8 C 159/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 22.160 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 20.000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.160 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 209,46 Kč - s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 2.160 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 5.146,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 22.160 Kč s úrokem prodlení ve výši 209,46 Kč a s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 22.160 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že dne 8. 8. 2022 uzavřel a žalovaným úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 20.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru 660 Kč do 30 dnů, avšak neuhradil ničeho. Žalobce před uzavření smlouvy hodnotil schopnost žalovaného úvěr splácet, provedl lustraci žalovaného v několika registrech a za využití statistických modelů stanovil kreditní skóre žalovaného a určil nejvyšší měsíční splátku. S ohledem na výši úvěru a na provedenou analýzu ohledně žalovaného splnil žalobce svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného dostatečně. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 20.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 660 Kč, z účelně vynaložených nákladů 300 Kč a ze smluvních pokut 1.200 Kč Smluvní pokuta byla požadována v sazbě 3 % z nezaplacené jistiny úvěru a skládá se ze dvou smluvních pokut po 600 Kč, které byly účtovány dne 7. 10. a 9. 11. 2022. Úrok z prodlení ve výši 209,46 Kč byl vypočten z jistiny za dobu od 26. 12. 2022 do 17. 1. 2023.

2. Ve věci byl dne 1. 3. 2023 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu na adresu jeho evidovaného trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], a rovněž tak i na jinou zjištěnou adresu žalovaného [příjmení], [ulice a číslo].

4. První jednání ve věci bylo nařízeno na 2. 8. 2023 a v den předcházející tomuto jednání soud obdržel omluvu žalovaného a žádost o odročení jednání ze zdravotních důvodů s tím, že potvrzení od lékaře předloží na příštím jednání. Druhé jednání bylo nařízeno na 13. 9. 2023, a v den předcházející byla soudu doručena elektronická zpráva bez ověřeného podpisu, kdy nebylo možné ověřit osobu odesílatele, která obsahovala znovu žádost žalovaného o odročení jednání ze zdravotních důvodů, a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalovaného, podle něhož tato neschopnost trvala od 2. 8. do 9. 8. 2023. Žalovaný ani dodatečně nepředložil lékařskou zprávu o tom, že mu jeho zdravotní stav neumožňoval dostavit se k jednání 13. 9. 2023 Poslední jednání bylo nařízeno na 16. 10. 2023, žalovaný se k němu nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 2.160 Kč, zahrnující poplatek 660 Kč, náklady uplatnění 300 Kč a smluvní pokuty 1.200 Kč, dále ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 209,46 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2.160 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavec 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil výrokem II. tohoto rozhodnutí.

6. Podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobce od 1. 10. 2005 dosud zapsán v obchodním rejstříku a do předmětu jeho podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. V listině Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou zahrnuty základní parametry úvěru, jeho výše, způsob poskytnutí, úroková sazba, poplatky, náklady a právo na odstoupení od smlouvy. Z listiny nelze dovodit jakoukoli souvislost s žalovaným. V řízení nebylo zjištěno, že by se tato listina dostala do dispozice žalovaného a kdy a jakým způsobem se tak mělo stát. V listině Informační memorandum o zpracování osobních údajů je již označen žalovaný, avšak ani v tomto případě nebylo zjištěno, že by se tato listina dostala do dispozice žalovaného.

8. Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo] obsahuje označení smluvních stran, a to žalobce a žalovaného, výši úvěru 20.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 660 Kč, způsob poskytnutí úvěru převodem na bankovní účet, splatnost úvěru 7. 9. 2022 a poplatky za různé služby, jako prodloužení doby splatnosti, korunový odklad, expres výplata. Pro případ nevrácení úvěru v den jeho splatnosti bylo ve smlouvě stanoveno oprávnění žalobce požadovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Úvěrová smlouva je datována 8. 8. 2022 a je podepsána předsedou představenstva žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis žalovaného se žádný podpis nenachází a je zde uvedeno, že smlouva byla podepsána kódem [číslo] na IP zařízení s adresou [adresa].

9. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že k tomu došlo prostřednictvím webového rozhraní žalobce, které je obdobou internetového bankovnictví a nese název Správce financí. Uzavírání smluv elektronickou formou je za strany žalobce podmíněno registrací a přístupem do Správce financí, což je spojeno s ověřením totožnosti klienta. Na základě zjištěných údajů se klientovi automaticky odesílá SMS zpráva s kódem a probíhá kontrola čísla občanského průkazu a jeho platnosti. Klient poté odpovídá na kontrolní otázky a zvolí si své přihlašovací jméno a heslo. Na základě řádné registrace je klientovi nabídnuta možno elektronicky uzavírat smlouvy, a pokud s ní klient souhlasí, proběhne opětovná verifikace jeho osoby a následně je klientovi předložena smlouva s vyplněnými údaji a klient má omezenou možnost parametry smlouvy změnit. Pokud jsou splněny všechny požadované podmínky, je klientovi umožněno uzavřít příslušnou smlouvu a pro finální potvrzení uzavření smlouvy je potřeba potvrzujícího kódu, který je klientovi zaslán na jeho telefonní číslo. smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy klient zadá kód na webové stránce nebo v mobilní aplikaci, a následně je smlouva odeslána na e-mailovou adresu.

10. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jednak nejsou úplná a neobsahují konkrétní specifikaci postupu pro daný případ, a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil internetové stránky žalobce, že by si zvolil jakékoli heslo anebo použil mobilní aplikaci žalobce, že by vyplnil či jiným způsobem zadal jakékoli údaje, ani kdy a jakým způsobem se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, kterého dne a jakým způsobem žalobce nabídl žalovanému možnost elektronicky uzavírat smlouvy, ani kterého dne a jakým způsobem měl žalovaný takovou nabídku přijmout. Rovněž tak nebylo prokázáno, že by žalobce zaslal žalovanému jakýkoli kód formou SMS zprávy, z kterého čísla a na které číslo a kdy se tak mělo stát, ani to, že by žalovaný jakýmkoli způsobem s nějakým kódem naložil, že by ho použil či zadal a kdy se tak mělo stát, ani že by byla žalovanému odeslána na emailovou adresu nějaká smlouva, případně, že by byla žalovanému nějaká smlouva dostupná z mobilní aplikace. Nebylo prokázáno, že žalovaný jakýmkoli způsobem vyjádřil svoji vůli uzavřít úvěrovou smlouvu shora uvedeného obsahu podle tvrzení žalobce.

11. Uzavření žalované úvěrové smlouvy žalovaným nelze dovodit ani z toho, že žalobce měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného [číslo] ani ze snímku obrazovky počítače, kde je uveden PIN a oznámení, že už stačí jen podepsat smlouvu, a že žalobce posílá žalovanému smlouvu e-mailem.

12. Ze sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019 bylo zjištěno, že obsahuje jednak náklady úvěru a jednak poplatky za poskytnutí úvěru a za doplňkové volitelné služby, včetně roční procentní sazby nákladů úvěru. V řízení nebylo zjištěno, že by se tento sazebník kdy dostal do dispozice žalovaného.

13. Čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného zjistil soud z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ve spojení s potvrzením m [právnická osoba] ze dne 21. 9. 2023. Banka potvrdila, že majitelem zmíněného účtu je žalovaný. Na tentýž účet byla dne 9. 8. 2022 připsána částka 20.000 Kč z účtu žalobce jakožto poskytnutí půjčky.

14. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žalobci ničeho. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci nějakou částku uhradil, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.

15. Dopisem z 25. 11. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě žalované částky a podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 28. 11. 2022.

16. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložil žalobce potvrzení o provedení ověření bonity klienta a úvěrovou zprávu. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobce v něm uvedl údaje o žalovaném, a to že nemá děti, je zaměstnán s příjmem 32.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 70.000 Kč, splátky úvěrů poskytnutých žalobcem byly 3.673 Kč měsíčně, minimální výdaje na bydlení 9.010 Kč, životní minimum členů domácnosti 7.440 Kč, měsíční výdaje domácnosti 10.000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, jakým způsobem a z kterých zdrojů či dokladů žalobce tyto údaje získal. Nebylo prokázáno, že by žalovaný v žádosti o úvěr některé z těchto údajů uvedl, když žádná žádost žalovaného o úvěr nebyla předložena. podle úvěrové zprávy měl žalovaný 2 ukončené splátkové kontrakty, jeden existující splátkový kontrakt a jeden kontrakt existující z kreditní karty. Ukončené kontrakty byly úvěry z 8. 2. 2021 a z 18. 1. 2022, existující kontrakt byl úvěr z 1. 4. 2022 se zůstatkem jistiny 3.000 Kč. Žalovaný měl na kreditní kartu úvěrový rámec 30.000 Kč a zůstatek jistiny činil 29.986 Kč.

17. Z výpisu ze shora uvedeného účtu žalovaného soud zjistil navíc, že žalovaný za období tří měsíců před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce čerpal řadu nebankovních úvěrů a ve velkém rozsahu sázel, kdy v některých dnech tohoto období učinil 10 až 20 plateb ve prospěch [anonymizováno] v řádech stovek a tisíců Kč. Žalovaný obdržel dne 19. 5. 2022 částku 6.000 Kč jako půjčku od žalobce, dne 11. 6. 2022 obdržel 20.000 Kč jako poskytnutí úvěru UG, následujícího dne 12. 6. 2022 obdržel 180.000 Kč jako poskytnutí úvěru UG, dne 16. 6. 2022 obdržel 20.000 Kč jako půjčku od žalobce, dne 21. 6. 2022 obdržel 8.000 Kč jako půjčku od [anonymizována dvě slova], dne 22. 6. 2022 obdržel 3.000 Kč jako půjčku od [právnická osoba], dne 27. 6. 2022 obdržel 5.000 Kč jako půjčku od [anonymizována dvě slova], dne 28. 6. 2022 obdržel 10.000 Kč z platební brány ThePay jako [anonymizováno] půjčku, dne 14. 7. 2022 obdržel 8.000 Kč jako půjčku od [anonymizováno] finance, téhož dne obdržel ještě 11.300 Kč z platební brány ThePay, 8.000 Kč jako úvěr od [anonymizována dvě slova] a 8.000 Kč jako půjčku od [anonymizována dvě slova], dne 15. 7. 2022 obdržel 6.000 Kč jako půjčku [anonymizováno], částku 10.000 Kč jako půjčku od [příjmení] [příjmení] a 8.000 Kč jako půjčku od [anonymizována dvě slova], dne 18. 7. 2022 obdržel 80.000 Kč jako úvěr od žalobce, dne 20. 7. 2022 obdržel 4.000 Kč jako půjčku od [anonymizována dvě slova], 13.000 Kč jako dodatečnou půjčku od [anonymizována dvě slova], 10.000 Kč jako půjčku od žalobce, dne 2. 8. 2022 obdržel 5.000 Kč z platební brány ThePay, kterou používají poskytovatelé nebankovních úvěrů.

18. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel s žalovaným dne 8. 8. 2022, případně v jiné době, tvrzenou smlouvu o úvěru shora uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel standardní informace o úvěru či sazebník. Bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 9. 8. 2022 připsána částka 20.000 Kč z účtu žalobce. Žalovaný z této částky žalobci ničeho nevrátil. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, ani že by takové skutečnosti ověřil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem odeslaným 28. 11. 2022, žalovaný však ničeho neuhradil.

19. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby, konkrétním způsobem a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších ujednáních, které žalobce tvrdí, například na konkrétních splátkách, datu splatnosti, na jakýchkoli poplatcích, nákladech či smluvní pokutě.

20. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 20.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce či žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

21. Za této situace soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená úvěrová smlouva nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v ujednané lhůtě a splátkách, ani platit žalobci jakékoli poplatky, smluvní pokuty či náklady. I kdyby bylo uzavření tvrzené úvěrové smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si žalobce jakožto věřitel splnil svoji povinnost posoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, ani že by žalovaný sdělil žalobci konkrétní údaje o svých příjmech či výdajích, ani jakým způsobem a kdy se tak mělo stát. Nebylo zjištěno, že by si žalobce ověřoval jakékoli údaje ohledně příjmů či výdajů žalovaného, jejich zdrojů či účelu. I kdyby bylo prokázáno, že žalobce nahlížel do některých databází s negativním výsledkem, nebylo by to zdaleka dostačující. Významnou skutečností v této souvislosti je to, že žalovaný před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce se věnoval ve velké míře sázení a že byl již zadlužen, když v období posledních tří měsíců před poskytnutím peněžních prostředků od žalobce čerpal žalovaný shora uvedené nebankovní úvěry, a některé z nich dokonce od žalobce. V silách žalobce bylo zcela jistě tyto skutečnosti zjistit, když žalobce znal číslo účtu žalovaného, na který mu poukázal 20.000 Kč, a mohl proto žalovaného vyzvat k předložení výpisu z téhož účtu za dobu předcházející poskytnutí peněžních prostředků. Soud ještě poukazuje na to, že údaje obsažené ve shora citované úvěrové zprávě zřejmě neodpovídaly skutečnosti, když žalovaný měl zcela jistě více než jeden existující splátkový kontrakt. Toto však žalobci muselo být známo, neboť poskytl žalovanému několik shora uvedených úvěrů, a tyto nebyly v úvěrové zprávě vůbec zmíněny ani mezi ukončenými kontrakty.

22. V případě, že by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nemohl žalobce provést porovnání zjištěných a ověřených příjmů s výdaji a dosavadními závazky žalovaného, a tudíž ani nemohl dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného je ve smyslu § 87 odstavec 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní podle § 588 občanského zákoníku, neboť tvrzená úvěrová smlouva, pokud by bylo prokázáno její uzavření, by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek. K tomuto druhu neplatnosti soud přihlíží bez návrhu, tedy aniž by kterákoli smluvní strana neplatnost namítla.

23. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20.000 Kč, z čehož žalovaný ničeho nevrátil. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak odpovídá částce 20.000 Kč.

24. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je shora uvedený dopis odeslaný žalovanému 28. 11. 2022. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal dne 1. 12. 2022, žalovaný měl plnit ve lhůtě 30 dnů, tedy do 2. 1. 2023. Následujícího dne 3. 1. 2023 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne mu vznikla povinnost podle § 1970 občanského zákoníku platit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla. Žalobce po částečném zpětvzetí žaloby požaduje úrok z prodlení až od 18. 1. 2023.

25. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce po provedeném částečném zpětvzetí za důvodnou, a proto jí vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

26. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 89 % předmětu sporu a ohledně 11 % svým zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Podle § 142 odstavec 2 ve spojení s ust. § 146 odstavec 2 věty první o. s. ř. vzniklo žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 78 %. Při stanovení míry úspěchu a neúspěchu soud úroky z prodlení kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí, u úroků přiznaných jde o částku 2.235,61 Kč a u úroků, ohledně nichž bylo řízení zastaveno, jde o částku 241,44 Kč. Úspěch žalobce představuje jistina 20.000 Kč a úrok z prodlení 2.235,61 Kč a neúspěch žalobce představuje částka 2.160 Kč a úrok z prodlení ve výši 209,46 Kč a 241,44 Kč. Soud také zohlednil, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslal žalovanému více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 887 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 a půl úkonu právní pomoci po 2.020 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 4 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu. K těmto nákladům je třeba připočítat ještě náhradu za promeškaný čas podle § 14 odstavec 2 advokátního tarifu ve výši poloviční odměny za úkon, a to dvakrát 1.010 Kč, za dostavení se ke dvěma jednáním 2. 8. 2023 a 13. 9. 2023, která byla odročena bez projednání věci na žádost žalovaného. Poslední složkou nákladů řízení je částka 2.160,90 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Žalobci nenáleží odměna ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 13.337,90 Kč, z čehož žalobci náleží 78 %, tedy 10.404 Kč. Žalobce však na nákladech řízení požaduje pouze 5.146,20 Kč a ve zbytku se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto žalobci na nákladech řízení přiznal tuto požadovanou částku.