Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

8 C 195/2023

č. j. 8 C 195/2023-64

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-09-06 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBI:2023:8.C.195.2023.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: právnická osoba], IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1.088,92 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.088,92 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 17. 8. 2022 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.088,92 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 17. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že dne 19. 1. 2021 uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu, v níž bylo rovněž dohodnuto, že žalobce poskytne žalovanému slevu na specifikované koncové zařízení, a zároveň byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva na toto koncové zařízení v ceně 2.999 Kč. Žalovaný si převzal osobně zařízení na prodejně žalobce při úhradě akontace v den podpisu smlouvy. Žalovaný však nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování za služby, žalobce proto smlouvu vypověděl, smlouva tedy byla ukončena předčasně, a žalobce požadoval podmíněnou slevu ve výši žalované částky zpět.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 19. 1. 2021 uzavřel žalobce jako operátor s žalovaným jako zájemcem účastnickou smlouvu [číslo] na telefonní číslo [tel. číslo] na dobu určitou 24 měsíců. Žalobce se zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu. Součástí účastnické smlouvy byly všeobecné podmínky žalobce, ceník služeb a obchodní podmínky pro specifikované druhy služeb. Účastnická smlouva obsahovala ještě smluvní ujednání ke kupní smlouvě, když účastníci se dohodli, že žalobce poskytne žalovanému slevu na koncové zařízení typu [anonymizováno 8 slov] v celkové ceně 7.999 Kč. Sleva byla podmíněna využíváním služeb s tarifem s minimální měsíční platbou 1.275 Kč a dodržením sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců. Pro případ, že tato doba trvání smlouvy by nebyla dodržena, například z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany žalovaného či žalobce, byl žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu žalobci vrátit. Podmíněná sleva činila 4.000 Kč, a cena zařízení po slevě byla 2.999 Kč. V listině Nastavení služeb byly specifikovány podrobně druhy poskytovaných služeb. Všeobecné podmínky žalobce obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Podle bodu [číslo] je žalobce oprávněn ukončit smlouvu písemnou výpovědí s výpovědní dobou 30 dnů ode dne jejího doručení v případech, kdy zákazník ve lhůtě splatnosti nezaplatil 3 po sobě jdoucí vyúčtování anebo pokud je v prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vůči žalobci po dobu delší než 90 dnů. Žalobce měl k dispozici zřejmě občanský průkaz žalovaného [číslo] když předložil soudu kopii části tohoto občanského průkazu.

4. Fakturou [číslo] z 19. 1. 2021 vyúčtoval žalobce 5.001 Kč, z faktury však nelze zjistit, které osobě byla tato částka vyúčtována. Jednalo se o zálohu na služby [příjmení] za 2.000 Kč, Twist 50 minut a SMS do všech sítí 2 Kč, [číslo] [anonymizováno 8 slov] za 7.999 Kč, a od součtu těchto položek byla odečtena celková sleva 5.000 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by tato faktura jakkoli souvisela s žalovaným, případně zda, v které době a jakým způsobem se dostala do dispozice žalovaného. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 19. 1. 2021 bylo možné zjistit toliko to, že byl vystaven žalobcem na částku 5.001 Kč. Není však zde uvedeno, která osoba měla tuto částku zaplatit, za co a kdy, je zde pouze uvedena forma úhrady – hotovost. Pokladní doklad není podepsán ani příjemcem, tedy žalobcem, ani žádnou další osobou. Žalobce vystavoval na žalovaného vyúčtování služeb. Za období od 6. 3. do 5. 4. 2021 vyúčtoval dokladem [číslo] částku 1.279,90 Kč se splatností 20. 4. 2021, a to za měsíční paušály za tarif. Dokladem [číslo] žalob vyúčtoval žalovanému služby za období od 6. 4. do 5. 5. 2021 ve výši 1.540,83 Kč se splatností 20. 5. 2021, a to za měsíční paušál a poplatky za upomínku. Dokladem [číslo] žalobce vyúčtoval žalovanému služby za období od 6. 5. do 5. 6. 2021 ve výši 1.890,33 Kč se splatností 24. 6. 2021, a to za měsíční paušály a smluvní pokutu. Žalobce k těmto vyúčtováním tvrdí, že první z nich bylo zaplaceno dne 2. 9. 2022 s částečným zaplacením druhého zmíněného vyúčtování. Žalobce k prokázání skutečností, že žalovaný si neplnil vůči žalobci své povinnosti, předložil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast z 8. 2. 2023 č.j. ČTÚ-50 851/2022-638/III. Správní orgán jím vyhověl návrhu žalobce a zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.561,06 Kč s úroky z prodlení za služby elektronických komunikací k telefonnímu číslu [tel. číslo], z toho za zúčtovací období od 6. 4. do 5. 5. 2021 částku 820,73 Kč a za období následující od 6. 5. do 5. 6. 2021 částku 740,33 Kč. Z citovaného rozhodnutí nelze dovodit, na základě kterých konkrétních dokladů, zejména vyúčtování, správní orgán takto rozhodl. Soud poukazuje na to, že ve výše uvedeném vyúčtování za dobu od 6. 4. do 5. 5. 2021 žalobce předepsal žalovanému měsíční paušál za tarif 1.275 Kč, a nelze z tohoto vyúčtování vysledovat částku 820,73 Kč, uvedenou správním orgánem. Ve vyúčtování výše uvedeném za období 6. 5. do 5. 6. 2021 žalobce vyúčtoval žalovanému měsíční paušál za tarif 740,33 Kč, což odpovídá částce uvedené správním orgánem.

5. Dopisem z 27. 4. 2022 vypověděl žalobce účastnickou smlouvu z důvodu, že žalovaný nezaplatil výše uvedená tři vyúčtování v celkové částce 4.711 Kč. Žalobce zároveň žalovanému poskytl lhůtu k úhradě této částky do 15. 5. 2022 s tím, že pokud dluh bude do tohoto dne zaplacen, výpověď nenabude účinnosti. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Daňovým dokladem [číslo] nazvaným Vrubopis vyúčtoval žalobce žalovanému žalovanou částku 1088,92 Kč se splatností 16. 8. 2022. Jednalo se o doúčtovanou slevu zařízení, když poskytnutá podmíněná sleva činila 4.000 Kč, a tato byla poměrně krácená o 2.911,08 Kč. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento doklad žalovanému odeslán či doručen. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 3. 11. 2022, který byl podle potvrzení podání žalovanému odeslán dne 7. 11. 2022. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

6. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu soud použil zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Žalobce je osobou vykonávající komunikační činnost, a žalovaný se považuje za účastníka, neboť uzavřel s žalobcem, jakožto podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, účastnickou smlouvu výše uvedenou na poskytování těchto služeb. Toto právní vymezení a označení účastníků řízení je obsaženo v § 2 zákona o elektronických komunikacích. Službou elektronických komunikací se ve smyslu § 2 písmeno n) téhož zákona rozumí obvykle služba poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítí elektronických komunikací. Žalobce s žalovaným uzavřel účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, a podle ní poskytoval žalovanému služby, které žalovaný využíval v rámci dohodnutého tarifu a rozsahu. Žalobce tyto služby žalovanému vyúčtoval ve shora uvedených třech vyúčtováních, a povinností žalovaného bylo za poskytnuté služby uhradit cenu ve výši platné v době poskytnutí služby, jak je uvedeno v § 64 odstavec 1 a 2 téhož zákona Částky obsažené ve shora uvedených třech vyúčtováních však nejsou předmětem tohoto řízení.

7. Účastnická smlouva obsahovala smluvní ujednání ke kupní smlouvě, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému slevu na předmětné koncové zařízení ve výši 4.000 Kč. Z toho vyplývá, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na specifikované koncové zařízení v souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku. Podle citovaného ustanovení kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Kupní cena byla mezi účastníky ve smlouvě sjednána ve výši 7.999 Kč, a žalobce poskytl žalovanému podmíněnou slevu 4.000 Kč, takže cena zařízení po slevě činila toliko 2.999 Kč. V souladu s ustanovením § 548 odstavec 1 občanského zákoníku lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Tato podmínka v daném případě spočívala v tom, že žalovaný dodrží sjednanou dobu trvání účastnické smlouvy 24 měsíců a zároveň bude využívat služeb s tarifem s minimální měsíční platbou 1.275 Kč. V účastnické smlouvě nebylo ujednáno ničeho ohledně převodu vlastnického práva k zařízení na žalovaného, proto ve smyslu § 1099 občanského zákoníku platí, že vlastnické právo k předmětnému zařízení jakožto k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, což v daném případě je datum 19. 1. 2021.

8. Jak soud shora zmínil, v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce si splnil povinnost umožnit žalovanému nabýt vlastnické právo k předmětnému zařízení, a rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětné zařízení převzal a zaplatil žalobci kupní cenu, v souladu s ustanovením § 2079 odstavec 1 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že žalovaný převzal zařízení dne 19. 1. 2021 na prodejně žalobce, což však nebylo prokázáno. Převzetí zařízení žalovaným nelze dovodit ani z toho, že podle tvrzení žalobce zaplatil žalovaný žalobci za zařízení sníženou kupní cenu 2.999 Kč. V řízení totiž nic takového prokázáno nebylo. Ze shora uvedené faktury na 5.001 Kč ani z příjmového pokladního dokladu tyto skutečnosti nelze dovodit. Ve faktuře ani není zmíněno, na kterou osobu ji žalobce vystavil, jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této faktury zjistit, ani to, že by žalovaný zaplatil žalobci za předmětné zařízení jakoukoli částku. Příjmový pokladní doklad není z větší části vůbec vyplněn. Nelze z něj zjistit, která osoba měla zaplatit žalobci částku 5.001 Kč v hotovosti a na jaký konkrétní nárok či účel. Pokladní doklad není ani nikým podepsán. Nelze tedy mít za to, že by žalovaný zaplatil žalobci dne 19. 1. 2021 jakoukoli částku. Pokud by bylo prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobci sníženou kupní cenu za předmětné zařízení, bylo by možné z toho dovodit, že žalovaný předmětné zařízení skutečně převzal, avšak vzhledem ke shora uvedeným závěrům soud nemá za prokázáno, že žalovaný převzal specifikované zařízení od žalobce ani že zaplatil žalobci sníženou cenu za toto zařízení. Soud ještě poukazuje na to, že v účastnické smlouvě nebyl sjednán způsob zaplacení kupní ceny ani lhůta k její úhradě. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, podle něhož převzetí zařízení žalovaným není podmínkou pro nárok žalobce na zaplacení kupní ceny. Soud je naopak toho názoru, že žalobce nemůže požadovat zaplacení kupní ceny či její části, tedy splnění povinností žalovaného z kupní smlouvy, když žalobce sám své povinnosti z kupní smlouvy nesplnil, tedy neumožnil žalovanému nabýt vlastnické právo k předmětnému zařízení. Nelze požadovat zaplacení kupní ceny či její části v srpnu 2022, kdy byl vystaven Vrubopis na žalovanou částku, tedy po roce a 7 měsících po uzavření smlouvy, když není prokázáno, že žalovaný předmětné zařízení skutečně převzal.

9. I kdyby bylo prokázáno převzetí zařízení žalovaným, nebylo by možné žalobě vyhovět, neboť nebylo prokázáno, že nebyla dodržena podmínka pro trvání poskytnuté slevy na zařízení. Žalobce tvrdí, že žalovaný nezaplatil shora uvedená tři vyúčtování služeb, respektive uhradil pouze jejich část, a to se značným zpožděním. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tato tři vyúčtování zaplatil řádně a včas. Lze tedy mít za to, že žalovaný si v tomto směru neplnil své povinnosti vůči žalobci hradit vystavená vyúčtování. Za takové situace byl žalobce oprávněn podle bodu [číslo] všeobecných podmínek ukončit účastnickou smlouvu písemnou výpovědí s výpovědní dobou 30 dnů od jejího doručení žalovanému. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný vytvořil dopis obsahující výpověď účastnické smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento dopis byl žalovanému odeslán či doručen, případně kdy se tak mělo stát. Skutečnost, že žalovaný porušil účastnickou smlouvu a že žalobce byl oprávněn smlouvu vypovědět, neznamená bez dalšího, že žalobce skutečně smlouvu vypověděl a že smlouva byla tak skutečně předčasně ukončena a ke kterému dni se tak mělo stát. Nelze tedy mít za to, že smlouva byla předčasně ukončena, a že žalovaný nedodržel sjednanou dobu trvání smlouvy 24 měsíců.

10. Žalovaný byl v řízení pasivní, z čehož však nelze dovozovat, že by skutečnosti tvrzené žalobcem byly bez dalšího prokázány. Jinými slovy vyjádřeno, to, že žalovaný nezpochybnil tvrzení žalobce, nemá v tomto řízení ten následek, že soud bude mít za prokázáno, že žalovaný převzal od žalobce předmětné zařízení ani že žalobce žalovanému odeslal výpověď účastnické smlouvy.

11. Soud závěrem shrnuje, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný převzal od žalobce předmětné zařízení, a pokud by tato skutečnost byla prokázána, nebylo prokázáno, že žalobce účastnickou smlouvu předčasně vypověděl, a že tato smlouva byla ukončena před dohodnutou dobou trvání 24 měsíců. Za tohoto stavu soud nepovažuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

12. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud tedy v souladu s ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníku nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.