8 C 209/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 4.802 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.802 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně - z částky 1.467 Kč za dobu od datum do zaplacení - z částky 3.335 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 3.335 Kč za dobu od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 5.119 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky v obec.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 4.802 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že s žalovaným uzavřel dne datum pojistnou smlouvu na pojištění vozidla. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.467 Kč čtvrtletně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné datum. Žalovaná částka se skládá z dlužného pojistného 1.467 Kč za dobu od datum do datum, a z nedoplatku pojistného 3.335 Kč, který vznikl tak, že žalovaný nesplnil dohodnutou povinnost doložit stav tachometru na počátku a na konci pojištění. Ve smlouvě byl sjednán počet ujetých kilometrů v rozmezí číslo až číslo km ročně. Žalobce proto dopočítal pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů číslo, a rozdíl číslo km vynásobil koeficientem 0,23 Kč za km.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je od roku 2015 zapsán v obchodním rejstříku a předmětem jeho podnikání je pojišťovací činnost. Dne datum žalobce vyhotovil návrh pojistné smlouvy číslo v níž žalobce je označen jako pojišťovna a žalovaný jako klient a zároveň vlastník a provozovatel vozidla anonymizována dvě slova registrační značka. Předmětem smlouvy je povinné ručení s pojistným 1.440 Kč čtvrtletně a pojištění asistence s pojistným 27 Kč čtvrtletně, celková čtvrtletní platba tedy činí 1.467 Kč. Roční nájezd žalovaného je vymezen od číslo do číslo km a cena pojištění odpovídá tomuto rozsahu najetých kilometrů. Cena za 1 km mimo tento interval je 0,23 Kč, tedy v případě většího nájezdu měl žalovaný doplatit 0,23 Kč za každý kilometr navíc. Žalobce měl vyzvat e-mailem žalovaného k dodání tachometru s počátečním stavem. Pokud by žalovaný neoznámil stav kilometrů, bude žalobce počítat s ročním nájezdem číslo km. Návrh pojistné smlouvy platil sedm dnů od navrhovaného počátku pojištění, tedy do datum, přičemž zaplacením první platby nejpozději do této lhůty žalovaný souhlasí s tímto návrhem, vznikne pojistná smlouva a předmětné vozidlo bude pojištěno. Pro pojištění platí pojistná smlouva a text Podmínek pojištění a klientské smlouvy, které jsou součástí smlouvy. Žalovaný zaplacením prvního pojistného potvrzuje, že s tímto souhlasí a že se s těmito dokumenty seznámil a souhlasí s nimi. V této listině bylo uvedeno rovněž bankovní spojení pro úhradu prvního pojistného č. účtu bankovní účet, variabilní symbol. Podle potvrzení Československé obchodní banky o provedení transakce byla částka 1.467 Kč, tedy čtvrtletní pojistné, zaplacena dne datum na zmíněný účet žalobce. Na základě této úhrady prvního pojistného vystavil žalobce dne datum pojistku, v níž uvedl rozsah pojištění, pojistné 1.467 Kč čtvrtletně, výše uvedený roční nájezd a nutnost doplacení částky 0,23 Kč za každý kilometr navíc na pojistném. Dopisem z datum sdělil žalobce žalovanému informace k předmětné pojistné smlouvě, podle nichž cena pojištění závisí na ujetých kilometrech, a za období od datum do datum byl odhadovaný počet ujetých kilometrů číslo až číslo, stav tachometru na počátku byl číslo km, a tachometr na konci období nebyl dodán. Žalobce tedy počítal se skutečným počtem ujetých kilometrů číslo, což je číslo km navíc, a při ceně 0,23 Kč za 1 km činí nedoplatek pojistného 3.335 Kč za toto období. Žalobce zároveň sdělil žalovanému výši pojistného na další roční období od datum do datum, a to 2.070 Kč čtvrtletně. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Žalovaný zpočátku dohodnuté pojistné platil, avšak neuhradil pojistné splatné dne datum. Žalobce dopisem z datum vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného 1.467 Kč do datum s tím, že jinak pojistná smlouva k témuž dni zanikne. Dalším dopisem z datum žalobce oznámil žalovanému, že pojistná smlouva byla ukončena tak, že datum je poslední den platnosti pojištění. Zároveň žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celé žalované částky. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dva dopisy žalovanému odeslány či doručeny. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dvěma dopisy své právní zástupkyně ze dnů datum a datum Tyto dopisy byly žalovanému odeslány doporučeně ve stejných dnech. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil.

4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena v souladu s ustanovením § 2759 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku, podle něhož nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Je třeba ještě připomenout, že podle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku vyžaduje pojistná smlouva písemnou formu, pokud není pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. Pokud pojistník přijal nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. V daném případě žalovaný jakožto pojistník přijal nabídku žalobce jakožto pojistitele na uzavření shora uvedené pojistné smlouvy tím, že ve stanovené lhůtě do datum zaplatil pojistné 1.467 Kč za první čtvrtletní pojistné období na účet žalobce a variabilní symbol, které byly specifikovány v návrhu pojistné smlouvy. Žalovaný tuto lhůtu dodržel, když pojistné uhradil poslední den této lhůty.

5. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění datum až do jeho posledního dne datum poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by v tomto období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celé toto období pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Čtvrtletní pojistné 1.467 Kč je třeba považovat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku vždy prvního dne pojistného období. Žalovaný nehradil pojistné od datum, a pojistné za čtvrtletní období od datum až do datum ve výši 1.467 Kč bylo splatné dne datum. Vzhledem k tomu, že ke dni datum pojistná smlouva zanikla, nezabýval se soud tím, zda v řízení bylo prokázáno, že pojistné na následující roční období bylo platně zvýšeno.

6. V pojistné smlouvě si však účastníci ujednali, že výše pojistného závisí na počtu ujetých kilometrů, když roční nájezd byl sjednán v rozmezí číslo až číslo km, přičemž žalovaný měl žalobci vždy oznámit a doložit stav kilometrů z tachometru vozidla, a žalovaný si byl vědom toho, že za každý kilometr navíc musí doplatit žalobci 0,23 Kč, přičemž pokud by neoznámil žalobci stav kilometrů, bude žalobce počítat s ročním nájezdem číslo km. Žalobce tvrdí, že žalovaný nesplnil svoji povinnost doložit stav tachometru, a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tak někdy učinil. Žalobce proto vypočítal znovu výši pojistného za první roční období trvání pojištění, tedy od datum do datum s tím, že vycházel z nájezdu číslo km, což je o číslo km více, než horní limit dohodnutého ročního nájezdu ve smlouvě. Za každý kilometr byl žalovaný povinen uhradit 0,23 Kč, což odpovídá částce 3.335 Kč, a o tuto částku byl žalovaný povinen na pojistném za první roční období zaplatit žalobci navíc.

7. S ohledem na splatnost pojistného za poslední čtvrtletní období od 16. 6. do datum ve výši 1.467 Kč se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením této částky dnem následujícím po její splatnosti, tedy datum. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla. Žalobce však požaduje úrok z prodlení z částky 1.467 Kč až od datum.

8. Pokud jde o doplatek pojistného v závislosti na počtu kilometrů ve výši 3.335 Kč, vycházel soud z toho, že tento doplatek byl splatný až na výzvu žalobce. Mezi účastníky nebylo dohodnuto, kterého dne je takovýto doplatek pojistného splatný, a v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 občanského zákoníku může za takové situace žalobce požadovat plnění ihned, a žalovaný je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k úhradě tohoto doplatku byla až předžalobní upomínka z datum, odeslaná žalovanému doporučeně téhož dne. Žalovaný byl v upomínce vyzván k zaplacení do 15 dnů od odeslání této výzvy, tedy do datum. Dnem následujícím datum se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením doplatku pojistného 3.335 Kč, a až od tohoto dne žalobci náleží z této částky úroky z prodlení.

9. Soud závěrem shrnuje, že přiznal žalobci dlužné pojistné 1.467 Kč včetně úroku z prodlení až od žalobcem požadovaného data datum, a doplatek pojistného 3.335 Kč s úrokem z prodlení až od datum do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně části úroku z prodlení.

10. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část úroku z prodlení. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. vzniklo žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení 5.119 Kč. Soud také vzal v úvahu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než sedm dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dva dopisy odeslané žalovanému doporučeně. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. –advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 819 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby.

11. Soud ještě dodává, že při stanovení výše odměny za právní zastoupení nepoužil ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o situaci, že by žalobce uplatnil svůj nárok návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Nejde o jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by bylo třeba pouze změnit jméno, datum rozhodné události a žalovanou částku, přičemž soud považuje žalobu a její doplnění za jeden celek. Odměna 200 Kč za jeden úkon podle § 14b advokátního tarifu je podle názoru soudu zjevně nepřiměřená druhu, povaze a stupni náročnosti právního zastoupení žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.