8 C 149/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 47.955 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 29.998 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 203,41 Kč - s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 29.998 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 17.957 Kč s úrokem z prodlení - ve výši 376,70 Kč - ve výši 8,5 % ročně z částky 17.957 Kč za dobu od [datum] do zaplacení - ve výši 0,25 % ročně z částky 29.998 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 3.619 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta v [obec].

IV. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude žalobci vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 236 Kč prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 47.955 Kč s úrokem z prodlení ve výši 580,11 Kč za dobu od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 47.955 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek žalobce. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě této částky a poplatku za poskytnutí úvěru 990 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců a částka úvěru byla v den uzavření smlouvy odeslána na účet žalovaného. Žalovaný měl zaplatit žalobci 24 měsíčních splátek, a dvakrát si prodloužil splatnost první splátky, která tak byla splatná [datum]. Ke korunovému odkladu došlo dne [datum], kdy byla zaplacena částka 1 Kč, a dne [datum], kdy byla zaplacena taktéž částka 1 Kč. Za prodloužení splatnosti se účtuje poplatek 2.970 Kč. Žalovaný však nadále ničeho neplatil, a dostal se tak do prodlení od [datum]. Žalobce účtoval žalovanému účelně vynaložené náklady ve výši 3x 100 Kč a 2x 130 Kč, celkem 560 Kč. Žalobce žalovanému účtoval rovněž smluvní pokutu, a to dne [datum] ve výši 500 Kč a dne [datum] ve výši 500 Kč. Žalobce ke dni [datum] úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu včetně smluvních pokut. Žalobci vzniklo právo na další smluvní pokutu 3.587 Kč, která představuje 10 % ze součtu dlužné jistiny 30.000 Kč a úroku 5.880 Kč při zesplatnění úvěru. Žalovaná částka 47.955 Kč se skládá z jistiny 29.998 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 990 Kč, z poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 5.940 Kč, z úroků ve výši 5.880 Kč, z účelně vynaložených nákladů 560 Kč a ze smluvní pokuty 4.587 Kč. Úrok 5.880 Kč je tvořen součtem vynesených úroků z úvěru ve výši podle splátkového kalendáře u druhé až osmé splátky. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Žalobce je od [datum] dosud zapsán v obchodním rejstříku a do předmětu jeho podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. V listině formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou zahrnuty základní parametry úvěru, jeho výše, způsob poskytnutí, úroková sazba, poplatky, náklady a právo na odstoupení od smlouvy. V řízení nebylo zjištěno, že by se tato listina dostala do dispozice žalovaného a kdy se tak mělo stát.

6. Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo], obsahuje označení smluvních stran, a to žalobce a žalovaného, výši úvěru 30.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 990 Kč, počet splátek 24, úrokovou sazbu 49,10 % ročně, poplatek za korunový odklad 2.970 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a splátkový kalendář. V splátkovém kalendáři jsou rozepsány všechny splátky v počtu 24, u každé z nich je uvedena jejich splatnost, kdy první splátka je splatná [datum] a poslední [datum]. Výše splátek je různá, první splátka je 2.240 Kč, splátky [číslo] až 8 činí 2.720 Kč měsíčně a zbývající splátky 9 až 24 činí 1.250 Kč měsíčně. U každé splátky je uvedeno, kolik Kč činí úmor jistiny a úmor úroku z úvěru, přičemž úroky měly být spláceny ve splátkách [číslo] až 8, vždy ve výši 1.470 Kč měsíčně. Úvěrová smlouva dále obsahuje výklad používaných pojmů, podmínky úvěru, možnost posunout splátky, náklady úvěru včetně smluvní pokuty 500 Kč za prodlení s úhradou splátky, zesplatnění úvěru v případě prodlení. Úvěrová smlouva je na konci datována [datum] a je podepsána předsedou představenstva žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis žalovaného se žádný podpis nenachází, je zde uvedeno, že smlouva byla podepsána kódem [číslo] z IP zařízení.

7. O uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, přístupném pouze na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobce k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, poté probíhá automatizovaný schvalovací proces. V případě schválení žádosti se na internetových stránkách objeví text smlouvy a na telefonní číslo uvedené v žádosti je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód je zadán na webové stránce anebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti, a klientovi je dostupná z mobilní aplikace. Při uzavírání první úvěrové smlouvy je ověřena identita žadatele a v případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána platba 1 Kč na účet žalobce, případně zaslán výpis z účtu. Toto není vyžadováno, pokud žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání dřívější smlouvy. Pokud je úvěr vyplácen na terminálu [příjmení], je totožnost klienta ověřena obsluhou daného terminálu z občanského průkazu. V tomto případě zaslal klient kopii výpisu z účtu, případně print screen z internetového bankovnictví. Jméno žadatele o úvěr a vlastníka účtu se shodovalo, a proto byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného.

8. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jednak nejsou úplná ani konkrétní ve vztahu k žalovanému, a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil internetové stránky žalobce, že by si zvolil jakékoli heslo, anebo použil mobilní aplikaci žalobce, že by vyplnil jakékoli údaje, a kdy se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalobce uskutečňoval jakýkoli automatizovaný schvalovací proces a v které době, a co bylo součástí takového procesu. Dále nebylo zjištěno, jak a kdy žalobce schválil žalovanému úvěr, ani to, že by se na internetových stránkách anebo v mobilní aplikaci objevil text smlouvy a že by žalobce na jakékoli telefonní číslo zasílal podpisový SMS kód, v které době a o jaký se kód se jednalo. Nebylo dále prokázáno, že by kdokoli použil jakýkoli SMS kód na webové stránce žalobce anebo v mobilní aplikaci, a kdy se tak mělo stát, ani že by byla žalovanému odeslána na e-mailovou adresu nějaká smlouva, případně kdy se tak mělo stát, ani že by byla žalovanému dostupná z mobilní aplikace.

9. Ze sazebníku poplatků platného od [datum] soud zjistil, že jsou v něm zahrnuty poplatky, které účtuje žalobce za své služby svým klientům. V řízení nebylo zjištěno, že by se tento sazebník kdy dostal do dispozice žalovaného.

10. Čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného zjistil soud z potvrzení o provedené platbě a z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Soud ověřil, že z účtu žalobce, vedeného u platební brány ThePay, byla dne [datum] na zmíněný účet odeslána částka 30.000 Kč, a téhož dne byla na tento účet také připsána. Podle potvrzení mBank je majitelem téhož účtu žalovaný.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] částku 1 Kč, dohromady 2 Kč, a dále již nehradil ničeho.

12. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovaného, aby doplatil dlužné splátky 16.144 Kč, jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Žalobce předložil část poštovního podacího archu s datem [datum], na němž byly označeny dvě doporučené zásilky, avšak adresované osobám zcela odlišným od žalovaného.

13. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovaného ke splacení celého úvěru ve výši 45.040 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum]. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného ještě dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne [datum].

14. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, na němž měl žalovaný vyznačeno trvalé bydliště na adrese [obec a číslo], což je adresa obecního úřadu. Žalobce rovněž disponoval výpisem ze shora uvedeného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], tedy přibližně tři roky před poskytnutím peněžních prostředků. Ze snímků obrazovky počítače bylo možné zjistit osobní údaje žalovaného včetně čísla jeho občanského průkazu, výši úvěru, výši příjmu 25.000 Kč bez specifikace, komu příjem náleží, dále příjmy ostatních členů 15.000 Kč bez specifikace komu tyto příjmy náleží a jaký mají vztah k žalovanému, počet dětí 1, výdaje domácnosti 14.000 Kč bez jakékoli specifikace a měsíční splátky úvěrů 2.000 Kč. Žalovaný neměl exekuci. Ohledně těchto údajů však je třeba uvést, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný poskytl žalobci tyto údaje, jakým způsobem či jakou formou, případně kdy se tak mělo stát. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný jeden existující splátkový kontrakt a sedm ukončených splátkových kontraktů. Žalovaný měl úvěr z [datum] na 15.000 Kč, úvěr z [datum] na 5.000 Kč, úvěr z [datum] na 10.000 Kč, úvěr z [datum] na 20.000 Kč, úvěr z [datum] na 15.000 Kč, úvěr z [datum] na 4.000 Kč a úvěr z [datum] na 10.000 Kč. Všechny tyto úvěry byly již splaceny. Dále měl žalovaný úvěr z [datum] na 20.000 Kč se splátkou 834 Kč měsíčně, a zbývalo mu doplatit ještě 7 splátek, přičemž zůstatek dlužné jistiny [anonymizováno] [částka]. [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. 15. [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno] [částka] [právnická osoba], [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [částka], [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [částka] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova].

16. Trestním příkazem ze dne 11. 3. 2014 č. j. 2 T 30/2014, který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán Okresním soudem Brno-venkov vinným tím, že [datum] prostřednictvím internetu požádal společnost m [právnická osoba] o hotovostní úvěr z limitem 80.000 Kč, kdy v rámci žádosti předložil elektronickou verzi potvrzení o výši pracovního příjmu, v němž označil za svého zaměstnavatele [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], kde vykonává funkci dispečera s čistým měsíčním příjmem 10.500 Kč, a že jeho pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou. Potvrzení ještě opatřil smyšleným podpisem, firemním razítkem a smyšleným kontaktem na pověřenou osobu firmy, přičemž v téže společnosti nepracoval od [datum], a po zjištění těchto nesrovnalostí byla jeho žádost o úvěr ze strany banky zamítnuta. Žalovaný tím spáchal přečin úvěrového podvodu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání čtyř let.

17. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum], případně v jiné době, tvrzenou smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel standardní informace o spotřebitelském úvěru, případně ještě sazebník. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel [datum] na svůj účet částku 30.000 Kč z účtu žalobce. Žalovaný zaplatil žalobci částku 2 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, natož aby tyto skutečnosti ověřil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem odeslaným [datum], žalovaný však ničeho neuhradil ani po další upomínce zástupce žalobce.

18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby, konkrétním způsobem a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na konkrétních splátkách, datu splatnosti, na jakýchkoli poplatcích, nákladech či smluvní pokutě.

19. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 30.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

20. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickým systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. V řízení však nic takového nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

21. Za této situace soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v ujednané lhůtě a splátkách ani platit žalobci jakékoli poplatky, úroky, smluvní pokuty či náklady. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, že by žalovaný uváděl nějaké konkrétní příjmy, jakým způsobem a kdy se tak mělo stát. Nebylo zjištěno, že by si žalobce ověřoval jakékoli údaje ohledně příjmů či výdajů žalovaného, jejich zdrojů či účelu. I kdyby bylo prokázáno, že žalobce nahlížel do některých databází s negativním výsledkem, nebylo by to zdaleka dostačující. Soud navíc poukazuje na to, že žalobce měl k dispozici občanský průkaz žalovaného, v němž byla uvedena adresa trvalého pobytu [obec a číslo], což je adresa obecního úřadu, a tudíž se nemůže jednat o bydliště žalovaného. Tato skutečnost mohla být ze strany žalobce velmi snadno ověřena nahlédnutím do veřejné databáze. Tato skutečnost měla signalizovat žalobci, že poměry žalovaného nejsou zcela uspořádané, když žalovaný se nemůže přihlásit k trvalému pobytu na místě, kde se skutečně zdržuje. Nelze rovněž přehlédnout, že podle výše uvedeného výpisu z účtu byl žalovaný již zadlužen u [anonymizována tři slova], kdy této společnosti v prosinci 2019 hradil 2.200 Kč a od [datum] až do [datum] obdržel od téže společnosti různé částky výše uvedené, přičemž se jedná o nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. V silách žalobce bylo zcela jistě tyto skutečnosti zjistit, když žalobce znal číslo účtu žalovaného, na který mu poukázal 30.000 Kč, a mohl proto žalovaného vyzvat k předložení výpisu z téhož účtu za dobu předcházející poskytnutí peněžních prostředků.

22. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť tvrzená úvěrová smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

23. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

24. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč, a že žalovaný žalobci celkem zaplatil 2 Kč. Rozdíl těchto částek 29.998 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

25. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený zesplatňující dopis z [datum], který byl téhož dne žalovanému odeslán. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal [datum], žalovaný měl plnit do 14 dnů od sepsání dopisu, tedy od [datum], a to do [datum]. Následujícího dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

26. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení 29.998 Kč se zákonným úrokem z prodlení až od [datum] do zaplacení, přičemž úrok z prodlení byl kapitalizován za dobu od [datum] do [datum] částkou 203,41 Kč, přičemž sazba úroků z prodlení je 8,25 % ročně, a tato sazba byla platná k prvnímu dni prodlení [datum]. Žalobce úrok z prodlení požaduje až od [datum]. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně úroků z úvěru, části úroků z prodlení, smluvních pokut a nákladů upomínání.

27. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 62 % předmětu sporu a ohledně 38 % úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 24 %. Při stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud u úroků přiznaných či zamítnutých na dobu neurčitou do zaplacení tyto úroky kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalobce pak představuje jistina 29.998 Kč, úrok z prodlení 203,41 Kč a 2.413,81 Kč. Neúspěch žalobce představuje částka 17.957 Kč, a úroky z prodlení 376,70 Kč, 1.488,70 Kč a 73,14 Kč. Soud také zohlednil, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslal žalovanému více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy.

28. Soud při výpočtu odměny za právní zastoupení a soudního poplatku nevycházel z celé žalované částky 47.955 Kč, nýbrž pouze z částky 42.075 Kč, kterou lze pokládat za jistinu. Rozdíl těchto částek 5.880 Kč představují úroky z úvěru, které jsou příslušenstvím pohledávky. Náklady žalobce se tak skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1.683 Kč vypočteného z částky 42.075 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 a půl úkonu právní pomoci po 2.820 Kč, podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 2.324,70 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady řízení tak představují 15.077,70 Kč, z čehož žalobci náleží 24 %, tedy 3.619 Kč.

29. Posledním výrokem rozhodl soud o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobci podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Žalobce na soudním poplatku zaplatil 1.919 Kč, který byl vypočten z částky 47.955 Kč. Ve smyslu § 6 odst. 1 téhož zákona základem poplatku je však v daném případě pouze jistina 42.075 Kč, a poplatek činí 1.683 Kč podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Rozdíl 236 Kč bude jakožto přeplatek žalobci vrácen prostřednictvím podepsaného soudu.