8 C 22/2022

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6.900 Kč s příslušenstvím, Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení - úroku z prodlení ve výši 278,01 Kč - úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.

III. Zastavuje se řízení v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.050 Kč.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 3.375 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 6.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 278,01 Kč, s úrokem ve výši 150 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 434 Kč. Tvrdí, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] to v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s. Žalovaná při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru 6.000 Kč, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 6.000 Kč s příslušenstvím do [datum], avšak nezaplatila ničeho. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 6.000 Kč a smluvní pokuty 900 Kč Náklady na uplatnění 434 Kč představují 2 cesty pověřeného terénního pracovníka věřitele na adresu žalované z důvodu osobní návštěvy ve výši 217 Kč. [příjmení] 150 Kč je v žalobě jednak označena jako úrok, jednak jako náklady na upomínání. Úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 278,01 Kč odpovídá období [datum] až [datum] z jistiny.

2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudní řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 1.050 Kč, která odpovídá smluvní pokutě 900 Kč a úroku 150 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III tohoto rozhodnutí.

4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry žalovaného úvěru. Smlouva o úvěru [číslo] obsahuje označení smluvních stran, jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], jako klient či dlužník je uvedena žalovaná. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalované za podmínek stanovených touto smlouvou peněžní prostředky v úhrnné výši jistiny úvěru a závazek žalované úvěr splatit včetně úroku a dalších plateb podle smlouvy. Výše úvěru byla stanovena na 6.000 Kč a způsob jeho poskytnutí výplatou v hotovosti v prodejnách [právnická osoba] a.s. Smlouva byla uzavřena na dobu trvání jednoho měsíce s možností odkladu splatnosti. Potvrzením a přijetím tohoto textu klient, tedy žalovaná, navrhuje věřiteli uzavření této smlouvy. Věřitel ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v kladném případě vyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy a smlouva nabude účinnosti buď odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon klienta, anebo odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta anebo vyplacením hotovosti, případně odesláním této smlouvy na registrovaný e-mail klienta. Žalovaná potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy včetně příloh, a to obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalovaná rovněž potvrdila podpisem smlouvy, že jako čerpání úvěru převzala částku 6.000 Kč v hotovosti. Listina je datována [datum] a je podepsána žalovanou, podpis věřitele [právnická osoba] však chybí. Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově obsahují podrobnější úpravu práv a povinností [právnická osoba] [anonymizováno] a jejich klientů. Dopisem z [datum] původní věřitel upomenul žalovanou o zaplacení jistiny úvěru 6.000 Kč, smluvní pokuty 78 Kč a poplatku za upomínku 50 Kč, celkem částky 6.128 Kč. Dalším dopisem z [datum] urgoval původní věřitel zaplacení dluhu od žalované. Předžalobní výzvou z [datum] vyzval žalobce žalovanou znovu k úhradě dluhu ihned. U těchto tří dopisů nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalované odeslány či doručeny. Podle výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky a listiny interní kontrola měl terénní poradce navštívit adresu bydliště žalované dne [datum] v 10:18 hodin a dne [datum] v 11:22 hodin.

5. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce specifikované pohledávky. Přílohou této smlouvy je společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, mezi nimiž se nachází i pohledávka za žalovanou. Původní věřitel plnou mocí z [datum] zmocnil žalobce k tomu, aby vyrozumíval dlužníky postoupených pohledávek o postoupení. Dopisem z [datum] oznámil původní věřitel žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Dopisem z téhož data oznámil postoupení pohledávky žalované rovněž žalobce, a vyzval žalovanou k úhradě dluhu do [datum]. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně [datum]. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle poštovního podacího archu žalované odeslán doporučeně dne [datum]. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.

6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 6.000 Kč, kdy smlouva byla uzavřena okamžikem stvrzení po převzetí jistiny úvěru žalovanou, přičemž tato jistina jí byla vyplacena v okamžiku uzavření smlouvy. Podle žalobce byla smlouva uzavřena za původního věřitele konkludentně. Jak bylo shora uvedeno, na listině Smlouva o úvěru se nenachází podpis původního věřitele [právnická osoba] na místě k tomu vyhrazeném, ani na jakémkoliv jiném místě. V textu smlouvy je uvedeno, že původní věřitel po splnění veškerých podmínek, jako identifikace, přezkoumání úvěruschopnosti, včetně ověření v klientských databázích, vyjádří svůj souhlas několika možnými způsoby, a smlouva takto má nabýt účinnosti. Jedním z těchto způsobů je odeslání SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon klienta, druhý způsob je odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta nebo vyplacení hotovosti, a třetí způsob je odeslání smlouvy na registrovaný e-mail klienta. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel odeslal jakoukoli SMS informací o uzavření smlouvy na jakýkoli telefon, ani že by odeslal peněžní prostředky na bankovní účet žalované, anebo že by odeslal smlouvu na zaregistrovaný e-mail žalované. Žalovaná na listině Smlouva o úvěru sice svým podpisem potvrdila, že převzala 6.000 Kč v hotovosti, avšak za situace, kdy smlouva není podepsána původním věřitelem, nelze mít za to, že byla mezi původním věřitelem a žalovanou skutečně uzavřena. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě 6.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis původního věřitele a nebylo zjištěno, že by původní věřitel jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v této listině přistoupil a kdy se tak mělo stát.

7. Za tohoto stavu soud mohl dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena, tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tedy má za to, že pokud by bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala v hotovosti částku 6.000 Kč, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalované tudíž došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalované odpovídá částce 6.000 Kč, kterou žalovaná přijala, ale z této částky nevrátila ničeho.

9. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.

10. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z [datum], odeslaný doporučeně následujícího dne. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalované se dopis dostal [datum] a žalovaná měla plnit podle této výzvy do [datum]. Dnem následujícím, [datum], se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku a od téhož dne žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla.

11. Na základě všech výše uvedených skutečností soud přiznal žalobci na jistině 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení až od [datum], a ve zbytku předmětu řízení žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.

12. Žalobce zpětvzetím žaloby ohledně částky 1.050 Kč zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno, neměl úspěch ohledně části úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, úspěšný byl ohledně jistiny a části úroku z prodlení. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, kdy úspěch představuje 78 % předmětu sporu a neúspěch 22 %. Rozdíl činí 56 %. Do míry neúspěchu žalobce zahrnul soud také částku 1.050 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované ve smyslu § 142a o.s.ř. výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále z 3 paušálů režijních výloh pro 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21 % daně z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby s částečným zpětvzetím, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být zahrnuty již do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 6.026,50 Kč, z čehož žalobci náleží 56 %, tedy 3.375 Kč.