8 C 206/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 350.000 Kč, 8,25 % zákonný úrok z prodlení ročně z částky 350.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 81.446,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 350.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] (dále„ Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek účastníků uzavřít do Dne D kupní smlouvu, kterou bude na žalobkyni převedeno vlastnické právo k Právu stavby, jehož součástí je rodinný dům včetně přípojek vodovodu a kanalizace, elektrického a plynového vedení, přičemž toto právo stavby zatěžuje pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Dobrotice. Den D byl definován jako 75. den ode dne, kdy bude rodinnému domu příslušným orgánem veřejné správy České republiky přiděleno číslo popisné. V čl. 5 bod 5.6 věta druhá Smlouvy bylo sjednáno právo odstoupení od smlouvy pro případ, že Den D nenastane do 31. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že do dne 29. 6. 2020 nebylo rodinnému číslo popisné přiděleno a Den D nenastal, žalobkyně od Smlouvy odstoupila a současně požádala o vrácení zálohy na kupní cenu ve výši 350.000 Kč ve lhůtě do 10. 7. 2020. Zálohu 350.000 Kč žalobkyně uhradila na účet uvedený ve Smlouvě o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] přičemž jako variabilní symbol této platby bylo uvedeno parcelní číslo pozemku, tedy [číslo]. Platba byla realizována z účtu pana [jméno] [příjmení], který ústní smlouvou žalobkyni částku 350.000 Kč na úhrady uvedené platby zapůjčil. K námitkám žalovaného uvedla, že rozestavěnost spočívá pouze ve vykopání základů a jejich částečném zalití betonem, kdy tyto činnosti provedl žalovaný bez stavebního povolení.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal s tím, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní. K důkazu navrhl dne 6. 11. 2020 mj. e-mailovou komunikaci a listiny ze své evidence, žádné důkazy přes výzvu ze dne 10. 11. 2020 soudu nedoložil. Odstoupení od Smlouvy považuje na neplatné, kromě toho uplatnil jako procesní obranu námitku započtení s tím, že zrušením Smlouvy odpadá právní důvod plnění, jež bylo na základě smlouvy poskytnuto a je nutno jej mezi stranami vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem, kterým by byla stanovena cena obvyklá při současném stavu rozestavěnosti domu, který je předmětem Smlouvy. Pohledávka žalovaného pohledávku žalobkyně výrazně převyšuje. Připravoval stavbu podle pokynů a specifikací žalobkyně, má nakoupený individualizovaný materiál pro výstavbu jejího domu. Na svislých konstrukcích jde o částku 714.000 Kč, na krovu a střechách 210.000 Kč, na krytině střechy 183.000 Kč a na změně projektové dokumentace 58.000 Kč, celkem 1.165.000 Kč. Až u jednání uvedl zástupce žalovaného, v čem spatřuje žalovaný neplatnost odstoupení od Smlouvy, a to jednak v prodloužení doby dokončení výstavby domu, která se podle čl.2-2 Smlouvy prodlužuje o překážky z důvodu vyšší moci, spočívající v nesprávném úředním postupu Stavebního úřadu v [obec], který žádosti žalovaného včas nevyhověl a žalovaný podal stížnosti na jeho pracovníky, takže prodloužení lhůt zavinil stavební úřad. Dále pak požadovala žalobkyně změny stavby, se kterými se nepočítalo, takže se měnila projektová dokumentace i materiály. Když žalovaný již mohl stavbu dokončit, žalobkyně od smlouvy odstoupila a neposkytovala žalovanému součinnost. Za předpokladu, že by bylo odstoupení od smlouvy shledáno platným, pak by měla žalobkyně vrátit žalovanému poskytnuté plnění, jehož výši není žalovaný schopen 100 % doložit, když vede spor proti svému účetnímu Ing. [příjmení], který má většinu dokladů o stavbě v rozhodném období a žalovaný je tak v tíživé důkazní nouzi. Dům, který měl stát na pozemku žalobkyně, nebyl zděný, ale z ocelových dílců, které se poskládají na sebe a připravují se mimo pozemek žalobkyně, na kterém se následně pouze poskládají. Hrubou stavbu má tak žalovaný již postavenou. Navrhl, že vrátí žalobkyni částku 350.000 Kč a žalobkyně na něj převede svůj pozemek za cenu 990 Kč, tvrdil, že v tomto směru podal u Okresního soudu v Kroměříži proti žalobkyni žalobu o nahrazení projevu vůle, což žalobkyně prostřednictvím svého zástupce popřela, uvedla, že nikdy s žalovaným žádnou smlouvu o svém závazku převést na něj svůj pozemek neuzavřela a nevydání stavebního povolení vyšší mocí není, tím spíše, že ji měl zajistit žalovaný, který tak učinil 4. 6. 2020, tedy v době, kdy již den 31. 5. 2020 uplynul. Jestliže žalovaný prováděl nějaké práce, neučinil tak na základě stavebního povolení, ale v rozporu se správními předpisy a takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu.

3. Podle ust. § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

4. Podle § 2004 odstavec 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

5. Podle § 2991 odstavec o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 1982 odstavec 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odstavec 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

8. Podle § 1987 odstavec 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odstavec 2 o. z., pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

9. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalovaného, Smlouvou o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] ze dne 18. 10. 2019, výpisem z [list vlastnictví], mailovou komunikací včetně příloh, oznámením o provedení příkazu k úhradě, oznámením o odstoupení od smlouvy ze dne 29. 6. 2020 včetně dodejky, výzvou ze dne [datum], sdělením Městského úřadu Holešov a na internetu prezentované cenové nabídky drátů k armování, z nichž byl zjištěn tento skutkový stav: -) žalobce je zapsán v obchodním rejstříku ode dne 21. 12. 2007. Od 19. 5. 2017 je jako předseda představenstva zapsán [jméno] [příjmení]. -) podle výpisu z [list vlastnictví] vlastní žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne 23. 10. 2019 mj. pozemek parc. [číslo] kú. [část obce]. -) Smlouvou o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] ze dne 18. 10. 2019, uzavřenou ve smyslu § 1785 a násl. o. z., se v článku 3. bod 3.

1. účastníci dohodli, že žalovaný jako budoucí prodávající a vlastník Práva stavby (kterým je dle článku I. bod [číslo] písmeno a/, c/, d/, a to právo stavby, jehož součástí je rodinný dům včetně přípojek vodovodu a kanalizace, elektrického a plynového vedení, zatěžující pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Dobrotice, obec Holešov) převede na žalobkyni jako budoucí kupující do Dne D (kterým je dle článku I. bod [číslo] písmeno n/75. den ode dne, kdy bude rodinnému příslušným orgánem veřejné správy České republiky přiděleno číslo popisné) kupní smlouvou Právo stavby zatěžující pozemek parc. [číslo] kú. [část obce]. Podle článku I. bod [číslo] písmeno b/ je vlastníkem pozemku společnost [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. V článku 5 bod 5.6 věta druhá Smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně odstoupit od Smlouvy, pokud Den D nenastane do 31. 5. 2020. V článku 4 bod 4.3. písmeno a/ Smlouvy se žalobkyně zavázala do 3 dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy uhradit žalovanému zálohu 350.000 Kč. V článku 1 bod 1. Smlouvy žalovaný prohlašuje, že na pozemku provede a dokončí dle podmínek Územního rozhodnutí, Stavebního povolení a Standardního vybavení výstavbu rodinného domu, který bude součástí práva stavby. Žalobkyně prohlašuje, že od žalovaného obdržela před uzavřením smluv koordinační studii záměrů autorizovaného architekta Ing. Arch. [jméno] [příjmení], včetně půdorysů a řezu Rodinného domu, který bude součástí Práva stavby. Žalobkyně prohlašuje, že od žalovaného obdržela před uzavřením Smlouvy koordinační studii záměru autorizovaného architekta Ing. [jméno] [příjmení], včetně půdorysů a řezů Rodinného domu, což bude upřesněno dle článku [číslo]). Podle uvedeného ustanovení pojem "Rodinný dům" znamená rodinný dům, který bude postaven na dle Územního rozhodnutí a Stavebního povolení. Podrobná specifikace Rodinného domu je obsažena v projektové dokumentaci vypracované Ing. Arch. [jméno] [příjmení], ČKA [číslo], Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] dále jen "Projektová dokumentace". Rodinný dům bude součástí Práva stavby. Budoucí kupující berou na vědomí a souhlasí s tím, že podoba a vnitřní uspořádání rodinného domu včetně obvodových zdí se bude měnit a bude upřesněno ze strany budoucích kupujících na výzvu budoucího prodávajícího. [příjmení] podoba bude upřesněna e-mailovými zprávami obou smluvních stran. Budoucí kupující prohlašuje, že tato specifikace rodinného domu je pro ni dostatečně určitá a že ke dni uzavření smlouvy není možné jej blíže specifikovat. -) z oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že záloha 350.000 Kč byla uhrazena na účet uvedený v čl. 4, bod 4.3 Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] jako variabilní symbol platby bylo uvedeno [číslo], odpovídající parcelnímu číslu pozemku z účtu č. [bankovní účet] pana [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že záloha byla složena, nepopíral ani žalovaný, shodné údaje stran soud neprokazuje. -) oznámením ze dne 29. 6. 2020 doručeným žalovanému dne 10. 7. 2020 (zásilka byla pro žalovaného uložena na poště dne 7. 7. 2020) žalobkyně odstoupila od Smlouvy a požádala o vrácení mj. částky 350.000 Kč do dne 10. 7. 2020. -) předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2020 žalobkyně požádala žalovaného o vrácení částky 350.000 Kč do dne [datum]. -) ze sdělení [stát. instituce], odbor územního plánování a stavebního řádu, jako stavebního úřadu bylo zjištěno, že o stavební povolení ke stavbě rodinného domu na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [část obce] dne 6. 4. 2020 požádal, a to o společné povolení, žalovaný. Stavební úřad při kontrolní činnosti zjistil, že stavební práce byly zahájeny žalovaným před vydáním společného rozhodnutí, byly provedeny výkopy základových pasů, částečně bylo provedeno armování základových pasů a jejich betonáž. Z cenové nabídky drátů k armování prezentované na internetu se pohybuje cena za [číslo] ks v balení od 193 Kč do 249 Kč jde o aktuální cenu z doby, kdy cena za stavební materiál prudce stoupla, nikoli v roce 2019 či 2020. Pokud tak žalovaný provedl částečně armování základových pasů, tedy výztuž bednění, výkopy základových pásů a jejich betonáž. -) z e-mailové komunikace z listopadu 2019 s přílohami, a to s půdorysem prvního nadzemního podlaží a schématem stavby, zaslané [jméno] [příjmení] projekt s.r.o. bylo zjištěno, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] panu [příjmení] sdělila, že dostali na něj kontakt na pana [příjmení], který jim bude stavět dům a předal jim návrh pana [příjmení] s tím, že si jej mohou upravit podle sebe a upozorňují jej, že v návrhu je dům prodloužen pouze o 3 metry, ale má být o 4 metry, celková délka stěny je tedy 13 m ve vnějším rozměru. Žalobkyně s panem [příjmení] si zkusili dům rozvrhnout podle svých představ s tím, že může dojít ještě k změnám, svůj návrh zasílají s tím, že budou rádi za případné rady a připomínky. Pokud v článku 1 bod 1.

4. Smlouvy žalovaný prohlásil, že na pozemku provede a dokončí dle podmínek Územního rozhodnutí, Stavebního povolení a Standardního vybavení výstavbu rodinného domu, jehož koordinační studii žalobkyně obdržela a mělo dojít k upřesnění dle článku [číslo]), tedy specifikace domu obsažená v projektové dokumentaci vypracované Ing. Arch. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] se měla co do podoby a vnitřního uspořádání domu včetně obvodových zdí ještě měnit a měla být upřesněna žalobkyní na výzvu žalovaného, pak z e-mailu z listopadu 2019 plyne toliko to, že žalobkyně disponovala návrhem zpracovaným Ing. [příjmení] a měla si jej upravit, neplyne z této komunikace nic o závazně sjednané podobě domu, která by byla následně žalobkyní měněna. S tím, že vnitřní uspořádání rodinného domu včetně obvodových zdí se bude měnit a upřesňovat žalobkyní se počítalo předem, nebylo stanoveno, kdy má být upřesněna konečná podoba domu. Je věcí žalovaného jako podnikatele, který si je vědom, jakým závazkům je v oboru svého podnikání schopen dostát, aby si smluvně ohlídal závazky, kterým musí obě smluvní strany dostát, např. v podobě konečné podoby díla, aby pak mohl argumentovat ztěžováním jeho provedení z důvodu změny požadavků klienta.

10. Soud neprovedl důkaz výslechem statutárního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení], když žalovaný neuvedl žádná konkrétní tvrzení, k nimž by bylo možno provést dokazování, jaké konkrétní práce, v jakém rozsahu a kdy byly na majetku žalobkyně provedeny. Nelze očekávat, že by k objasnění přispěl výslech statutárního zástupce žalovaného, o němž je soudu z úřední činnosti (§ 121 o.s.ř.) známo, že v jiných řízeních podával křivá svědectví a manipuloval s důkazy. Soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že jedna ze společností zastoupená týmž statutárním zástupcem [jméno] [příjmení] se zavázala v roce 2006 k výstavbě domů, bylo jí vydáno stavební povolení a s odstupem 9 let projevila formou podání žaloby snahu ve stavbě pokračovat, ač do té doby vybudovala jen základové desky, které v důsledku další nečinnosti zchátraly. Soud považoval za nadbytečné provedení důkazu znaleckým posudkem na cenu obvyklou při současném stavu rozestavěnosti domu, kdy kromě neprokázání, zda a jaké náklady na stavbu vynaložil, se jednak nejeví příliš pravděpodobná tak rychlá aktivita žalobce při realizaci stavby a jednak bez stavebního povolení neměl ani k žádnému rozestavění stavby přistoupit, ani kdyby mu žalobkyně své požadavky jakkoli specifikovala. Žalovaný ve vztahu s žalobkyní vystupoval z pozice podnikatele dle ust. § 420 a násl. o. z. Nemůže jít k tíži žalobkyně v postavení spotřebitele dle ust. § 419 o. z. to, že žalovaný díky své nečinnosti nedostál do sjednaného termínu přijatým závazkům ze smlouvy. Bylo na něm, aby jako podnikatel s předpokladem odborných znalostí v předmětu jeho podnikatelské činnosti respektoval jak požadavky na výstavbu stanovené zákonem, tak aby stavbu také řádně připravil. Soud nespatřuje žádný přínos v provedení důkazu ohledáním pozemku parc. [číslo] kdy ze sdělení [stát. instituce] plyne, jaké konkrétní práce byly na stavbě provedeny, přičemž sdělení [stát. instituce] odpovídá tvrzení žalobkyně, že rozestavěnost domu spočívá pouze ve vykopání základů a jejich částečném zalití betonem. Přesto žalovaný údajně již dle svého tvrzení ze dne 14. 6. 2021 investoval do svislých konstrukcí, krovu, střech a krytiny střechy (u jednání pak bylo uvedeno, že šlo o ocelové dílce), je zvláštní, jak se dostal na částku 1.165.000 Kč, nehledě na to, že bez stavebního povolení, kdy nevěděl, bude -li vůbec vydáno, měl údajně nesmyslně vynaložit tak vysoké náklady předem a riskovat, že stavební úřad zvolí postup dle § 129 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona a tzv. den D nenastane vůbec. Fotodokumentace ocelových dílců, pakliže je žalovaný skutečně má, by ještě stále neprokazovala, že jde o dílce určené právě na stavbu domu žalobkyně, nemluvě o tom, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně původní plány na stavbu měnila.

11. Podle důvodové zprávy a rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 31 Cdo 684/2020, je smyslem ust. § 1987 odst. 2 o. z. zabránění tomu, aby započtení vyvolávalo„ nejasnosti a následné spory“.„ Lze tudíž dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky…. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod [číslo] 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky“.

12. Je tedy bezpředmětné se kompenzační námitkou žalovaného zabývat, kdy se navíc soudu jeví námitka započtení pohledávky co do základu a výše sporné a nejisté jako účelová, když k ní nebyl žalovaný schopen nejen poskytnout ale i dokladovat jasná tvrzení a takovému jednání nelze poskytnout ochranu (§ 8 o. z.). Ve smyslu ust. § 1987 odstavec 1 o. z. tak jde o pohledávku neurčitou a k započtení nezpůsobilou. V podání ze dne 14. 12. 2020 požádal žalovaný o poskytnutí lhůty k předložení podkladů, a protože se tak nestalo, byl dne 9. 3. 2021 a 30. 3. 2021 vyzván k doplnění jeho podání o tvrzení, zda, jakou částku a z jakého titulu započetl proti pohledávce žalobkyně, ke sdělení, jaké konkrétní práce, v jakém rozsahu a kdy byly na majetku žalobkyně provedeny a navržení důkazů ke svým tvrzením, mj. i k doložení stavebního povolení k provedení prací a byl na následky nesplnění výzvy upozorněn, do termínu jednání důkazní povinnost nesplnil. Byla mu poskytnuta dostatečně dlouhá doba ke splnění procesních povinností. Existenci vzájemné pohledávky proti žalobkyni neprokázal a podle názoru soudu tak učinit ani nemohl. Pokud na stavbu nebylo vydáno stavební povolení, o které žalovaný požádal až půl roku po uzavření Smlouvy dne 6. 4. 2020, sotva mohl důvodně připravovat výstavbu domu a v souvislosti s tím pořizovat stavební materiál a své liknavosti (podle Smlouvy měly být upřesněny požadavky na konečnou podobu stavby na jeho výzvu budoucího prostřednictvím e- mailových zpráv, aniž by bylo tvrzeno, že k tomuto vůbec kdy došlo a že na základě konečného ujednání na podobě stavby mohl žalovaný přikročit k výrobě komponentů, z nichž měla být stavba sestavena) využít jako argumentu, že prodloužení lhůt zavinil stavební úřad.

13. Soud má za to, že žalovaný nárok je oprávněný, kdy žalobkyně uhradila sjednanou zálohu na základě ujednání ve Smlouvě o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby k parc. [číslo] od níž odstoupila, odpadl tak právní důvod poskytnutého plnění, které je žalovaný povinen vrátit. Neurčitá vzájemná pohledávka žalovaného k započtení není ve smyslu § 1987 odstavec 2 o. z. způsobilá. Opačný výklad ust. § 1987 odstavec 2 o. z. by byl porušením ust. § 2 odstavec 3 o. z. a § 8 o. z.

14. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení z přiznané jistiny ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, kdy činila sice sazba zákonného úroku z prodlení 8,25 %.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 81.446,50 Kč, představujících odměnu ve výši 48.500 Kč za 5 úkonů právní pomoci po 9.700 Kč dle ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále „advokátní tarif“), a to za předžalobní výzvu ze dne [datum], převzetí a přípravu zastoupení ze dne 20. 8. 2020, sepis žaloby a podání ze dne 14. 6. 2021, za účast na jednání dne 21. 9. 2021 částku 1.500 Kč na náhradě hotových výdajů za 5 paušálů po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, na náhradu cestovních nákladů z [obec] do [obec] a zpět ve výši 2.048,50 Kč (při cestě dlouhé celkem 320 km, zjištěné průměrné spotřebě benzínu 7,2 l [číslo] km, jeho ceně 27,80 Kč / 1 l podle § 4 písm. a) vyhl. [číslo] 2020 S., paušálu 4,40 Kč 1 km podle § 1 písm. b) citované vyhlášky), částku 800 Kč na ztrátě času za 8 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z částky 52.848,50 Kč, tj. 11.098 Kč podle § 14a advokátního tarifu, celkem na právním zastoupení 63.946,50 Kč a s připočtením částky 17.500 Kč na uhrazeném soudním poplatku celkovou částku 81.446,50 Kč.

16. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).