8 C 164/2024

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 20.000 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně za dobu od 25. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 7.636,50 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , Anonymizováno, .

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 20.000 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně za dobu od 25. 1. 2024 do zaplacení. Tvrdí, že požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť mezi původním věřitelem , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu žalobce není schopen doložit. Původní věřitel žalovanému poskytl dne 19. 7. 2022 částku 20.000 Kč bezhotovostně na účet, žalovaný však z toho ničeho neuhradil. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z 14. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, ., která tutéž pohledávku postoupila další postupní smlouvou na žalobce. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po upomínce.

2. Ve věci byl dne 7. 5. 2024 vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Namítl, že žalovanou částku neuznává, když poslední půjčku od , Anonymizováno, uhradil 6. 3. 2018. Pro případ, že jde o něco jiného, bude rád, když soud rozhodne, jak to ve skutečnosti je. Bez rozhodnutí soudu žalovaný není ochoten nikomu ničeho platit. Žalovaný se snaží své závazky vyřešit, avšak nikoli za nepřijatelných podmínek. Volají mu různé společnosti, že někoho zastupují, avšak žalovaný si není jistý, komu může věřit.

3. U dnešního jednání žalovaný doplnil své procesní stanovisko v tom směru, že si nepamatuje, že by s , Anonymizováno, uzavřel nějakou smlouvu. Našel pouze doklady o smlouvě s , Anonymizováno, , avšak tato půjčka byla doplacena v roce 2018. Žalovaný požadoval, aby se vyjasnilo, zda nějakou půjčku ještě měl a komu ji má uhradit. Po provedení dokazování žalovaný připustil, že na svůj účet obdržel 20.000 Kč a zřejmě tyto peněžní prostředky nevrátil, chtěl si však být jistý, že jde o správnou společnost, které má dluh uhradit, aby dluh po něm nechtěl uhradit někdo další. Žalovaný navrhl, aby mu bylo povoleno zaplatit žalovanou částku v prodloužené lhůtě, až bude mít za přibližně 2 měsíce splacený jiný svůj závazek.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že dne 30. 5. 2011 byla do obchodního rejstříku pod IČ , IČO, zapsána společnost, jejíž dnešní název, respektive obchodní firma, je , právnická osoba, Tento název má společnost od 17. 12. 2015, a předtím její název byl , Anonymizováno, . Předmětem podnikání téže společnosti je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

5. Z listiny smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla vytvořena nezjištěného dne zřejmě společností , právnická osoba, Tato společnost je označena jako jedna ze smluvních stran a věřitel, a žalovaný jako klient a druhá smluvní strana. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do limitu 20.000 Kč bezhotovostně a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem 40 % měsíčně původnímu věřiteli vrátit tak, že bude splácet 1x měsíčně úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, a jistinu splatí nejpozději při ukončení smlouvy. Smlouva není datována, není zřejmé, zda byla podepsána původním věřitelem, neboť na místě vyhrazeném pro podpis věřitele je pouze nečitelná parafa a není jasné, která osoba jednající za věřitele měla smlouvu podepsat. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází. Žalobce ani netvrdí, že by jakákoli smlouva byla mezi zmíněnou společností a žalovaným uzavřena. Žalovaný si vůbec nebyl vědom toho, že by nějakou takovou smlouvu se zmíněnou společností kdy uzavřel. Na tomto svém stanovisku setrval i po prostudování této listiny u dnešního jednání před soudem.

6. Čerpání peněžních prostředků vzal soud za prokázáno z potvrzení o platbě, z potvrzení , právnická osoba, . a z výpisu z účtu žalovaného. Podle potvrzení byla z účtu společnosti , právnická osoba, , vedeného u platební brány , Anonymizováno, , odeslána dne 19. 7. 2022 částka 20.000 Kč na účet č. , č. účtu, . , právnická osoba, na výzvu soudu potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Podle výpisu z téhož účtu byla na tento účet dne 19. 7. 2022 připsána částka 20.000 Kč z uvedené platební brány.

7. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 14. 12. 2023 uzavřel původní věřitel , právnická osoba, jako postupitel se společností , právnická osoba, . jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Tatáž společnost již jako postupitel uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem jako postupníkem dne 19. 12. 2023. Její příloha zahrnuje seznam postoupených pohledávek, v němž se nachází i pohledávka za žalovaným. Dopisem z 14. 1. 2024 oznámil původní věřitel žalovanému, že pohledávka byla postoupena až na žalobce, a vyzval žalovaného, aby svůj dluh uhradil již žalobci. Dopisem z téhož dne vyzval k úhradě dluhu žalovaného rovněž žalobce prostřednictvím svého právního zástupce. Podle podacího lístku byly tyto dopisy žalovanému odeslány doporučeně dne 14. 1. 2024.

8. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný dne 19. 7. 2022 obdržel na svůj účet částku 20.000 Kč z účtu , právnická osoba, Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tuto částku, anebo alespoň její konkrétní část, vrátil, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. Původní věřitel uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávek, tatáž společnost uzavřela další smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem. Předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, žalovaný však žalobci ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Ze skutečností výše zmíněných nelze dovodit, že by původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovaným jakoukoli smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Žalobce ani netvrdí, že by žalovaný s jeho právním předchůdcem nějakou smlouvu uzavřel. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel , právnická osoba, na účet žalovaného převedl částku 20.000 Kč. Žalovaný tedy tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného odpovídá částce 20.000 Kč, kterou žalovaný přijal, avšak z této částky nevrátil ničeho.

10. Původní věřitel , právnická osoba, postoupil svoji pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na společnost , právnická osoba, , která následně tutéž pohledávku postoupila další písemnou smlouvou na žalobce, to vše v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ve smyslu § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

11. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis žalobce z 14. 1. 2024, odeslaný žalovanému téhož dne doporučeně. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 17. 1. 2024. Žalovaný měl podle výzvy plnit do 3 dnů, tedy do 22. 1. 2024. Dnem následujícím 23. 1. 2024 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla. Žalobce nárokuje úrok z prodlení až od 25. 1. 2024.

12. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl.

13. Žalobce měl ve sporu úspěch a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu mu vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 7.636,50 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.900 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.186,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud vzal také v úvahu, že žalobce ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. odeslal žalovanému více než 7 dní před zahájením řízení výzvu k plnění, a to výše zmíněný dopis z 14. 1. 2024.

14. Soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. povolil žalovanému uhradit přisouzenou částku, úrok z prodlení i náklady řízení v prodloužené lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Vzal v úvahu osobní a majetkové poměry žalovaného a to, že žalobce neutrpí žádnou závažnou majetkovou újmu v případě, když obdrží plnění v takto prodloužené lhůtě. Na straně žalovaného bylo zjištěno, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, jeho zdravotní stav je dobrý, netrpí žádnou závislostí, bydlení realizuje tak, že většinou přespává u své matky. Žalovaný je nemajetný, úsporami nedisponuje. Má dvě zaměstnání, z nichž má příjem 40.000 až 45.000 Kč čistého měsíčně celkem. Má ještě dluh u , právnická osoba, ve výši 40.000 Kč, který by měl splatit ve 2 platbách přibližně za 2 měsíce. Další dluh má ještě žalovaný vůči své rodině ve výši 800.000 Kč. Na základě těchto skutečností soud žalovanému určil lhůtu plnění až po splacení jeho dluhu , právnická osoba, .