8 C 18/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11.251 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 11.251 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 26. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 11.251 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 26. 9. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na trase mezi železničním přejezdem č. , Anonymizováno, a domem č.p. , Anonymizováno, na , adresa, fyzicky napadl , jméno FO, , pojištěnce žalobce. Žalovaný způsobil , jméno FO, poškození zdraví, v důsledku čehož žalobce zaplatil náklady zdravotní péče 11.251 Kč, a tím mu vznikla majetková újma. Zavinění žalovaného vyplývá z trestního příkazu zdejšího soudu z , datum, č.j. , spisová značka, , jímž byl žalovaný uznán vinným za předmětné protiprávní jednání. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky dopisem z 21. 8. 2023, který žalovaný nepřevzal.

2. Usnesením z 28. 3. 2025 č.j. , spisová značka, , které bylo žalobci doručeno dne 1. 4. 2025, vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení o tom, které konkrétní náklady žalobce vynaložil a jaká byla jejich jednotlivá výše, kterého dne tyto náklady vynaložil a komu byly tyto náklady uhrazeny. Zároveň byl žalobce vyzván, aby označil důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalobce na tuto výzvu reagoval sdělením, že přílohou žaloby byla specifikace nákladů léčení s přílohou Rg:, Anonymizováno, , a žalobce má za to, že tato dostatečně prokazuje, které konkrétní náklady žalobce vynaložil, jaká byla jejich jednotlivá výše i kdy a komu byly tyto náklady vynaloženy.

3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 a posléze § 50m občanského soudního řádu.

4. K nařízenému jednání se nedostavil žalobce ani žalovaný, o odročení nepožádali, žalobce se omluvil a navrhl, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.

5. Jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobce , jméno FO, bylo předmětem řízení u Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, pod č.j. , Anonymizováno, , a posléze řízení u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Trestním příkazem z , datum, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , zdejší soud uznal žalovaného vinným z toho, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na trase mezi železničním přejezdem č. , Anonymizováno, a domem č.p. , Anonymizováno, na , adresa, za přítomnosti nejméně pěti osob opakovaně fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, , nar. , datum, , kterého několikrát udeřil pěstmi do oblasti hlavy, opakovaně jej shodil na zem, kde do něj kopal a způsobil mu zranění, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl za obdobný čin odsouzen trestním příkazem zdejšího soudu z , datum, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, . Žalovaný tedy se dopustil na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, a čin spáchal opětovně, a tím spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců.

6. Z následně uvedených listin policejního spisu výše uvedeného č.j. zjistil soud tyto skutečnosti. Podle úředního záznamu z , datum, hlídka policie obvodního oddělení , adresa, téhož dne na místě zjistila, že , jméno FO, měl tržnou ránu pod levým okem a krvácení v okolí levého ucha, na místo byla přivolána záchranná služba, která provedla prvotní ošetření , jméno FO, a převezla ho k vyšetření do nemocnice , adresa, . Tento rozsah zranění , jméno FO, je jasně patrný i z fotografií pořízených policií. Odvoz , jméno FO, potvrdil sám , jméno FO, v úředním záznamu o podaném vysvětlení z , datum, . Rozsah zranění , jméno FO, vyplývá z lékařské zprávy , právnická osoba, , podle níž měl , jméno FO, tržnou ranku v oblasti levého ucha a hematom pod levým okem, bylo mu provedeno šití rány. Znalkyně z oboru soudního lékařství , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost policie vyhodnotila drobnou tržnou ránu na levém uchu a hematom pod levým okem , jméno FO, jako zranění lehké a povrchní, s omezením v obvyklém způsobu života do sedmi dnů.

7. Z listiny nadepsané Škoda – vyčíslení nákladů léčebné péče zjistil soud, že jde o seznam jednotlivých úkonů zdravotnické péče, řazených podle zdravotnických zařízení. Dne , datum, v nemocnici , adresa, byl proveden rentgen lebky v ceně 264,60 Kč, komplexní vyšetření lékařem urgentního příjmu v ceně 1.531,74 Kč, péče spojená s převzetím pacienta od zdravotnické záchranné služby v ceně 1.200 Kč, triáž pacientů na oddělení urgentního příjmu v ceně 152,88 Kč, kontrolní vyšetření lékařem 383,67 Kč, péče o nemocného na intenzivní vyšetřovně urgentního příjmu v ceně 984,90 Kč a sutura rány a podkoží do 5 cm v ceně 205,80 Kč. Součet těchto částek činí 4.723,59 Kč pod číslem zakázky 2234308085, přičemž zřejmě tato částka měla být zaplacena , právnická osoba, dne 31. 3. 2023. Dále ve vyčíslení nákladů léčebné péče je uvedeno pod datem 12. 2. 2023 přednemocniční neodkladná péče v ceně 2.395,04 Kč, sledování případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem v ceně 984,12 Kč a úhrada za epizodu péče zdravotnické záchranné služby – příjem tísňové výzvy a výjezd v ceně 2.085 Kč. Součet těchto částek činí 5.464,16 Kč pod číslem zakázky , Anonymizováno, , a tato zakázka měla být zaplacena 6. 4. 2023 , právnická osoba, . Poslední položkou soupisu je přeprava pacienta v pásmu 31–60 km dne 13. 2. 2023 v ceně 1.063,45 Kč pod číslem zakázky 2234313071, přičemž tato zakázka měla být zaplacena dne 6. 4. 2023 zařízení , Anonymizováno, .

8. K výše uvedenému důkazu vyčíslení nákladů léčebné péče soud uvádí, že se jedná o soupis jednotlivých úkonů s uvedením jejich ceny, přičemž z této listiny nelze vzít za prokázáno, že žalobce celkový součet výše uvedených částek ve výši žalované částky 11.251 Kč zaplatil a komu.

9. Dopisem z 21. 8. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě žalované částky. Podle vrácené obálky byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně, byl uložen na poště dne 25. 8. 2023 až do 5. 9. 2023, a následně byl vrácen zpět odesílateli jako nedoručený.

10. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl shora uvedeným pravomocným trestním příkazem uznán vinným z toho, že fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, , pojištěnce žalobce, kterého několikrát udeřil pěstmi do oblasti hlavy, opakovaně ho shodil na zem a kopal do něj a způsobil mu zranění. Toto zranění vyplývá z popisu policie a z fotografií, kdy , jméno FO, měl pohmožděnou levou tvář pod okem a tržnou ránu na levém uchu. Následně byl převezen zdravotnickou záchrannou službou do nemocnice v Boskovicích, kde byl ošetřen lékařem a rána mu byla sešita. Druh zranění , jméno FO, odpovídá jednotlivým položkám ve vyčíslení nákladů léčebné péče, a to včetně ošetření zdravotnickou záchrannou službou a jeho odvozu do nemocnice. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce komukoli, tedy ani zdravotnickým zařízením, cokoli za tyto úkony léčebné péče uhradil a kdy se tak mělo stát.

11. Žaloba žalobce je na hranici projednatelnosti, pokud jde o vylíčení skutkových tvrzení. Žalobce je povinen ve smyslu § 101 odstavec 1 občanského soudního řádu zejména tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, s tím, že pokud všechna potřebná tvrzení neobsahuje žaloba, lze je uvést v průběhu řízení. Žalobce dále je povinen plnit další procesní povinnosti, např. důkazní povinnost, a dbát pokynů soudu. Žalobce se nedostavil k nařízenému jednání, a proto nemohl být vyzván znovu k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání v souladu s ustanovením § 118a odstavec 1 a 3 o. s. ř., ani poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Soud připomíná, že tvrdit rozhodné skutečnosti nelze směšovat s prokazováním takových skutečností, tedy nelze směšovat povinnost tvrzení s povinností důkazní. Jak soud upozornil žalobce ve výše citovaném usnesení, nelze chybějící tvrzení nahradit odkazem na listiny. Soud ještě konstatuje, že Nejvyšší soud v rozsudku z 30. 1. 2003 sp. zn. 29 Cdo 1089/2000 uzavřel, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Soud však zdůrazňuje, že tento závěr je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba, a jako výjimka by měl být aplikován zcela restriktivně, jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněném pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 2268/2011 je jednoznačně uvedeno, že by bylo v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, zakotvenou v článku 37 odstavec 3 Listiny základních práv a svobod, aby soud svou činností, analýzou předložených listin, v podstatě plnil a nahrazoval procesní aktivitu žalobce, pokud jde o splnění požadavků kladených na žalobu v § 79 odstavec 1 věty druhé o. s. ř.

12. Výše uvedené závěry Nejvyššího soudu ČR soud aplikoval pro tento případ a má za to, že žalobce nedostatečně vylíčil skutková tvrzení a navíc takto nedostatečná skutková tvrzení v řízení neprokázal. Nepostačuje uvést do žaloby nedostatečný rozsah skutkových tvrzení, a toto nahradit odkazem na listiny, konkrétně na vyúčtování léčebné péče. Je třeba mít na zřeteli, že žaloba musí obsahovat dostatek skutkových tvrzení, když soud je povinen žalobu doručit protistraně, tedy žalovanému, aby se žalovaný mohl seznámit s nárokem žalobce. Žalobce sice reagoval na výše uvedenou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, avšak nedoplnil žádná tvrzení a jako důkaz označil pouze vyčíslení nákladů léčebné péče, které bylo připojeno k žalobě. Soud ve smyslu ustanovení § 132 občanského soudního řádu hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo.

13. Soud přihlédl tedy k vyčíslení nákladů léčebné péče a zjistil z něj výše uvedené skutečnosti. Z téže listiny však nelze vzít za prokázáno, že žalobce náklady léčebné péče ve výši žalované částky skutečně uhradil jakémukoli zdravotnickému zařízení a kdy se tak stalo. K prokázání této skutečnosti žalobce ani na výzvu soudu žádný důkaz neoznačil. Vzhledem k tomu, že žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, nemohl být soudem u jednání znovu vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvě.

14. Nárok žalobce vychází z ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, podle něhož příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

15. Pro vznik práva na náhradu nákladů léčení žalobce musí být naplněny čtyři předpoklady, a to protiprávní jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobce, vynaložení nákladů na úhradu hrazených služeb poskytnutých pojištěnci žalobcem, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného vůči pojištěnci a vynaložením nákladů žalobcem a zavinění. Prokázání všech těchto předpokladů je nezbytnou podmínkou pro úspěch žalobce při uplatnění jeho nároku podle citovaného ustanovení. Žalobci se v řízení podařilo prokázat pouze jeden z těchto předpokladů, a to protiprávní jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobce , jméno FO, . Další předpoklady již žalobce neprokázal, když nebylo zjištěno, v kterých dnech a jaké konkrétní částky uhradil žalobce kterým konkrétním zdravotnickým zařízením. Za takové situace soud nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

16. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.