8 C 199/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , okres okres o zaplacení částky 2.421,50 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1.000 Kč s úrokem z prodlení 8 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.421,50 Kč s úrokem z prodlení 8 % ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 2.421,50 Kč s úrokem z prodlení 8% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná uzavřela dne [datum] distančním způsobem se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu, na základě níž jí byla poskytnuta peněžní částka 4.000 Kč. Úvěr byl splatný [datum], žalovaná však uhradila toliko 3.000 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 1.000 Kč, z tří poplatků za upomínání po 150 Kč a ze smluvní pokuty 971,50 Kč. Výše smluvní pokuty byla stanovena v sazbě 0,1% denně z částky 1.450 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], která tutéž pohledávku následně postoupila žalobci.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] byla vytvořena listina smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž je věřitelem společnost [právnická osoba], se sídlem na [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], [IČO], a žalovaná je klientem či dlužníkem. Věřitel se ve smlouvě zavazuje na žádost žalované poskytnout jí úvěr 4.000 Kč s úrokem ve výši 110,47 Kč bezhotovostním bankovním převodem se splatností [datum]. Následky porušení smlouvy jsou stanoveny tak, že v případě prodlení je žalovaná povinna platit úroky z prodlení 8% ročně, které nikdy nepřesáhnou zákonem stanovenou výši, dále účelně vynaložené náklady ve výši podle sazebníku a smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Na smlouvě nejsou podpisy smluvních stran, tedy ani věřitele ani žalované. [ulice] listiny je uvedeno, že dokument byl podepsán [datum] v 16:38 hodin autorizačním kódem [číslo], nahrazujícím fyzický podpis. Listina, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry předmětného úvěru, nenachází se na ní žádné podpisy, pouze je uvedeno obdobně jako u smlouvy o úvěru, že dokument byl podepsán elektronickým kódem. Listina úvěrové podmínky obsahuje podrobnější úpravu práv a povinností pro smlouvy, které věřitel [anonymizována tři slova] sjednává se svými klienty, a zahrnuje rovněž sazebník, v němž je uvedeno, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 110,47 Kč a náklady za zaslání upomínky činí 150 Kč. V listině rozpis dluhu jsou uvedena data tří upomínek 26. 6., 6. 7. a [datum], dále dvě platby po 1.500 Kč ve dnech 2. 10. a [datum] s tím, že současný dluh činí 0 Kč.

4. Čerpání částky 4.000 Kč žalovanou vyplývá z potvrzení o provedené platbě, ze zprávy [obec] spořitelny a z výpisu z účtu žalované. Na účet žalované číslo [bankovní účet] byla dne [datum] připsána částka 4.000 Kč z platební brány [anonymizována dvě slova], a tato platební brána potvrdila, že zmíněného dne na tento účet žalované byla poukázána předmětná částka z účtu společnosti [právnická osoba]

5. Ve dnech 26. 6., 6. 7. a [datum] byly vyhotoveny písemné upomínky, v řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, příp. zda vůbec, byly žalované odeslány či doručeny.

6. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované zjistil soud tyto skutečnosti. Původní věřitel zřejmě měl k dispozici kopii občanského průkazu a rodného listu žalované. Původní věřitel vytvořil listinu úvěruschopnost úvěru [číslo] v níž jsou uvedeny údaje o žalované, a to čistá mzda 6.975 Kč, výše příjmů 13.000 Kč, prokazatelný čistý měsíční příjem 19.975 Kč, výše měsíčních závazků 1.000 Kč, počet členů domácnosti 5, počet členů domácnosti s příjmem 3 a životní minimum 3.140 Kč. Jedná se o elektronický dokument, nelze z něj zjistit, jakým způsobem byly tyto údaje získány, neobsahuje podpis věřitele ani žalované. Z částečného výpisu z účtu žalované za dobu od 23. 4. do [datum] jsou patrny příjmové a výdajové položky, nelze ověřit, zda jsou všechny uvedeny ve výpisu. Jako položka mzda je zde pouze částka 6.975 Kč, připsána dne [datum] od společnosti [právnická osoba] Z řádného výpisu z účtu výše uvedeného soud ještě zjistil, že dne [datum] měla žalovaná přečerpaný kontokorent, když měla sjednanou výši kontokorentu 1.000 Kč. Z listiny půjčky – [anonymizováno] s datem [datum] bylo zjištěno, že obsahuje řadu kódů a různých údajů, mimo jiné je zde uvedeno – typ práce – ostatní, zaměstnavatel [právnická osoba], brigáda, a pracovní pozice skladník, příjem 6.975 Kč, nějaký další příjem 13.000 Kč Poslední datum blíže nespecifikované registrace byl [datum], počet zamítnutých žádostí 4.

7. Postoupení pohledávky za žalovanou zjistil soud z následně uvedených listin. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel se [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [země] jako postupníkem smlouvu o postoupení dluhu [číslo] dne [datum], v níž se původní věřitel zavázal postoupit na postupníka pohledávky specifikované v seznamu. V tomto seznamu pod položkou [číslo] je uvedena pohledávka i za žalovanou. Společnost [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení souboru pohledávek, a v seznamu postoupených pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou. Oznámení postoupení pohledávky žalované nebylo v řízení prokázáno, podle žalobce oznámení o postoupení zasílali žalované postupitelé elektronicky.

8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], v němž upozornil žalovanou, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalované odeslán či doručen. K prokázání odeslání či doručení předžalobní výzvy žalované nepostačuje označená e-mailová zpráva z [datum] z adresy: [email] na adresu [email]. Ve zprávě je uvedeno, že se zasílá důležitá informace, která se týká splácení půjčky, přílohou zprávy má být [anonymizována dvě slova] upomínka.

9. O způsobu uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že smluvní dokumentace, tedy smlouva s přílohami, byla žalované odeslána ve formátu pdf na verifikovaný e-mail a uložena do klientského profilu. Žalovaná umístila smlouvu označenou jedinečným elektronicky vygenerovaným SMS kódem do klientské zóny na svůj klientský účet, a tímto byla smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena. Smlouva byla elektronicky podepsána v rámci zabezpečeného elektronického systému a informace v něm jsou chráněny proti případným změnám podle pravidel kybernetického bezpečnosti. Žalovaná smlouvu podepsala autorizačním kódem, tedy připojením elektronicky vygenerovaného SMS kódu, který nahrazuje fyzický podpis. Jedná se o kód [číslo], který žalované zaslal původní věřitel SMS zprávou na mobilní telefon, jde o prostý elektronický podpis.

10. K těmto tvrzením soud uvádí, že jednak jsou neúplná, chybí v nich rovněž časové vymezení, a, což je nejdůležitější, ani takto neúplná tvrzení žalobce nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by původní věřitel zaslal jakýmkoliv způsobem blíže nezjištěného dne žalované autorizační kód, nebylo prokázáno, že by původní věřitel zaslal žalované smlouvu o úvěru s přílohami, kterého dne a jakým způsobem se tak mělo stát, nebylo prokázáno, zda žalovaná opravdu tyto dokumenty obdržela, kterého dne a jakou formou, a jak konkrétně naložila s autorizačním kódem, v kterých dnech, nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaná umísťovala smlouvu do nějaké klientské zóny a kdy se tak mělo stát, ani jak nakládala konkrétně s klientským účtem.

11. Soud tedy má za to, že uzavření žalované úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou nebylo prokázáno, stejně tak ani to, že by mezi těmito smluvními stranami došlo k dohodě o nějakých obchodních podmínkách či sazebníku. Bylo však prokázáno, že žalovaná obdržela na svůj účet od původního žalobce 4.000 Kč, z čehož vrátila toliko 3.000 Kč.

12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, nebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 4.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující, tedy původní věřitel, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníkovi, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednané době a zaplatit úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 4.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoliv smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odstavec 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující smlouvu o úvěru neobsahuje podpis původního věřitele ani podpis žalované a nebylo zjištěno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupila a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel, anebo žalovaná učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by původní věřitel či žalovaná projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo být ani prokázáno, zda původní věřitel či žalovaná jakoukoliv nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijali ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že zřejmě původní věřitel vytvořil text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, komu a kým, jakým způsobem a kterého dne byl tento text předložen, ani že by druhá smluvní strana takovýto návrh smlouvy přijala, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce uvádí, že byl použit prostý elektronický podpis. Jak již soud konstatoval, nic takového v řízení prokázáno nebylo, a soud poukazuje na to, že je třeba odlišit to, zda nějaký podpis má náležitosti prostého elektronického podpisu, od toho, zda přesné a konkrétní použití elektronického podpisu je v soudním řízení prokázáno. Způsob uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku je náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.

13. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycující jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem původní věřitel či žalovaná měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

14. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno v této souvislosti pouze to, že žalovaná pobírala měsíční příjem z brigády u společnosti [právnická osoba] ve výši 6.975 Kč, zřejmě měsíčně. Příjem žalované 19.975 Kč, tvrzený žalobcem, v řízení prokázán nebyl a žalobce ani netvrdí, z kterých konkrétních zdrojů by takový příjem žalovaná měla pobírat, případně z kterých konkrétních dokladů tento příjem měl být ověřen. Nebylo rovněž prokázáno, že by původní věřitel se dostatečným způsobem zabýval výdajovou stránkou žalované, případně z kterých konkrétních listin které konkrétní výdaje měl zjistit. Soud poukazuje na to, že původnímu věřiteli mohlo být známo, že žalovaná dne [datum], tedy krátce před poskytnutím částky 4.000 Kč, přečerpala kontokorent na svém účtu v [obec] spořitelně, což jednoznačně vyplývá z úplného výpisu z účtu žalované. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované smlouvy o úvěru, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.

15. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. Žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit původnímu věřiteli předmětnou částku v určité lhůtě ani platit mu jakékoliv poplatky, náklady či smluvní pokuty. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalované poukázal částku 4.000 Kč, žalovaná tuto částku tedy přijala, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované představuje částku 1.000 Kč, která odpovídá rozdílu mezi přijatou částkou 4.000 Kč a platbami žalované ve výši 3.000 Kč.

16. Původní žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno] postupní smlouvou v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Tato společnost následně postoupila tutéž pohledávku další postupní smlouvou na žalobce, který postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, jak je stanoveno v § 1880 občanského zákoníku.

17. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 1 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen po té dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je až žaloba, která byla na poště uložena [datum]. Soud má za to, že do dispozice žalované se žaloba dostala [datum], žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu do [datum], a od následujícího dne [datum] se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,5% ročně. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce požaduje úrok z prodlení v sazbě pouze 8% ročně.

18. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení až od [datum]. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatků za upomínání, smluvní pokuty a části úroku z prodlení.

19. Žalovaná měla ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, a ve smyslu § 142 odstavec 2 o.s.ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím úspěchem a neúspěchem ve sporu. Žalované však žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.