8 C 186/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12.904,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky , částka- s úrokem ve výši , částka- s úrokem z prodlení ve výši , částka- s úrokem 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení- s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci , částka, s úrokem ve výši , částka, , s úrokem 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdí, že uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaná měla úvěr splácet splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Celkem žalovaná vyčerpala , částka, dvěma způsoby. Jednak dne , datum, žalovaná vyčerpala , částka, ve formě úhrady ceny zboží prodejci, když prodejce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , právnická osoba, . po podpisu smlouvy předal žalované černou techniku , Anonymizováno, a žalobce proplatil tomuto prodejci cenu zboží , částka, . Následně žalovaná vyčerpala ještě , částka, dne , datum, , kdy tyto peněžní prostředky jí žalobce poukázal na bankovní účet. Žalovaná přestala úvěr splácet, přičemž celkem žalobci uhradila , částka, , což žalobce započítal na jistinu, na úroky, na náklady na vymáhání a smluvní pokutu. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni , datum, . Žalovaná částka , částka, se skládá z jistiny , částka, , z nákladů na vymáhání , částka, a ze smluvní pokuty , částka, . Smluvní pokuta , částka, za prodlení se splácením se skládá z následujících částek. V dubnu 2024 činí smluvní pokuta , částka, , za prodlení v měsíci červenci 2024 činí , částka, , za prodlení v srpnu 2024 činí , částka, , za prodlení v září 2024 činí , částka, , za prodlení v říjnu 2024 činí , částka, a za prodlení v listopadu 2024 činí , částka, . Od součtu těchto smluvních pokut , právnická osoba, Kč byla odečtena platba žalované , částka, . Kapitalizovaný úrok ve výši , částka, je součet neuhrazených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaných úroků v období od zesplatnění do podání žaloby, a jde o součet částek , částka, , , částka, a , částka, . Úrok z prodlení kapitalizovaný částkou , částka, byl vypočten za dobu od patnáctého dne po zesplatnění úvěru, tedy od , datum, , do , datum, , tedy do dne sepsání žaloby, a to v sazbě 12,75 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované, provedl lustraci žalované v registrech SOLUS, centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v nebankovním registru klientských informací.

2. Ve věci byl dne , datum, vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k žádnému nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce soud zjistil, že žalobce je v něm zapsán od roku 2005 dosud a do jeho předmětu podnikání náleží poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Žalovaná obdržela informace o základních parametrech revolvingového úvěru na listině Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který podepsala. Dne , datum, uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Z ní soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v podnájmu, je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, a má příjem , částka, čistého měsíčně a výdaje na bydlení ve výši , částka, měsíčně, nehradí žádné splátky úvěru a ostatní výdaje činí , částka, . Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, na úrok 26,28 % ročně. Výše minimální splátky činila 4 % z dlužné částky měsíčně , částka, . První čerpání bylo podle smlouvy ve výši , částka, , což byla prodejní cena přístroje černá technika , Anonymizováno, , přičemž žalovaná souhlasila s tím, že tuto částku žalobce uhradí přímo prodejci, a to společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalovaná se zavázala úvěr v této výši splatit formou 24 splátek po , částka, včetně úroku 9,91 % ročně, a první splátka byla splatná , datum, . Pro případ nesplácení úvěru ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalobce má právo na účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které činí , částka, za měsíc vymáhání, dále na smluvní pokutu , částka, a zákonný úrok z prodlení.

6. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobce , Anonymizováno, , obsahující podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Podle bodu 3.7 měl žalobce vést pro žalovanou úvěrový účet po celou dobu trvání smlouvy o úvěru, na němž byly vedeny všechny transakce, tedy čerpání, splácení, poplatky, odměny a sankce. Žalobce podle bodu 3.20 byl povinen zaslat žalované jednou měsíčně výpis z úvěrového účtu, pokud na něm byl nějaký pohyb. V bodu 4.1 bylo stanoveno, že pokud první čerpání úvěru bylo poskytnuto na nákup zboží, dává žalovaná pokyn, aby první čerpání poskytl žalobce na účet prodejce. Podle bodu 5.4 měsíční splátku tvoří procentuální část z nesplacené dlužné částky.

7. Ohledně čerpání úvěru ze strany žalované zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Podle zprávy společnosti , Anonymizováno, byl mobilní telefon , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, předán žalované , datum, v 10:05 hodin a částka , částka, byla této společnosti žalobcem zaplacena. Podle výpisu z účtu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . byla na tento účet připsána dne , datum, částka , částka, z účtu žalobce. Podle výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, byla na tento účet dne , datum, připsána částka , částka, z účtu žalobce.

8. Z výpisu z téhož účtu žalované soud navíc zjistil, že ke dni , datum, měla žalovaná na účtu záporný zůstatek -, částka, a ke dni , datum, záporný zůstatek -, částka, . Za dobu od , datum, do , datum, neproběhla na účtu žalované žádná transakce, z níž by bylo možné dovodit, že žalovaná pobírá měsíční čistý příjem ze zaměstnání , částka, . Žádné takové příjmy se ve výpisu z účtu žalované nenacházejí. Na tomto účtu měla žalovaná sjednaný kontokorent ve výši , částka, , tedy možnost čerpat do záporného zůstatku, což žalovaná využívala.

9. Z listiny Karta klienta vyplývá, že jsou v ní údaje, které žalovaná uvedla do úvěrové smlouvy a které jsou zmíněny výše. Dále jsou zde vyjmenovány registry, v nichž měl žalobce žalovanou lustrovat, například insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, ministerstvo vnitra, SOLUS a Nebankovní registr klientských informací. Listina , Anonymizováno, – maximálního limitu splátky, obsahuje způsob, jakým žalobce postupuje při výpočtu maximálního limitu splátky, a jsou v něm zahrnuty údaje, které žalovaná uvedla úvěrové smlouvy. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná měla jeden existující kontrakt, a to kontokorentní úvěr s limitem , částka, , z něhož měla využitou částku , částka, . Tento kontokorentní úvěr byl sjednán , datum, a datum poslední delikvence bylo , datum, .

10. Ve výpisu čerpání, splátek a úhrad jsou zaznamenána obě čerpání úvěru, tedy , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , rovněž splátky žalované a způsob jejich započtení. Žalovaná úvěr splácela od , datum, , další splátku uhradila až v říjnu 2023, následně hradila splátky každý měsíc až do srpna 2024, poté další úhrady provedla od října 2024 každý měsíc a poslední platbu uhradila , datum, . Celkem žalovaná zaplatila žalobci , částka, .

11. Dopisem z , datum, vyzval žalobce žalovanou k úhradě celého dluhu najednou s ohledem na její prodlení s úhradou splátek, a podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán dne , datum, .

12. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z , datum, , který podle poštovního podacího archu byl žalované odeslán doporučeně , datum, .

13. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne , datum, žalovaná obdržela základní informace o úvěru a tentýž den uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru výše uvedeného obsahu. První čerpání ve výši , částka, bylo provedeno tak, že žalovaná u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . si zakoupila telefon , Anonymizováno, za tuto částku, a žalobce za žalovanou uhradil tutéž částku tomuto prodejci. Druhé čerpání proběhlo tak, že žalobce na její účet poukázal , částka, . Celkem žalovaná vyčerpala , částka, a žalobci uhradila toliko , částka, . Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované tak, že zjistil údaje od žalované, které byly uvedeny přímo v úvěrové smlouvě, a prověřil žalovanou v Nebankovním registru klientských informací, když měl k dispozici úvěrovou zprávu výše uvedenou. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu najednou z důvodu jejího prodlení se splácením a následně ještě před zahájením řízení urgoval žalovanou o vyrovnání dluhu prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila. Žalovaná částka , částka, se skládá z jistiny , částka, , z nákladů na vymáhání , částka, a ze smluvních pokut , částka, .

14. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395, tak že smlouvou o úvěru se úvěrující, tedy žalobce, zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl peněžní prostředky dohodnutým způsobem v celkové výši , částka, . Žalovaná tuto částku od žalobce čerpala, avšak své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci úroky dostála toliko částečně a její platby nepostačovaly ani na úhradu vyčerpané částky.

15. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a žalobce byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Po žalobci lze proto důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu, jak vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. U žalobce je ve smyslu § 60 odst. 1–6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

16. Tentýž zákon v § 75 a § 76 vyžaduje od žalobce provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně a transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalované. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl žalobce povinen před uzavřením žalované úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Žalobce byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Žalobce byl povinen posoudit zejména schopnost žalované úvěr splácet na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jejích dosavadních dluhů.

17. V této souvislosti soud poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Žalobce od žalované zjistil, že je svobodná, je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem , částka, , její výdaje na bydlení činí , částka, a ostatní výdaje , částka, a nehradí žádné splátky úvěru. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce jakýmkoliv způsobem příjem a výdaje žalované ověřil. Naopak z výše uvedeného výpisu z účtu žalované za období tří měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy vyplývá, že žalovaná žádný takový příjem nepobírala, žalovaná již byla zadlužená, když měla na svém účtu kontokorent s limitem , částka, , a její zůstatek na účtu před uzavřením žalované úvěrové smlouvy byl záporný. Celkové výdaje, které žalovaná uvedla, činí , částka, , a pokud by měla příjem , částka, , zbývalo by jí na měsíc , částka, . Jak již soud zmínil, tyto výdaje žalobce žádným způsobem neověřil.

18. Částka 1.500 Kč, kterou žalovaná uvedla jako ostatní výdaje bez nákladů na bydlení, je velmi nepravděpodobná, tedy lze si stěží představit, že by člověku na jeden měsíc postačovala částka , částka, na veškeré výdaje kromě bydlení, tedy například na jídlo, pití, ošacení, obuv, hygienické potřeby, dopravu a další. Soud tedy má za to, že žalobce nemohl provést porovnání neověřených příjmů a neověřených výdajů žalované a způsobu plnění jejich dosavadních dluhů, a tudíž žalobce z takovéhoto nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované nemohl učinit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalovaná zpočátku úvěr splácela.

19. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že žalobce poskytl žalované úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Soud ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání žalobce, jakým postupoval vůči žalované při sjednávání žalované smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zároveň narušuje veřejný pořádek, a tudíž je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku. Soud k tomuto druhu neplatnosti přihlíží bez návrhu, tedy aniž by kterákoli smluvní strana neplatnost namítla. Popsané chování žalobce jakožto věřitele a poskytovatele spotřebitelského úvěru je nežádoucí a vede ke zbytečnému zadlužování spotřebitelů. Týká se nejen vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitele nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát například sociálními dávkami, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů na jiné všeobecně prospěšné účely.

20. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i žalobce, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž uzavřel, že soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, nemohly z ní vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalované tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě stanoveným způsobem, ani platit žalobci jakékoli úroky, náklady či smluvní pokuty. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky , částka, , z čehož žalovaná vrátila pouze , částka, . Rozdíl ve výši , částka, odpovídá bezdůvodnému obohacení na straně žalované, které je povinna žalobci vydat.

22. Žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když důsledkem porušení povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalované je jednak neplatnost smlouvy o úvěru a jednak to, že žalovaná jakožto spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Jedná se o novou dobu splatnosti, která je závislá nikoliv na výzvě k plnění, nýbrž na možnostech žalované.

23. Soud má tudíž za to, že žalovaná se dosud do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku nedostala, a žalobci tak nevzniklo právo na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud nemohl posoudit možnosti žalované, kdy žalovaná se k žádnému nařízenému jednání nedostavila a o svých poměrech ničeho nesdělila. Soud proto uložil žalované zaplatit přisouzenou částku žalobci v obvyklé lhůtě tři dny od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

24. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci nesplacenou část jistiny , částka, . Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně zbývající části žalované jistiny, úroků z úvěru a úroků z prodlení.

25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nejprve stanovil míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu. Úspěch žalobce představuje částka , částka, . Jeho neúspěch činí celkem , hodnota, , , částka, , což je součet zamítnuté částky , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, a úroku z úvěru a úroku z prodlení kapitalizovaných ke dni tohoto rozhodnutí částkami , částka, a , částka, . Žalovaná tedy měla ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žalované žádné náklady řízení nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.