8 C 147/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; anonymizována dvě slova územní celek , anonymizováno , IČO se sídlem adresa , obec zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , okres okres o zaplacení 4.575 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.575 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně - z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 4.575 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se ve 3 případech, a to ve dnech [datum], [datum] a [datum], přepravoval v dopravních prostředcích žalobce, kterými žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec], přičemž neměl jízdní doklad. O tom byl v každém případě vyhotoven zápis o přepravní kontrole a žalobci vznikla za žalovaným v každém z těchto případů pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a označovat k jejich prokázání důkazy na svoji obranu.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestoval žalovaný v tramvaji žalobce linky [číslo] kurzu [číslo] a v úseku zastávky [anonymizována dvě slova] ve městě [obec] v 15:47 hodin byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal pouze revizor, žalovaný ho odmítl podepsat. V zápisu byla žalovanému předepsána k úhradě částka 1.525 Kč. Dne [datum] žalovaný cestoval v autobusu žalobce linky [číslo] kurzu [číslo] a v úseku zastávky [ulice] [anonymizováno] ve městě [obec] ve 13:20 hodin byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal jak revizor, tak i žalovaný. I v tomto zápisu byla žalovanému předepsána k úhradě částka 1.525 Kč. Dne [datum] žalovaný cestoval v tramvaji žalobce linky [číslo] kurzu [číslo] a v úseku zastávky [nemocnice] bratří ve městě [obec] v 9:47 hodin byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal pouze revizor, neboť žalovaný odmítl podepsat a převzít tento zápis. I v tomto zápisu byla žalovanému předepsána k úhradě částka 1.525 Kč. V každém případě byl žalovaný ztotožněn dokladem totožnosti, občanským průkazem [číslo] kdy jeho podoba souhlasila s podobou držitele dokladu totožnosti. Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje ve znění platném od [datum], které byly účinné v době obou jízdy žalované, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Druhy jízdních dokladů a ceny jízdného jsou stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravních kontrol byl účinný ceník ve znění platném od [datum] a následně [datum], v obou těchto cenících je hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne [datum], odeslaným [datum], dopisem ze dne [datum], odeslaným [datum] a dopisem ze dne [datum], odeslaným [datum], vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení celkem žalované částky 4.575 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, a to za výše popsané jízdy žalovaného bez jízdenky.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl každou jízdou právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou se, ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

5. Žalovaný se ve 2 případech přepravoval v tramvaji a v jednom případě v autobuse. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalovanému, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. Ohledně přepravy autobusem je právní úprava obdobná a je obsažena v zákonu č. 111/1994 Sb. o silniční přepravě v ust. § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a odst. 3.

6. Žalovaný se ve vozidlech žalobce přepravoval vždy bez jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného.

7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je vždy splatné již v době přepravy, tedy v době každé předmětné jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dnem předmětné jízdy, a žalovaný se tedy dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy ve vztahu k jízdě dne [datum] dnem [datum], ve vztahu k jízdě dne [datum] dnem [datum] a ve vztahu k jízdě dne [datum] dnem [datum]. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.

8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 4.575 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí.

9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před podáním žaloby výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících položek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení představuje 600 Kč za první 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů.

10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný.

11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.