8 C 228/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr Soňou Nedbalovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , anonymizována tři slova , se sídlem adresa , anonymizována dvě slova republika, zapsaný v obchodním rejstříku v  anonymizováno pod číslem anonymizováno číslo , zastoupený titul . jméno příjmení , titul za jménem , advokátkou se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , okres okres o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s úrokem z prodlení 8,05% ročně za dobu od 11. 4. 2015 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 11. 4. 2015 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel dne 11. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], na základě níž byla žalovanému na jeho účet poukázána částka 3 000 Kč. Žalovaný požádal o zápůjčku prostředky komunikace na dálku, vyplnil online formulář na webových stránkách původního věřitele spolu s údaji o výši a trvání zápůjčky. Původní věřitel zkontroloval tyto údaje ve formuláři, odeslal žalovanému na e-mail nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce a oznámil mu, že žádost o zápůjčku byla předschválena, a tímto původní věřitel vyjádřil žalovanému svoji vůli uzavřít s ním smlouvu o zápůjčce. V e-mailu byla i smlouva o zápůjčce, obchodní podmínky a standardní předsmluvní informace. Žalovaný tuto nabídku původního věřitele přijal a oznámil mu to tlačítkem v e-mailu. Žádost žalovaného o poskytnutí zápůjčky byla schválena, a žalovaný převedl na účet původního věřitele částku 1 Kč. Zápůjčka byla poukázána žalovanému dne 11. 3. 2015 na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do 10. 4. 2015, což však neučinil. Žalovaná částka představuje jistinu zápůjčky. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] smlouvou ze dne 12. 6. 2018, a tato společnost postoupila tutéž pohledávku na žalobce postupní smlouvou z 13. 8. 2018.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že už si nepamatuje, že by si bral nějakou půjčku od [anonymizována dvě slova], připustil však, že nějakou půjčku asi v r. 2015 až 2016 od téže společnosti měl. Tatáž společnost po žalovaném uplatnila svůj nárok z půjčky, na základě toho je vedena exekuce a žalovaný již v rámci exekuce uhradil okolo 4 000 Kč. Žalovaný si již nevybavil datum sjednání ani výši či další podmínky zápůjčky, která je předmětem exekuce.

3. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Smlouva o úvěru je tiskopisem s [číslo] bez uvedení data a jakéhokoli podpisu. Smluvní strany nejsou jasně specifikovány, chybí zde údaje týkající se žalovaného, a věřitel zde také není označen, listina je na hlavičkovém papíře [právnická osoba] [anonymizováno]. V listině je uvedeno číslo úvěru, průkaz totožnosti zákazníka, jistina 2 500 Kč, doba trvání 30 dní, splatnost 10. 4. 2015, úrok 750 Kč a celková částka ke splacení 3 150 Kč. V listině Rozhodčí smlouva jsou již smluvní strany řádně specifikovány, jako úvěrující je zde [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jako úvěrovaný nebo klient je uveden žalovaný. Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. Listina [ulice] podmínky [anonymizována dvě slova] obsahuje práva a povinnosti této společnosti a jejích klientů při uzavírání smluv, listina není datována ani podepsána, jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z ní vysledovat. Identifikační karta zákazníka zahrnuje číslo půjčky [číslo] a osobní údaje žalovaného, jeho jméno, datum narození, adresu, e-mail a telefonní číslo. Podle výpisu z účtu č. [bankovní účet], na který podle tvrzení žalobce měla být částka 2 500 Kč poukázána, byla tato částka na tento účet připsána dne 11. 3. 2015 z účtu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] potvrdila, že majitelem tohoto účtu je osoba, která je odlišná od žalovaného.

4. Ohledně postoupení pohledávky bylo zjištěno, že 12. 6. 2018 uzavřela [právnická osoba] credit jakožto postupitel se společností [právnická osoba] jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, následně společnost [právnická osoba] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem dne 13. 8. 2018. Podle seznamu pohledávek předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným pod [číslo] seznamu. Dopisem z 4. 7. 2018 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno a tento dopis byl žalovanému odeslán doporučeně 9. 7. 2018. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem z 21. 2. 2020, odeslaným žalovanému doporučeně dne 5. 3. 2020.

5. Ohledně exekuce vedené proti žalovanému zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 29. 1. 2016 vydal rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] v [obec] rozhodčí nález číslo [anonymizováno] [číslo] ve věci žalobce [anonymizována tři slova] a žalovaného [celé jméno žalovaného], tedy stejného žalovaného. Žalovanému bylo uloženo zaplatit zmíněnému žalobci 3 250 Kč s úrokem z prodlení 1,5 % denně od 11. 4. 2015 do zaplacení, dále částku 200 Kč jako smluvní pokutu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 13. 4. 2015 do zaplacení a poplatek za rozhodčí řízení 2 000 Kč, a konečně náklady zástupce zmíněného žalobce 4 500 Kč. Z odůvodnění se podává, že se jedná o nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky s žalovaným pod [číslo] na částku 2 500 Kč s poplatkem 750 Kč a splatností 10. 4. 2015. Finanční prostředky 2 500 Kč měly být žalovanému poskytnuty na jeho účet 11. 3. 2015. Jedná se o nárok ze stejné smlouvy, kterou žalobce tvrdí v tomto řízení před soudem. Rozhodčí nález nabyl právní moci 25. 2. 2016 a stal se vykonatelným dne 9. 3. 2016. Exekuční řízení bylo zahájeno dne 18. 4. 2016 a vedl ho soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] Soudní exekutor v rámci exekuce vymohl celkem 11 981 Kč od žalovaného jakožto povinného, a z této částky byla oprávněnému, tedy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], poukázána částka 4 909,41 Kč. Usnesením podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10. 8. 2020, byla zmíněná exekuce zastavena z důvodu, že rozhodčí smlouva nebyla platně sjednána, exekuce je tudíž nepřípustná, neboť exekuční titul, tedy výše uvedený rozhodčí nález, je nezpůsobilý a není možné jej vykonat.

6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že právní předchůdce žalobce [anonymizována dvě slova], uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně zda jde o smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce shora uvedeného obsahu, což však v řízení nebylo prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Nelze mít za to, že právní předchůdce žalobce se zavázal přenechat žalovanému částku 2 500 Kč, aby ji žalovaný v dohodnuté lhůtě do 10. 4. 2015 vrátil. Nebylo prokázáno, že by se původní věřitel s žalovaným dohodli na dalších okolnostech, tedy na datu splatnosti či nákladech půjčky. Obdobný závěr lze učinit i ohledně případné smlouvy o úvěru upravené v § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. K uzavření smlouvy o zápůjčce či smlouvy o úvěru nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky, uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že smluvní strany si ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však v řízení nebyla prokázána. Předložená smlouva neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené ve smlouvě přistoupil. Pro uzavření takovéto smlouvy jakožto smlouvy spotřebitelské může být ve smyslu § 1820 a následujících občanského zákoníku použito prostředků komunikace na dálku, což znamená, že při jednání smluvních stran podnikatel používá výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Tento způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí.

7. Soud se zabýval tím, zda za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce ani o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, nevzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce převedl ze svého účtu částku 2 500 Kč na shora uvedený účet, na který byla tato částka řádně připsána. Majitelem tohoto účtu však nebyl žalovaný, a v řízení nebylo prokázáno, že by se tato částka dostala jakýmkoli jiným způsobem do jeho dispozice. Nelze tedy mít za to, že by žalovaný přijal žalovanou částku bez právního důvodu. Na straně žalovaného tudíž nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.

8. Pro úplnost soud ještě konstatuje, že shora uvedený rozhodčí nález netvoří pro toto řízení překážku věci rozhodnuté ve smyslu ustanovení § 159a odst. 4 občanského soudního řádu. Podle rozhodčího nálezu byla sice zahájena a vedena exekuce proti žalovanému, avšak rozhodčí nález nelze vykonat, neboť je nezpůsobilým exekučním titulem.

9. Soud ještě poznamenává, že i kdyby bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem žalovanou úvěrovou smlouvu a čerpal částku 2 500 Kč, nelze přehlédnout, že původnímu věřiteli již v rámci exekuce zaplatil 4 909,41 Kč. Tato částka převyšuje žalovanou částku 2 500 Kč a rovněž tak i žalovaný zákonný úrok z prodlení z této částky v sazbě 8,05 % ročně za dobu od 11. 4. 2015 do zaplacení. Je také s podivem, že žalobce, kterému byla předmětná pohledávka postoupena v srpnu 2018, tedy za trvání exekuce, podal proti žalovanému ohledně téhož nároku dne 27. 3. 2020 žalobu, kdy exekuce ještě běžela, a tato byla zastavena až 19. 6. 2020.

10. Na základě všech výše uvedených skutečností nepovažuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

11. Žalovaný měl ve sporu plný úspěch, avšak svého práva na náhradu nákladů řízení se vzdal. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.