8 C 212/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupený JUDr. jméno příjmení , Ph.D., advokátkou se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 8.870,70 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6.000 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 28. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.870,70 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do 27. 5. 2022.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.808 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 8.870,70 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení. Tvrdí, že dne 16. 3. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru elektronickými prostředky komunikace na dálku, na základě níž poskytl žalovanému peněžní prostředky 6.000 Kč převodem na účet. Splatnost této částky byla dohodnuta do 13. 7. 2021. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 6.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 2.042,70 Kč a ze smluvní pokuty 828 Kč, která představuje 0,1 % denně z částky 6.000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do 28. 11. 2021.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] obsahuje označení smluvních stran, kdy jako poskytovatel spotřebitelského úvěru je uveden žalobce a žalovaný je klientem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 6.000 Kč na úrok 36 % ročně ve výši 165,70 Kč a za poplatek za poskytnutí úvěru 1.877 Kč. Jednorázová výše splátky činila 8.042,70 Kč a doba splatnosti úvěru 28 dní od odeslání finančních prostředků úvěrovanému. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostním bankovním převodem. Do následků porušení smlouvy náleží povinnost platit úrok z prodlení 8 % ročně, náhradu účelně vynaložených nákladů podle sazebníku a smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení až do zaplacení. Smlouva je datována 16. 3. 2021 a je podepsána jednatelem žalobce a opatřena razítkem žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází. V závěru smlouvy je uvedeno, že žalovaný potvrzuje, že tuto smlouvu přečetl a souhlasí s jejím obsahem, a na důkaz toho podpis proveden elektronickým kódem [číslo].

4. Žalobce tvrdí, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronickými prostředky komunikace na dálku tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce a uvedl požadované údaje a předložil elektronicky kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě toho byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný poté prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena postupem podle článku 3 úvěrových podmínek prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění a smlouva byla uložena v klientské sekci žalovaného.

5. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Kopie občanského průkazu žalovaného případně kopie výplatních lístků k prokázání těchto skutečností nepostačují. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný zaregistroval na jakýchkoli internetových stránkách a kdy a jakým způsobem se tak mělo stát, a jaké uvedl při tom údaje. Nebylo zjištěno, v jakém informačním systému žalobce, v které době a jakým způsobem byla žalovanému založena nějaká klientská sekce, v čem tato klientská sekce spočívala a kdy a jakým způsobem byly žalovanému sděleny jaké konkrétní přístupové údaje do nějakého systému. Rovněž nebylo prokázáno, že by smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronickými prostředky prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Nebylo zjištěno, kdy a jak byla smlouva vytvořena, jakým způsobem a kterého dne žalovaný odsouhlasil její znění.

6. Úvěrové podmínky a sazebník a vysvětlení předsmluvních informací měly být součástí úvěrové smlouvy. Z těchto listin nelze vysledovat jakoukoli souvislost s žalovaným, ani to, že by se kdy dostaly do dispozice žalovaného, případně že by je žalovaný odsouhlasil a jakou formou. Čerpání peněžních prostředků ověřil soud z výpisu z účtu žalobce, ze zprávy [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalovaného. Dne 16. 3. 2021 byla z účtu žalobce poukázána částka 6.000 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením půjčka 7. Tato částka byla téhož dne připsána na zmíněný účet s označením půjčka 7, přičemž majitelem tohoto účtu je žalovaný. Žalobce tvrdí, že žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný z přijaté částky 6.000 Kč žalobci cokoli vrátil. Žalobce dopisem z 18. 11. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dluhu z žalované úvěrové smlouvy, v řízení však nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Totéž platí pro předžalobní upomínku formou e-mailu z téhož data. Podle výplatních lístků měl žalovaný za říjen 2020 čistý příjem [částka], za listopad 2020 čistý příjem [částka] a za prosinec 2020 čistý příjem [částka]. Z tabulky EUCB CZ nevzal soud za prokázány žádné skutečnosti, když údaje v ní jsou nečitelné. Z výpisu ze zmíněného účtu žalovaného za dobu od 2. 12. 2020 až do 16. 3. 2021 vyplývá, že [anonymizováno 9 slov], [role v řízení] [anonymizována tři slova] velkém rozsahu. Žalovaný rovněž čerpal v době tří měsíců před obdržením částky 6.000 Kč od žalobce ještě jiné úvěry. Dne 22. 12. 2020 obdržel na účet 5.000 Kč od [právnická osoba] jako úvěr podle smlouvy, dne 20. 1. 2021 obdržel 6.000 Kč od [právnická osoba] jako půjčku, dne 18. 1. 2021 obdržel 12.000 Kč od [právnická osoba], téhož dne obdržel 8.000 Kč od [právnická osoba] jako úvěr podle smlouvy, dne 19. 1. 2021 obdržel 1.100 Kč z platební brány [webová adresa] a téhož dne ještě 3.000 Kč od žalobce jakožto půjčku 7. [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [částka], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [částka] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizováno] [právnická osoba]

7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky či jiná plnění. Nebylo prokázáno ani to, že by se žalobce s žalovaným dohodli na dalších skutečnostech, které žalobce tvrdí, například na datu splatnosti, výši splátek, na smluvní pokutě či na poplatcích. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil ani kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by žalobce nebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou, a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by žalobce či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak je vyžadováno v ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku. Nemohlo tudíž být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu i v projednávané věci.

8. Soud ještě uvádí, že podle § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V řízení však nebylo prokázáno, ve kterých dnech a jakým konkrétním způsobem žalobce či žalovaný měli učinit právní jednání elektronickými nebo jinými technickými prostředky, které by umožňovaly zachytit jejich obsah a určení jednající osoby. Podle druhého odstavce zmíněného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nic takového však v řízení nebylo prokázáno. Nebylo zjištěno, že by o právních jednáních byly učiněny jakékoliv záznamy v elektronickém systému, ani jakým způsobem se tyto záznamy prováděly, zda to bylo systematicky či posloupně, a zda a jak byly chráněny proti změnám.

9. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tedy nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě, ani platit žalobci jakékoli poplatky, úroky či smluvní pokuty.

10. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si žalobce splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Příjem žalovaného vyplývá ze shora uvedených výplatních lístků, avšak nejedná se o příjem, který by žalovaný pobíral bezprostředně před čerpáním peněžních prostředků od žalobce, k čemuž došlo v březnu 2021, přitom výplatní lístky jsou za měsíce říjen až prosinec 2020. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce jakýmkoli způsobem zjišťoval, natož ověřoval, výdajovou stránku žalovaného. Žalobci tudíž nemohlo být známo, jaké výdaje žalovaný pravidelně či nepravidelně vynakládá, a na jaké účely, například na bydlení, dopravu, úhradu jiných svých závazků, ani zda žalovaný má ještě jiné závazky z jiných úvěrů, v jaké výši a s jakou splatností. Z výše uvedeného výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný v období tří měsíců před obdržením peněžních prostředků od žalobce čerpal i jiné úvěry od poskytovatelů nebankovních úvěrů, a také od žalobce, a byl tudíž již zadlužen, což žalobce nezkoumal. Navíc bylo zjištěno, že žalovaný ve velkém rozsahu sázel. Tuto skutečnost včetně zadluženosti žalovaného mohl žalobce zcela snadno zjistit rovněž z výpisů z účtu žalovaného, když žalobce tvrdí, že mu žalovaný před poskytnutím peněžních prostředků nějaký výpis z účtu předložil. Za takové situace žalovanému žádný úvěr již poskytován být neměl. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobce na účet žalovaného převedl částku 6.000 Kč, a žalovaný tedy tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného odpovídá částce 6.000 Kč, kterou žalovaný přijal, avšak z této částky nevrátil ničeho.

12. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je až žaloba, která byla žalovanému soudem odeslána doporučeně dne 19. 5. 2022 a byla uložena na poště dne 20. 5. 2022. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se taková zásilka dostala dne 24. 5. 2022, žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu do 27. 5. 2022, a dnem následujícím 28. 5. 2022 se dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

13. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci jistinu 6.000 Kč s úrokem z prodlení až od 28. 5. 2022. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatku 2.042,70 Kč a smluvní pokuty 828 Kč včetně části úroku z prodlení.

14. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 65 % předmětu řízení a ohledně 35 % úspěch neměl. Žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řadu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 30 %. Úroky z prodlení přiznané či zamítnuté na dobu neurčitou do zaplacení soud kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí, a to úroky přiznané částkou 222,16 Kč a úroky zamítnuté částkou 444,32 Kč Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za dva a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 6.026,50 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 30 %, tedy 1.808 Kč.