8 C 169/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 00 Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 00 Anonymizováno 3 - Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 511 967,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 511.967.50 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladůřízení částku 104.719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že v řízení vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 17/, spisová značka, žaloval žalobce společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Dlužník“) o zaplacení částky 278.889 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, /, spisová značka, ze dne 20. 9. 2016 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, ze dne 31. 10. 2017, které nabyly právní moci shodně dne , právnická osoba, . 2018, byla Dlužníku uložena povinnost uhradit žalobci do 10. 12. 2017 částku 278.889 Kč na jistině a částku 233.078,50 Kč na nákladech řízení, celkem 511.967,50 Kč. Dne 26. 3. 2018 bylo žalobci doručeno sdělení Krajského soudu v Brně o nesprávném vyznačení právní moci. Omyl v doručování konečného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci byl vyvolán účelovým postupem Dlužníka, který těsně před jednáním formálně ukončil právní zastoupení , tituly před jménem, , Anonymizováno, , ale v důsledku pochybení soudu byl rozsudek doručován , tituly před jménem, , Anonymizováno, a nikoli Dlužníkovi, tito jsou však propojeni. , tituly před jménem, , Anonymizováno, nadále společnost , jméno FO, zastupuje a je zcela iluzorní představa, že by nesdělila informaci o doručení rozsudku svým klientům, s nimiž dosud spolupracuje. Dlužník tedy o znění rozsudku zjevně věděl a ve snaze vyhnout se úhradě dluhu uzavřel s žalovaným dne 13. 11. 2017 kupní smlouvu, kterou na žalovaného převedl vlastnické právo k bytové jednotce č. 3414/309 spolu s příslušným podílem na společných částech budovy a pozemcích pod budovou a vedle budovy a vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , to vše v kat. území , adresa, . V exekučním řízení exekutor žádný majetek Dlužníka nedohledal. Dlužník s žalovaným jsou personálně propojenými osobami. Výlučným vlastníkem žalovaného a majoritním vlastníkem Dlužníka je , jméno FO, , který je současně i jednatelem obou společností. Žalovaný bytovou jednotku prodal následně , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, za kupní cenu ve výši 3.475.000 Kč, tedy za cenu o 67 % vyšší, aniž by kupní smlouva měla hospodářský význam, neboť manželům , jméno FO, mohl nemovitosti prodat přímo Dlužník. Podle žalobce byla tato smlouva uzavřena pouze za účelem vyvedení nemovitostí z majetku Dlužníka. Tomu nasvědčuje také procesní postup Dlužníka ve shora uvedeném soudním řízení, v němž docházelo k opakovaným obstrukčním žádostem o odročení soudního jednání ve snaze posunout okamžik vydání exekučního titulu. Občanský zákoník v ustanoveních § 589 a násl. nestaví relativní neúčinnost právního jednání toliko na tom, že dlužník majetek daruje nebo prodá pod cenou, konkrétní skutkové podstaty zkracování věřitele ponechává otevřené, když k naplnění zákonem předpokládaných podmínek dojde, pokud právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Pokud Dlužník přeměnil nemovitou věc, tj. majetek, zanesený ve veřejném seznamu, který lze snadno sledovat, nelze jej skrýt před věřiteli a současně jej lze poměrně snadno a efektivně zpeněžit, na peníze, tj. druhově určenou věc, kterou lze velice jednoduše v hotovosti skrýt či přeměnit na jinou majetkovou hodnotu tak, že původní zdroj je fakticky nedohledatelný, jedná se o jednání, které zcela nepochybně zkrátilo žalobce na jeho právech. Potvrzení soudního exekutora o tom, že Dlužník žádný majetek nemá, tuto premisu pouze potvrzuje.

2. S ohledem na personální propojení žalovaného a Dlužníka, na zřejmou časovou návaznost kupní smlouvy na vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a na skutečnost, že nemovitosti byly takřka obratem zcizeny třetím osobám, aniž by existoval jakýkoli hospodářský význam kupní smlouvy, považuje žalobce za evidentní, že kupní smlouva byla Dlužníkem uzavírána v úmyslu zkrátit pohledávku žalobce a že žalovaný o úmyslu Dlužníka zkrátit věřitele věděl. Žalobce se domáhal v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, určení relativní neúčinnosti kupní smlouvy a k zamítnutí žaloby došlo výlučně proto, že žalovaný již bytovou jednotku nevlastnil, ovšem s tím, že tvrzení o úmyslu zkrátit žalobce jsou pravdivá a důvodná. Bytovou jednotku žalovaný nenabyl od Dlužníka za cenu v místě a čase obvyklou, tj. za cenu tržní. Jeho tvrzení o snížení hodnoty bytové jednotky od data zpracování posudku jejím užíváním je unikátní a žalovaný patrně jako jediný podnikatel v republice nepostřehnul markantní nárůst cen nemovitostí v daném období a nepředstavitelné muselo být jeho překvapení, že o necelé 2 měsíce později prodal tutéž bytovou jednotku za cenu o více než milion vyšší. Žalovaný dal bytovou jednotku do nabídky realitní kanceláře pravděpodobně v den uzavření kupní smlouvy s Dlužníkem a je otázkou, proč nedal do nabídky realitní kanceláře bytovou jednotku přímo Dlužník, který tak mohl učinit přímo, když byl zastupován stejnými jednateli jako žalovaný. Převodem bytové jednotky na manžele , jméno FO, žalovaný zhatil možnost domoci se relativní neúčinnosti kupní smlouvy a vznikla mu tak povinnost uhradit pohledávku žalobce vedle Dlužníka.

3. Žalovaný uvedl, že bytová jednotka byla převedena Dlužníkem na žalovaného za kupní cenu 2.080.000 Kč, odpovídající odhadní ceně 2.311.436 Kč, stanovené znaleckým posudkem č. 4/2/2015 ze dne 3. 2. 2015. Na nemovitosti vázlo zástavní právo a žalovaný uhradil ještě DPH ve výši 312.000 Kč, celkem tedy zaplatil částku 2.392.000 Kč. Znalecký posudek stanovil odhadní cenu bytové jednotky nové, v době prodeje však byla užívána více než dva roky, což nepochybně vedlo ke snížení její hodnoty. Kupní smlouva mezi Dlužníkem a žalovaným nebyla uzavřena v úmyslu zkrátit nárok žalobce, neboť Dlužník za ni dostal řádně zaplacenou částku rovnající se ceně zjištěné znaleckým posudkem. Prodej bytové jednotky manželům , jméno FO, byl realizován prostřednictvím realitní kanceláře, předtím byla dlouhodobě v nabídce, aniž by o ni byl projeven zájem. Bytovou jednotku tedy neprodával žalovaný, ale realitní kancelář. Žalovaný nejednal způsobem zakládajícím právo žalobce na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 596 občanského zákoníku, neboť řádně za bytovou jednotku zaplatil cenu vyšší, než stanovil znalecký posudek. Následně, odstupem více než 2 let po podání žaloby založil žalovaný svou obranu i na dalších tvrzeních, např., že společnost Dlužníka byla založena za účelem výstavby bytů v , adresa, za Lidlem s tím, že kupovala celý developerský projekt včetně projektové dokumentace vypracované žalobcem. V průběhu výstavby se zvýšily náklady na ni celkem o 700.000 Kč pro vady projektové dokumentace. Požadavek na úhradu úroků z prodlení byl podle žalovaného v rozporu s dobrými mravy, což nebylo soudem při přiznání této částky vůbec zohledněno (žalovaný měl tímto ne zcela srozumitelným údajem zřejmě na mysli řízení vedené u Krajského soudu v Brně, které nepřísluší soudu v nynějším řízení přezkoumávat). Financování celého projektu bylo zajištěno jednak vlastními zdroji a jednak ze strany úvěrující banky Unicredit bank a.s., která si stanovila podmínky prodeje bytů, nejdříve bylo nutno uhradit úvěr a až pak půjčky. Spolu s projektem musel Dlužník uzavřít dne 30. 7. 2008 smlouvu o zprostředkování se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., která výhradně mohla bytové jednotky v tomto komplexu za stanovené ceny prodávat. Cena předmětného bytu nového byla stanovena na částku 2.675.000 Kč. Dlužník tedy nemohl bytové jednotky prodat prostřednictvím jiného subjektu a uvedenému zprostředkovateli se byt až do roku 2017 nepodařilo prodat. Za účelem ukončení činnosti Dlužníka bylo nutno vyřešit veškeré závazky a pohledávky, proto došlo k prodeji předmětného bytu za cenu podle znaleckého posudku. Teprve pak mohl žalovaný uzavřít na prodej bytu zprostředkovatelskou smlouvu s jiným subjektem, který byl schopen byt prodat. Tato smlouva o výhradním poskytování realitních služeb byla uzavřena dne 15. 11. 2017, tedy až po podpisu kupní smlouvy mezi dlužníkem a žalovaným ze dne 13. 11. 2017. Původnímu zprostředkovateli se byt, který byl v nabídce již na základě smlouvy z roku 2008, nepodařilo prodat. , tituly před jménem, , jméno FO, se podařilo najít zájemce a byt prodat kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2017 manželům , jméno FO, . Byt byl v době prodeje žalovanému zatížen nájemním právem na základě nájemní smlouvy ze dne 18. 6. 2012. Žalovaný tedy koupil byt i s nájemníkem, nemohl tedy byt užívat a nájem bytu snižoval jeho hodnotu. Nájemní vztah musel žalovaný k datu 8. 4. 2018 ukončit, jinak by si byt sotva kdo koupil. Nevyklizený byt byl žalovanému předán 9. 4. 2018, ač manželům , jméno FO, by měl být předán zcela vyklizený nejpozději do 1. 4. 2018 a porušení této povinnosti bylo postiženo smluvní pokutou, kterou musel žalovaný manželům , jméno FO, uhradit. Znaleckým posudkem ze dne 3. 2. 2015 byla stanovena cena bytu částkou 2.311.436 Kč, kdy v obvyklé ceně nebyly zohledněny nájemní smlouvy, všechny jednotky byly oceněny jako volné a neobsazené. Při zohlednění nájmu bytu by byla cena podle znaleckého posudku nižší. Žalovaný měl v době prodeje bytu za Dlužníkem pohledávky v celkové výši 7.194.000 Kč a v době realizace koupě a prodeje bytu si byl vědom, že mu Dlužník dluží tak vysokou částku, přesto za byt řádně zaplatil.

4. Podle § 589 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle § 589 odstavec 2, neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

5. Podle § 590 odstavec 1 citovaného zákona se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání,a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

6. Podle § 590 odstavec 2 se věřitel může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

7. Podle § 594 odstavec 1 se neúčinnosti právního jednání lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce a podle § 594 odstavec 2 písmeno a) i vůči jinému právnímu nástupci, jestliže mu musely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání nebo a podle § 594 odstavec 2 písmeno c), pokud je právním nástupcem osoba blízká, ledaže jí v době, kdy právo po předchůdci nabyla, nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání.

8. Podle § 596, nabyla-li třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci uspokojení, takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě vzniklo, vůči věřiteli povinnost k náhradě škody.

9. Podle § 2910 citovaného zákona, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 6 odstavec 1 citovaného zákona, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

11. Podle § 6 odstavec 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

12. Podle § 8 citovaného zákona zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

13. Soud provedl níže uvedené důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění, a to:- výslechem jednatele žalovaného , jméno FO, , který uvedl, že společnost Dlužníka byla založena na základě požadavku developerského projektu banky. V určité době, kdy došlo k prodeji bytů, vznikla otázka neprodlužovat dále chod této společnosti, neboť to neslo náklady na účetnictví atd. a firma se prodala. Zůstal tam jeden jediný byt a faktura na částku asi 7.000.000 Kč. Dlužník měl v té době vůči žalovanému závazky 3.000.000 Kč, proto došlo k prodeji bytu a podílu společnosti. Ve společnosti byla ztráta kolem 4.000.000 Kč, která se dá dobře zpeněžit. Objekt s bytem byl kolaudován asi kolem roku 2008 či 2009. Jednatel nedokáže odpovědět na dotaz, kdy došlo k prodeji předposlední jednotky, ani jaké náklady byly s existencí společnosti spojeny, ani kolik činily příjmy z nájemného. Pokud by se byt prodal žalovanému za 5.000.000 Kč, pořád by tam zůstal dluh a žalovaný by z toho musel zaplatit daň, stejně by nedostal nic. V souvislosti s prodejem bytu manželům , jméno FO, žalovaný zaplatil provizi realitní kanceláři, ne však společnosti , právnická osoba, , s níž nebyla žádná smlouva sepsána. Nebyl důvod nájemní smlouvu před prodejem bytu vypovídat, v té době nebyl známý kupec. O výsledku sporu mezi žalobcem a Dlužníkem, tedy o rozsudku Vrchního soudu v Olomouci se žalovaný od své právní zástupkyně, když jí rozhodnutí došlo. Podmínkou banky bylo, že až budou zaplaceny pohledávky banky, pak budou zaplaceny pohledávky vůči jednotlivým věřitelům. Žádnou žalobu ohledně pohledávky ve výši 7.000.000 Kč vůči Dlužníku žalovaný nepodával a neví, zda předkládal v rámci jednání u mediátora námitky obsažené ve vyjádření ze dne 14. 11. 2022 a doklady k němu.- rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, /, spisová značka, ze dne 20. 9. 2016 byla společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, (Dlužníku) uložena povinnost zaplatit žalobci částku 278.889 Kč a na nákladech řízení částku 81.727 Kč, dále pak ze vzájemného návrhu na nákladech řízení 123.238,50 Kč, kdy vzájemný návrh Dlužníka na zaplacení částky 306.000 Kč byl zamítnut. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, ze dne 31. 10. 2017 byl rozsudek č.j. , Anonymizováno, /, spisová značka, potvrzen a Dlužníku bylo uloženo nahradit na nákladech řízení dále částku 28.113 Kč. Z odůvodnění rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 2. 6. 2020 plyne, že na obou rozsudcích bylo původně vyznačeno datum právní moci dnem 7. 12. 2017 a vykonatelnosti dnem 12. 12. 2017, protože však právní zástupkyně Dlužníka oznámila Vrchnímu soudu v Olomouci dne 15. 1. 2018 neplatné doručení jeho rozsudku s tím, že odvolání plné moci oznamovala již dne 26. 10. 2017 jak ona, tak Dlužník, což bylo Vrchnímu soudu v Olomouci doručeno dne 17. 1. 2017, došlo k opravě data nabytí právní moci obou uvedených rozsudků na 12. 2. 2018 a vykonatelnosti na 16. 2. 2018.- kupní smlouvou uzavřenou dne 13. 11. 2017 mezi Dlužníkem zastoupeným , jméno FO, jako prodávajícím a žalovaným zastoupeným , jméno FO, jako kupujícím převedl Dlužník na žalovaného bytovou jednotku za kupní cenu 2.080.000 Kč. K důkazu o úhradě kupní ceny byla doložena faktura č. , tel. číslo, a výpis z účtu č. , hodnota, žalovaného ze dne 22. 11. 2017. Společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 15. 11. 2017 smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb, týkající se zprostředkování prodeje bytové jednotky č. , hodnota, a Kupní smlouvou uzavřenou dne 22. 12. 2017 mezi žalovaným, zastoupeným , jméno FO, jako prodávajícím a , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako kupujícími, byla nemovitost převedena na kupující za kupní cenu 3.475.000 Kč, kdy částka 1.100.000 Kč měla být zaplacena z vlastních zdrojů kupujících a částka 2.375.000 Kč z hypotečního úvěru kupujících. V řízení , spisová značka, bylo z informace o průběhu řízení V-95/2018-, Anonymizováno, zjištěno, že návrh na vklad byl podán dne 4. 1. 2018 a téhož dne nastaly právní účinky zápisu provedeného dne 16. 1. 2018. Ke dni zahájení řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, dne 5. 1. 2018 byl na LV č. , adresa, jako vlastník bytové jednotky zapsán sice ještě žalovaný, v průběhu řízení došlo k zápisu vlastnického práva jako společného jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .- rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne 2. 6. 2020 byla v zákonem stanovené lhůtě podána žaloba na určení relativní neúčinnosti kupní smlouvy zamítnuta proto, že žalovaný v době rozhodování soudu bytovou jednotku již nevlastnil a na odpovídající náhradu žaloba změněna nebyla, současně však soud uznal tvrzení žalobce o úmyslu žalovaného zkrátit jej pravdivými a důvodnými. V odůvodnění nyní již pravomocného rozsudku se uvádí, že nejsou pochybnosti, že cit.: „k prodeji bytové jednotky žalovanému přistoupil Dlužník v reakci na vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, který byl chybně doručen právní zástupkyni, ač tomuto předcházelo oznámení o ukončení právního zastoupení, kdy přes chybné doručení se rozsudek dostal nesporně do dispozice Dlužníka, jehož propojení s žalovaným, oběma zastoupenými stejnou právní zástupkyní je nepochybné, stejně jako personální propojení společností Dlužníka a žalovaného stejnými rodinnými příslušníky, tedy, že reálné seznámení se Dlužníka a žalovaného s obsahem soudního rozhodnutí bylo pohnutkou převodu vlastnictví bytové jednotky na žalovaného, kdy úmyslem obou smluvních stran bylo zkrácení věřitele a kdy poněkud úsměvně působí sdělení žalovaného o řádném stanovení kupní ceny dle znalce a jejím zaplacení Dlužníkovi, pokud chybí údaj, jak z této řádné úhrady profitoval věřitel. Ostatně, i kdyby byla bytová jednotka po dobu 2 let neprodejná, nic Dlužníka nenutilo, aby se tohoto majetku zbavil, tím spíše, že věděl o svém závazku vůči žalobci. Chování Dlužníka i žalovaného nelze hodnotit jinak, než jako jednání nepoctivé, jehož úmyslem bylo zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce a jemuž by nebýt převodu bytové jednotky na jiného vlastníka nebylo možno poskytnout právní ochranu. V době podání žaloby byl žalobce na základě připojené doložky právní moci a vykonatelnosti na rozsudcích Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci v dobré víře, že disponuje vykonatelnou pohledávkou a k jeho tíži nemůže jít ani následná změna právní moci a vykonatelnosti provedená po podání žaloby, když ke dni vydání rozhodnutí v nynějším řízení žalobce vykonatelnou pohledávkou disponuje. Nelze však opomenout, že bytová jednotka je v současnosti součástí společného jmění manželů , jméno FO, , jejichž dobrá víra, v níž vlastnictví nabyli, není zpochybňována a nelze připustit, aby se žalobce při uspokojení své pohledávky hojil na majetku osob, které se na popisovaném jednání Dlužníka a žalovaného nepodílely. Manželé , jméno FO, za bytovou jednotku řádně zaplatili, a to částečně za použití finančních prostředků z hypotečního úvěru, které musí spolu s dalšími úvěrovými položkami splácet a zákon neumožňuje takový zásah do jejich vlastnického práva, kterým by se žalobce uspokojil na jejich majetku bez toho, aby takovému postupu předcházelo vyznačení poznámky podle § 599 zákona č. 89/2012 Sb.“ Žalovaný uvedené řízení zdržoval, tvrzené podklady nedoložil ani u mediátora, který sdělil, že se k němu žalovaný nedostavil opakovaně, nikoli jednorázově. V současném řízení , spisová značka, podle sdělení právního zástupce žalobce sice k setkání s mediátorem došlo, ale v důsledku obstrukčního přístupu žalovaného s více než dvouměsíčním zpožděním a ani nyní na výzvu mediátora nepředložil žalovaný stanovisko k smírnému návrhu žalobce. U jednání v nyní projednávané věci si žalovaný nebyl vědom toho, zda předkládal v rámci jednání u mediátora obdobné námitky, které později uvedl v podání ze dne 14. 11. 2022.- z výpisu z Obchodního rejstříku Dlužníka a žalovaného bylo zjištěno, že , jméno FO, a , jméno FO, byli od 4. 3. 2008 do 9. 1. 2018 jednateli Dlužníka, do 9. 1. 2018 byli i jeho společníky, od 9. 12. 1997 jsou , jméno FO, a od 1. 10. 2002 , jméno FO, jednateli žalovaného, tedy jak v době vydání rozsudků č.j. 17/, spisová značka, ze dne 20. 9. 2016 a č. j. , spisová značka, ze dne 31. 10. 2017, tak v době zahájení řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , a i v době uzavření kupních smluv ze dne 13. 11. 2017 a 22. 12. 2017. Z rozsudku , spisová značka, je patrno, že , jméno FO, je otcem , jméno FO, , tedy Dlužník a žalovaný byli při nakládání s nemovitostí v postavení osob sobě navzájem blízkých. Nyní nese společnost Dlužníka název , právnická osoba, v likvidaci, jednatelem i společníkem je společnost , jméno FO, investment a.s., IČ: , IČO, , zastupovaná do 5. 2. 2020 při výkonu funkce , jméno FO, . Za pozornost stojí, že když jednatel žalovaného hovořil k rozhodnutí neprodlužovat dále chod Dlužníka a firmu se prodat, uzavřel tento kontrakt právě s osobou , jméno FO, , který figuruje v současnosti na stránkách https:// www. , Anonymizováno, .sk › osoba › , adresa, - , Anonymizováno, – , Anonymizováno, celkem v 182 společnostech, z nichž 66 je v likvidaci. Nabízí se tedy předpoklad, že společnost Dlužníka míří stejným směrem, pokud veškeré její pravomoci přechází na společnost zastupovanou osobou, kterou lze považovat za tzv. bílého koně. Společnost Dlužníka a obchodní podíly byly převedeny na společnost , jméno FO, , Anonymizováno, a.s. krátce po prodejích bytové jednotky v listopadu a prosinci 2017.- k zaplacení částky 511.967,50 Kč do data 31. 7. 2020 byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 7. 2020, doručenou žalovanému do datové schránky dne 20. 7. 2020- z Vyrozumění o zahájení exekuce č. j. , spisová značka, ze dne 31. 1. 2018 bylo zjištěno, že byla zahájena exekuce dle rozsudků Krajského soudu v Brně č. .j. , Anonymizováno, /, spisová značka, ze dne 20. 9. 2016 a Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, ze dne 31. 10. 2017, obou v právní moci dne 7. 12. 2017, vedená proti povinnému , Anonymizováno, , právnická osoba, . pro pohledávku žalobce 278.889 Kč a náklady řízení.- z e-mailové komunikace právního zástupce žalobce s pověřeným soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, ze 14. 3. 2018 a z 27. 5. 2020 ve věci , spisová značka, plyne, že nebyl dohledán postižitelný majetek Dlužníka.- žalovaný u jednání předložil k důkazu smlouvu o zprostředkování a spolupráci ze dne 30. 7. 2008, uzavřenou mezi Dlužníkem jako investorem a společností , právnická osoba, jako zprostředkovatelem, podle níž převod bytových jednotek mohl být nabízen pouze prostřednictvím uvedeného zprostředkovatele. Smluvní vztah trval jen do 31. 12. 2010. Uváděl-li tedy žalovaný, že uvedenému zprostředkovateli se byt až do roku 2017 nepodařilo prodat, nešlo ani tak o nedostatek zájemců, jako spíše o nedostatek důvodu, který by Dlužníka k prodeji nutil. Evidentně jím nebyl tvrzený dluh 7.194.000 Kč vůči žalovanému, splatný 20. 12. 2009, který mohl Dlužník splatit prodejem bytu o rok později, kdy již zaniklo výhradní právo společnosti , právnická osoba, zprostředkovat prodej bytu, ke kterému přistoupil Dlužník až téměř 7 let po zániku smlouvy o zprostředkování a spolupráci ze dne 30. 7. 2008 a shodou okolností v časové návaznosti po vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci.- dále předložil žalovaný u jednání smlouvu o nájmu č. , hodnota, ze dne 18. 6. 2012, podle níž byla uváděná bytová jednotka Dlužníkem pronajata společnosti , právnická osoba, . na dobu neurčitou za nájemné 10.000 Kč + DPH a zálohu na služby 3.000 Kč. Na nájemném tak získal 120.000 Kč ročně, tedy částku neúměrně nízkou k tvrzenému dluhu 7.194.000 Kč, který se rozhodl řešit až ke konci roku 2017 prodejem bytu žalovanému. Ukončena byla smlouva o nájmu Dohodou o ukončení nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2018, předávací protokol byl podepsán dne 9. 4. 2018. Dne 13. 4. 2018 vyzvali manželé , jméno FO, žalovaného k uhrazení smluvní pokuty 18.000 Kč podle článku III. odst. 1 a 2 kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2017, uhrazena měla být podle interního dokladu žalovaného č. , Anonymizováno, . Podle interního dokladu č. 18IN049 ze dne 11. 5. 2018 měl žalovaný uhradit daň z nabytí nemovitosti 83.200 Kč. Znaleckým posudkem č. 4/2/2015 ze dne 3. 2. 2015 byla stanovena cena bytu částkou 2.311.436 Kč, existence nájemního vztahu zde zmíněna není. Žalovaný doložil k důkazu, že měl v době prodeje bytu za Dlužníkem pohledávku 7.194.000 Kč listinu označenou jako Vydané faktury ke dni 31. 12. 2017, ač hovoří o fakturách, správně mělo jít podle textu listiny o jedinou fakturu č. , hodnota, na uvedenou částku, splatnou dne 20. 12. 2009. Navrhoval-li žalovaný, že doloží, z jakých faktur se saldo skládá a jaká byla lhůta splatnosti, pak není jasné, co chtěl dokládat, když na jím předložené listině je uvedena jen jedna tvrzená faktura i s jejím číslem i datem splatnosti. Vytištěná sjetina skutečnou existenci takové pohledávky neosvědčuje, žalovaný nenabídl důkaz např. znaleckým posudkem, který by z účastnictví společností existenci takové pohledávky prokázal a podle data splatnosti jde patrně o pohledávku promlčenou. Zhruba rok po její splatnosti již nebyl Dlužník vázán smlouvou o zprostředkování a spolupráci ze dne 30. 7. 2008, mohl tedy dluh splatit žalovanému prodejem bytu již před uplynutím téměř 7 let, než tak skutečně učinil. O marné snaze Dlužníka prodat bytovou jednotku po ukončení smlouvy o zprostředkování a spolupráci, tedy v době od 1. 1. 2011 do listopadu 2017 ničeho konkrétního tvrzeno nebylo.- obdobné údaje, jako uvedl ve své výpovědi jednatel žalovaného, uvedl do úředního záznamu Policie ČR čj. , Anonymizováno, -, adresa, -, Anonymizováno, /TČ-2018-, Anonymizováno, ze dne 20. 12. 2019 i jeho syn , jméno FO, . Otázkou je, proč pokud má žalovaný za to, že tyto listiny mu pomohou v obraně proti žalovanému nároku, je dokládá až dne 15. 11. 2022, ač tak mohl učinit již v průběhu řízení ve věci , spisová značka, či v průběhu mediací nařízených v obou věcech a nabízí se, že sám žalovaný nebyl o oprávněnosti svých námitek přesvědčen. Ač si měl být v době realizace koupě a prodeje bytu vědom dluhu 7.194.000 Kč, tedy toho, že mu Dlužník dluží tak vysokou částku, přesto měl za byt zaplatit kupní cenu podle článku III. kupní smlouvy ze dne 13. 11. 2017 v 5- denní lhůtě ode dne vyznačení plomby na zápis vlastnického práva, ač ji mohl uhradit zápočtem a kterou také řádně uhradil, jak tvrdil až do jednání dne 15. 11. 2022, kde se poprvé objevuje nově údaj o zápočtu. Navíc žalovaný nikdy o údajný dluh Dlužníka nežaloval. To vše vyvolává pochyby o reálnosti takové pohledávky a snaze oddálit vydání rozhodnutí. Dlužník mající vůči žalovanému tak vysoký dluh, který nebyl schopen splnit, měl podat insolvenční návrh a v rámci insolvenčního řízení uspokojit byť částečně i pohledávku věřitele.- z výňatku z podání vysvětlení , tituly před jménem, , jméno FO, , realitního makléře, provozujícího činnost pro společnost , právnická osoba, pod hlavičkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zprostředkovávajícího prodej bytové jednotky č. , hodnota, manželům , jméno FO, bylo zjištěno, že jej asi v listopadu 2017 osobně oslovil jednatel žalovaného , jméno FO, s tím, že má zájem uvedený byt prodat a den, maximálně 2 dny poté došlo dne 15. 11. 2017 k podpisu smlouvy o výhradním poskytování realitních služeb, uzavřené s žalovaným. Cena bytu byla stanovena částkou 3.395.000 Kč včetně provize a DPH. O byt měli zájem tři nebo čtyři zájemci a nakonec se prodal manželům , jméno FO, za 3.475.000 Kč. Šlo o jediný prodej bytu pro žalovaného, pro Dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, žádný prodej nezprostředkoval.- slyšen jako svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že ohledně prodeje bytu byl osloven jednatelem žalovaného panem , jméno FO, . Mezi dobou, kdy byl osloven a prodejem bytu uplynuly řádově dva měsíce, to jen odhaduje vzhledem k již uplynulé době. Cena včetně provize byla domluvena na 3.045.000 Kč. Svědek již neví, kdo cenu navrhl, nejlepší nabídku dali manželé , jméno FO, . V komplexu prodával i několik dalších bytů, ale ne od žalovaného. O byty byl tehdy velký zájem, bylo několik zájemců. V roce 2017 nebyl problém prodat byt, vše bylo jen o ceně, nemovitost si vždy svého kupce našla. Horší to je, je-li v bytě nájemník, pokud chce zájemce byt užívat, ne však tehdy, když má byt na investici, na kterou se kupují většinou byty malometrážní. Nepamatuje si, zda tehdy prodej spěchal, spíše ne, detaily si s odstupem času nepamatuje. Pokud by byl byt oceněn v roce 2015 a k prodeji by došlo až v roce 2017, nedošlo by k poklesu ceny. Ceny nemovitostí rostly. Pokud tam není něco zásadního, nedochází během měsíce k všeobecné změně cen, cena se nijak zásadně neměnila tedy ani v rámci jednoho měsíce od listopadu do prosince 2017. Šlo o standardní byt, bez nějakých devastací, z fotografií nacházejících se v prezentaci k bytu plyne, že byt byl obydlený a svědek se nepamatuje, zda byly výhrady k tomu, že byt nebyl vyklizen. Vždy se kontroluje, kdo je podle katastru nemovitostí vlastníkem a bylo možno podepsat zprostředkovatelskou smlouvu, i když by nebyl vlastník v katastru nemovitostí uveden za situace, kdy se např. očekává ukončení dědického řízení, v jehož rámci se stane prodejce vlastníkem.

14. Údaje obsažené v kupních smlouvách, ve vysvětlení a výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, jsou v rozporu s tvrzením žalovaného, že bytová jednotka byla dlouhodobě v nabídce, aniž by o ni byl projeven zájem. Ve velmi rychlém časovém sledu po vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, který byl žalovanému i podle jeho sdělení předán , tituly před jménem, , Anonymizováno, , změnila bytová jednotka majitele nejdříve kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2017 a byla tak vyvedena z majetku Dlužníka, poté kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2017 zmařil žalovaný možnost uspokojit svou pohledávku prodejem jeho majetku. Kupní smlouvou ze dne 13. 11. 2017 byla nemovitost prodána za kupní cenu 2.080.000 Kč, v podstatě ihned poté se jednatel žalovaného zajímal o prodej bytové jednotky přes realitní kancelář, když pouhé 2 dny po kupní smlouvě podepsal smlouvu o výhradním poskytování realitních služeb a o necelé 2 měsíce později kupní smlouvou ze dne 22. 12. 2017 prodal bytovou jednotku za mnohem vyšší kupní cenu 3.475.000 Kč, kdy kupující, kteří platili část kupní ceny z úvěru, si museli nepochybně tento úvěr vyřídit, tedy zájem projevit a jednat o koupi mnohem dříve než 22. 12. 2017. Rychlost prodeje a navýšení kupní ceny o 66,83 % o nezájmu o bytovou jednotku nesvědčí. Tedy s odstupem pouhého 1 měsíce poté, co se žalovaný stal vlastníkem bytové jednotky, ji nabídl k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře a s odstupem 10 týdnů poté, co se stal vlastníkem bytové jednotky, ji prodal manželům , jméno FO, za cenu o 66,83 % vyšší, ač tak mohl učinit sám Dlužník, což je samo o sobě důkazem o účelovosti tohoto postupu, tedy o vědomé snaze vyvedení bytové jednotky z majetku Dlužníka s následkem zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Žalovaný přesto údajem, že bytovou jednotku tedy neprodával on, ale realitní kancelář, nachází jiného původce znemožnění uspokojení pohledávky žalobce.

15. Smlouva o zprostředkování a spolupráci ze dne 30. 7. 2008 prokazuje pouze to, že Dlužník mohl převádět bytové jednotky po tomto datu jen prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , ne však to, že smlouva trvala i po jejím zániku v roce 2010, resp. v roce 2017, kdy Dlužník převedl bytovou jednotku bez zprostředkovatele. Z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, neplyne žádný zásadní problém ani v užívání bytu nájemcem, který by bránil zájemcům v koupi bytu, když navíc smlouvu o nájmu č. , hodnota, ze dne 18. 6. 2012 bylo možno ukončit podle článku 2. výpovědí či dohodou, jak se také stalo a když v kupní smlouvě mohl žalovaný jako prodávající manželům , jméno FO, garantovat předání již vyklizeného bytu, byť následně sjednanou lhůtu k předání bytu zcela nedodržel.

16. Právním jednáním Dlužníka bylo zkráceno uspokojení věřitele a pohnutka, která k jeho jednání vedla, je zřejmá z rychlosti, jakou Dlužník s vědomím závazku vůči věřiteli po vydání rozsudku ze dne 31. 10. 2017, prodal jednotku personálně propojenému žalovanému a ten ji obratem prodal za cenu mnohem vyšší, než za jakou ji před 10 týdny nabyl. Žaloba ve věci , spisová značka, byla podána dne 5. 1. 2018 a žalobce se jí dovolával neúčinnosti právního jednání Dlužníka proti žalovanému, který uzavřením kupní smlouvy ze dne 13. 10. 2017 s Dlužníkem právně jednal a s ohledem na rozdíl mezi kupními cenami 2.080.000 Kč a 3.475.000 Kč z právního jednání nepochybně nabyl prospěch. Následným prodejem jednotky manželům , jméno FO, ztratil žalobce možnost úspěšně se dovolat neúčinnosti právního jednání Dlužníka vůči žalovanému, za jehož držby vlastnické právo třetí osobě vzniklo a kterému tak vznikla povinnost žalobci nahradit škodu. Žalovaný nepochybně zapříčinil vznik škody, na jejíž náhradu žalobci vzniklo právo ve smyslu ust. § 596 občanského zákoníku. Na třetí osobu převedli postupně Dlužník i žalovaný majetek, z něhož mohla být uspokojena pohledávka žalobce a z důvodu odporovatelného jednání Dlužníka a nepoctivého jednání žalovaného byla tato možnost zmařena.

17. Žalobce disponoval ke dni vyhlášení rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne 2. 6. 2020 vykonatelnou pohledávkou a ostatně by bylo právní jednání Dlužníka odporovatelné i tehdy, jestliže by se jeho pohledávka stala vymahatelnou až později. Za nadbytečné a pro projednávanou věc nic podstatného nepřinášející soud považuje provedení dalšího žalovaným navrženého dokazování, jako je vypracování dalšího posudku k ocenění bytové jednotky ke dni 13. 11. 2017se zohledněním existence vypověditelného, tedy ukončitelného nájemního vztahu, nebránícího zájemcům byt koupit. Pro zjevnou účelovost postupu Dlužníka i žalovaného vedoucího ke zkrácení žalobce není až tak podstatné, za jakou kupní cenu bytovou jednotku prodali. Po vydání rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a zahájení exekučního řízení, v jehož rámci bylo zjištěno, že Dlužník nemá žádný dohledatelný majetek k uspokojení pohledávky žalobce, bylo s majetkem Dlužníka a žalovaného naloženo způsobem, který uspokojené pohledávky znemožnil, kdy oba takto jednali prostřednictvím blízce propojených osob a takovému zjevně účelovému jednání právní ochranu poskytnout nelze. Na tomto závěru nic nemění okolnost, že návrh žalobce na vyznačení poznámky spornosti v katastru nemovitostí ze dne 9. 1. 2018 nebyl Katastrálním úřadem akceptován, když řízení ve věci , spisová značka, bylo zahájeno 5. 1. 2018 a v krátkém časovém sledu předtím došlo ke změně vlastníka bytové jednotky, kterou nabyli manželé , jméno FO, , kterých se spor netýkal. Je proto zbytečné dotazovat se Katastrálního úřadu, kdy byla poznámka spornosti do katastru zapsána. Právní účinky zápisu vlastnického práva manželů , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne 22. 12. 2017 nastaly k okamžiku 4. 1. 2018, zápis uvedeného byl proveden až 26. 1. 2018. Žalobce tedy navrhoval zápis poznámky spornosti v době, kdy důvodně předpokládal, že vlastníkem bytu je stále žalovaný. K obraně žalovaného, že bytová jednotka byla převedena na žalovaného za kupní cenu 2.080.000 Kč, která odpovídala odhadní ceně 2.311.436 Kč, stanovené znaleckým posudkem č. 4/2/2015 ze dne 3. 2. 2015 je nutno poukázat na skutečnost, že mezi vypracováním znaleckého posudku a uzavřením kupní smlouvy uplynula doba 2 let a 9 měsíců, během které ceny nemovitostí rozhodně neklesaly, spíše naopak. Nezahájení trestního stíhání žalovaného je rovněž bezpředmětné, limity občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti jsou odlišné.

18. Kromě toho, že od zpracování znaleckého posudku v roce 2015 do jejího prodeje v roce 2017 se s ohledem na vývoj cen nemovitostí hodnota bytové jednotky nesnížila, ale naopak rostla, vyznívá velmi naivně a pro podnikající subjekt či jeho právního zástupce i nedůstojně tvrzení, že o neúmyslu Dlužníka zkrátit nárok žalobce vypovídá to, že Dlužník dostal řádně zaplacenou kupní cenu, aniž by ji použil k úhradě dluhu vůči žalobci. Po prodeji bytové jednotky a úhradě dluhu 511.967,50 Kč by zůstala Dlužníkovi z kupní ceny částka 1.568.032,50 Kč a žalovanému dokonce částka 2.963.032,50 Kč, umožňující mu uhradit kromě dluhu žalobce i DPH a provizi. K nově uplatněnému tvrzení o existenci dluhu mezi Dlužníkem a žalovaným, částečně umořeného zápočtem kupní ceny lze s ohledem na propojení žalovaného s Dlužníkem konstatovat, že jednatelé a společníci obou by takto prakticky plnili sami sobě. I za předpokladu, že by skutečně existovala pohledávka žalovaného za Dlužníkem, nesplnili statutární zástupci Dlužníka povinnost upravenou v ust. § 98 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a žalovaný s totožnými zástupci, kteří jednali i za Dlužníka, sotva může předpokládat, že upřednostnění plnění v podstatě pro sebe sama bude v jeho prospěch také zohledněno.

19. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. Ke dni 1. 8. 2020, tedy dni následujícímu po dni, k němuž žalobce stanovil termín splatnosti, byla takto stanovena 8,25 % úroková sazba.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen úspěšnému žalobci nahradit částku 104.719 Kč, z toho 25.599 Kč na uhrazeném soudním poplatku a 79.120 Kč na nákladech právního zastoupení, sestávajících z odměny 62.280 Kč za 6 úkonů právní pomoci po 10.380 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 6 úkonů právní služby á 10.380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne 9. 11. 2020 a účast na jednání dne 15. 11. 2022 v délce přesahující dobu 2 hodin), částky 1.800 Kč za 6 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady cestovních nákladů z , adresa, a zpět ve výši 908,40 Kč ( při cestě dlouhé celkem 124 km, zjištěné průměrné spotřebě benzínu 5,9 l/100 km, jeho ceně 44,50 Kč / 1 l podle § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb., paušálu 4,70 Kč/ 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), částku 400 Kč na ztrátě času za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarifu, částku 13.731,60 Kč na 21 % DPH z částky 65.388,40 Kč podle § 14a advokátního tarifu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).