8 C 207/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 17.311,32 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15.440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 16.186 Kč a s ročním úrokem z prodlení z částky 15.440 Kč - ve výši 7,25 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 7,5 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 10,75 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 14 % za dobu od [datum] do [datum], - za dobu od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo [anonymizováno] [obec] národní banky vyhlášené ve [anonymizováno] [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.871,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13.852,29 Kč a s ročním úrokem z prodlení z částky 1.871,32 Kč - ve výši 7,25 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 7,5 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 10,75 % za dobu od [datum] do [datum], - ve výši 14 % za dobu od [datum] do [datum], - za dobu od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace [obec] národní banky vyhlášené ve [anonymizováno] [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.585 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 17.311,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 30.038,89 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 17.311,32 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, původní věřitel [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě níž žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná tuto částku převzala hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se vrátit původnímu věřiteli kromě jistiny i souhrnný poplatek 13.920 Kč, to vše formou 53 splátek ve výši 640 Kč týdně, kdy poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaná však uhradila toliko 4.560 Kč, což bylo započteno na jistinu a na souhrnný poplatek, a dluží tak na jistině žalovanou částku 17.311,32 Kč, a žalobce nenárokuje neuhrazený souhrnný poplatek. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou z [datum]. Kapitalizovaný úrok z prodlení 30.038,89 Kč byl vypočten z žalované částky za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.

3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Podle výpisu z obchodního rejstříku je původní věřitel [právnická osoba], [IČO], zapsán v tomto rejstříku od roku 1997 dosud a do předmětu jeho podnikání náleží poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že dne [datum] původní věřitel zjišťoval údaje o žalované a zapsal, že žalovaná bydlí na ubytovně, je bývalý nebo stávající zákazník původního věřitele, je v domácnosti a jejím příjmem je státní podpora 8.500 Kč měsíčně, na nájem a inkaso má výdaje 3.000 Kč měsíčně, na domácnost 2.500 Kč měsíčně a rozdíl příjmů a výdajů je 3.000 Kč měsíčně.

6. Ze smlouvy o půjčce č. 3 1997 soud zjistil, že dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o půjčce podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Původní věřitel ve smlouvě prohlásil, že poskytuje žalované půjčku 20.000 Kč, a žalovaná podpisem na smlouvě potvrdila, že tuto částku v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli kromě této částky ještě souhrnný poplatek 13.920 Kč, tedy celkem 33.920 Kč formou 53 splátek ve výši 640 Kč týdně, přičemž první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, umístěné na druhé straně smlouvy. Podle článku 8 v případě, že by žalovaná nesplnila povinnost uhradit splátku, má původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka.

7. Ze seznamu plateb vyplývá, že žalovaná uhradila původnímu věřiteli dne [datum] částku 2.560 Kč a dne [datum] částku 2.000 Kč, celkem tedy 4.560 Kč.

8. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Tuto přílohu představuje seznam postoupených pohledávek, v němž na straně 107 pod pořadovým [číslo] se nachází i pohledávka za žalovanou. Dopisem z [datum] oznámil původní věřitel žalované, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh plnila již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů od doručení dopisu. Podle podacího lístku byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum].

9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně dne [datum].

10. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel [právnická osoba] zjistil poměry žalované ve shora uvedeném rozsahu a uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce výše uvedeného obsahu, žalovaná téhož dne převzala dohodnutou částku 20.000 Kč v hotovosti a zavázala se půjčku splácet splátkami 640 Kč týdně včetně souhrnného poplatku. Žalovaná celkem na půjčku splatila 4.560 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž v seznamu pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno výše citovaným dopisem. Žalovaná ničeho žalobci na žalovanou částku nezaplatila ani po upomínce.

11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dne [datum] nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který k témuž dni zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se však vznik závazkového vztahu mezi původním věřitelem a žalovanou a práva a povinnosti z něj vzniklé včetně postoupení pohledávky budou řídit právní úpravou platnou do konce roku 2013, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., neboť k uzavření smlouvy o půjčce došlo v roce 2007.

12. Na smlouvu o půjčce soud použil ustanovení § 657 až § 658 občanského zákoníku, která tento smluvní typ upravují. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Smlouva o půjčce má reálnou povahu, což znamená, že vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti, avšak teprve odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah mezi nimi stává právním vztahem z půjčky. V daném případě došlo mezi původním věřitelem a žalovanou nejen k uzavření smlouvy o půjčce, ale zároveň také k tomu, že původní věřitel předal v hotovosti žalované dohodnutou částku 20.000 Kč. Na základě toho tedy původnímu věřiteli vzniklo právo požadovat po žalované jakožto dlužníkovi vrácení půjčky, tedy téže peněžní částky.

13. Ve smlouvě o půjčce nebyly dohodnuty úroky, nýbrž souhrnný poplatek 13.920 Kč, který odpovídá 69,6 % z půjčky 20.000 Kč. Podle smlouvy tedy měla žalovaná za dobu 53 týdnů, tedy jednoho roku a jednoho týdne, zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny 20.000 Kč ještě 69,6 % z této jistiny. Takovouto odměnu za poskytnutí půjčky soud považuje za nepřiměřeně vysokou. Jde o spotřebitelskou smlouvu, a původní věřitel při jejím uzavírání byl ve fakticky výhodnějším postavení, neboť měl odbornou převahu nad žalovanou jakožto spotřebitelem, kterému poskytoval své služby v podobě půjčky. Proto lze od původního věřitele vyžadovat a očekávat, že se ve vztahu k žalované jakožto spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Ve smlouvě není vůbec specifikováno, které složky jsou zahrnuty v souhrnném poplatku 13.920 Kč, tedy z čeho se tento poplatek skládá. Nebylo možné tedy rozlišit jednotlivé druhy nákladů či odměn, tvořící tento poplatek. Soud tedy tento souhrnný poplatek pokládá za nepřiměřeně vysoký a neobvyklý až do té míry, že se příčí dobrým mravům. Ujednání o tomto poplatku ve smlouvě soud proto posoudil jako neplatné v souladu s ustanovením § 39 občanského zákoníku. Jde o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, aniž by bylo nutné, aby některá ze smluvních stran neplatnost namítla.

14. Soud tedy vycházel z toho, že povinností žalované bylo vrátit původnímu věřiteli pouze poskytnutou částku 20.000 Kč. Podle tvrzení žalobce však žalovaná na půjčku zaplatila pouze 4.560 Kč. Rozdíl těchto částek 15.440 Kč tedy představuje dluh žalované.

15. Pokud jde o úrok z prodlení, tento je nárokován z žalované částky 17.311,32 Kč za dobu od [datum] až do zaplacení, přičemž do dne [datum] žalobce tento úrok z prodlení kapitalizoval. Žalovaná se dostala do prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku se zaplacením hned první splátky, která byla splatná dne [datum] a první platbu uhradila původnímu věřiteli až [datum] ve výši 2.560 Kč. Jak je výše zmíněno, ve smlouvě o půjčce bylo dohodnuto, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky má původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Takové ujednání je v souladu s ustanovením § 565 občanského zákoníku, podle něhož jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto anebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. V řízení však nebylo prokázáno, že by původní věřitel požadoval po žalované uhrazení celé pohledávky najednou. Znamená to tedy, že žalovaná se dostávala do prodlení s úhradou každé ze sjednaných 53 splátek ve výši 640 Kč týdně zvlášť. Podle smlouvy měla žalovaná zaplatit poslední splátku [datum], avšak pouze za předpokladu, že měla celkem původnímu věřiteli hradit nejen jistinu půjčky, ale i souhrnný poplatek, celkem 33.920 Kč. Jak soud shora popsal, povinností žalované bylo původnímu věřiteli uhradit toliko jistinu 20.000 Kč, k čemuž postačovalo zaplatit necelých 32 splátek po 640 Kč týdně, kdy třicátá druhá splátka byla splatná dne [datum]. Tohoto dne tedy měla žalovaná mít uhrazenou celou jistinu 20.000 Kč, a ode dne následujícího byla v prodlení se zaplacením částky 17.740 Kč, což je rozdíl mezi jistinou půjčky 20.000 Kč a úhradou 2.560 Kč dne [datum]. Je tedy zřejmé, že ke dni [datum], od kteréhožto dne je úrok z prodlení nárokován, žalovaná již zcela jistě byla v prodlení se zaplacením částky 17.311,32 Kč, a to až do [datum], když následující platbu provedla až [datum]. Původnímu věřiteli tak v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 163/2005 Sb. Soud výpočtem zjistil, že za dobu od [datum] do [datum] činí zákonný úrok z prodlení z žalované částky 17.311,32 Kč částku 12.808,02 Kč. Za dobu od [datum] žalovaná byla v prodlení již pouze ohledně částky 15.440 Kč, a zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do [datum] činí 3.378,58 Kč Celkem tedy původnímu věřiteli za období od [datum] do [datum] náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 16.186,60 Kč.

16. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce výše uvedenou písemnou smlouvou ve smyslu ustanovení § 524 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, jak je uvedeno v § 524 odst. 2 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem výše uvedeným dopisem, jak vyžaduje ustanovení § 526 občanského zákoníku.

17. Soud závěrem shrnuje, že přiznal žalobci na jistině 15.440 Kč a úrok z prodlení od [datum] až do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] byl tento úrok z prodlení kapitalizován částkou 16.186,60 Kč. Výrokem II byla žaloba zamítnuta ohledně částky 1.871,32 Kč a zbývající části úroku z prodlení.

18. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 68 % předmětu řízení a ohledně 32 % úspěch neměl. Úroky z prodlení zamítnuté či přiznané na dobu do zaplacení soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Do úspěchu žalobce náleží jistina 15.440 Kč a úroky z prodlení 16.186,60 Kč a 2.783,49 Kč. Neúspěch žalobce představuje jistina 1.871,32 Kč a úroky z prodlení 13.852,29 Kč a 337,34 Kč. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 36 %. Soud rovněž vzal v úvahu, že žalobce ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis ze dne [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 a půl úkonu právní pomoci po 1.820 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze čtyř paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.589,70 Kč, odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce činí 9.959,70 Kč. Soud z toho žalobci přiznal 36 %, tedy 3.585 Kč.