jednak jsou neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, jakým způsobem a kterého dne se žalovaný zaregistroval na webových stránkách žalobce, jaké zadal údaje, jaký úvěr žádal, ani to, že by žalobce zaslal žalovanému formulář a návrh smlouvy o úvěru. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný elektronicky podepsal jakékoliv dokumenty, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát, kdy stiskl jaké tlačítko a kdy a jak použil SMS kód.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 6.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti tedy nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednané době a zaplatit úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 6.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující smlouvu o zápůjčce neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce anebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, zda žalobce či žalovaný jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijali ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že žalobce vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text předložil žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

10. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

11. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelskému úvěru. Žalobce předložil výplatní lístek žalovaného za prosinec 2016 a listinu informace pro kontrolu a úvěruschopnost. Podle výplatního lístku měl žalovaný za prosinec 2016 čistou mzdu 22.238 Kč. V listině informace pro kontrolu a úvěruschopnost je uvedeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení a nebylo ani v minulosti, není vůči němu vedeno exekuční řízení, zdrojem příjmu žalovaného je mzda od zaměstnavatele 20.000 Kč měsíčně, žalovaný má dluhy vůči třetím osobám blíže nespecifikované a má závazky, které splácí celkovou splátkou 8.000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí ve vlastním bydlení, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti a úvěr požaduje na osobní potřeby. Tato listina není však nikým autorizována ani podepsána s tím, že tyto informace byly poskytnuty při telefonickém hovoru 13. 7. 2017. Z těchto dvou listin soud vzal za prokázán pouze čistý příjem žalovaného za prosinec 2016. S ohledem na to, že peněžní prostředky byly poskytnuty v červenci 2017, není příjem žalovaného za období před více než půl rokem relevantní. Nebylo zjištěno, že by žalobce zkoumal příjem žalovaného před poskytnutím peněžních prostředků, ani že by se zabýval jeho výdajovou stránkou, a žalobce nezjistil žádné výdaje žalovaného a tyto ani neověřil. Pokud ve shora uvedené listině je uvedeno, že žalovaný splácí závazky celkovou měsíční částkou 8.000 Kč, nebylo vůbec zjišťováno, o jaké závazky se jedná, jaká je jejich výše a po jakou dobu ještě má žalovaný závazky splácet. Soud z výpisů z účtu žalovaného, na který mu žalobce poukázal částku 6.000 Kč, zjistil, že v době od 2. 5. 2017 do 13. 7. 2017 si žalobce bral více různých úvěrů. Dne 2. 5. 2017 mu byla na účet připsána částka 8.000 Kč jakožto půjčka od [právnická osoba], téhož dne obdržel ještě 6.000 Kč z platební brány , která je používána poskytovateli nebankovních úvěrů, dále 5. 5. 2017 obdržel 7.400 Kč od téže platební brány, dne 9. 5. 2017 obdržel 1.500 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčku, dne 16. 5. 2017 obdržel 7.000 Kč z zmíněné platební brány, dne 18. 5. 2017 obdržel 15.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčku, dne 19. 5. 2017 obdržel 10.000 Kč od [anonymizována dvě slova], dne 22. 5. 2017 obdržel 10.000 Kč z téže platební brány, následující den obdržel dalších 10.000 Kč z téže platební brány, dne 24. 5. 2017 obdržel 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jakožto půjčku 7, dne 29. 5. 2017 obdržel 4.000 Kč od BB [anonymizována dvě slova], dne 30. 5. 2017 obdržel 5.000 Kč od téže společnosti, dne 31. 5. 2017 obdržel 7.000 Kč od , dne 31. 5. 2017 obdržel také 2x částku 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dne 1. 6. 2017 obdržel 6.000 Kč od [anonymizována dvě slova], jakožto půjčku, dne 2. 6. 2017 obdržel 5.000 Kč od [anonymizována dvě slova] a 2.000 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jakožto půjčku, dne 6. 6. 2017 obdržel 15.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčku, téhož dne obdržel 6.000 Kč ze zmíněné platební brány a následující den ještě 8.000 Kč z téže platební brány, dne 12. 6. 2017 obdržel 2.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčku, téhož dne obdržel ještě 10.000 Kč od [anonymizována dvě slova], dne 16. 6. 2017 obdržel 1.000 Kč od [anonymizováno] jakožto půjčku, dne 19. 6. 2017 obdržel 8.000 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jako půjčku, téhož dne obdržel 10.000 Kč ze zmíněné platební brány, dne 20. 6. 2017 obdržel 11.000 Kč od téže platební brány, dne 22. 6. 2017 obdržel 4.700 Kč od [příjmení] [příjmení], dne 30. 6. 2017 obdržel 15.000 Kč od [anonymizována dvě slova] jakožto půjčku, dne 3. 7. 2017 obdržel 8.000 Kč od [anonymizováno] systém, následujícího dne obdržel 1.500 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jakožto půjčku a 13. 7. 2017 obdržel 45.000 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jedná se vesměs o peněžní prostředky od poskytovatelů nebankovních úvěrů. Žalovaný byl tudíž značně zadlužen. V silách žalobce zcela jistě bylo tyto skutečnosti zjistit, když si mohl vyžádat od žalovaného výpis z účtu za období předcházející poskytnutí peněžních prostředků, a to z účtu, na který žalobce poukázal žalovanému finanční prostředky. Soud za této situace má za to, že žalovanému neměl být žádný spotřebitelský úvěr již poskytnut v jakékoliv výši. Pokud by tedy bylo prokázáno uzavření žalované smlouvy o úvěru, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

12. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. Žalovanému nemohla vzniknout povinnost vrátit žalobci předmětnou částku v určité lhůtě ani platit žalobci jakékoliv poplatky, úroky či smluvní pokuty. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného poukázal částku 6.000 Kč, žalovaný tuto částku tedy přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení odpovídá rozdílu mezi poskytnutou částkou 6.000 Kč a částkou 207,74 Kč, kterou žalovaný zaplatil žalobci v rámci insolvenčního řízení. Tento rozdíl činí 5.792,26 Kč.

13. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je přezkumné jednání v rámci insolvenčního řízení ze dne 20. 3. 2018. Žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu, tedy 25. 3. 2018, a do prodlení se tudíž dostal ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dne 26. 3. 2018. Od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,05% ročně. Jiná sazba úroků z prodlení nebyla sjednána.

14. Na základě všech výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci částku 5.792,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně úroku 1.680 Kč a smluvní pokuty 3.000 Kč včetně úroků z prodlení.

15. Procesní úspěch obou účastníků je přibližně stejný. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.