8 C 156/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, advokátem se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 715 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 715 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 715 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu s počátkem pojištění datum Smlouva byla uzavřena přijetím návrhu pojistné smlouvy zaplacením první platby pojistného dne datum. Žalobce akceptoval pozdní přijetí nabídky ze strany žalovaného a vystavil potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Žalobce následně upravil výši pojistného na další pojistné období na 3.178 Kč za rok. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od datum do datum, tedy do zániku pojištění.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce vyhotovil návrh smlouvy pojištění vozidel číslo žalobce je označen jako pojišťovna a žalovaný jako pojistník. Předmětem smlouvy je povinné ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu Suzuki SX4, registrační značka za pojistné 2.293 Kč ročně, pojištění asistenčních služeb, které je už v ceně povinného ručení, a pojištění skel za pojistné 690 Kč ročně. Celkem činí pojistné 2.983 Kč ročně a počátek pojištění je datum, pojistná smlouva je sjednána na dobu neurčitou. Žalobce v závěru listiny uvádí, že tímto předkládá žalovanému návrh pojistné smlouvy, který žalovaný může přijmout zaplacením pojistného 2.983 Kč do datum na číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol je číslo pojistné smlouvy. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky pojištění vozidel, které obsahují obecnou část a povinné ručení, havarijní pojištění a doplňková pojištění. Podle výpisu z účtu žalobce výše uvedeného byla na tento účet dne datum připsána platba 2.983 Kč pod variabilním symbolem, a to číslem pojistné smlouvy, od žalovaného. Žalobce na základě toho dne datum vydal potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, tedy pojistku, v níž shrnul základní parametry sjednaného pojištění. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byla pojistka žalovanému odeslána či doručena. Dopisem z datum oznámil žalobce žalovanému, že roční pojistné se zvyšuje na 3.178 Kč za následující roční pojistné období od datum do datum. V řízení však nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Listina anonymizováno komunikace k prokázání této skutečnosti nepostačuje, když je na ní uvedena pouze e-mailová adresa odesílatele, e-mailová adresa příjemce, datum datum, a to, že jde o výroční dopis/splátka. Dopisem ze dne datum upomenul žalobce žalovaného o úhradu pojistného a upozornil ho na to, že pokud dlužné pojistné nezaplatí do datum, pojištění tímto dnem skončí. Dalším dopisem z datum oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva byla ukončena ke dni datum pro neplacení pojistného, a vyzval ho k úhradě žalované částky. U těchto dvou dopisů rovněž nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z datum, který byl podle podacího lístku žalovanému odeslán doporučeně dne datum. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, tedy pojistná událost, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. V odstavci 2 je stanoveno, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

5. V citovaném ustanovení soud zdůrazňuje, že splnění požadavku písemné formy pro pojistnou smlouvu je dáno pouze tehdy, pokud pojistník nabídku pojistné smlouvy přijme včasným zaplacením pojistného, tedy nikoli pozdním zaplacením pojistného. V daném případě v návrhu pojistné smlouvy, tedy v nabídce žalobce jakožto pojistitele, bylo výslovně uvedeno, že aby pojištění začalo platit, je potřeba zaplatit 2.983 Kč, přičemž tuto částku musí mít žalobce na účtu nejpozději datum. Žalovaný však tuto lhůtu nedodržel a zaplatil pojistné 2.983 Kč až dne datum. Včasnost přijetí nabídky je uvedena také v ustanovení § 2759 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku, podle něhož nabídku pojistitele může pojistník přijmout včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

6. Soud je toho názoru, že výše citovaná ustanovení jsou ustanoveními speciálními ve vztahu k obecným ustanovením týkajícím se uzavírání smlouvy a návrhu na uzavření smlouvy, zejména pokud jde o ustanovení § 1743 a § 1744 občanského zákoníku. Ustanovení § 1743 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, anebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. Osoba, které je nabídka určena, může ve smyslu § 1744 občanského zákoníku nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Soud připomíná, že i v citovaném ustanovení se vyžaduje včasné přijetí nabídky.

7. Žalobce argumentuje ustanovením § 1743 občanského zákoníku s tím, že žalovaný sice nezaplatil první pojistné do lhůty stanovené v nabídce, ale až později, avšak žalobce akceptoval i pozdní přijetí nabídky ze strany žalovaného a vystavil a zaslal žalovanému písemnou pojistku. I kdyby soud připustil, že v daném případě je množné pozdní přijetí nabídky, nebyly by podmínky tohoto ustanovení splněny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce jakožto navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozuměl žalovaného, kterému nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, anebo že by se začal chovat ve shodě s nabídkou. Žalobce tvrdí, že vystavil a zaslal žalovanému pojistku. Vystavení potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, tedy pojistka z datum, sice byla žalobcem předložena a lze mít za zjištěno, že byla vystavena, avšak nebylo prokázáno, že by žalobce tuto pojistku žalovanému odeslal či doručil, tedy že by ho vyrozuměl o tom, že i pozdní zaplacení pojistného považuje za přijetí nabídky na uzavření pojistné smlouvy. U dalších listin, svědčících o tom, že žalobce zvýšil pojistné na další pojistné období, že upomínal žalovaného o zaplacení pojistného a že mu oznámil ukončení pojištění, nebylo prokázáno, že by kterýkoli z těchto dopisů byl žalovanému odeslán či doručen. Nelze tedy mít za to, že se žalobce začal chovat ve shodě s nabídkou na uzavření pojistné smlouvy, když takové jeho chování ve vztahu k žalovanému nebylo prokázáno.

8. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že mezi účastníky nedošlo k řádnému uzavření pojistné smlouvy, pro níž zákon vyžaduje písemnou formu. Právní jednání nebylo učiněno ve formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatné ve smyslu § 582 odst. 1 občanského zákoníku, když nebylo prokázáno, že by účastníci tuto vadu dodatečně zhojili. Žalovanému tudíž nemohla vzniknout povinnost platit žalobci pojistné ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že žalobce jakožto smluvní strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, jak je uvedeno v § 2993 občanského zákoníku. Soud proto nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou, a v plném rozsahu ji zamítl.

9. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).