8 C 146/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; pojišťovna , se sídlem adresa , obec a číslo , IČO zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne 2. 6. 2000 bytem adresa žalované , obec , okres okres o zaplacení částky 4.242 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3.592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 267 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 48 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.583 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 4.242 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 2. 3. 2020 do 27. 11. 2020 ve výši 315 Kč. Tvrdí, že s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění s pojistným 898 Kč měsíčně. Žalovaná pojistné nehradila, pročež pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného. Žalobce požaduje částku 4.242 Kč, která se skládá z dlužného pojistného za dobu od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 ve výši 3.592 Kč, z poplatku za předčasné ukončení pojištění 350 Kč a z poplatku za pokus o smír 300 Kč. Žalovaná přes upomínky žalobce na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 20. 2. 2019 uzavřel žalobce jakožto pojistitel s žalovanou jakožto pojistníkem pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] na dobu určitou od 1. 3. 2019 do 28. 2. 2065 s počátkem pojištění od 1. 3. 2019 Součástí smlouvy byly dokumenty k pojistné smlouvě, a to informace o životním pojištění [anonymizována dvě slova], Informace o zpracování osobních údajů, pojistné podmínky pro pojištění [anonymizována dvě slova], přehled poplatků a parametrů a oceňovací tabulky. Tyto dokumenty měly být žalované zaslány elektronicky na e-mailovou adresu. Pojistné bylo dohodnuto ve výši 898 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila pojistné za období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužného pojistného ve lhůtě do 29. 2. 2020 s tím, že jinak pojištění zanikne, dopisem z 23. 12. 2019, který byl doručen žalované dne 2. 1. 2019. Dopisem ze dne 10. 3. 2020 oznámil žalobce žalované, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne 29. 2. 2020. Žalobce následně upomenul žalovanou o dlužné pojistné dopisem nazvaným Pokus o smír ze 7. 4. 2020. Odeslání či doručení těchto dvou dopisů nebylo v řízení prokázáno. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované upomínkou své právní zástupkyně z 26. 6. 2020, v níž upozornil žalovanou na to, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Tento dopis byl téhož dne žalované odeslán doporučeně. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění až do jeho zániku poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v ust. § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvené měsíční pojistné je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ust. § 2783 odst. 2 občanského zákoníku vždy prvního dne pojistného období, tedy k prvnímu dni kalendářního měsíce. V tomto případě bylo měsíční pojistné 898 Kč splatné ve dnech 1. 11. 2019, 1. 12. 2019, 1. 1. 2020 a 1. 2. 2020. Žalovaná dostala do prodlení v souladu s § 1968 občanského zákoníku ve dnech následujících po splatnosti, tedy 2. 11. 2019, 2. 12. 2019, 2. 1. 2020 a 2. 2. 2020. Žalobci od těchto dnů vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, žalobce však požaduje úrok z prodlení ohledně celého dlužného pojistného až od 2. 3. 2020 a pouze do 27. 11 2020, což představuje 267 Kč. Výše úroku z prodlení 10% ročně je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb., když jinou sazbu úroku z prodlení si účastníci neujednali.

5. Pokud jde o poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč, je třeba uvést, že v pojistné smlouvě nebyly žádné poplatky zmíněny, natož sjednány. Poplatky nebyly sjednány ani v pojistných podmínkách a sazebníku, které jsou dle tvrzení žalobce součástí smlouvy. Sazebník předložený žalobcem nabyl účinnosti až 1. 6. 2019, tedy po uzavření smlouvy, nemohl být tedy její součástí, a nebylo prokázáno, že by se účastníci na takovém sazebníku dodatečně dohodli. V pojistných podmínkách pro pojištění [anonymizována dvě slova], na které žalobce odkazuje, konkrétně v čl. 6 odst. 8, byl žalovaný upozorněn pouze na možnost žalobce v případě prodlení žalovaného účtovat úhradu nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného, nikoliv na zaplacení poplatku v konkrétní výši.

6. Ust. § 2758 odst. 2 ve spojení s ust. § 2773 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok. V tomto případě tedy požadavek zákona na písemnou formu platí. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce poslal elektronicky žalovanému pojistné podmínky a sazebník, přičemž ve smlouvě je uvedeno toliko to, že žalovaný souhlasí s tím, aby mu žalobce tyto dokumenty elektronicky poslal. Popsaný způsob sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Nadto soud uvádí, že předmětný poplatek jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoli tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a v sazebníku, které může žalobce navíc měnit. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalovanému jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit.

7. Závěrem soud shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné ve výši 3.592 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

8. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 85 % předmětu sporu a ve zbývající části, tedy 15 %, úspěch neměl. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. náklady řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 70 %. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, konkrétně dopis z 26. 6. 2020 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu, dále z 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která představuje 21% daň z přidané hodnoty vypočtenou z odměny a z paušálů. Náklady řízení tvoří částku 5.119 Kč, z nichž soud přiznal 70 %, tedy 3.583 Kč. Odměna i paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.

9. Soud nepoužil při stanovení výše odměny a paušálů ust. § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo změnit pouze označení žalované strany, datum a žalovanou částku. Odměnu 200 Kč za úkon soud považuje za zjevně nepřiměřenou rozsahu a druhu právního zastoupení žalobce.