8 C 177/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , zahraniční právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , anonymizována dvě slova zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , okres okres o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3.000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od 16. 8. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 3.000 Kč za dobu od 7. 1. 2017 do 15. 8. 2018.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 7. 1. 2017 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná dne 7. 12. 2016 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí byla poskytnuta zápůjčka [částka] převodem na účet. O zápůjčku žalovaná požádala prostředky komunikace na dálku tak, že si zvolila podmínky žádosti o půjčku na webové stránce v sekci [příjmení] půjčky a toto potvrdila pomocí hesla. Po kliknutí na tlačítko Získání půjčky se považuje žádost o půjčku za podanou. Postup je podrobně upraven v části 4 obchodních podmínek. Společnost [anonymizována dvě slova] posoudila platební schopnost žalované a nejdéle do 48 hodin oznámila žalované e-mailem nebo SMS zprávou rozhodnutí o poskytnutí půjčky. Zároveň byl žalované zaslán návrh smlouvy o půjčce, včetně formuláře a obchodních podmínek a výzvy k úhradě ověřovacího poplatku. Žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou zmáčknutím tlačítka souhlasím ve svém klientském účtu, případně zasláním textové zprávy SMS s kódem, který obdržela na e-mail. Tím, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou o půjčce a zaplatila ověřovací poplatek, anebo využila službu instantoru v bance, se považuje smlouva o půjčce za podepsanou oběma stranami elektronickými kanály. Půjčka byla dne [datum] poukázána bezhotovostně na účet žalované a žalovaná byla povinna splatit půjčku na účet věřitele do [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila a nereagovala ani na výzvy věřitele ani na oznámení o postoupení pohledávky. Původní věřitel [anonymizována dvě slova] postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] postupní smlouvou ze dne [datum]. Tato společnost tutéž pohledávku postoupila na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po upomínce žalobce.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, v soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Usnesením ze dne 26. 10. 2020 č. j. 8 C 177/2020-49, které bylo žalobci prostřednictvím jeho právní zástupkyně doručeno [datum], vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení mimo jiné o tom, jakým způsobem byla s žalovanou smlouva o zápůjčce uzavřena, a k označení důkazů k prokázání takových tvrzení. Žalobce soudu sdělil, že pokud soud shledá smlouvu jako neplatnou, případně bude mít za to, že žalobce uzavření smlouvy neprokázal, nechť je žalobci přiznán nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

4. K prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce a o jejím poskytnutí předložil žalobce smlouvu o zápůjčce, Všeobecné obchodní podmínky [anonymizována dvě slova] a výpis z účtu původního věřitele. Smlouva o zápůjčce [číslo] obsahuje označení smluvních stran, kdy zapůjčitelem či věřitelem je [právnická osoba], [IČO], a druhou smluvní stranou označenou jako klient je žalovaná. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované zápůjčku [částka] dne [datum] podle čl. 4 [číslo] Všeobecných obchodních podmínek bankovním převodem na účet žalované. Splatnost půjčky byla stanovena na 30 dní do [datum], žalovaná měla vrátit celkovou částku, skládající se ze zápůjčky a poplatku, avšak poplatek byl stanoven ve výši [částka]. Součástí této listiny je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v němž jsou zopakovány základní parametry zápůjčky. Tato listina není podepsána ani datována. Odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky, pokud jde o způsob poskytnutí zápůjčky, splacení zápůjčky, náklady v případě prodlení a podmínky odstoupení od smlouvy. Tyto Všeobecné obchodní podmínky představují úpravu práv a povinností vzniklých při poskytování nebankovních půjček [právnická osoba] [anonymizováno] a mají být součástí každé dílčí smlouvy o půjčce. Podmínky nabyly účinnosti [datum], obsahují definici základních pojmů, způsob uzavření smlouvy, splácení půjčky, druhy nákladů půjček, právo klientů na odstoupení od smlouvy a důsledky odstoupení, právo klientů splatit půjčku před sjednaným datem splatnosti a zásady komunikace mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a klienty. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto Všeobecné obchodní podmínky obdržela, kdy a jakým způsobem se tak mělo stát, případně že by jakýmkoliv způsobem projevila s obchodními podmínkami svůj souhlas. Ani tato listina není podepsána ani datována, souvislost s žalovanou nelze z ní zjistit. Z výpisu z běžného účtu číslo [bankovní účet] vyplývá, že dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z účtu číslo [bankovní účet] [celé jméno žalované], a téhož dne na tentýž účet byla poukázána částka [částka].

5. Podle potvrzení [právnická osoba] z [datum] je majitelem účtu číslo [bankovní účet] žalovaná. Výpis z tohoto účtu potvrzuje obě shora uvedené transakce [datum], přičemž tohoto dne na účet žalované byla připsána částka [částka] ze shora uvedeného účtu označeného [anonymizována čtyři slova] .

6. Ohledně postoupení pohledávky zjistil soud tyto skutečnosti. Původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel uzavřel se [právnická osoba] [IČO] jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum], v níž se zavázal postoupit na postupníka pohledávky specifikované v příloze postupní smlouvy. Následně dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázala postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Tato příloha představuje seznam postoupených pohledávek, v němž pod pořadovým [číslo] je uvedena pohledávka za žalovanou. Dopisem z [datum] oznámila [právnická osoba] žalované, že pohledávka byla postoupena až na žalobce, a vyzvala žalovanou, aby svůj dluh uhradila již žalobci jakožto novému věřiteli na specifikované bankovní spojení. Dopis byl žalované odeslán doporučeně dne [datum]. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě celkové částky [částka] z žalované smlouvy o zápůjčce, dopis byl žalované odeslán doporučeně dne [datum]. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. Nejprve se soud zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že právní předchůdce žalobce, [anonymizována dvě slova], uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně zda jde o smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce shora uvedeného obsahu, což však v řízení nebylo prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Nelze mít za to, že právní předchůdce žalobce se zavázal přenechat žalované zastupitelnou věc, konkrétně částku [částka], aby ji žalovaná v dohodnuté lhůtě vrátila. Nebylo prokázáno, že by se právní předchůdce žalobce s žalovanou dohodli na dalších okolnostech, například na datu splatnosti či nákladech půjčky. K uzavření smlouvy o zápůjčce nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodli, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená smlouva o zápůjčce neobsahuje podpis žalované ani podpis původního věřitele, a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem přistoupila na podmínky obsažené ve smlouvě či na ujednání v obchodních podmínkách. Pro uzavření takovéto smlouvy jakožto smlouvy spotřebitelské může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran podnikatel používá výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí. Navíc v tomto případě žalovaná na tvrzenou zápůjčku ničeho neuhradila.

8. Soud ještě konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované, jak mu ukládá ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016. Žalobce na výzvu soudu obsaženou ve výše citovaném usnesení k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání v tomto směru reagoval tak, že nedisponuje informacemi a důkazy o tom, jak byla úvěruschopnost žalované prokázána, přičemž požaduje toliko jistinu půjčky a zákonný úrok z prodlení. Důsledkem porušením zmíněné povinnosti je ve smyslu § 87 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy. Vzhledem k tomu, že původní věřitel úvěruschopnost žalované neověřoval vůbec, posoudil by soud žalovanou smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku, to vše samozřejmě za situace, pokud by bylo prokázáno, že smlouva o zápůjčce byla skutečně mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena.

9. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel převedl ze svého účtu na účet žalované bezhotovostně [částka], tato částka byla na účet žalované řádně připsána, a nebylo zjištěno, že by žalovaná tutéž částku právnímu předchůdci žalobce anebo žalobci vrátila. Žalovaná tedy přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na její straně proto došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2993 a § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. Citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Žalovaná, která obdržela od právního předchůdce žalobce [příjmení] [jméno], tedy od původního věřitele, částku [částka] bez právního důvodu, je povinna tutéž částku vydat.

10. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou výše uvedenou postupní smlouvou na [právnická osoba] v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, a tato společnost následně postoupila tutéž pohledávku až na žalobce. Postoupením pohledávky nabyl žalobce také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem, jak vyžaduje ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce se tudíž stal vůči žalované novým věřitelem.

11. Ohledně povinnosti vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví žádnou lhůtu plnění, a tato lhůta nebyla ani mezi účastníky sjednána. Žalobce jakožto nový věřitel může podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Prokazatelnou výzvou k plnění byla výše uvedená výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky, odeslaná [datum] žalované. Žalovaná měla dluh splnit do [datum] a následujícího dne [datum] se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci náleží úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

12. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobci přiznal plně jistinu [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum] až do zaplacení. Ve zbytku nárokovaného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta výrokem II.

13. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 90 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 10 %. Při stanovení míry úspěchu soud zohlednil nejen jistinu, ale také úrok z prodlení, který v přiznané části kapitalizoval k dnešnímu dni, a v zamítnuté části jej kapitalizoval částkou [částka]. Soud též přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plněním výše uvedenou, jak mu ukládá ustanovení § 142 a o. s. ř.. Soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 80 % Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po [částka] podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze 3 paušálů režijních výloh po [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a konečně z částky [částka], která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce činí [částka], z čehož mu náleží 80 %, tedy [částka].