8 C 182/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , Ph.D., advokátkou se sídlem adresa , obec a číslo - část obce proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka]</b> <b>- ve výši 9,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum]</b> <b>- ve výši 1,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky v [obec].</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za období od [datum] do [datum] žalobce úrok z prodlení kapitalizoval částkou [částka]. Žalobce tvrdí, že pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobce www.orangefinance.cz, a uvedla požadované údaje, včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Následně v informačním systému žalobce byla založena klientská sekce pro žalovanou a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná prostřednictvím této klientské sekce požádala o úvěr [částka] a žalobce její žádost schválil a uzavřel s ní úvěrovou smlouvou. Uzavření smlouvy proběhlo tak, že žalovaná odsouhlasila znění smlouvy a smlouva byla uložena v klientské sekci žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splatit úvěr do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru [částka]. Žalobce úvěr poskytl [datum] žalované převodem na účet, žalovaná však ve sjednané době ničeho nevrátila. Žalobci vznikl podle článku IX odst. 1 písm. a) smlouvy nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaná částka se skládá z úvěru [částka], poplatku [částka] a smluvní pokuty [částka].

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je od [datum] až dosud zapsán v obchodním rejstříku a předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že jsou v ní označeny smluvní strany tak, že žalobce je úvěrujícím a žalovaná je úvěrovaným. Žalovaná se obrátila na žalobce prostřednictvím internetových stránek a po seznámení se s podmínkami projevila zájem o uzavření této smlouvy a uvedla výši úvěru. Výše úvěru činila [částka], doba jeho trvání byla 28 dní,P poplatek za poskytnutí úvěru v plné výši byl [částka] a po uplatnění slevového kódu a při splnění podmínek jeho uplatnění pouze [částka]. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila [částka]. Žalovaná byla povinna vrátit žalobci celkovou částku jednorázově do 28 dnů od poskytnutí úvěru bezhotovostně na účet žalobce. V článku III. je vymezen předmět smlouvy tak, že je jím závazek žalobce poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch úvěr v dohodnuté výši za výše uvedených podmínek, a žalovaná se zavázala nejpozději v termínu splatnosti úvěru zaplatit žalobci celkovou částku a splnit všechny ostatní povinnosti ze smlouvy. Smlouva byla poskytnuta žalované na trvalém nosiči dat a odesláním na její e-mail. Postup uzavření smlouvy je upraven v článku III. odst. 4-8 a článek V., a to po jednotlivých krocích. Žalovaná podle tohoto popisu si byla povinna vybrat výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, byla seznámena s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru. Dále byla povinna zadat své osobní údaje a odsouhlasit, že si přečetla poučení o zpracování osobních údajů. Následně mělo dojít k ověření telefonu žalované, na její telefon měla být doručena SMS zpráva s uvedením [příjmení] kódu, který byla žalovaná následně oprávněna zadat do speciálního určeného políčka a následným stisknutím políčka s označením„ pokračovat“ se dostala do poslední fáze registračního procesu. Žalovaná dále měla zadat identifikační a kontaktní údaje a vytvořit si vlastní heslo pro přihlášení do klientské sekce, byla povinna se seznámit s obsahem smlouvy včetně sankčních ujednání, a na důkaz své vůle měla zaškrtnout příslušné políčko umístěné pod zněním smlouvy a vyjádřit tím, že nemá žádné výhrady proti textu smlouvy ani dokumentace. Předtím měla žalovaná sdělit, že se seznámila s dokumentací. Poté se žalované měla objevit celková rekapitulace podmínek poskytnutí úvěru a žalovaná měla po zmáčknutí políčka označeného jako„ odeslat návrh na uzavření smlouvy“ se dostat na další stránku, na níž žalobce oznamuje žalované poděkování za odeslání návrhu na uzavření smlouvy. V článku IX. odst. 1 bylo stanoveno, že v případě prodlení žalované se splněním jakékoli části dluhu podle smlouvy bez ohledu na zavinění je povinna zaplatit žalobci vedle celkových nákladů úvěru ještě smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, dále zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a paušální poplatky na úhradu nákladů specifikované pod bodem C. [ulice] této listiny je datum [datum], razítko a podpis osoby oprávněné jednat za žalobce. V místě vyhrazeném pro podpis žalované je toliko vytištěno její jméno, stejné datum, a kód [číslo]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná text této úvěrové smlouvy podepsala či jakoukoli jinou formou na obsah této smlouvy přistoupila a vyjádřila s ní souhlas.

4. Ohledně čerpání úvěru bylo zjištěno, že podle částečného výpisu z účtu žalobce odeslal žalobce částku [částka] dne [datum] na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] soud ověřil, že majitelem tohoto účtu je žalovaná, a podle výpisu z téhož účtu byla zmíněná částka na účet žalované téhož dne připsána.

5. Z výzvy k úhradě dluhu z [datum] vyplývá, že jí vytvořila zástupkyně žalobce a upomíná žalovanou o zaplacení celkového dluhu [částka] z výše uvedené úvěrové smlouvy s tím, že pokud dluh nebude zaplacen do sedmi dnů od doručení výzvy, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalované odeslán či doručen. Z listiny, kterou žalobce označuje jako e-mailovou zprávu z [datum], bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce upozorňuje žalovanou, že v příloze zprávy zasílá výzvu k úhradě dluhu s veškerými podrobnostmi. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, a jakou formou, byl tento dopis žalované odeslán či doručen.

6. Žalobce předložil k prokázání toho, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované, výpis účtu žalované za dobu od listopadu 2018 do ledna 2019 a výpis EUCB. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky, nebylo třeba se již zabývat tím, zda žalobce v dostatečné míře ověřoval úvěruschopnost žalované a její poměry, a zda tyto správně vyhodnotil a úvěr poskytl oprávněně či nikoliv.

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud zvažoval, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však v řízení nebylo prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do dohodnuté doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovanou dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, na poplatcích, nákladech či jiných platbách, případně na smluvní pokutě. Žalobce popsal, jakým způsobem měla žalovaná uzavřít pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, avšak tato tvrzení nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná provedla jakoukoli úspěšnou registraci v nějakém systému žalobce, že by byla založena její klientská sekce, že by jí byly sděleny přístupové údaje do systému, že by požádala o poskytnutí úvěru, rovněž nebylo zjištěno, že by žalobce nějakou žádost o úvěr schválil a kdy a jak se tak mělo stát, ani že by žalovaná odsouhlasila znění smlouvy prostřednictvím klientské sekce. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaná a žalobce postupovali po jednotlivých krocích při uzavírání smlouvy tak, jak je výše uvedeno v textu úvěrové smlouvy. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupila, případně kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou, a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni, pokud bude nabídka přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být tudíž ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Pro uzavření tvrzené smlouvy jakožto smlouvy spotřebitelské může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran používá podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

8. Žalobce ve svůj prospěch argumentuje ustanovením § 562 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Podmínky tohoto ustanovení však nebyly v řízení prokázány. Nebylo tedy prokázáno, jaké záznamy kterých údajů, o jakých právních jednáních v elektronickém systému žalobce prováděl žalobce systematicky a posloupně a chránil je proti změnám, případně jakým způsobem.

9. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě do [datum] ani platit žalobci jakékoliv poplatky, smluvní pokuty či jiná plnění.

10. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalované částku [částka], a tato částka byla na účet žalované řádně připsána. Žalovaná tedy přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a tudíž na její straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná, která od žalobce obdržela částku [částka], je tudíž povinna tuto částku žalobci vydat, když nebylo prokázáno, že by žalobci tuto částku vrátila, a to ani částečně.

11. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou je až žaloba, když, jak soud výše uvedl, nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byla předžalobní výzva žalované odeslána či doručena. Žaloba byla žalované doručena tak, že [datum] žalovaná nebyla zastižena, zásilka byla proto uložena a připravena k vyzvednutí na poště a žalované byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Následně byla zásilka žalované vhozena do její poštovní schránky až dne [datum]. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se tato zásilka dostala [datum], žalovaná měla plnit žalobci bez zbytečného odkladu, tedy nejdéle do [datum], a dnem následujícím, [datum], se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci vzniklo ve smyslu § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, a výše úroků nebyla mezi účastníky dohodnuta. Proto se za ujednanou považuje výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., která činí 8,25 % ročně.

12. Soud tedy přiznal žalobci na jistině částku [částka] a úrok z prodlení až od [datum]. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatku [částka], smluvní pokuty [částka] a zbývající části úroků z prodlení.

13. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 54,6 % předmětu sporu a jeho neúspěch představuje 45,4 %. Při stanovení úspěchu a neúspěchu soud vycházel nejen z přisouzené či zamítnuté jistiny, nýbrž také z kapitalizovaného úroku z prodlení, který v přiznané části kapitalizoval částkou [částka] a v zamítnuté části částkou [částka]. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 9,2 %. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce odeslal žalované ve smyslu § 142 a o. s. ř. výzvu k plnění shora uvedenou, soud však vycházel z toho, že žalovaná si musela být vědoma toho, že na svůj účet obdržela částku [částka], a že tuto bude muset vrátit. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za 2 úkony právní pomoci po [částka] podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 2 paušálů režijních výloh po [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a konečně z částky [částka], která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobce činí [částka], z čehož 9 % představuje částku [částka].