8 C 209/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec , zastoupený Mgr. jméno příjmení , LL.M., advokátem se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , okres okres , o zaplacení částky 43 983,08 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.208,55 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně za dobu od 26. 4. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 36.014,53 Kč - s úrokem ve výši 8.059,07 Kč - s úrokem 26,28 % ročně z částky 13.560,86 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení - s úrokem 16,21 % ročně z částky 25.172,22 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení - s úrokem z prodlení ve výši 1.312,99 Kč - s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 9.142,31 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 26.872,22 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 760 Kč - s úrokem z prodlení ve výši 46,04 Kč - s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 430 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení - s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 330 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 16 780,86 Kč s úrokem ve výši 4 540,54 Kč, s úrokem 26,28 % ročně z částky 13 560,86 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 131,66 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 780,86 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení. Dále se domáhá po žalovaném zaplacení částky 27 202,22 Kč s úrokem ve výši 3 518,53 Kč s úrokem 16,21 % ročně z částky 25 172,22 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 266,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 202,22 Kč za dobu od 18. 1. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že dne 3. 12. 2015 s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu [číslo] elektronickou formou, kdy žalovaný použil SMS kód, který mu žalobce zaslal do mobilního telefonu. Před uzavřením smlouvy žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce poskytl žalovanému úvěr 80 000 Kč a žalovaný měl úvěr splatit v 48 splátkách ve výši 2 521 měsíčně s úrokem 16,21 % ročně. Žalovaný celkem na úvěr splatil 92 273 Kč, což bylo započteno na úroky, jistinu a poplatky. Žalovaný však porušil povinnost splácet řádně a včas poskytnutý úvěr a žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 17. 7. 2019. Žalovaný následně ničeho neplatil, a dluží 27 202,22 Kč. Tato částka se skládá z jistiny 25 172,22 Kč, z poplatků 195 Kč, z poplatků za pojištění 755 Kč, z nákladů na vymáhání 330 Kč a ze smluvních pokut 750 Kč. Poplatky 195 Kč představují 5 poplatků 39 Kč za možnost změny splátky splatných v měsících březen až červenec 2019. Poplatky 755 Kč představují 5x měsíční poplatek 151 Kč za pojištění za tytéž měsíce. Náklady na vymáhání 330 Kč vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to 100 Kč za výzvu k úhradě formou obyčejného psaní a 130 Kč za doporučený dopis. Smluvní pokuta 750 Kč představuje rozdíl, o který náklady převyšují účelně vynaložené náklady, což v případě obyčejného psaní činí 260 Kč a v případě doporučeného psaní 230 Kč. Úrok 3 518,53 Kč byl vypočten za dobu od 18. 7. 2019 do 17. 1. 2020 v sazbě 16,21 % ročně z částky 25 12,22 Kč. Úrok z prodlení ve výši 1 266,95 Kč byl vypočten za dobu od 1. 8 2019 do 17. 1. 2020 v sazbě 10 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut.

2. Žalobce dále tvrdí, že ve výše uvedené úvěrové smlouvě bylo rovněž dohodnuto poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Žalovaný čerpal prostřednictvím úvěrové karty do úvěrového limitu 15 000 Kč Celkem vyčerpal 35 325,16 Kč, a na tento úvěr splatil 28 116,61 Kč, což bylo započteno na úroky, poplatky a jistinu. Žalovaný přestal úvěr splácet a žalobce úvěr zesplatnil ke dni 11. 4. 2019. Žalovaný z tohoto úvěru dluží 16 780,86 Kč, tato částka se skládá z jistiny 13 560,86 Kč, z poplatků 245 Kč, z nákladů na vymáhání 430 Kč a ze smluvních pokut 2 545 Kč. Poplatky 245 Kč představují 5 poplatků po 49 Kč za výpis z účtu a tyto byly splatné v měsících prosinec 2018 až duben 2019 Náklady 430 Kč představují obdobné náklady jako v prvním typu úvěru. Smluvní pokuta 2 545 Kč činí 10 % z neuhrazené jistiny, což odpovídá částce 1 535 Kč, a další smluvní pokuta 1 010 Kč představuje náklady na vymáhání nad rámec účelně vynaložených nákladů, tedy 260 Kč za obyčejné psaní a 230 Kč za doporučený dopis. Úrok 4 540,54 Kč byl vypočten v sazbě 26,28 % ročně od 12. 4. 2019 do 17. 1. 2020 z částky 13 560,86 Kč. Úrok z prodlení 1 131,66 Kč byl vypočten v sazbě 9,75 % ročně za dobu od 26. 4. 2019 do 17. 1. 2020 z jistiny a poplatků a smluvních pokut. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil ani po upomínce.

3. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

4. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Z listiny s názvem Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] zjistil soud tyto skutečnosti. V záhlaví je uvedeno, že jde o návrh na uzavření úvěrových smluv. Smluvní strany jsou označeny tak, že jednou z nich je žalobce a druhou je žalovaný jakožto klient. Nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobce a žalovaný potvrdil, že tyto úvěrové podmínky ISH 115 převzal, přičemž jejich součástí byly informace o pojištění. Žalobce ve smlouvě upozorňuje na možnost zesplatnění úvěru v případě porušení povinností ze smlouvy, přičemž v takovém případě přirůstá neuhrazený úrok a nezaplacené úhrady za pojištění k poskytnuté jistině. V další části je obsaženo prohlášení klienta, že disponuje dostatečnými finančními zdroji na uhrazení všech svých závazků z úvěrových smluv a že považuje svoji finanční situaci za přiměřenou svým závazkům. Následně jsou uvedeny parametry úvěru, jeho výše [částka], počet splátek 48, výše splátky [částka] měsíčně, úroková sazba 16,21 % ročně a celková částka, která je určena k úplnému zaplacení, je [částka]. Úvěr měl být poskytnut převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Byly sjednány doplňkové služby, pojištění [částka] měsíčně, služba změny výše a počtu splátek za poplatek [částka] měsíčně a služba odložené splátky za poplatek [částka] měsíčně. V důsledku nesplacení úvěru byl žalobce oprávněn požadovat poplatek [částka] za první upomínku, [částka] za opakovanou upomínku, smluvní pokutu [částka] při prodlení delším než jeden měsíc, smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroku a pojistného a úroku z prodlení v zákonné výši. V dalším textu je uvedeno, že klient podpisem smlouvy potvrzuje, že před uzavřením smlouvy převzal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení. Potvrzuje rovněž vyplacení úvěru v hotovosti podle ustanovení této smlouvy a úvěrových podmínek. Druhá část listiny se vztahuje na revolvingový úvěr. Klient souhlasí s tím, že s žalobcem uzavírá smlouvu o revolvingovém úvěru za výše uvedených podmínek, že tento návrh úvěrové smlouvy může být akceptován aktivací karty, přičemž smlouva o úvěru z karty se stává platnou podpisem smlouvy a účinnou okamžikem aktivace karty. V úvěrové smlouvě je dohodnut úvěrový rámec„ uvedený výše“, avšak nad tímto textem žádný rámec uveden není, stejně jako jakékoli další jiné podmínky revolvingového úvěru. Dále mělo být dohodnuto v telefonickém hovoru, při němž dochází k aktivaci karty, se lze dohodnout na čerpání úvěrového rámce až do výše maximální částky, kterou žalobce má klientovi sdělit, jde o úvěrový rámec, tedy maximální výši úvěru z karty, kterou lze čerpat. Jeho výši lze snížit i zvýšit. Úrok a úhrada za pojištění přirůstají k jistině vždy k poslednímu dni zúčtovacího období. Klient potvrzuje aktivací karty, že převzal a byl seznámen s příručkou pro držitele karty včetně sazebníku, které mají být nedílnou součástí smlouvy o úvěru z karty. Dále potvrzuje, že jsou mu všechna její ustanovení srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Souhlasí také s tím, že žalobce je oprávněn poslat klientovi kartu s jinými poplatky a odměnami. O této skutečnosti – a další text na listině zcela chybí. Následují parametry revolvingového úvěru, výše limitu [částka], splátka 4 % z dlužné částky měsíčně, nejméně [částka], úrok 26,28 % ročně, měsíční poplatek za vedení účtu [částka], poplatek za výběr z bankomatu 1 % z vybrané částky, úhrada za pojištění [částka] měsíčně, balíček Premium [částka] měsíčně, balíček Standard [částka] měsíčně a pojištění zneužití karty [částka] měsíčně. Podpisem smlouvy klient také potvrzuje převzetí formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a že jsou mu všechna ustanovení srozumitelná z úvěrových podmínek, považuje je za dostatečná a určitá a projevuje souhlas být jimi vázán, potvrzuje také převzetí úvěrových podmínek pro smlouvu o úvěru z karty s kódem [anonymizována dvě slova]. Ve spodní části této listiny je datum uzavření [datum], podpis oprávněné osoby za žalobce a v místě pro podpis klienta je [číslo]. Jiný podpis žalovaného se na listině nenachází.

6. Úvěrové podmínky [anonymizována dvě slova] obsahují podrobnější úpravu práv a povinností pro závazkové vztahy mezi žalobcem a jeho klienty z úvěrových smluv. Jde o úvěrové podmínky pro hotovostní úvěr. V hlavě 4 jsou obsažena ujednání o způsobu poskytnutí úvěru, hlava 6 zahrnuje oprávnění žalobce úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného, v hlavě 15 je nárok žalobce na úhradu poplatků. Hlava 9 zahrnuje náklady v případě prodlení, a to na vymáhání, a smluvní pokutu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto úvěrové podmínky kdy obdržel, případně kterého dne a jakým způsobem se tak mělo stát.

7. Čerpání úvěru [částka] ze strany žalovaného vyplývá z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], podle něhož dne [datum] byla z účtu žalobce odepsána částka [částka] ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Totéž čerpání je uvedeno rovněž v záznamech žalobce, ve výpisu čerpání, splátek a úhrad. Z tohoto výpisu soud rovněž zjistil, že žalovaný celkem uhradil [částka], z toho bylo započteno na jistinu [částka], na poplatky za možnost odložení splátek [částka], na náklady na vymáhání [částka], na smluvní pokuty [částka] a [částka], na úroky [částka], na poplatky za pojištění [částka] a na poplatky za možnost změny splátky [částka]. Žalobce na základě toho vyčíslil dluh žalovaného na jistině [částka], na poplatcích [částka], na poplatcích za pojištění [částka], na nákladech na vymáhání [částka] a na smluvní pokutě [částka], což činí celkem [částka] Poslední úhrada zaplacená ze strany žalovaného proběhla dne [datum], dále žalovaný na tento úvěr ničeho nezaplatil.

8. Dopisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celého zbytku dluhu z této úvěrové smlouvy do 14 dnů od sepsání výzvy s tím, že jinak se obrátí se svým nárokem na soud. Podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum].

9. Ohledně revolvingového úvěru soud ze záznamu telefonického hovoru ze dne [datum] zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že má platební kartu, uvedl své osobní údaje a žádal o nastavení PIN, což mu žalobce umožnil.

10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ohledně revolvingového úvěru soud ověřil, že žalovaný dne [datum] začal čerpat tento typ úvěru a čerpal naposledy dne [datum] Celkem vyčerpal [částka] a splatil [částka] Poslední úhradu žalovaný provedl [datum].

11. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného ke splacení celého revolvingového úvěru ve výši [částka] do 14 dnů od sepsání výzvy s tím, že jinak se se svým nárokem obrátí na soud. Podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum].

12. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady dluhu z obou úvěrů dopisem svého právního zástupce ze dne [datum], v němž upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná dluh ve výši [částka] do 7 dnů od odeslání výzvy, podá žalobce žalobu. Podle poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalovanému doporučeně dne [datum].

13. Ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobce tvrdí, že zjistil čistý měsíční příjem žalovaného [částka] podle údajů žalovaného, prokázáno bylo [částka], čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti [částka], měsíční výdaje domácnosti na bydlení [částka], životní minima členů domácnosti [částka] – 2 dospělí, stav žalovaného – ženatý, žádné vyživovací povinnosti k dětem. Žalobce provedl kontrolu žalovaného v registru [příjmení], kde žalovaný neměl záznam, v NRKI, podle něhož žalovaný měl celkem 4 další úvěrové závazky, které řádně a včas splácel, a v minulosti již 3 úvěry doplatil. U zkoumání poměrů žalovaného u revolvingového úvěru z NRKI vyplynulo 6 úvěrů s obdobnými závěry. Žalovaný předložil výpis ze svého bankovního účtu za listopad 2015, z něhož žalobce zjistil příjem žalovaného [částka].

14. Z následujících listin zjistil soud ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tyto skutečnosti. Žalobce měl k dispozici kopii řidičského průkazu žalovaného a kopii občanského průkazu žalovaného. Podle výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], na který žalovaný obdržel výše uvedený úvěr [částka], bylo zjištěno, že za období od 1. do [datum] bylo na účet připsáno 5 plateb z účtu [právnická osoba] v celkové výši [částka]. Z účtu byly odepsány celkem 4 splátky na různé spotřebitelské úvěry ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka].

15. Žalobce předložil dvě úvěrové zprávy, první z nich byla zpracována k [datum] a druhá k [datum]. Z první zprávy vyplývá, že žalovaný v říjnu 2015 měl dva splátkové úvěry, jeden nesplátkový úvěr a dva úvěry z kreditní karty. Splaceny měl dva splátkové úvěry a jeden úvěr z kreditní karty. Splácel celkem [částka] a zbývající částka činila [částka]. Žalovaný měl hypotéční úvěr od [datum] se splátkou [částka], měl uhradit ještě 84 splátek a zůstatek jistiny činil [částka]. Další závazek měl žalovaný ze spotřebního úvěru z [datum], měsíční splátka činila [částka], žalovaný měl doplatit ještě 42 splátek, a zůstatek jistiny činil [částka]. Kontokorentní úvěr měl žalovaný od [datum], měl maximální přečerpání [částka] na konci r. 2013 a datum poslední delikvence byl [datum]. Další úvěr z kreditní karty měl žalovaný od [datum] se splátkou [částka] měsíčně, zůstatek jistiny byl [částka]. Další kreditní kartu splátkovou měl žalovaný od [datum] s měsíční splátkou [částka] a zůstatkem jistiny [částka]. Dále měl žalovaný evidován úvěr z kreditní karty z r. 2009, spotřební úvěr z června 2012 a spotřební úvěr z července 2011, tyto tři závazky měl již splaceny. Podle druhé úvěrové zprávy měl žalovaný v dubnu 2017 tři existující splátkové úvěry, jeden nesplátkový závazek a dva závazky z kreditních karet, měl ukončen jeden závazek z kreditní karty. Celková měsíční splátka činila [částka] a zbývající částka k doplacení byla [částka]. Splátkové závazky z úvěrů představoval hypotéční úvěr z [datum] se splátkou [částka] měsíčně, žalovaný měl zaplatit ještě 84 splátek a zůstatek jistiny činil [částka]. Další osobní úvěr byl z [datum], jednalo se o výše uvedený úvěr ve výši [částka], který je předmětem tohoto řízení, žalovaný měl v dubnu 2017 zůstatek jistiny [částka], a zbývalo mu doplatit 48 splátek ve výši [částka] měsíčně. Další spotřební úvěr byl z [datum] s měsíční splátkou [částka], žalovaný měl uhradit ještě 24 splátek a zbývalo mu doplatit jistinu [částka]. Žalovaný měl rovněž kontokorentní úvěr z [datum], který byl zmíněn již výše v předchozí úvěrové zprávě. Další kreditní karta se splátkovým úvěrem pocházela z [datum], se splátkami [částka] měsíčně a se zůstatkem nesplacené jistiny [částka]. Další dva kreditní splátkové úvěry z r. 2009 a 2012 měl žalovaný již doplaceny. Podle této úvěrové zprávy žalovaný žádal [datum] o kontrakt na kreditní kartu splátkovou, na úvěrový rámec [částka], tento úvěr mu byl odmítnut.

16. Pokud jde o uzavření žalované úvěrové smlouvy z [datum], žalobce podrobně popsal, jaký je obvyklý postup, a jakým způsobem postupoval žalovaný, tedy žalovaný vyplnil základní osobní údaje, zaregistroval se, byla mu zaslána potvrzovací SMS a žalovaný tímto kódem stvrdil svoji registraci do SF. Poté byl vyzván k vyplnění kontrolních otázek a údajů, zvolil si přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky, byla mu zaslána potvrzovací SMS s dalším kódem na jeho telefonní číslo, tímto žalovaný projevil souhlas s užíváním SF s možností uzavírat smlouvy elektronicky. Žalovanému se zobrazil návrh smlouvy, s ním souhlasil, byla mu zaslána potvrzovací SMS s kódem, který je uveden v kolonce podpis klienta na smlouvě.

17. K prokázání tohoto postupu uzavření smlouvy žalobce předložil listinu s názvem Dohledání informací o činnosti klienta. Jde o listinu vyhotovenou žalobcem dne [datum], jsou v ní osobní údaje žalovaného, datum schválení smlouvy, datum registrace, údaje o SMS pro registraci, kód SMS, IP adresy, čas zaslání SMS, kód pro elektronický podpis úvěru včetně zaslání SMS a IP adresa pro elektronický podpis úvěru. Z této listiny soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti, tato listina neprokazuje výše uvedená tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy. Žalobce na výzvu soudu učiněnou u dnešního jednání k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání s poučením o následcích nevyhovění takové výzvě toliko navrhl přehrání telefonního rozhovoru s žalovaným ohledně platební karty, který je uveden výše. Z tohoto telefonního hovoru nelze vzít za prokázáno, jakým způsobem žalovaný uzavřel žalovanou úvěrovou smlouvu, tedy ani smlouvu na úvěr [částka] ani smlouvu o revolvingovém úvěru.

18. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky [částka] včetně úroku z prodlení. Tato částka se skládá z nákladů na vymáhání úvěru na [částka] ve výši [částka] a z nákladů na vymáhání revolvingového úvěru ve výši [částka] Tyto částky žalobce nárokoval toliko omylem. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III tohoto rozhodnutí.

19. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla z účtu žalobce připsána na účet žalovaného částka [částka]. Dále bylo prokázáno, že žalovaný měl v držení ke dni [datum] platební kartu a telefonicky žalobce požádal o její aktivaci, a tentýž den začal čerpat pomocí této karty peněžní prostředky, přičemž celkem vyčerpal [částka] podle evidence žalobce. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný přijal návrh žalobce na uzavření úvěrových smluv, tedy na smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum]. Tvrzení žalobce o postupu žalovaného při elektronických úkonech nebyla prokázána, rovněž tak ani zaslání jakýchkoli kódů prostřednictvím SMS žalovanému od žalobce, a použití takových kódů k vyjádření souhlasu žalovaného s podmínkami obou smluv. Konkrétně nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil nějaké internetové stránky žalobce a kdy se tak stalo, že by vyplnil nějaké požadované údaje, které konkrétně, jakým způsobem a kterého dne tak učinil, nebylo zjištěno, kdy a jakým způsobem byl žalovaný dotázán na výši požadovaného úvěru, ani kdy a jakým způsobem žalovaný odpověděl. Nebylo zjištěno, že by žalovaný projevil souhlas s užíváním SF a s možností uzavírat smlouvy elektronicky, že se mu zobrazil jakýkoli návrh smlouvy podle jeho požadavků, kterého dne se tak mělo stát a jaký byl text takového návrhu, nebylo zjištěno, jakým konkrétním způsobem žalovaný projevil s návrhem souhlas, ani že by mu žalobce zasílal nějaké potvrzovací SMS s kódem, kdy se tak mělo stát, na jaké telefonní číslo, a nebylo rovněž prokázáno, jakým způsobem měl žalovaný naložit s takovýmto kódem či SMS, kdy a jakým způsobem kód použil a jakou konkrétní listinu a jakým způsobem takovýmto kódem označil. Soud rovněž poukazuje na poněkud rozporuplné části v textu návrhu na uzavření obou úvěrových smluv. Například na druhé straně je uvedeno, že výplata úvěru [částka] bude provedena na běžný účet žalovaného specifikovaný v bodu 41, přitom pod tímto textem je uvedeno, že klient potvrzuje podpisem smlouvy, že před uzavřením smlouvy mu byl vyplacen úvěr v hotovosti podle ustanovení této smlouvy a úvěrových podmínek. Dále je zde uvedeno, že žalovaný souhlasí s tím, že uzavírá smlouvu o revolvingovém úvěru za výše uvedených podmínek, přičemž výše nad tímto textem žádné podmínky revolvingového úvěru označeny nejsou. Ve spodní části druhé strany listiny je uvedeno, že pokud klient uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru z karty, souhlasí s tím, že žalobce je oprávněn mu poslat kartu s jinými poplatky a odměnami. O této skutečnosti – a další text chybí.

20. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno, že žalovaný podepsal listinu Návrh na uzavření úvěrových smluv výše uvedenou, nemohl vzít ani za prokázáno, že žalovaný uvedl v téže listině kromě svých osobních údajů také, že má příjem ze zaměstnání od zaměstnavatele [anonymizováno], že je zde zaměstnán od srpna 2006 a že jeho čistý měsíční příjem činí [částka] a čistý příjem partnerky [částka]. Rovněž soud nemohl vzít ani za prokázáno, že žalovaný podpisem téže listiny stvrdil převzetí jakýchkoli úvěrových podmínek, ani že byl seznámen s příručkou pro držitele karty nebo sazebníku, přitom podle textu měl žalovaný potvrdit převzetí příručky a sazebníku aktivací karty, tedy v blíže nezjištěné době v budoucnu.

21. Podle údajů žalobce zaplatil žalovaný na úvěr [částka] celkem [částka] a na revolvingový úvěr splatil celkem [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z úvěru [částka] dopisem z [datum] odeslaným [datum]. K zaplacení dluhu z revolvingového úvěru žalobce žalovaného vyzval dopisem z [datum] odeslaným dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky ještě výzvou svého právního zástupce, žalovaný však ničeho neuhradil. Před poskytnutím částky [částka] žalobce měl k dispozici občanský i řidičský průkaz žalovaného, a údaje z registru bankovních informací, z nichž zjistil, že žalovaný již má několik nesplacených úvěrů a v předchozím měsíci listopadu 2015 obdržel od [právnická osoba] [částka]. Před čerpáním peněžních prostředků kartou v květnu 2017 žalobce rovněž zjistil z registru bankovních informací, že žalovaný má více úvěrů, které splácí, jak je výše uvedeno. Příjem žalovaného nebyl v té době nikterak ověřen. Nebylo prokázáno, že by v prosinci 2015 ani v květnu 2017 žalobce zjišťoval jiné osobní a majetkové poměry žalovaného, tedy výdaje, způsob bydlení a další.

22. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru [částka] a smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem [částka], což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, případně poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na úvěrovém limitu, datu splatnosti, způsobu splácení, výši měsíčních splátek, na úrocích z obou typů úvěru, či na jakýchkoli poplatcích, nákladech nebo smluvní pokutě.

23. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě [částka], případně vybírání peněžních prostředků prostřednictvím platební karty, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky či čerpání peněžních prostředků. Uzavření jakékoli smlouvy však předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1729 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina obsahující návrh obou úvěrových smluv neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Bylo pouze prokázáno, že žalobce vypracoval návrh na uzavření obou úvěrových smluv, nebylo však prokázáno, že by takovýto návrh předložil žalovanému, případně kterého dne, a že by žalovaný takovýto návrh přijal, jakým způsobem a v které době. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci. K prokázání uzavření úvěrových smluv nepostačuje ani to, že žalovaný prováděl platby shora uvedené, když platby samy o sobě nesvědčí o obsahu smlouvy.

24. Žalobce argumentuje ustanovením § 562 občanského zákoníku a uvádí, že právní úprava týkající se právních jednání provedených elektronickou formou rozeznává více stupňů jistoty ohledně identity jednající osoby. Jde o uznávaný elektronický podpis, zaručený elektronický podpis a jednoduchý elektronický podpis, u něhož je vyžadována nejnižší míra jistoty ohledně identity právně jednajícího. Žalobce dále tvrdí, že nelze pro platnost každého právního jednání vznášet stejné požadavky na jistotu ohledně identity jednajícího, a nelze obecně v této souvislosti vznášet požadavek 100% jistoty. Soud je však toho názoru, že povinností žalobce je tvrdit právní důvod svého nároku, a tento i prokázat, přičemž žalobce tuto svoji povinnost nesplnil. Aby soud mohl přiznat žalobci jeho nárok, musí být skutečnosti, které to odůvodňují, zcela nepochybně a jednoznačně prokázány, přičemž není podstatné, jaké požadavky na jistotu ohledně identity svých klientů vznáší žalobce při svém právním jednání. Je na něm, s jakým ověřením identity protistrany se spokojí, ovšem zcela odlišnou věcí je to, které skutečnosti v soudním řízení prokáže.

25. Podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, v kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Ve druhém odstavci tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoli záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda byly chráněny proti změnám.

26. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru, a to jak o úvěru na [částka], tak o revolvingovém úvěru, nebyla mezi účastníky vůbec uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě či v jakékoli jiné lhůtě či platit žalobci splátky, anebo hradit jakékoli poplatky, úroky, smluvní pokuty či jiná plnění.

27. Pro úplnost soud ještě poznamenává, že v řízení nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to ohledně tvrzeného úvěru [částka], a ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který byl účinný v květnu 2017, kdy podle žalobce měla být uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného kromě výpisu z účtu za listopad 2015, ani že by žalovaný uvedl žalobci jakékoli údaje ohledně svých osobních a majetkových poměrů, případně kdy tak učinil. Před tvrzeným sjednáním revolvingového úvěru v květnu 2017 nebyl ověřen ani příjem žalovaného. Navíc, jak sám žalobce uvedl a jak vyplývá z obou úvěrových zpráv, byl žalovaný již zadlužen v řádech stovek tisíc Kč, jak je výše popsáno, a hradil splátky na několik úvěrů. Je tedy otázkou, zda, v případě prokázání uzavření obou úvěrových smluv, měl žalobce vůbec žalovanému úvěr poskytovat. Pokud by bylo prokázáno uzavření obou úvěrových smluv, posoudil by je soud jako absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku a podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., případně § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Důvodem neplatnosti by bylo to, že takové jednání ze strany žalobce se zjevně příčí dobrým mravům a odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, neboť žalobce nezjistil dostatek skutečností o osobních a majetkových poměrech žalovaného, a z těch skutečností, které zjistil, mohl mít důvodné pochybnosti o přístupu a odpovědnosti žalovaného k finančním otázkám s ohledem na jeho již několikeré předchozí zadlužení. Narušení veřejného pořádku by spočívalo v tom, že vztah mezi žalobcem a žalovaným a postup žalobce má důsledky pro celou společnost, neboť zvyšování zadluženosti občanů způsobuje, že tito se nedokáží postarat o zajištění potřeb svých a osob na ně odkázaných, čerpají proto státní prostředky například v podobě sociálních dávek či nákladů na různá řízení před státními orgány. Tyto prostředky státu, tedy daňových poplatníků, by mohly být přitom vynakládány ve prospěch většiny občanů.

28. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného převedl částku [částka], a že žalovaný tedy přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle tvrzení žalobce však žalovaný zaplatil žalobci [částka] na žalobcem tvrzený a neprokázaný úvěr [částka]. Žalovaný tedy uhradil žalobci více, než od žalobce obdržel, a v důsledku jeho plateb tedy není povinen již ohledně částky [částka] žalobci vrátit ničeho.

29. V případě žalobcem tvrzené a neprokázané smlouvy o revolvingovém úvěru bylo prokázáno, že žalovanému se dostalo od žalobce plnění ve výši [částka] a že žalovaný splatil toliko [částka]. Rozdíl 7 208,55 představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen žalobci vydat.

30. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je dopis žalobce odeslaný [datum] žalovanému doporučeně. Soud vycházel z toho, že v následujících dnech se dopis dostal do dispozice žalovaného a žalovaný měl plnit do [datum]. Dnem následujícím, [datum], se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1969 občanského zákoníku a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a tato činí 9,75 % ročně. [příjmení] sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali.

31. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobci přiznal částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Výrokem II tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně všech nároků v plném rozsahu z tvrzené smlouvy o úvěru na [částka], a částečně ohledně nároku z tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru.

32. Žalovaný měl ve sporu úspěch ve větší míře než žalobce, avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.