8 C 190/2023

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manželky o rozvod manželství,

I. Manželství manžela celé jméno manžela a manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že manželství bylo uzavřeno po sedmileté známosti z důvodu vzájemné citové náklonnosti. Soužití bylo spokojené asi do roku 2013, a následně mezi účastníky docházelo k neshodám a postupnému odcizení. Účastníci spolu dlouhodobě intimně nežijí, dne datum se manžel ze společného bydliště odstěhoval. Manželství účastníků je pouze formálním soužitím dvou lidí, a neplní žádnou ze svých funkcí.

2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a potvrdila všechny skutečnosti v něm obsažené.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu nejprve krátkodobě žili v nesezdaném soužití a manželství uzavřeli dne datum před stát. instituce, oba jako rozvedení, u každého z nich šlo o druhé manželství. Důvodem sňatku byl vzájemný citový vztah manželů. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel považoval soužití za spokojené do roku 2013, když následně se vztahy mezi manželi začaly zhoršovat zejména pro rozdílnosti jejich názorů na chod domácnosti a na trávení volného času. Manželka vnímala průběh manželství odlišně. Pečovala o rodiče, tím byla značně vytížená a neměla moc času posuzovat, zda manželství je spokojené. Pro ni hlavní problém v soužití představoval nedostatek citové podpory ze strany manžela. Účastníci se pokoušeli problémy řešit společně, manželka docházela k psychoterapeutce, vztahy mezi nimi se však zlepšit nepodařilo. Intimně se účastníci nestýkají po dobu více než pěti let, bydleli spolu do datum, kdy se manžel odstěhoval. Do téže doby společně hospodařili, tedy společně jedli, a vařilo se, uklízelo, pralo, žehlilo i nakupovalo pro oba dohromady. Manžel již citový vztah k manželce ztratil a nepřeje si s ní žít. Manželka měla k manželovi citový vztah velmi dlouho, avšak byla nucena to již uzavřít, přičemž při ni nemá význam, aby se vyjadřovala k tomu, zda s manželem chce žít, když on si to již nepřeje. Na začátku roku 2023 manžel navázal známost s jinou ženou a v srpnu 2023 navázala manželka známost s jiným mužem. Oba účastníci počítají s těmito novými vztahy do budoucna.

4. V souladu s ustanovením § 389 odstavec 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na délku trvání manželství, na vzájemnou pomoc a podporu manželů, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná náprava vztahů mezi nimi již nepřipadá v úvahu.

5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ust. § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ust. § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství.

6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků bylo provázeno neshodami, které se účastníci pokoušeli řešit, avšak bezúspěšně. Do konce února 2023 spolu ještě dokázali žít v tom směru, že běžné každodenní záležitosti jako vaření, uklízení, praní, žehlení či nakupování, byly vykonávány pro oba účastníky dohromady, a oba rovněž se spolu stravovali. Od datum, tedy po dobu více než deseti měsíců, existuje v manželství účastníků hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný negativní postoj obou účastníků k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně.

7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich odlišné představy o společném životě do té míry, aby vytvořili spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Manželka postrádala citovou podporu ze strany manžela. Rozvrat manželství byl dovršen porušením manželské věrnosti na straně obou účastníků, nejprve na straně manžela a následně na straně manželky, a oba účastníci tak před úsilím o nápravu narušených vztahů dali přednost jiným partnerům.

8. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má soud za to, že podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku jsou splněny, a proto návrhu manžela vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

9. Soud dodává, že nebylo možné postupovat podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, i když účastníci předložili dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu ze dne datum. Nebyla však splněna další z podmínek citovaného ustanovení spočívající v tom, že ke dni zahájení řízení spolu manželé nežijí déle než šest měsíců. Řízení v této věci bylo zahájeno dne datum a účastníci spolu nežijí, jak je výše uvedeno, od datum, tedy po dobu pouhých 2 a půl měsíce.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízení soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Toto právo nepřísluší těm, kdož se ho po vyhlášení rozhodnutí vzdali. Manželka, která přijala příjmení manželovo, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Pokud v občanském průkazu účastníka tohoto řízení je zapsán údaj o rodinném stavu, je účastník povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.